Rubrika: Eagles

Suverénní kadeti i žáci ovládli své turnaje

Starší žáci Kladno volejbal cz

Kompletní chlapecká složka, která se o minulém víkendu zapojila do volejbalového dění, odehrála své turnaje na výbornou. Jak kadeti, tak i starší a mladší žáci odešli z turnajů bez jediné porážky a připsali si jasná a přesvědčivá prvenství. Nejstarší kategorii pak čeká za 14 dní ještě Final Four, kde se svěřenci Martina Čmel’a poperou o konečné 1. – 4. místo v rámci Krajských jarních turnajů mládeže.

Kadeti přivítali na domácí antuce ve Vavřinci Mělník a Benátky nad Jizerou. Oba soupeře přehráli bez problémů 2:0 a oba středočeští rivalové většinou bodovali po chybách Čmeľových svěřenců, jehož tým táhl podle předpokladů Pavel Gottesman, který celou uplynulou sezónu trénoval s A týmem a dokonce se zapojil i do zápasů mužské extraligy. „Jsem mile překvapen, že po osmiměsíční pauze zvládli kluci utkání tak jednoduše. Určitě v každém z nich byly vidět nedostatky, na kterých musíme zapracovat, nicméně duely nebyly těžké, avšak bylo znát, že nám schází zápasová praxe,“ shrnul sobotní vystoupení trenér Čmeľ.

Kadeti Kladno volejbal cz

Nejednalo se však pouze o Gottesmana. Tomu vydatně bodově sekundovali Stružka a Herman, kteří zahráli výborně nejen na smeči, ale soupeře tlačili i svým servisem. „Musím je oba pochválit. Stejně tak ale i Smažíka na bloku, který se hodně zlepšuje, a vidím v něm perspektivního hráče do starších kategorií, a když na sobě zapracuje tak klidně i do A týmu,“ liboval si trenér kadetů.

Pavel Gottesman smečuje

Podobně nadšená mohla být po víkendu trenérka obou žákovských kategorií Kateřina Svobodová, jež se svými svěřenci v obou případech prošla turnajem bez jediné porážky. Nejprve v sobotu s mladšími žáky absolvovala turnaj na pražském Proseku, kde její svěřenci prošli turnajem proti domácímu celku, Příbrami a Benátkám bez ztráty jediného setu. „Splnili jsme si, že jsme vzali mladé kluky, kteří ještě nikdy šestkový volejbal nehráli a za odehrané tři zápasy se něco naučili. Zkušenější byli oporou a na hřišti jim pomohli,“ konstatovala spokojeně Svobodová. Ta si mohla dovolit v posledním utkání luxus nechat na střídačce ty nejzkušenější a naopak i s nováčky si došla pro vítězství.

Mladší žáci Kladno volejbal cz

Stejná jízda se opakovala i se staršími žáky v neděli opět na kladenské antuce ve Vavřinci. Její svěřenci většinou dominovali na podání a podobně jako jejich mladší kolegové si došli v konkurenci Králova Dvora, Nymburku, Benátek a Kralup pro první místo. „Byla znát nervozita z dlouhého herního výpadku. Když už jsme rozehráli, tak jsme měli výborné momenty. Ve třech zápasech ze čtyř jsme se mohli opřít o dobrý servis,“ shrnula koučka starších žáků.

Starší žáci Kladno volejbal cz

Jediné menší zaváhání přišlo nečekaně v závěrečném utkání turnaje proti poslednímu Nymburku, kde mladí Orli ztratili překvapivě jedinou sadu během celého nedělního klání. „Přestalo se nám dařit a soupeř hrál volejbal, na který nejsme zvyklí. Trvalo nám set a půl, než jsme tomu přizpůsobili a než jsme se chytli a začali hrát v poli,“ přiznala Svobodová, že její starší žáci měli problém s odbytím míče prsty a různými technickými ulívkami v podání Nymburka. I se ztrátou jediného bodu ale přesvědčivě skupinu ovládli. Vítěznou rozlučku a derniéru v této kategorii zažili Pergl s Ctiborem, kteří se přesouvají do kadetů. Jak pro starší, tak i mladší žáky se jednalo o jediný turnaj v červnu. Další přidají až po prázdninách v září.

Výsledkový servis

Kadeti

Kladno – Mělník 2:0 (17, 14)
Kladno – Benátky nad Jizerou 2:0 (20, 21)

Starší žáci
Kladno – Králův Dvůr 2:0 (14, 19)
Kladno – Benátky nad Jizerou 2:0 (22, 17)
Kladno – Kralupy 2:0 (12, 18)
Kladno – Nymburk 2:1 (-21, 17, 9)

Mladší žáci
Kladno – Prosek 2:0
Kladno – Příbram 2:0
Kladno – Benátky nad Jizerou 2:0

Volá antuka! Mládež čekají po dlouhé době ostré zápasy

Osm měsíců všichni čekali, než si zahrají další soutěžní zápas a dočkali se. S příchodem června se alespoň na pár posledních víkendů sezóny rozjedou volejbalové turnaje pro mládež a Kladno vysílá do boje hned kvarteto družstev. Dvě z nich budou moci fanoušci a rodiče vidět i v Kladně, neboť turnaj kadetů a starších žáků bude hostit i areál ve Vavřinci.

Kladenští zástupci mají naplánovaný program na oba dny rovnoměrně. Dvě družstva se zapojí v sobotu a druhá polovina v neděli. Ve Vavřinci se nejprve představí kadeti pod vedením Martina Čmeľa, kteří úderem desáté hodiny nastoupí proti Mělníku. „Nemáme nějaký cíl uspět, když uděláme úspěch, budu rád, ale jdu do turnaje s tím, že uvidím kluky po osmi měsících hrát ostrý zápas a uvidím všechny herní nedostatky,“ říká Čmeľ, jemuž víkendové zápasy ukážou, na čem zapracovat přes léto, aby následně se svými svěřenci splnil předem vytyčený cíl – udržet extraligu kadetů – nicméně do obou sobotních zápasu hodlá zapojit všechny zúčastněné hráče.

Výsledky: https://stc.cvf.cz/2021/jarni-turnaje-mladeze/rozlosovani/kadeti

Trenéři ostatních družstev už tak zdráhaví nejsou. Karel Linz už dopředu zavelel se staršími žákyněmi útok na první místo na turnaji v Rakovníku a tím pádem i postup dál. „Chceme jednoznačně vyhrát a navázat tak na podzimní výsledky, kdy jsme se dostali mezi osm nejlepších týmů v poháru,“ hlásí kouč starších žákyň.

