O Mikulášském víkendu byl nejvíce vidět. Tomáš Hýský se zapojil do duelu s Beskydy od druhého setu a sehrál klíčovou roli v jeho zisku a následné i výhře 3:1. O den později se pak při jeho servisu kladenským volejbalistům dařilo nejlépe. Brno se však pokaždé dokázalo vzpamatovat, jednotlivé sady získat ve svůj prospěch, a nakonec i zvítězit. I přes nabitý prosincový program se 37letý smečař cítí skvěle, energii mu dodává i jeho dcera Terezka.

V pátek jste ukončili sérii porážek domácí výhrou nad Beskydy, vzápětí jste ale opět padli v Brně. Jak byste víkend zhodnotil?

Domácí prostředí je pro každého výhodou a nám se letos venku zrovna dvakrát nedaří. Takže za víkend máme poloviční úspěšnost, za týden však třetinovou. Takže žádná sláva.

Když však odhlédneme o týmových výsledků, tak z osobního hlediska se vám dařilo více než slušně. Za dva zápasy nasbírat 27 bodů, je parádní počin. Cítil jste, že když se vám nedaří, tak musí zavelet ti nejzkušenější v týmu?

Přesně tak. Každá prohra nás sráží. Stále ale věřím v sílu našeho týmu, protože je dobře poskládaný. A to že se mi zadařilo ve dvou zápasech, je pro mě osobně skvělé, tým však stoprocentní nebyl. Cítím se fyzicky skvěle, snad nic nezakřiknu. Nejspíš si tělo konečně zvyklo, že hrajeme zápasy (směje se). Co se týče statistiky, tak tu jsem se dozvěděl až teď, tohle jde totiž zcela mimo mě.

Proti Beskydům jste zavelel k obratu. Koncovka druhé, rozhodující sady, šla totiž jednoznačně za Vámi. Kde se ve Vás vzal ten impuls?

Řekl bych spíše, že se vše sešlo. Jednou se zadaří mně, podruhé se může předvést někdo jiný, proto hrajeme kolektivní sport. A to na něm mám rád, že nejde o individualisty, ale že se všichni doplňují a v ideální případě bojují jeden za druhého.

To je pochopitelné. Tím impulsem bylo vlastně Vaše střídání za Jiřího Mikulenku. Vybavíte si ještě teď zpětně, z jakého důvodu a s jakými pokyny jste byl poslán na hřiště?

Ke střídání dochází vždy, když se někomu nedaří nebo aby si dotyčný zejména v hlavě odpočinul. Miky na postu smečaře sbírá zkušenosti, tudíž nemůžeme očekávat, že rozdrtí celou extraligu, i když bych mu to přál. Pokyny nebyly, prostě pojď a dělej svou práci.

Po Vašem příchodu na palubovku jste dostával stále více důvěry což vyvrcholilo v koncovce setu, kdy jste dostával všechny těžké míče, které se Vám zpravidla podařilo proměnit v bod. Vnímal jste v té chvíli, že jste tahounem mužstva?

Bavil jsem se o tom po zápase s Ondrou Lencem, nicméně já to takhle nevnímám. Důležitý je konečný výsledek a body pro Kladno, nic víc mě nezajímá.

V Brně jste ale dvakrát při Vašem servisu domácím odskočili. Tohle si člověk musí uvědomovat ne?

Tohle si pamatuji, protože abych byl na servisu takhle dlouho, to nebylo snad nikdy (směje se). Našlo asi tak ani o kvalitu servisu, ale spíš o to, že mě tam spoluhráči dobrou obranou na síti udrželi. Zkrátka vše šlapalo dobře, bohužel to ale nevydrželo až do konce.

Kapitán Adam Zajíček minulý týden v rozhovoru řekl, že stačí jeden nebo dva momenty a jako tým se složíte. O co se jednalo tentokrát, když jste ztratili dobře rozehraný jak druhý, tak třetí set?

Tentokrát nás zklamal útok. Za stavu, kdy by nám do konce setu stačilo pouze ztrátovat, se stalo, že jsme náskok ztratili okamžitě v jednom či dvou postaveních. Pak jsme museli začít opět od nuly, což je pro tým velmi frustrující. Do opravdových koncovek nás Brno vůbec nepustilo.

Na začátku jste říkal, že se cítíte skvěle a že tělo vnímá, že už hrajete zápasy. Přemýšlím, co Vám asi řekne během „supertýdne“, kdy vás od 11. do 19. prosince čeká hned pět zápasů?

Tak to jsme dva (směje se). Já se na to ale těším!

A myslíte, že pět zápasů v osmi dnech zvládne?

Snad to nezakřiknu, ale věřím že ano! Jak už jsem říkal, těším se na to. Navíc nepředpokládám, že bych odehrál všechna utkání a když ano, tak věřím, že mi spoluhráči opět pomohou.

Je Vám 37 let. V tomhle věku měl pomalejší rozjezdy třeba i takový Pavel Patera – bývalý kapitán Rytířů Kladno – který vždy v září říkal, že mu bude trvat třetinu základní části, než se rozjede a vy jste před sezónou naznačil něco podobného. Mohl byste popsat v čem to je, že starším hráčům trvá déle dostat se do tempa a formy, a na druhou stranu v klíčové fázi základní části případně pak v play-off být lídry a držet tým svými jistými výkony?

