Po bronzu v Českém poháru vybojovali, respektive obhájili, Eagles v kategorii U16 titul v Krajském přeboru. Trenérka Kateřina Svobodová přiznává, že pocit je to příjemný, ale družstvo čeká vrchol až v květnu na Mistrovství republiky, kam se musí kvalifikovat. Po letošní sezóně své svěřence vypustí do starších kategorií a sama se podle osvědčeného modelu vrátí k mladšímu žactvu, kde začne budovat nový tým.
Jaký pocit převládá po včerejším vítězství?
Cíl, vítězství v Krajském přeboru, splněn. Tedy pocit příjemný.
Vnímáš ho jinak, když ho porovnáš s tím loňským?
Máme dva, na svůj věk, herně velmi vyspělé hráče, kteří odvádí veškerou dřinu na hřišti a jsou jasně nejvíce bodujícími hráči. Pokud dobře přihráváme, máme jednoho dobře útočícího, bránícího a podávajícího blokaře Maxe Poura. Máme, dnes už vyhraného nahrávače, který umí vyřešit i obtížné situace. A tím výčet předností končí. Na dalších postech máme začátečníky bez herních zkušeností z minulosti, kteří se perou s technickými nedostatky. Někdy se jim daří více, někdy méně, ale prakticky se vezou na vlně.
Naproti tomu loňský tým byl mnou vypiplaný od přípravky. Hráli jsme všechny soutěže v šesti, maximálně sedmi hráčích, bez libera. Neměli jsme prakticky žádného slabého hráče, tým byl celistvý a extrémně bojovný. Letošní tým je kvalitní proto, protože čtyři jmenování hráči byli v základní sestavě i loni. A to je důvod, proč letos utáhnou nováčky. Úspěch letošního družstva je tedy přímo závislý na zdraví a pohodě dvou smečařů a je výsledkem mnohem větší dřiny. Ale tihle kluci nejsou stroje, takže občas i oni mají nějaký výpadek. Když se k tomu přidají jejich zdravotní indispozice z přetížení, tak se to okamžitě promítne do výsledku zápasu.
V čem své soupeře převyšujete? V Krajském přeboru jste většinou měli výsledky pod kontrolou, v Českém poháru vlastně také.
Jasně se potvrdilo, že abychom dosáhli na medailové pozice v jakékoliv žákovské soutěži, musí hrát oba smečaři Vojta a Lukáš Svobodovi a první nahrávač Matěj Kubelka. Oba útočníci musí být zdraví a musí hrát dobře. Jsou natolik komplexní, že dokáží družstvo utáhnout. Pokud se k nim v zápase přidá ještě nějaký hráč, který bodově přispěje, k úspěchu je zase o něco blíž. Bez těchto hráčů je družstvo bezradné a naprosto průměrné, jak se vždy naplno projeví při jejich stažení ze hry.
Mluvíš o zdravotních komplikacích, jedná se o přetížení? Hodně hráčů momentálně pendluje mezi několika kategoriemi.
Zdravotní problémy pramení u Lukáše z přetížení ramene, Vojta má růstové problémy s kolenem, které se projevují ruku v ruce se zvýšenou zátěží. Tento problém s koleny mají i další hráči v menší míře. Řešit se to dá po sezóně klidem, plus posilováním ve statických polohách, jak mi bylo řečeno zkušenou fyzioterapeutkou.
Jaký vás teď čeká program?
Hned 1. 5. odehrajeme kvalifikaci na mistrovství ČR. Měla by se odehrát formou turnaje, ze kterého postoupí dva týmy a který bychom měli pořádat. Jména soupeřů čekáme. V případě postupu pocestujeme na finálový turnaj, který se koná 5. – 7. 5.
Máte prostor na něčem zapracovat?
Pracujeme neustále hlavně na obraně na síti a v poli. Když opět pominu Vojtu a Lukáše, hráčům se nechce bránit, což vypovídá o jejich charakteru. Snažím se, aby pochopili, že bez toho to nepůjde a že jestli se k těm dvěma někdo nepřidá, tak oni sami to nezvládnou. Že musí i ostatní přispět nějakými kvalitními herními činnostmi. Že volejbal není jenom útočení a jejich role v tomto týmu jsou jiné.
Už přemýšlíš o další sezóně?
Sedm hráčů 2008 jde do U18. Tři hráči 2009 zůstávají ve starších žácích, které spolu s hráči 2010 přebere Martin Ticháček. Já budu trénovat mladší žáky roč.2011/12/13 a budovat úplně od začátku nový tým.