Výsledky: https://stc.cvf.cz/2021/jarni-turnaje-mladeze/rozlosovani/starsi-zakyne

Jeho kolegyně Kateřina Svobodová rovněž touží po výhrách a to s oběma kategoriemi žáků. „Čtyři zkušenější mladší žáci budou učit šestkový volejbal tři začátečníky. Soustředíme se na svoji vlastní hru. Uvidíme, co bude umět soupeř a podle toho to dopadne. Cíl je vyhrát a zároveň se něco naučit,“ poodkrývá Svobodová.

Výsledky: https://stc.cvf.cz/2021/jarni-turnaje-mladeze/rozlosovani/mladsi-zaci

O den později v neděli se pak i ona ukáže ve Vavřinci, kdy pod jejím vedením nastoupí starší žáci. „Cílem je pokusit se vyhrát, jako vždycky a zjistit, co umíme, jak jsme na tom herně v porovnání s ostatními. Dlouho jsme nic nedělali, nemáme tušení, jak jsme na tom my i soupeři,“ poodkrývá zkušená koučka.

Výsledky: https://stc.cvf.cz/2021/jarni-turnaje-mladeze/rozlosovani/starsi-zaci

Program na víkend

Sobota 5. června

Kadeti – areál Vavřinec (Kladno)
10:00 Kladno – Mělník
podle programu Kladno – Benátky nad Jizerou

Mladší žáci – Praha
Turnaj: Kladno, Prosek, Příbram, Benátky

Neděle 6. června

Starší žáci – areál Vavřinec (Kladno)
Turnaj: Kladno, Nymburk, Benátky, Kralupy, Králův Dvůr. Starší žákyně – Rakovník
Turnaj: Rakovník, Kladno, Roztoky

Extraliga benjamínkům otevřela oči, zkušenosti chtějí prodat mezi kadety

Dlouho, předlouho čekali na svůj první velký okamžik v kariéře mezi dospělými. Trpělivost se jim vyplatila. Za oddanost klubu a vytrvalou píli si mohli univerzál Pavel Gottesman a nahrávač Adam Kubelka zahrát po boku svých vzorů, připsat si první zápas v extralize mužů a nastřádat premiérové zkušenosti, které se jim budou hodit v nejbližších letech stále ještě v mládežnických soutěžích případně v utkáních rezervního týmu.

Jeden trénoval s týmem od podzimu, druhý se kvůli zranění původní nahrávačské jedničky připojil k týmu před Vánoci. Největší dárek si ale společně rozbalili až v březnu, kdy se společně zapojili do domácího utkání proti Brnu v rámci předkola play-off a pocity z nich stále nevyprchaly. „Moment, kdy jsme s Gottym šli na hřiště, byl z mého pohledu dost nervózní. Myslím si, že to nebylo ani tak o výkonu, jako o tom zážitku,“ vrací se k premiérovému startu nahrávač Adam Kubelka, který si hned vyzkoušel i servis a podal úspěšně, ačkoliv z následného útoku bral bod soupeř.

Gottesman si poté zahrál i ve čtvrtfinále proti pozdějšímu mistrovi z Karlových Varů, kde se i on dotkl konečně míče. „Šel jsem do koncovky setu a zkazil jsem podání, což mě samozřejmě štve. Ale nějak moc to neřeším. Takový byl holt můj první dotek s míčem v extralize a teď už to nezměním,“ říká 16letý univerzál. „Pocit stát na hřišti vedle Zajdy a Hyzyho byl k nezaplacení,“ zdůrazňuje vzápětí.

Ačkoliv odehráli minimum výměn, tak UNIQA extraliga mužů otevřela oběma mladým volejbalistům oči a nasměrovala je na jejich další cestu. „Ukázala mi, jak se dělá volejbal na profesionální úrovni, ať už jde o zápasy, tréninky nebo vše kolem. Musím zapracovat na všech herních činnostech a herním projevu,“ objasňuje Gottesman. Podobně přemýšlí i Kubelka. „Musím zamakat určitě na spoustě věcí. V poslední době si uvědomuji, že i psychická stránka je ve sportu opravdu důležitá a na ní budu určitě také pracovat,“ přidává mladý nahrávač.

Lídři týmu

Oba pevně věří, že nasbírané zkušenosti budou moci na podzim zúročit v extralize kadetů, která bude nejvyšší mládežnickou soutěží, jež se bude v Kladně hrát. Gottesman s Kubelkou by se měli jednoznačně zařadit mezi lídry mladých Orlů a to jak v kadetech, tak i v juniorech. „Všechny zkušenosti nasbírané za ten rok s A-týmem jsou tím nejcennějším, co jsem mohl získat. Naučil jsem se, jak se řeší různé herní situace, jak lépe útočit proti bloku, jak podávat, vlastně ve všem jsem se díky této sezóně zlepšil,“ těší Gottesmana. „Zkušeností je opravdu hodně a jsem moc rád, že jsem měl tu šanci je získat. Hodit se určitě budou a doufám, že je budu moci v extralize kadetů prodat,“ dodává Kubelka.

Gottesman navíc své spoluhráče i nadále povede v roli kapitána, v rámci které se mohl inspirovat od odcházejícího Adama Zajíčka. „Byl pro mě vzorem. Nebál se dát najevo emoce, zakročil, když měl trénink špatný průběh. Ale nijak nedával najevo, že by byl “něco víc“. Zkrátka choval se tak, jak by se kapitán podle mě chovat měl,“ nechává se slyšet mladý vůdce kadetů a juniorů, ačkoliv podle něj nemá tato funkce v těchto kategoriích tak významnou roli.

Unikátní příležitost! Kladno volejbal cz hledá trenéry mládeže

Kladenský volejbalový klub se za poslední rok exponenciálně rozrostl, a to nejen o početnou dívčí složku. Nové možnosti nově skýtá i plážový volejbal, který se stává nedílnou součástí už tak velké rodiny. Cílem je přilákat nejen děti, ale také trenéry, aby jejich svěřenci měli zajištěné kvalitní zázemí pro budoucí rozvoj. 

Kladno volejbal cz aktuálně hledá zejména trenéry mládeže, jak pro kluky, tak i dívky a nově i pro beach volejbal, kde by se od září měly rozjet plnohodnotné tréninky pro děti v průběhu celého týdne. „Máme zájem o trenéry především v kategoriích mladších dětí, a co se týká plážového volejbalu, tak tam pro všechny možné úrovně a věkové skupiny,“ podotýká majitel a šéftrenér kladenského klubu Milan Fortuník.  

Vyjma zkušeností a finančních odměn za práci poskytne kladenský klub novým trenérům i další benefity. „Platí, že podporujeme jejich vzdělávání. Když dostanou chuť, tak se mohou klidně zúčastnit trenérských seminářů pořádaných krajským nebo republikovým svazem či další školení. Jsme schopni nejen jim ho zařídit, ale i zaplatit a poslat je i na různé stáže,“ nastiňuje Fortuník. 