Pomalejší to rozhodně je, ale víceméně co se týče tréninků (směje se). Na druhou stranu, už netrénuji tolik jako kluci a můžu s klidem říct, že jsem odpočatější, což bude nejspíše ten důvod, proč se cítím tak dobře. Jaké to bude v play-off, nevím. Za sebe budu rád, když nějaké z důvodů pandemie a ostatních okolností vůbec bude. S něčím podobným se Pavel Patera rozhodně nesetkal. A říkám, že začínat během roku několikrát od začátku je náročné jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Jestli budu ve vyřazovacích bojích lídrem týmu, budu jedině rád.

To určitě. K opakovaným startům sezóně se nyní přidávají Vánoce, což je obecně psychicky náročné období. Jste hráčem, do toho pracujete a k tomu všemu Vás doma čeká 5letá dcerka Terezka. Jak tohle všechno zvládáte časově ale i z hlediska psychiky, zvlášť letos, a to nemyslím pouze nabitý kalendář volejbalu, ale i současnou situaci?

Zvládám to, ale bez pomoci rodičů, kteří pomáhají s hlídáním, by to bylo mnohem těžší. Moc jim za to s manželkou Šárkou děkujeme. Chvíli samozřejmě trvalo, než jsme si na nastalou situaci zvykli, nicméně teď už fungujeme absolutně v klidu.

V sobotu chodil Mikuláš. Vy jste si z Brna místo tříbodové nadílky odvezli spíše brikety. Co doma, čekala tam nadílka alespoň na Terezku?

Doma byl pytlík s uhlím, ale prý se i anděl smiloval, že to tak špatné nebylo a dostala dobroty, vitamíny i nějakou tu hračku.

A uhlí tak zbylo na Vás. Ptal jsem se záměrně. Přeci jenom období před Vánoci je plné stresu. To asi na psychice nepřidá že, zvlášť teď, když se blíží Ježíšek?

Ve stresu je jen ten, který si ho sám dělá. Se Šárkou v něm rozhodně nejsme. Samozřejmě, že se mu člověk nevyhne. Existují místa, kterým se obecně záměrně vyhýbám, třeba nákupním centrům. A v těchto pokoronavirovych dnech obzvlášť. Přeji všem klidný adventní a nadcházející vánoční čas, hlavně klid a pohodu, které v domácnostech ubývá a nám dál držte palce u obrazovek.

Cestovat do východní části České republiky až v roce 2021. S podobnou myšlenkou odjíždějí pravděpodobně kladenští volejbalisté z Brna po prohře 0:3 v 13. kole UNIQA extraligy. Po Ostravě a Zlínu prohráli i třetí duel na Moravě. První zápasový dvojblok letošní sezóny tak přinesl Fortuníkovým svěřencům tři body. Na výhru z půdy soupeřů, stále čekají. Další šanci dostanou v pátek v Liberci.

Večer pátého prosince chodí v Česku Mikuláš. Její příjemnější část ale zůstane v jihomoravské metropoli. Brněnští volejbalisté vsadili vše na jednu kartu a razantním podáním se neustále drželi v zápase, i když ve druhém a třetím setu prohrávali až o pět bodů. „Byli jsme pod neustálým tlakem. Když už jsme si dokázali přihrát, tak v bodových i rozhodujících míčích byl soupeř lepší“ přiznal po zápase asistent trenéra Tomáš John.

Brno je razantním servisem známé, i tak ale Kladenští marně hledali recept na to, jak se s ním vyrovnat. „Když prohrávali, tak věděli, že body nezískají jinak než riskantním podáním. Zatlačili na nás. Navíc jsme se abnormálně trápili na přihrávce, ať už to byl Kunc nebo Kraffer,“ hledal John další příčiny porážky na jihu Moravy. „Když už jsme si přihráli, tak ani středem nám to moc nešlo,“ přemítal dál asistent trenéra. Domácí sice často servis kazili, konkrétně hned třináctkrát. Na druhou stranu zaznamenali ale šest es a povětšinou odtahovali Orly od sítě.

„Tajně jsem si myslel, že bychom mohli uhrát alespoň čtyři body, máme tři. Pořád lepší než nic,“ odkryl své úvahy John. Kladno i popáté prohrálo na půdě soupeře, z toho třikrát na Moravě. „Letos už naštěstí hrajeme pouze v Čechách. Až v lednu nás čekají Beskydy,“ oddechl si John, že na východ republiky pocestují Orli až v příštím kalendářním roce.

V sezóně se jedná už o šestou porážku. Kladno má sice stále díky odloženým utkáním na většinu mužstev dva zápasy k dobru. Tabulka už se ale pomalu začíná lámat na dvě poloviny a rozdíl mezi sedmým a osmým místem je nyní pětibodový. „Uvidíme, jak se nám bude dařit v domácích duelech s Odolenou Vodou a Zlínem. Tyto dva duely budou pro nás stěžejní a do jisté míry s ohledem na boje o play-off i rozhodující“ prohlásil John po prohře s Brnem.