V kladenském klubu již pracují trenéři, kteří mají bohaté trenérské, ale i hráčské zkušenosti (Karel Linz, Kateřina Svobodová, Irena Pokorná, nebo Martin Čmel‘), ale i ti, jež jsou teprve v začátcích svých kariér. Beach volejbalovou sekci bude mít nově na starosti současný smečař Orlů Jiří Kraffer coby šéftrenér, který si v mládí prošel mnoha mládežnickými reprezentačními výběry, a to nejen v šestkovém, ale právě i plážovém volejbale. „Přišlo mi to jako zajímavý projekt. Velmi rád se budu podílet na možnosti tady něco vybudovat a někam beachvolejbal v Kladně posunout,“ říká ke svému novému angažmá 24letý smečař.

Smyslem je, aby na počet dětí, jež se budou chtít volejbalu věnovat a tomu plážovému spíš, byli zajištěni trenéři, kteří by se jim věnovali. „Doteď tady nebyla možnost pro dvojice, i kdyby byl zájem, hrát beachvolejbal výkonnostně. Doposud se jednalo spíše o volnočasovou aktivitu,“ komentuje Kraffer. Nyní se tedy naskýtá pro nové zájemce možnost pracovat s nimi do budoucna systematicky a na intenzivnější bázi. „Chci, aby vše mělo řád, a to už od tréninků malých dětí, přípravek až po starší kategorie,“ zdůrazňuje nový šéftrenér kladenského beache. Počet trenérů se poté bude odvíjet od počtu dětí.

Nyní ale budou zapotřebí zejména u nejmenších kategorií. „U malých dětí v přípravce nemusí být vyloženě trenér beachvolejbalu. Základy jsou velmi podobné těm u šestkového volejbalu. Jde o to, aby se jednalo o člověka, který rád pracuje s dětmi, umí s nimi dělat pohybové věci a rozvíjet je všeobecně a hravou formou,“ uzavírá Kraffer. Zájemci mohou nyní posílat své životopisy na e-mailovou adresu klub@kladno.volejbal.cz. Na něj se mohou obrátit i v případě dalších informací, které klub s radostí poskytne.

Mládež může roztáhnout křídla a vytasit drápy. Trénuje se ve Vavřinci

Současná vládní nařízení dovolují tréninky amatérů a dětí venku, čemuž nasvědčují i venkovní teploty. Trenéři mládežnických kategorií napříč kladenským klubem tak chtějí využít každou minutu, aby se všechny budoucí naděje vrátily zpět k pohybu a volejbalu. V následujících týdnech se všichni budou scházet v areálu Beach klubu Vavřinec, který poskytuje vynikající zázemí pro tréninkové jednotky a další rozvoj mládeže.

Původně se mělo trénovat už od 12. dubna. Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger vzal ale svá původní slova zpět a nadšení tak vystřídalo zklamání. Ne na dlouho. Uplynulo čtrnáct dní a přeci jen se tréninky kladenského klubu mohou rozjet naplno, i když za určitých opatření, kdy se musí dodržet plocha patnácti metrů čtverečních na osobou. „Všichni jsme se na to už těšili a nejvíce děti, ze kterých jsme to cítili. V poslední době se nás hojně ptali i rodiče a trenéři tak hledali možnosti, jak sportovat. Jsme rádi, že už povolení přišlo,“ říká s úlevou šéf kladenského klubu Milan Fortuník.

Veškeré tréninky mládeže se tudíž nyní přesouvají do areálu Vavřince. „Poskytuje nám vynikající zázemí. Mimo antukových hřišť a beachvolejbalových kurtů je tam i workoutové hřiště a další plochy k trénování,“ konstatuje Fortuník. Pokud by šly děti někam běhat, tak je možnost, že zůstanou v okolí areálu Sletiště. Středy a pátky jsou vyhrazeny výhradně k tréninku děvčat, úterky a čtvrtky pak pro kluky. V pondělí pak budou všechny kategorie trénovat “společně“. Děti a zejména pak rodiče by měli mít na paměti, že do šaten a sprch v areálu je vstup až do odvolání zakázán.

Dostatek prostoru k vyžití

Stále platí, že se může cvičit v maximálním počtu dvanácti osob, které budou ve venkovním areálu potřebovat 180 metrů čtverečních, což je o něco více než plocha volejbalového dvorce. „Prostoru využíváme, jak jen to jde. V současnosti mám stejně maximálně dvanáct svěřenců na trénincích, takže nastavené podmínky splňujeme bez problémů,“ ubezpečuje trenérka starších žáků Kateřina Svobodová.

Pro ni i pro ostatní trenéry kladenského klubu je bezesporu nejlepší zprávou to, že se může opět trénovat a že se jim svěřenci vrátí k tréninkům pod jejich dohledem. „Hlavní náplní tréninků bude, aby si děti zvykly, že se zase hýbou. V následujících týdnech se budeme zaměřovat na všeobecnou průpravu, protahování a posilování, ale také se vrátíme k míčům, které si budou muset děti znovu osahat. Opět pojedeme základy volejbalu,“ nastiňuje plány kouč mladších žáků Petr Vilt.

„Každý trénink bude nyní o půl hodiny kratší. Budeme se zaměřovat i na fyzičku. Co se týče volejbalu, tak nebudeme dbát úplně na volejbalový dril a detaily hry, ale spíše na mezihru a různé hrátky tak, aby se děti tréninky bavily a zase se na ně těšily,“ objasňuje Svobodová.

Pokud by se epidemiologická situace v Česku nadále zlepšovala, tak je možné, že by si Svaz pro děti přichystal na červen, jako náhradu za předčasně ukončenou sezónu, jakési přátelské turnaje. S případnou záložní variantou přichází i Milan Fortuník. „Je dost dobře možné, že v případě povolení zorganizujeme vlastní turnaj se spřátelenými kluby, se kterými dlouhodobě spolupracujeme,“ poodkrývá Fortuník. Jedná se o týmy z Kralup nad Vltavou, Tuchlovic, Králova Dvora či Rakovníka.

Přehled tréninků v areálu Beach klubu Vavřinec (adresa: nám. Jana Opletala 3, Kladno 272 04) jednotlivých kategorií:

Minivolejbalisti a mladší žáci vždy od 15:30 – 17:00 a to v pondělí, úterý a čtvrtek. Po nich od 17:00 – 18:30 pak starší žáci, kadeti a junioři.

Minivolejbalistky a mladší žákyně vždy od 15:30 – 17:00 a to v pondělí, středu a pátek. Po nich od 17:00 – 18:30 pak starší žákyně, kadetky a juniorky.

Pro více informací pište na klub@kladno.volejbal.cz

Bez podpory partnerů bychom to nedali, přiznává Fortuník

Nejen s horší výsledkovou sezónou se museli vypořádat kladenští volejbalisté během uplynulých dvanácti měsíců. S vpádem koronaviru do České republiky bylo zapotřebí přijmout vládní opatření a odehrát uplynulou sezónu bez diváků. Restrikce však měly vliv i na mnohem významnější finanční zdroj než vstupné, a to na podporu od partnerů. Některé sektory ekonomiky dostaly pořádnou facku a „přitáhnout opasek“ musel i Milan Fortuník, se kterým jsme ve druhé části rozhovoru rozebrali, jak je na tom klub po finanční stránce, jak rok bez sportování zamává s mládežnickou základnou a také co chystá v nejbližší době.

Jak sezóna 2020/21 zamávala s finanční stabilitou klubu?

Všechna opatření od koronavirových pauz po nedokončení předchozího soutěžního ročníku nás stála polovinu rozpočtu. Z hlediska rozpočtu jsme klesli na úroveň nižších jednotek milionů korun. Špičkové extraligové kluby ho mají až 20 milionů. V minulosti jsme se snažili je prohánět přibližně s polovičním rozpočtem. Někdy se nám to dařilo lépe, někdy hůře. V tuto chvíli si troufám tvrdit, že každému, kdo se vyzná ve sportovním prostředí, musí být jasné, že se nejednalo o nic lehkého, a v průběhu koronaviru to potkalo takřka všechny extraligové kluby. Hrát s o téměř polovinu sníženým rozpočtem je obecně velmi složité. A taky je to jeden z důvodů, proč sezóna dopadla tak, jak dopadla. Všichni partneři se nám alespoň nějakou formou snažili zachovat přízeň. Předpokládali jsme, že v téhle těžké době pro ně nebude jednoduché uskutečnit plnění tak, jak je zvykem. Přišli jsme zhruba o pět milionů korun, což je citelná ztráta. Nicméně sezónu dokončíme a klub nejde do insolvence. Budeme schopni pokračovat dál! Na druhou stranu to vyžaduje určité pochopení ze strany hráčů, protože období leden až březen je z ekonomického hlediska vždy náročné a letos obzvlášť. Zatím ale plníme to, co máme nasmlouvané, a to jak s hráči, tak trenéry apod.

Co bude do příští sezóny obtížnější – sehnat sponzory nebo zlepšit herní projev?

Ono to jde trochu ruku v ruce. Obojí bude přibližně stejně obtížné. Nevím, jestli se tak lehce dají najít sponzoři. Je k tomu zapotřebí například i nějaké doporučení od někoho, kdo už je s klubem v kontaktu a spolupracuje s ním, a taky možná šťastná shoda náhod. Představa, že někam přijdu a řeknu: “Hrajeme extraligu! Je to super, podpoříte nás?“, je naivní a z té už jsem vyrostl. Na druhou stranu partneři, kteří nás doposud podporovali, se snaží i nadále a sami aktivně vymýšlí nové věci, které bychom mohli podniknout. Za to jsem rád. Doufám, že současnou situaci nadále zvládneme. Samozřejmě hlavní poděkování patří městu Kladnu. Nebýt jeho a podpory primátora Milana Volfa a jeho lásky ke sportu, tak bychom nepřežili. Co se týče výsledků a sestavení kádru, tam je to vždy loterie. Za ta léta, co to tady děláme, jsme udělali několik dobrých tahů a nákupů. Třeba Nizozemec Daan Van Haarlem, který u nás hrál první dvě sezóny, byl hráčem, kterého předtím nikdo pomalu nechtěl. To samé tehdy platilo o Filipu Křesťanovi. Výborný tah byl Španěl Bouza. Skvěle se zde prezentoval Fin Matti Hietanen, Američan West, Polák Gromadowski, nebo David Konečný. Na některé jsem asi ještě zapomněl, ale jako tým jsme byli úspěšní. Samozřejmě, že byla angažmá, jež se nepovedla. Ne všechno vyjde, ale takhle to má snad každý klub.

V létě před sezónou došlo k velkému spojení kladenských mládežnických klubů v jeden, nicméně hned na začátku října se zastavily všechny amatérské soutěže, což trvá doteď. Jak velký je tohle problém a kolik vrásek přibylo Milanu Fortuníkovi z toho, že mladí Eagles a mladé Cats nemohou ani trénovat?

Přiznám se, že tuhle problematiku jsem nechal částečně na mládežnických trenérech. Zpětně se mi to, jak se k tomu jednotlivé kategorie a jejich trenéři postavili, hodnotí těžce. Starší žáci, kde máme trenérku Kateřinu Svobodovou, měli k dispozici alespoň on-line návody na kondiční přípravu. Pokud měli její svěřenci snahu, mohli se inspirovat a individuálně trénovat. Nezasahoval jsem do toho. Vím, že třeba starší žákyně pod vedením Karla Lince se nějakou činnost také snažily vyvíjet. Nejnáročnější to je ale u těch nejmenších, v jejichž případě se ještě nejedná o volejbal jako takový, ale spíš o kroužek nebo zájmovou činnost. U nich nebyla velká aktivita. Možná jsem trochu víc očekával od kadetek, kadetů, juniorek a juniorů. Nebylo to ale jednoduché pro nikoho.

Dlouho se uvažovalo, že by se rozjela alespoň extraliga kadetů, ale i ta čekala na restart marně… 

To je pravda, nicméně už teď vím, že naši kadeti si zahrají extraligu až na podzim, a to se jedná o nejvyšší mládežnickou soutěž, kterou bude Kladno hrát. Tým se snažíme nějak doplnit, protože se zatím jedná o věkem velmi mladé hráče, navíc jsou všichni z Kladna. Bude pro ně těžké se v soutěži prosadit a udržet ji. Snažíme se je podpořit alespoň tím, že jsme si dva kluky – Adama Kubelku a Pavla Gottesmana – vytáhli do A-týmu, kde snad nabrali zkušenosti, které by měli následně prodat. Jestli to ale bude stačit na udržení, nedokážu říct. To je věštění z křišťálové koule. Kadetky, juniorky i junioři pak působí v nižších soutěžích. Jejich působení nicméně neberu na lehkou váhu.

Co čeká kladenskou mládež v nejbližší době?

Zprávy z Českého volejbalového svazu zní následovně, co se týče soutěžního období 2020/21 je snaha odehrát v květnu a v červnu přerušené soutěže na antuce, aby alespoň něco mladé týmy v letošní sezóně odehrály. Nevím, jak moc se to povede, protože se ozývají hlasy, že ani tato varianta nebude možná.

A nějaká iniciativa ze strany klubu pro jeho členy je?