Brno – Kladno 3:0 (20, 22, 22)
Sestava: Zajíček, Fortuník, Hýský, Kyjanica, Křesťan, Kraffer, libero Kunc (střídali: Mikulenka J., Mikulenka V., Palgut)
Nejvíce bodů: Římal 15, Licek 13, Hrazdíra 11 – Křesťan 12, Hýský 12, Kraffer 5
Rozhodčí: Spáčil – Činátl

Série čtyř porážek skončila. Kladenští volejbalisté si po více jak dvou měsících připomněli, jak chutná výhra. V dohrávaném 7. kole UNIQA extraligy porazili v domácím prostředí Beskydy 3:1. Tolik potřebné vítězství řídili především zkušení Křesťan s Hýským, kterým zdatně sekundoval Kraffer.

„Tak se nám to líbí!“ zvolali by jistě kladenští fanoušci po výkonu nad Beskydy. Orli totiž ustáli zlomový moment v koncovce druhé sady a zbytek utkání už byl kompletně v jejich režii. Klíčový okamžik nachystal trenér Fortuník. Zkušený stratég si vzal v závěru setu oddechový čas, po kterém Kraffer vybojoval setbol, jenž následně stylově esem proměnil, jedním z celkových čtyř v zápase.

V tu chvíli se o největší bodový příděl staral univerzál Křesťan. Druhá polovina druhé sady ale patřila Hýskému, který v koncovce uhrával těžké míče. Jeho tři body a dva bloky nastartovaly obrat Kladna. Ten přišel ve třetím a byl dokonán ve čtvrtém setu. Ve třetím setu při podání Křesťana přišla šestibodová šňůra, která uklidnila domácí. Beskydy navíc chybovaly v útoku a pomohly Kladnu dostat se do ještě větší pohody.

Ta se projevovala zejména na servisu, na kterém Kladno dominovalo. Za celý zápas si připsalo parádních třináct es oproti pouhým čtyřem na straně Beskyd. Jízda Fortuníkových svěřenců tak pokračovala dál. Orli se především díky skvěle hrajícímu Křesťanovi dostali v polovině závěrečné sady až do sedmibodového vedení. Svěřenci Jakuba Salóna to však ani za stavu 13:20 nevzdali a koncovku ještě zdramatizovali. Odpovědnost na sebe však vzal Hýský, který útokem po lajně napsal symbolickou tečku za zápasem. Kladenští se tak díky výhře vyhoupli na deváté místo v tabulce o bod za moravsko-slezského soupeře.

Kladno – Beskydy 3:1 (-24, 25, 15, 23)
Sestava: Kraffer, Kyjanica, Fortuník, Mikulenka J., Zajíček, Křesťan, libero Kunc (střídali: Hýský, Mikulenka V., Palgut)
Nejvíce bodů: Křesťan 24, Hýský 15, Kraffer 14 – Romanutti 17, August 15, Mečiar 11
Rozhodčí: Činátl – Nedbálek

Dva těžké zápasy čekají kladenské volejbalisty o víkendu. Nejprve v dohrávce 7. kola vyzvou doma Beskydy a následně v sobotu v rámci 13. kola vyrazí směr Brno. V ten samý den navíc bude chodit i Mikuláš s čertem a andělem. Partu okolo kapitána Zajíčka tak čeká zajímavý dvojboj o nadílku bodů a odvrácení porážkového uhlí. Zatímco páteční duel nabídne souboj dvou reprezentačních liber – Kunce a exkladenského Moníka, v sobotu v souboji dvou nejúdernějších univerzálů ligy vyzve kladenský Křesťan brněnského Římala.

„Budou to těžké duely. Viděl jsem hrát Beskydy s Prahou, která předtím porazila Brno, a musím říct, že mají dobře poskládaný tým se šikovným nahrávačem a skvělým univerzálem,“ říká na adresu Beskyd kapitán Zajíček. Jako kapitán povede tým do nadcházejících utkání ve svízelné situaci, z desátého místa a potřebou vyhrát. „Na nás bude záležet, jak se s oběma zápasy popereme. Pevně věřím, že je odehrajeme důstojněji, než jak jsme hráli doposud, vyjma duelů s Budějovicemi a Brnem,“ prohlašuje vůdce kladenských volejbalistů.

Sedmadvacetiletý blokař v rámci přípravy sledoval zápas Beskyd se Lvy a před vzájemným pátečním utkáním si udělal několik poznámek. „Hrají relativně nečitelně. Co jsem viděl, tak zprvu nehráli sebejistě, následně ale dokázali duel s Prahou otočit. Dokážou nečekaně udeřit. Musíme na ně vyvíjet neustálý tlak na servisu, aby byly pořád pod námi, a nám se nestalo to, co v Příbrami,“ prozrazuje Zajíček. Soupeř působící ve Frýdku-Místku zažívá druhou sezónu mezi elitou a loni odcházel po střetnutích s Kladnem v obou případech poražen. 

Pikantní duel

Letos má však moravsko-slezský celek výrazně vyšší ambice než loňské jedenácté místo. Na trase Kladno-Beskydy se udál i jeden zajímavý přestup. V letní přestávce změnil dres Milan Moník. „Určitě se proti nám bude chtít ukázat, s tím počítáme. Po odchodu bude mít určitě motivaci navíc,“ tuší Zajíček. „My ale chceme porazit celý tým, a nikoliv jednoho člověka,“ zdůrazňuje vzápětí. Moníkovo místo v kladenské sestavě zaujal mladý Kunc a v kladenské sportovní hale tak dojde i na souboj reprezentačních liber.