Nad čím aktuálně přemýšlíme, že až konečně dojde k rozvolnění opatření – nad čímž se modlí celé Česko, je, jak navážeme na předchozí činnost. Že děti ztratily rok, je špatné nejenom pro sport, ale hlavně pro jejich životy. Všude jsou na tom stejně. Nyní jde o to, co pro ně dokážeme vymyslet, až budou moci začít znova sportovat.

A jaké máte v tomto směru plány?

Chceme oslovit všechny kluky i holky jak v šestkovém, tak i plážovém volejbale, aby věděli, že se mají kam vrátit. Vím, že některé děti si za poslední rok zvykly na život s počítačem, bez pohybu, rozhodně to tak ale nechceme nechat.

Hádám, že i Vám musí být jasné, že ne všechny se vrátí…

Samozřejmě. Tvrdí to všechny sporty a tuší, že ne všechny děti se vrátí. I tak jim ale chceme nabídnout, aby opět začaly chodit. Připravujeme možnost pro mládež, jež skončí v jiném sportu nebo nesportovala vůbec, vyzkoušet beachvolejbal zdarma, a to někdy těsně před létem nebo přes něj, pokud nám to tedy situace umožní.

Jak si to představujete?

Byli by tam naši hráči a trenéři, se kterými by si děti vyzkoušeli beachvolejbal. Dokonce jsme uvažovali o tom, že bychom rodiče, kteří na akci dorazí, společně s jejich dětmi pozvali na něco dobrého k jídlu a pití. Pokud by se jejich dětem trénink a sport zalíbil, tak bychom jim následně nabídli možnost začít chodit od září. Když zvládnou beach a bude je zároveň bavit, už je poté pouze krok k tomu vyzkoušet i klasický šestkový volejbal. Takhle bychom si představovali nabídnutí pomocné ruky rodičům, jež mají strach, že jejich ratolesti nebudou po koronavirové pandemii sportovat. Nabídneme jim sport, který je atraktivní, kde se v příjemném prostředí nefauluje, kde se maká a hraje společně.

A co dál? Třeba nábory a podobně…

Osobně na ně nevěřím. Samozřejmě umístíme všude, kde to půjde, náborové letáčky. Nicméně už před pandemií jsme zkoušeli tréninky na školách, kde hráči ukazovali základy volejbalu, následně měli i besedu, kde předali drobnosti, moc se to ale nechytlo. Mně prostě přijde, že třeba aktivní doporučení mezi maminkami, je prostě z hlediska náboru mnohem vhodnější než nějaké akce, články nebo letáky. To ale neznamená, že to dělat nebudeme.

Podzim plný změn. Máma se radovala víc než já, říká kladenská naděje

V kladenské kabině se nyní nachází diamant, který potřebuje ještě čas k dokonalému vybroušení. Čerstvě 16letý Pavel Gottesman má toho ještě hodně před sebou. Volejbalu se věnuje šest let. „Je jedním z kluků, kteří v Kladně začínali, když se tady ještě nehrála extraliga. Byli bychom velmi rádi, kdyby se časem objevil v týmu další čistokrevný Kladeňák, stejně jako například Tomáš Hýský,“ říká o mladíkovi v týmu trenér Milan Fortuník, který mu nabídl i první profesionální smlouvu.

Stále ještě patří mezi kadety, nicméně prakticky od začátku sezóny trénuje s A-týmem. Jako jeden z mála svého věku mohl s volejbalem pokračovat normálně navzdory vládním opatřením. „Je u něj snaha, aby se časem plně zabudoval do kádru A-týmu,“ dodává Fortuník na adresu Gottesmana, který teď naplno píše svou pohádku.

Volejbalu se věnujete od desíti let. Byl to vždy Váš sen dostat se do profesionálního volejbalu?

Někdy jsem si samozřejmě říkal, že by bylo parádní, kdybych na hřišti stál místo nich. Nějak jsem tomu ale moc nevěřil, že by se to někdy mohlo stát. Teď, když přišla tahle šance, tak si pořád říkám, že je to až neskutečné, když jsem jim před lety podával balóny a teď stojím vedle nich a oblékám stejný dres. 

Jaké to je se zapojit v takhle nízkém věku do chodu A-týmu?

Skvělé samozřejmě. Když jsem v mládí chodil na zápasy, tak jsem vzhlížel k hráčům, jako je Hýský nebo Křesťan. Teď jsem najednou součástí týmu a trénují s nimi. Je to hezký pocit.

Zároveň s nimi sedíte v jedné šatně…

Nemůžu si s nimi povídat moc o životních věcech. Jejich starosti jsou úplné jiné. Zatímco já studuji, tak oni mají ženy a děti. I tak mi přijde, že si se všemi mám co říct a vycházím si s nimi v pohodě.

Kdy jste se dozvěděl o tom, že se zapojíte do tréninku s A-týmem?

Myslím, že to bylo někdy na jaře v květnu. Tehdy za námi přišel pan Fortuník, že budeme moci s A-týmem absolvovat letní přípravu s tím, že se odpojíme na soustředění kadetů. Tam mi pan Bednář sdělil, ať dorazím na trénink s áčkem, kde mi bylo řečeno, že budu trénovat s muži více. Nakonec z toho vyplynulo, že jsem dostal dres a v týmu jsem už zůstal.

Za vámi!? Vás bylo víc?

Kromě mě dostali nabídku ještě Adam Kubelka, který se zapojil až v posledních dnech, Karel Albrecht a Michal Nekvinda, jenž momentálně hostuje v Benátkách.

Do A-týmu jste ale pronikl pouze Vy a držíte se tam. To už něco znamená ne?

Nerad tohle slýchám. Nemyslím si, že mám na to být platným hráčem týmu. Přijde to až časem.

V 16 letech jste se objevil po boku reprezentantů. Pomýšlíte i na národní tým ve Vaší věkové kategorii?

V ní jsou kluci o několik úrovní výše a momentálně na ní nemám. Na druhou stranu jdu do konkurence s klukama, kteří mohou být o takřka 2 roky starší, což je v tomhle věku opravdu velký rozdíl. Nechci se na to ale vymlouvat. Nicméně by to bylo hezké se do ní dostat a udělám všechno proto, abych se do hledáčku trenéra Svobody dostal. 

Co Vám tedy schází?

Zřejmě lepší herní projev, zkrátka nejsem na hřišti tolik výrazný. Celkově jsou kluci v reprezentaci vyspělejší, mají více zkušeností a zvládají lépe herní činnosti jednotlivce.

Pořád jste na startu kariéry, a dokonce jste si vysloužil i první smlouvu. Co na to říkali doma?

Všichni mě chválí a drží mi palce, aby mi kariéra vyšla. Máma byla z podpisu smlouvu samozřejmě nadšená a radovala se z toho snad víc než já. Strašně mi to přeje. Babička teď sleduje každý zápas a vyhlíží, jestli se náhodou nedostanu třeba na podání nebo tak. Říkám je ale, že se to jen tak nestane.

Nicméně získané zkušenosti jsou k nezaplacení, a pokud se rozjedou mládežnické soutěže, tak tam se budou hodit…

Už teď na sobě cítím, že jak trénuji téměř denně, do toho párkrát i v posilovně, že se zlepšuji. Celkově tréninky s A-týmem jsou kvalitou úplně jinde než v kadetech, a to říkám se vší úctou k trenéru Martinu Čmeľovi.

Na druhou stranu ale nemáte momentálně zkušenosti kde využít, protože vyjma extraligy všechny soutěže a tréninky ostatních družstev stojí…

Samozřejmě že mě hodně mrzí, že nemůžeme hrát extraligu kadetů. Rád bych ukázal, co jsem se naučil. Zároveň na sobě cítím, že mi chybí herní praxe, nicméně si vážím toho, že mohu dál naplno trénovat s A-týmem a jezdit s nimi na zápasy. Až se rozběhne extraliga kadetů, tak jsem s panem Fortuníkem domluvený, že bude mít přednost před zápasy A-týmu.

Jak vlastně berou Vaši vrstevníci to, že na rozdíl od nich trénujete s A-týmem?

Samozřejmě že někteří spoluhráči mají občas narážky. Beru je ale s humorem, protože si myslím, že mi to většina z nich přeje a naše vztahy nejsou v ohrožení.

Když teď působíte v áčku, cítíte se v jednotlivých týmech jako lídr?

Nerad někoho v něčem opravuji, protože mi to přijde trochu povýšené a s ohledem na mé schopnosti a zkušenosti nemístné. Na druhou stranu jsem v kadetech a juniorech kapitánem a s tím se pojí i role vůdce, jak na hřišti, tak mimo něj.

Zároveň jste studentem gymnázia, které je nyní kvůli vládním opatřením taktéž zavřené. Jak vnímáte, že kromě volejbalu nemůžete chodit ani tam?

S ohledem na volejbal jsem trochu rád, že nám ho zavřeli, a to kvůli dopoledním tréninkům. Jinak distanční výuka je kapitola sama pro sebe.

Povídejte…

Myslím si, že to není úplně efektivní styl učení. Je velmi náročné udržet koncentraci a celkově je to zvláštní situace. Myslím, že je to o motivaci a přístupu každého z nás. Nejtěžší to ale mají učitelé, pro které to je mnohem náročnější než pro nás, to je potřeba si uvědomit.

Jak se Vám vlastně doposavad dařilo skloubit on-line výuku se sportem na profesionální úrovni?

Nějaké testy jsem musel vynechat a následně je dohánět. Většina učitelů mi vyšla vstříc, protože chápe mou situaci. Děkuji jim, že s tím nemají problém a snaží se mi pomoc.

Těch změn na podzim u Vás bylo hned několik. Kromě nástupu na gymnázium a zapojení se do A-týmu jste nastoupil i do tanečních. Jak jste si je užíval?

Osobně mě to bavilo, akorát mě mrzelo, že jsem kvůli nim přicházel o tréninky.

Po čtyřech lekcích byly ale i taneční přerušeny. Víte, jak to bude dál?

Vůbec netuším. Je možnost, že dojde k přeložení na jarní termín, nicméně většina spolužáků už se přihlásila na příští rok.

Co jste za čtyři lekce stihl naučit?

Jive, Mazurku. Další jména si už nepamatuji (směje se).

Jak jste se cítil ve smokingu?

Velmi pohodlně. Občas mi bylo horko, ale dalo se to. Už před tím jsem totiž chodil na maturitní plesy kamarádům a vím, jak v tom fungovat.

Neuvěřitelná zkušenost, říká Martinča po nečekané nabídce

Celé Česko stále trápí druhá vlna pandemie koronaviru. Téměř celý podzim funguje v nouzovém stavu a vzhledem k tomu, že počet pozitivních rostl nejen v populaci, ale i mezi lékařským personálem, naskytla se studentům medicíny neopakovatelná šance zapojit se do praxe a zároveň pomoci v náročné situaci. Ta se naskytla i nahrávači orlů Matějovi Martinčovi na oddělení pooperační péče kardiochirurgie nemocnice Na Homolce v Praze. Volejbal tak musel jít stranou a jak sám Matěj prozradil, pro studenta ve druhém ročníku se jedná o neuvěřitelnou zkušenost, na níž bude stavět do budoucna.

Kdy jste byl do nemocnice povolán respektive, kdy jste se dozvěděl že budete muset zaskakovat za nemocné doktory?

Povolávací rozkaz se týká pouze 4.-5. ročníků, takže mně se vyhnul. Do nemocnice jsem se přihlásil dobrovolně. Existuje speciální facebooková skupina studentů, kteří jsou v kontaktu s nemocnicemi, které vypisují různé poptávky, kde je zrovna potřeba dobrovolníků. Zároveň bych chtěl říct, že opravdu nezaskakuji za nemocné doktory, neboť moje práce je převážně sanitářského charakteru – polohování a hygiena pacientů, doplňování skladu a oddělení, nošení náběrů apod.

Chápu, i tak ale lékařského personálu, a to i zdravotních sestřiček a bratrů bylo a je málo vzhledem k tomu, že bojují v první linii stejně jako Vy. Co bylo Vaším největším motivem se takhle zapojit do boje proti koronaviru a posunout se do popředí?

Myslím, že jsme k tomu všichni přistupovali stylem, že je nějaká krize, ve které můžeme pomoct a cítili určitou míru zodpovědnosti. Znovu bych ale chtěl zdůraznit, že nejsme žádní zachránci, neboť většina mediků je pořádnou praxí nepolíbená, a tak můžeme vykonávat pouze některé činnosti a nemůžeme být bráni jako náhrada za sestru, natož za doktora. Možná někteří starší studenti, ale určitě ne bažant jako já (směje se).

Takže co tedy bylo Vaší hlavní náplní práce?

Mým hlavním úkolem, byla právě sanitářská práce (polohování pacientů, doplňování zásob, donášení vzorků nebo žádanek mezi odděleními), jejímž hlavním cílem je odlehčit zdravotním sestrám, laicky řečeno, aby se mohly pořádně věnovat pacientům. A na oddělení jsme nastoupili právě z důvodu nedostatku personálu kvůli karanténám. Naštěstí už se v průběhu druhé vlny vše zlepšilo a nyní je lidí dostatek. 

Znamená to, že už Vaše výpomoc skončila?

Vzhledem k tomu, že se situace zlepšuje, tak je možné, že už zde brzy nebudeme potřeba.