Beskydům se letos podobně jako Kladnu venku nedaří a ve třech zápasech uhrály pouze dva sety a domů odjížděly vždy bez bodů. Zajíček věří, že tomu tak bude i po pátku. „Náš tým je kompaktnější, máme na to, abychom je porazili. Oni budou mít za sebou dlouhou cestu. Musíme se ponořit do zápasu hned od prvního míče a ukázat jim, že to nebudou mít jednoduché a nevyhrají zde,“ prohlašuje kladenský kapitán.

Cesta na Moravu

Hned druhý den po obědě čeká kladenské Orly cesta po hlavní české silniční tepně do jihomoravské metropole. V Brně se postaví proti celku, který jako jediný v dosavadní sezóně porazili. „D1 bude pravděpodobně sjízdnější v sobotu než v pátek. Cestování na Moravu není nikdy jednoduché. Musíme se ale zachovat tak, jak se od nás očekává, tedy odevzdat maximum a dosáhnout na body,“ zdůrazňuje kladenský kapitán s vědomím, že Orli by nejraději na dva letošní výkony na Moravě zapomněli a v sobotu nepříznivý stav z venkovních zápasů zmírnili. 

Brno je týmem, který svou hru zakládá na tvrdém servisu, obzvláště pak v domácí hale. Klíč k bodům by tak měl být poměrně jednoduchý, vyrovnat se s přihrávkou a domácí tak znervóznět, což byl recept, který již zafungoval v domácí hale při výhře 3:1. „Brno jsme jednou porazili. Samozřejmě u nich to bude o poznání těžší, ale mně osobně se tam hraje dobře. Stále věřím, že uděláme šest bodů,“ smýšlí pozitivně Zajíček. Jak již zaznělo, hrát se bude na půdě soupeře a tam si Jihomoravané vedou výsostně. Všech dosavadních jedenáct získaných bodů vybojovali na vlastní palubovce. Bod jim sebralo pouze Karlovarsko, účastník letošního ročníku Ligy mistrů. Hodně pak bude záležet na výkonu univerzála Filipa Křesťana, který byl v posledním zápase s Příbramí jednoznačným tahounem mužstva. Pokud se mu podaří na vydařený výkon navázat a přidá se k němu výrazněji i zbytek družstva, šance na bodový zisk výrazně stoupnou.

Špatné výsledky ne a ne zmizet. Místo vytoužené výhry přišla opět prohra a hodně bolestivá. Ztracené vedení 2:0 a pouze bod do tabulky nese těžce i Adam Zajíček. Porážky se podepisují i na něm, coby kapitána týmu o to víc. Volejbalisty Kladna čeká nejdůležitější měsíc základní části, a tak 27letý blokař moc dobře ví, že propadat skepsi rozhodně není dobrá cesta. Naopak jít dál a už v duelu s Beskydy otočit směr k lepším zítřkům, zvlášť v adventním období. 

Čtyři zápasy venku, čtyři porážky. Kde hledat příčiny, že vám na hřištích soupeřů zatím výhry unikají?

Vůbec nemám ponětí. Nedokážu slovy popsat, proč jsme tak špatní na venkovní půdě. I přesto, že tým funguje jako celek, tak vždy přijdou nějaké momenty, které nás srazí do kolen. Není jich deset. Stačí jeden nebo dva a začneme o sobě pochybovat a naše hra se sesype. Následně si nedokážeme věřit a oprostit se od slabých chvilek, které nehodíme za hlavu a ty nás sráží do kolen.

V Příbrami už jste byli výhře blízko, scházel poslední krok. Vedli jste 2:0, přesto jste prohráli. Co chybělo tentokrát?

Právě odvaha a sebedůvěra, že zvládneme zápas dotáhnout do konce a že jsme natolik silní a dobří hráči, že dokážeme utkání zlomit na naši stranu. Bohužel z postu blokaře toho příliš ovlivnit nedokážu. Kluci na příjmu to měli od třetího setu těžké. Příbram upustila na uzdách. Začal jí chodit servis a s ním jsme se nedokázali vyrovnat. Pokaždé nám utekli na začátku třetího, čtvrtého i pátého setu. Nám chyběla sebedůvěra a možná i chtíč srovnat skóre. V tom vidím zásadní problém, kvůli kterému jsme zápas prohráli.

Naopak na Příbrami bylo vidět, že za stavu 0:2 nemá co ztratit a bude hrát vabank. Nezalekli jste se, že můžete vyhrát až takhle snadno?

Osobně ne a myslím, že ostatní spoluhráči taky ne. Věděli jsme, že ačkoliv je Příbram poslední, tak má dobrý tým a jenom čeká na moment, kdy se chytne. Bohužel jsme byli týmem, který jí to dovolil a zápas jsme jí darovali vlastním nedůrazem a chybami. Nezbývá než jí pogratulovat. Není čas věšet hlavy. Zanedlouho hrajeme další utkání, jež jsou pro nás nesmírně důležitá. Život jde dál. Prohra bolí, ale je součástí sportu. Vedení 2:0 by se nemělo ztrácet, ale stalo se.