Na druhou stranu to ale musí být pro budoucího lékaře obrovská zkušenost, která by se za normálních okolností nenaskytla…

Přesně tak, je to neuvěřitelná škola, neboť jsme se poprvé za dobu studia dostali do kontaktu s pacienty a naučili se ho především nebát. Zároveň, když byl čas, tak se nám všechny sestry a doktoři s radostí věnovali, něco nám vysvětlovali a nechali nás si spoustu věcí vyzkoušet. Člověka hned pak i učení baví mnohem víc, když to vidí v praxi, a že se jedná o užitečné věci, ne jenom o nepotřebná fakta na papíře.

Nebát se, myšleno nebát se pacienta? Mám to brát tak, že u vás opadl prvotní ostych a nervozita?

Přesně tak, nemít přehnaný respekt. Otevřeně s pacientem komunikovat a věřit si. Když si totiž všimne, že ho ošetřuje někdo nervózní a ani s ním nepromluví, tak ve výsledku bude ještě nervóznější. 

Zas na druhou stranu i oni by měli chápat, že jste studenti, a tudíž by vůči vám měli být benevolentnější…

Možná jsem se špatně vyjádřil. Samozřejmě, že pacienti byli upozorněni, že jsme studenti a chápali naši nervozitu, ale i té je potřeba do budoucna se zbavit.

Co Vám tato zkušenost dala?

Než nějakou konkrétní činnost bych určitě chtěl vyzdvihnout zkušenost z pravého nemocničního oddělení. Zjistil jsem, jak to tam chodí a také jsem byl začleněn do jeho chodu.

Když jsme se spolu bavili v létě, říkal jste, že se raději vidíte u rehabilitačního lůžka než na sále. Změnil se po této zkušenosti váš názor a pohled na věc?

To je docela zajímavá otázka, na kterou bohužel nemám odpověď. Je pravda, že mě tahle specializace (oddělení kardiochirurgie – pozn. a.) nadchla, ale mám dalších pět let se rozhodnout a nerad bych svoje rozhodnutí uspěchal.

Vzhledem k Vašemu vytížení, kdy Vás uvidíme zpět u týmu na volejbalové palubovce? Navíc teď, kdy má Kladno tak nabitý prosinec…

Co se volejbalu týče, je extrémně složité skloubit vše dohromady. Nezbývá než vyčkat, jak se situace dál vyvine. Momentálně se ale moje studium a neočekává praxe neslučuje s fungováním u A-týmu. Naštěstí jsem v A-týmu až č. 3 a moje ztráta tak tým tolik nebolí. V případě, že se rozběhne 2. liga mužů, rád bych naskočil alespoň tam, tedy v momentě, kdy na to budu mít čas.

Studuj a hraj současně! Sportovní gymnázium láká ke studiu hráče a hráčky volejbalu

O krok blíže svému snu nebo alespoň profesionální kariéře v Česku. Sportovní gymnázium a gymnázium (SGAGY) v Kladně láká do svých řad také volejbalisty a volejbalistky, které by se mohli stát hvězdami budoucnosti. Potenciální zájemci se mohou těšit na ideální spojení studia s tréninky pod vedením trenéra Petra Klára. Pro čtyřleté studium je nutné podat přihlášku do 30. listopadu, v případě osmiletého je uzávěrka až 1. března 2021. 

Mladí uchazeči a zájemci, kteří přemýšlí, jak co nejideálněji skloubit sportovní život se studijními povinnostmi a myšlenkami na profesionální volejbalovou dráhu by měli zpozornět. Naskýtá se jim jedinečná možnost, jak všechny tři věci spojit dohromady. Stačí podat přihlášku na SGAGY, kde působí také bývalý asistent trenéra v Kladně a současný kouč extraligové Příbrami Petr Klár, který pracuje ve škole již pět let. „Vidím zde velký růst poté, co žák přijde na školu základky. Kvantitativní nárůst objemu tréninkových jednotek je neoddiskutovatelný,“ zdůrazňuje 44letý kantor kladenského gymnázia. 

„Budoucím volejbalistům nabízí naše škola profesionální podmínky, které nikde jinde ve středočeském kraji nenajdou,“ láká dál potenciální zájemce Klár. Vyjma tréninkového zázemí, které zahrnuje sportovní halu BIOS včetně posilovny, venkovní multifunkční areál Sletiště či Aquapark pro regeneraci, mohou studenti SGAGY využít služeb fyzioterapeutky Michaely Darsové, jež působí například u kladenských volejbalistů či hokejové Sparty.

V případě zranění je žákům prostřednictvím klubu Kladno volejbal cz k dispozici špičkový lékař-ortoped David Homér. „O zdravotní stav studentů je z mého pohledu perfektně postaráno, což v současné době není na školách samozřejmost,“ zdůrazňuje Klár. Studentům škola každoročně přispívá na sportovní vybavení, včetně profesionální volejbalové obuvi zdarma.

Nábor se týká jak chlapců, tak dívek, kteří na škole studují a trénují dohromady. Pro studentky se nově navíc naskýtá možnost během studia a zejména po něm pokračovat v Kladně ve volejbale dál. Od této sezóny se totiž místní Vavřinec přesunul pod záštitu doposud výhradně mužského oddílu Kladno volejbal cz, což je podle Klára výborná zpráva. „Ambicí klubu je po vzoru mužů vytvořit silný ženský tým, který by měl postupovat v hierarchii soutěží až úplně na vrchol, do UNIQA extraligy žen. Naše děvčata tak budou mít možnost uplatnění v ženské složce i po dokončení studia,“ podotýká 44letý trenér, jež potenciálním uchazečům radí, aby v případě zájmu kontaktovali nejen přímo jeho, ale také současné studenty, od kterých získají praktické informace o studiu.

Jednou z nich je i Adéla Šestáková, která se díky působení na SGAGY vyšvihla z Kladna do pražské Španielky, jež hraje extraligu juniorek. „Přestoupila jsem na Sportovní gymnázium hlavně kvůli volejbalu. Do tréninkového rytmu jsou vloženy dva tréninky navíc, plus případná regenerace,“ objasňuje Šestáková. „O to je samozřejmě školní den delší,“ pokračuje úspěšná studentka.

Potenciálním zájemcům posílá Šestáková jasný vzkaz. „Ten, kdo volejbalem žije, by neměl váhat. Na škole je zkušený trenér. Vše je zaměřeno velmi profesionálně. Vyjma tréninků je zařazena do programu i pondělní posilovna nebo kompenzační cvičení sloužící k protažení těla,“ říká současná hráčka SK Španielka Řepy, která zároveň i upozorňuje budoucí spolužáky. „Ať se připraví na to, že je vše náročnější. Když ostatním třídám končí škola okolo druhé, tak nám například až po půl čtvrté,“ dodává na závěr.

Potenciální zájemci by neměli zapomenout, že hraničním datem pro odevzdání přihlášek pro 4leté studium je 30. listopad. Zájemci o 8leté studium pak mají čas do 1. března příštího roku.

Studenti Sportovního gymnázia a gymnázia v Kladně společně s trenérem volejbalu Petrem Klárem

Přesvědčila mě extraliga kadetů, přiznává trenér Čmeľ

Trénovat volejbal začal Martin Čmeľ (26) už při studiu na vysoké škole u starších žáků v pražském Dansportu, následovala štace u juniorek a extraligy žen v Olympu. Po dokončení Fakulty tělesné výchovy a sportu přišel coby čerstvý absolvent do Kladna, kde mu byly svěřeny hned dvě kategorie – kadeti a junioři. Zároveň se rodák ze Spišské Nové Vsi stal šéftrenérem celé kladenské mládeže.

Jak jste se do Kladna dostal?

Po ukončení studií jsem obeslal téměř všechny kluby v České republice, zda nemají volnou trenérskou pozici u některého z družstev. Věděl jsem, že se chci věnovat trenéřině naplno a věci rychle nabraly spád. Jako první se mi ozval Milan Fortuník, který mi nabídl místo šéftrenéra mládeže s tím, že bych zároveň působil u kadetů a juniorů. K tomu se mi ozvaly ještě další organizace, jejichž nabídky jsem si prošel, ale ta z Kladna byla jednoznačně nejlepší a nejzajímavější, takže jsem se rozhodl pro ni. 

Co nakonec rozhodlo pro Kladno?

Zejména nadstandartní podmínky, které mi klub nabídl. Dohodli jsme se na financích a zároveň mi klub zabezpečil bydlení. Měl jsem tedy o starost méně. K tomu samozřejmě i náplň práce, která je spojena se dvěma nejstaršími mládežnickými kategoriemi. Přesvědčila mě extraliga kadetů. Když se do ní kluci dostali, tak to něco říká o jejich kvalitě a perspektivě. Velmi rád bych na tento úspěch navázal.

Po mužích se jedná o dvě nejstarší kategorie. Jakožto šéftrenér byste měl mít i vlastní vizi. S jakou jste do Kladna přišel vy?

Nejdříve je potřeba zmínit to, že chlapecká část klubu stále prochází určitým vývojem, který je doprovázen nedostatkem hráčů v jednotlivých kategoriích. Zároveň se stává, že i do kadetů nebo juniorů přijde úplný začátečník, což samozřejmě narušuje tréninkový proces dotyčné skupiny. Mým cílem nebo vizí je vybudovat dostatečnou hráčskou základnu, která bude skvěle technicky připravena. Příkladem takové vyspělosti jsou třeba starší žáci trenérky Svobodové, kteří mají velmi dobře zvládnuté základy a díky jejich technické vyspělosti válcují své vrstevníky.

Přesuňme se ke kadetům a juniorům, s jakými výsledky budete spokojen na konci sezóny?

V juniorech, kteří hrají 1. ligu, je cílem pohybovat se v horních patrech tabulky, což by se i přes velmi nízký věkový průměr hráčů, mělo povést. Potěšilo by mě, kdybychom naši skupinu vyhráli a následně si zkusili zahrát baráž o extraligu. Pro kadety, kteří tvoří převážnou část mužstva juniorů, by se mohlo jednat o zajímavou zkušenost. V Extralize kadetů je cílem hrát střed tabulky a soutěž udržet. Někteří z našich hráčů budou ve stejné věkové kategorii ještě další dva roky, takže by bylo dobré načerpat zkušenost a příští, případně přespříští rok, je prodat (směje se).

Zmínil jste, že junioři letos hrají první ligu, tedy druhou nejvyšší soutěž. Je jedním z vašich cílů dostat juniory do extraligy?

Letos asi ne, protože v této věkové kategorii jsou nyní jenom tři hráči, kteří tam spadají věkem. V příštím roce jich přibude dalších pět. Stále si ale myslím, že se bude jednat o nízký počet, navíc výkonnostní rozdíl mezi oběma soutěžemi je opravdu velký. V současné době to tedy není na pořadu dne.

V jakém časovém horizontu je tedy plánovaná extraliga juniorů v Kladně?

Momentálně disponujeme silným ročníkem kadetů, i ti začínající vypadají slibně a totéž se dá říct i o ještě mladších hráčích v nižších kategoriích. Vize juniorské extraligy tady je, dříve než za dva nebo tři roky ji ale nebudeme schopni naplnit.

Mladší žáci na konci srpna vybojovali bronzové medaile na mistrovství republiky. Jak s tímhle pracuje šéftrenér mládeže, který bude za dva nebo tři roky trénovat tuto úspěšnou generaci?

Jako šéftrenér je mám pod drobnohledem už teď a vytipovávám určité hráče, kteří by mohli hrát se staršími, musí to však vždy dávat smysl, zejména s ohledem na jejich zdravý vývoj. Nepopírám ale, že už teď plánuji a sestavuji tým do budoucna, který by si extraligu juniorů zahrát mohl. Hlavně ale chceme, aby ve vyšších ročnících byl dostatečný počet volejbalistů podle jednotlivých specializací a zabránilo se tak tomu, že v určitém ročníku budou například zcela chybět nahrávači.

Pod kadety jsou starší žáci, které vede Kateřina Svobodová. Jak spolupracujete s ní?

Z jejich svěřenců mám dva na soupisce kadetů. Jedná se o šikovné kluky, kteří by se mohli objevovat i na turnajích kategorie kadetů. V této kategorii je ale momentálně přetlak, budou se tak muset ukázat v tréninku, a když se jim bude dařit nejspíše se zapojí i do zápasů.

A co druhým směrem, rýsuje se nyní v juniorech či kadetech někdo, kdo by se mohl objevit v brzké době v A-týmu mužů?

Jsou tam hráči, kteří by chtěli trénovat s A-týmem a šanci možná dostanou. Kladno má výhodu v tom, že jeho rezerva hraje ve druhé lize mužů, kde se mohou zapojit i junioři či nejlepší kadeti a mohou “přičichnout“ k dospělému volejbalu. Záložní družstvo vnímám jako přestupní stanici do A-týmu. Uvidíme, kdo se bude do utkání B-týmu zapojovat. Když však dotyčný na této úrovni obstojí, tak si ho určitě všimne Milan Fortuník a následně koketovat s A-týmem. Jediným adeptem, který mě teď napadá, je Pavel Gottesman, který v něm již trénuje a v budoucnu si za něj nejspíše i zahraje. Šanci by v budoucnu mohl dostat i Mezera či Kubelka, oba však na sobě musí ještě zapracovat.