Namísto užírání se prohrou máte hned zítra a pozítří možnost zaváhání napravit. Obecně vaše vytížení v prosinci výrazně vzroste, jste za to rád?

Těžko říct. Tohle je dost individuální záležitost každého hráče, jak to vnímá. Máme před sebou ještě spoustu tréninků, k tomu posilovny a rozbory. Může to být dobře, ale taky nemusí. Uvidíme, jaký bude zápas s Beskydami. Tam se projeví na jednotlivcích, jak mají silnou psychiku a jak jsou schopni házet za hlavu porážky.

Každopádně ze šesti zápasů máte pět bodů, poměr setů 8:16. Jedná se o nejhorší vstup Kladna do extraligového ročníku od návratu do nejvyšší soutěže v roce 2015. Zažil jste někdy takhle špatný start?

Už je to asi hodně dávno. Nevím, jestli to bylo takhle hrozné. Vím, že v Brně tehdy byly problémy. Hledali se hráči, trenéři i sponzoři a sezóna celkově byla špatná. Skončili jsme předposlední a bojovali o přežití. Co se týče Kladna, tak mě to mrzí dvakrát tolik. Tým je dobrý, doba je zlá, ale na ní se nemůžeme vymlouvat. Peníze jsou takové, jaké jsou. Hráči výborní, jen musíme pracovat dál a věřit sami v sebe, že v dalších zápasech se to prolomí. Pevně věřím, že výsledky přijdou, body budou přibývat a začneme stoupat tabulkou, protože takhle to dál nepůjde. Současné postavení a špatný vstup není nic, co by nám dodávalo na klidu. Od začátku sezóny se nejednalo o bůhvíjakou hitparádu z naší strany. Musíme se s tím vyrovnat.

Berete si to jako kapitán o to víc?

Beru si to o to víc. Nejen z pozice kapitána, ale dost i osobně. Nikdo nechce prohrávat. Všem podobné prohry vadí, zvlášť takovéto.

Jako ta v Příbrami?

Přesně. Člověk se těší dlouho na zápas a má ho dobře rozehraný. Ze tří bodů ale získá pouze jeden. Jako kapitán jsem nedovedl tým do vítězného konce. Ani jako hráč v poslední době nepředvádím adekvátní výkony. Snažím se na nich pracovat. Pevně věřím, že se vše zlomí a jak já, tak i tým jako celek bude fungovat tak, jak bychom si všichni přáli.

Jedna z výtek, která směřovala na vaši adresu v poslední době, se týkala servisu. Zapracoval jste na něm?

Snažím se. Servis je samozřejmě individuální činnost. Je to o mně samotném, abych se na něj soustředil, lépe trénoval. Na tréninku mi poměrně jde. Spíš mám problém s psychikou v zápasech, že si tolik nevěřím. Asi si připouštím, že tam je ve hře daleko víc než na tréninku, kde se body tolik nepočítají. V utkáních naopak rozhodují. Bojuji sám se sebou, zda vytrvat a zkoušet ho dál, i přesto, že se nedaří, nebo se vrátit k plachtícímu servisu, protože vím, že byl kvalitní.

A jak to máte teď?

Snažím se vytrvat, protože vím, že všichni, co se pouštěli do skákaného podání, tak jim taky nešlo hned. Je to o tom věřit sám sobě tak, aby i trenéři věděli, že jsem schopný podávat dobře, ale musím servis natrénovat tak, aby v něm byla zároveň jistota.

Zkoušel jste v roli kapitána nějaký impuls, jako například zvýšit hlas?

V kabině už něco podobného ztrácí smysl. Po prohraných zápasech jsou spoluhráči naštvaní. Prudit je a vyčítat jim chyby, by bylo kontraproduktivní. Spíše se je během utkání a oddechových časů snažím uklidnit. Občas je samozřejmě potřeba i zvýšit hlas. Motivační proslovy mívám.

Jsou teď slyšet častěji než v minulosti?

Snažím se. Každý si v nich najde to svoje. Těžko říct, zda jsou na místě či nikoliv. Říkám, co si myslím a co se hodí v daném momentě, aby to něco spoluhráčům dalo. Mluvím od srdce, abych je nastartoval a více motivoval tým. Myslím si, že v tom nejsem špatný, ale zatím se nedaří.

S Příbramí jste načali prosinec plný volejbalu, kdy vás čeká deset zápasů ve třiceti dnech. Zažil jste někdy takhle nabitý závěrečný kalendářní měsíc roku?

Prosinec je hodně specifický měsíc. Drtivá většina lidí má myšlenky jinde. Tlak z rodiny, protože se blíží Vánoce. Dárky, svátky, pohoda. Vše se musí nachystat. Kdo má děti, tak o to víc. Domů se nemůže přenášet negativita z tréninků či zápasů. K tomu teď ještě navíc takové kvantum utkání. Ani nevím, zda jsem takový počet zažil v Liberci, kde jsme hráli i Ligu mistrů. Vyšší počet tam byl, ale že by jich bylo deset, to ne.

Pro vás ale bude prosinec klíčovým měsícem sezóny. Na jeho začátku jste měli pět odehraných zápasů, po 30. 12. jich budete mít na kontě hned patnáct…

Ve hře bude spousta bodů a bude o co hrát. Pokud ho nezvládneme a nebudeme ze zápasů odcházet vítězně, tak se nám play-off hodně vzdálí. Zvlášť, když sezóna probíhá tak, jako probíhá. Kartami může znovu zamíchat i covid. Musíme máknout. Jinak se tomu čelit nedá.

Letos navíc budete muset hrát i mezi svátky. Na konci měsíce vás čekají dva duely s Prahou. Jak tohle vnímáte?

Zatím jsem něco podobného nezažil, takže nevím, co od toho čekat. Určitě se nejedná o lehkou situaci, ale tak to prostě je. Někdy ty zápasy musíme odehrát. Kdybychom nehráli, tak by nás stejně čekaly tréninky. Stejně bych tak nebyl s rodinou, protože ostatní tráví zbytek roku na chalupě na Vysočině.

Prosinec je zároveň obdobím adventu, času chystání na Vánoce. Jak jste ho vnímal jako malý kluk?

Vzhledem k tomu, že od šesti let sportuji na vyšší úrovni, tak nejsem takový, že bych Vánoce prožíval nějak extrémně. Vše okolo jsem měl rád. Spíš jsem jen nebyl doma. Chodil jsem na tréninky, na zápasy nebo bobovat se sousedy. Nikdy jsem neujídal tajně cukroví nebo salát. Jako každé dítě jsem se samozřejmě těšil na dárky a že se sejde rodina. 

A nyní coby táta?

Teď v dospělosti mám Vánoce rád díky synovi a manželce Heleně, která je miluje ze všech svátků nejvíc. Takže jejich pravé kouzlo objevuji až v posledních letech. Ještě chvilku mi bude trvat, než tomu všemu propadnu. Jsem na začátku procesu. Líbí se mi ta kultura, že rodina je spolu. Letošní Vánoce budou sice prapodivné, alespoň se ale na nějakou dobu sejdeme a moji rodiče a prarodiče uvidí vnuka, respektive pravnuka.

Vašemu Adámkovi jsou tři roky, takže začíná Vánoce vnímat naplno. Užíváte si je v roli tatínka o to víc?

Přesně tak. On je docela vnímavý, už minulý rok je registroval. Za všechno tohle u nás může manželka, která Vánoce velmi prožívá. Hodně se s ním o nich baví. Teď budeme řešit dopis pro Ježíška, že kolem nás lítá i Santa a že už má zpoždění s dárky. V roli otce se jedná o kouzelné období. Štěstí v očích dítěte, že přijde mytická osoba a najednou zazvoní zvoneček, pod stromkem se objeví dárky. Těším se na to. Akorát teď bude Mikuláš a do třetice u návštěvy nebudu. Sice je podřadnější oproti Ježíškovi, ale pořád se jedná o moment v jeho životě. Přeci jenom z čerta má ještě strach a nemůžu mu pomoci. Je tam s ním jenom máma. Mrzí mě to, ale na druhou stranu mě sport živí a je to taková daň. Na světě jsou ale horší věci.

Ještě k Mikuláši s čertem. Strašit k vám tedy někdo přijde?

No jasně, že přijde. Jsme rádi, že Mikuláš, anděl a čert jsou po covidu a nemusí jít na testy (směje se).

Slibné vedení 2:0 na půdě posledního celku volejbalové UNIQA extraligy bylo málo. Kladno ztratilo nadějně rozehraný zápas a v dohrávce šestého kola prohrálo v Příbrami 2:3. I napočtvrté prohrálo na půdě soupeře a nadále zůstává na desátém místě. V delikátním souboji tak žák Petr Klár předčil učitele Milana Fortuníka. 

Všechno nasvědčovalo tomu, že Kladno konečně utne smolnou sérii a poprvé v letošní sezóně vyhraje na půdě soupeře. Chyběl poslední, nejtěžší krok. Vedení 2:0 Orlům bylo málo, a tak se taktovky ujali Kocouři. Příbramští vstoupili lépe do obou následujících sad a postupně dostávali utkání na svou stranu. „Na začátku třetího setu začala Příbram více riskovat na servisu a tenhle tah jí vyšel. Bohužel jsme se s tím nedokázali srovnat,“ naznačil hlavní důvod nečekaného zvratu asistent trenéra Tomáš Samsely. „My jsme naopak polevili, ať už na přihrávce, na bloku nebo na podání. Udělali jsme více chyb a byli jsme nedůrazní v útoku,“ přidal se k němu blokař Kyjanica.

Domácím se rozehráli Hladenko s Hulpachem, kteří výraznou měrou přispěli k příbramskému obratu. „Přihrávali si ideálně k síti a mohli vymýšlet. Zejména Hladenko odehrál skvělý zápas,“ uznal Samsely. „Z mého pohledu se na nás projevila nedisciplinovanost při hlídání a blokování jednotlivých hráčů,“ přemítal po prohře v Příbrami Kyjanica. Samsely se ještě pokousil odvrátit porážku v pauze mezi čtvrtým a pátým setem, kdy si osobně vzal na starost přestávkovou poradu a snažil se svěřencům zdůraznit, aby více zaměřili na Hladenka. „Měli se na něj více soustředit a také jsem jim říkal, co budeme hrát v jednotlivých rotacích,“ vysvětloval slovenský asistent trenéra. „To se nám částečně povedlo, o to ale měli více prostoru na krajích sítě. Škoda těch nepřesností na konci,“ litoval vzápětí. 

Konec parádní série

Rozjetá Příbram ale dokonala obrat a ukončila tak sérii čtrnácti kladenských výher v řadě. Žák Klár tak předčil svého mistra Fortuníka a připsal si první vítězství na lavičce Kocourů. Zajímavostí vzájemného souboje bylo také to, že se v dresu Kladna objevila hned pětice hráčů, která dříve stála na opačné straně kurtu, jmenovitě bratři Mikulenkové, Hýský, Křesťan a Palgut, který dokonce v tomto středočeském městě žije.

„Sezónu startujeme napočtvrté. Měli bychom být ale natolik zkušené mužstvo, že by se nám tohle stávat nemělo,“ vyčítal Kyjanica porážku sobě i celému týmu. Podle něj si Kladenští nedokázali na rozdíl od soupeře od 3. sady pomoci servisem a na jejich straně se projevil i horší příjem. Kladenští volejbalisté tak nadále čekají na první letošní výhru venku. I na čtvrtý pokus přivezli ze soupeřovy půdy porážku, i když tentokrát získali alespoň bod. Pro svěřence Milana Fortuníka se tak jedná o nejhorší start do sezóny od jejich návratu do extraligy v roce 2015. V tomto ročníku měli po šesti kolech na kontě také pět bodů, ale vyhráli o dva sety více. Nevydařený start budou Orli moci vylepšit už v pátek, kdy na domácí palubovce přivítají celek Black Volley Beskydy.

Příbram – Kladno 3:2 (-23, -18, 18, 17, 12)
Sestava: Kyjanica, Palgut, Kraffer, Zajíček, Křesťan, Mikulenka J., libero Kunc (střídali: Fortuník, Hýský, Mikulenka V., Vostárek)
Nejvíce bodů: Hladenko 16, Hulpach 15, Pavelka 14 – Křesťan 21, Kyjanica 11, Zajíček 9
Rozhodčí: Fink – Kořenek

Prvního prosince si děti začínají postupně otevírat adventní kalendář, aby si urychlily čekání na Štědrý den a na Ježíška, který jim přinese dárky. Něco podobného čeká v posledním kalendářním měsíci i kladenské volejbalové fanoušky. Okolnosti tomu tak chtěly, že si Orli pro své příznivce přichystali zápasové menu o desíti chodech rozprostřených do třiceti dnů. Pokud nezasáhne vyšší moc, tak by se mělo hrát i po vánočních svátcích. Předkrm se chystá už v úterý od 18 hodin v Příbrami, kdy je na programu dohrávka 6. kola UNIQA extraligy.

Pohled na tabulku domácí nejvyšší soutěže je poměrně smutný. Po pěti odehraných duelech mají Kladenští pouze čtyři body a jsou až na desátém místě a musí nutně zabrat. „Po rozpačitých výkonech venku a aktuálním postavení v tabulce nemůžeme teď mít jiné cíle než vyhrávat,“ velí hlavní trenér Milan Fortuník. Společně se svými svěřenci k tomu dostane ideální příležitost. Prosincový nabitý program odstartují Orli v Příbrami, tedy s celkem, který se dvěma body uzavírá extraligu a jako jediný stále čeká na výhru.

Střetne se s Klárem

Kladenští volejbalisté mají s Příbramí rozjetou parádní sérii, kdy vyhráli čtrnáct vzájemných zápasů v řadě. „Jednoznačné skóre pro nás je milé a lichotivé. Zápasy byly ale hodně vyrovnané. Často rozhodovaly detaily, které ovlivnily konečný výsledek,“ upozorňuje Fortuník. Jeho trenérským protějškem nebude nikdo jiný než Petr Klár, který v Kladně strávil předchozí čtyři sezóny v roli asistenta. 

Nyní se ale utkají coby soupeři. „Loni jsme ještě byli kolegové. Pro něj je dobré, že zná naše prostředí. Nám se ale proměnil kádr a nedá se říct, že bychom hráli to samé, co loni. Určitě je pro něj výhoda, že nás zná, jinak se ale pro mě osobně jedná o normální utkání,“ říká Fortuník ke střetnutí „učitele se žákem“. Zaměstnávají ho totiž jiné, mnohem závažnější starosti.

Důvod je jednoduchý, a to marodka v týmu. „Spíš mě zajímá, jestli se dokážeme dát zdravotně dohromady, protože ke hráčům, kteří chyběli kvůli Covidu, se přidali nahrávač Ondřej Fortuník a blokař Vladimír Mikulenka, jež mají oba problémy s koleny. Jejich účast je nejistá,“ vysvětluje Fortuník starší, jehož přání v adventním období je, aby Kladno bylo během prosince schopné odehrát všechna naplánovaná utkání a to včetně těch odložených, a že jich je požehnaně.

Nabitý advent

Celý tým čeká totiž rekordně nahuštěný prosinec. Poslední kalendářní měsíc roku 2020 přinese podle rozpisu až deset extraligových utkání rozprostřených do třiceti dnů. „Něco podobného nepamatujeme. V minulosti jsme byli rádi, že jsme nemuseli hrát mezi svátky, letos se tomu určitě nevyhneme. Máme tam zatím naplánované duely s Prahou,“ komentuje šéf kladenského klubu nabitý harmonogram.

V adventním období dostanou pořádnou porci volejbalového cukroví i kladenští fanoušci, kteří budou muset fandit i nadále pouze prostřednictvím streamů a nikoliv přímo v hale. „Když diváci nemůžou za námi do haly, chtěli jsme jim připravit kvalitní přenosy po vzoru utkání s Českými Budějovicemi. Tyto přenosy jsou ale bohužel tak finančně náročné, že je nebudeme schopni divákům zprostředkovat,“ poodhaluje smutně Fortuník. Náklady na vysílání duelu Kladna s Českými Budějovicemi se vyšplhaly do řádu desetitisíců korun a pro klub by byly dlouhodobě likvidační.

Prosincový program

1. 12. 2020         18:00     Příbram – Kladno                             
4. 12. 2020         18:00     Kladno  – Beskydy                           
5. 12. 2020         18:00     Brno – Kladno                    
11. 12. 2020       17:00     Liberec – Kladno                              
12. 12. 2020       16:00     Kladno – Zlín
15. 12. 2020       20:15 Kladno – Odolena Voda (TV)            
18. 12. 2020       18:00     Kladno – Karlovarsko                      
19. 12. 2020       18:00     České Budějovice – Kladno                                        
29. 12. 2020       18:00     Praha – Kladno                  
30. 12. 2020       18:00     Kladno – Praha 

V létě se z něj stal jasnovidec, aniž by to sám tušil. Nahrávač Ondřej Fortuník (33) v představovacím rozhovoru na dotaz ohledně jedničky uvedl, že ve volejbale může být za týden vše jinak. A tak se také v jeho případě stalo. Stačilo pár výměn a přišlo zranění, následné šíření koronaviru uvnitř týmu jen vše podtrhlo. S příchodem adventu už ale vše nasvědčuje tomu, že se Forbes junior už brzy objeví pod vysokou sítí, a to na mnohem delší dobu než jen na set a půl jako v Ústí. Velkou roli v jeho návratu hraje i jeho žena Lucie.

Zkraje srpna jste v rozhovoru pro klubový web řekl, že ve volejbale může být za týden vše jinak. Váš výrok se vyplnil doslova. Vzhledem k tomu, že od té doby řešíte zdravotní potíže v jednom kuse, vzal byste svá slova zpět?

Asi ne. Zas tak pověrčivý nejsem. Ve sportu se běžně stává, že přijde zranění, ztráta formy nebo nový hráč do týmu. Teď ke všemu tomu přibyl ještě koronavirus. Je toho hodně, co se může stát. V mém případě se toho přihodilo hodně najednou. Místo toho, abych se soustředil na své výkony, se zatím snažím dát tělo dohromady. 

Když to vezmeme postupně, tak od prvního přípravného turnaje v Liberci, kde jste si sotva pinknul do míče, se Vás smůla až neskutečně drží. Po pár výměnách přišlo zranění, následovala první vlna koronaviru uvnitř týmu, pak trable s kolenem, poté zákaz hraní ze strany vlády, a když už jste se dal dokupy a dostal se na hřiště, tak Kladno muselo odkládat zápasy kvůli dalšímu šíření nemoci Covid-19 mezi spoluhráči. Není tohle na sportovce trochu moc?

Není to lehké. Člověk pořád něco řešil. V letní přípravě jsem se děsil toho, jak budu časově stíhat tréninky s prací, nicméně všechno si sedlo. Problémy začaly v momentě, kdy se přiblížil začátek ligy. Vše začalo zraněním lýtka, následně přišel koronavirus, který jsem navíc chytil. Když jsem se pak snažil rychle vrátit, tak do toho přišly problémy s kolenem, které dávám dohromady do dneška. Bolest ze svalu přešla do kloubu. Ono, když sportovce trápí určitá část těla, tak ji nevědomky ulevuje a víc zatěžuje část jinou, která se začne ozývat následně. Je to takový začarovaný kruh. 

Když si to shrneme. Prasklé lýtko, koronavir a problémy s kolenem. Celkem tři měsíce mimo hru. To je hodně velká nepřízeň osudu, nemyslíte?

Je to tak. Není to na to, aby z toho člověk nějak jásal.

Zmínil jste, že pracujete. Ve společnosti Kine-MAX zabývající se výrobou a prodejem rehabilitačních pomůcek a kinesiologických tejpů jste obchodním zástupcem na vysoké a důležité pozici. Zaháněl jste chmurné myšlenky alespoň prací?

Je to výhoda a nevýhoda zároveň. Člověk přijde o určitý čas, když dělá dvě věci najednou, když si je ale zorganizuje, tak se dají spojit. Na tréninku si můžu vyčistit hlavu od práce, a naopak v práci zase přijdu na jiné myšlenky po nepovedeném zápase. 

Poslední týdny jste se svému zaměstnání mohl věnovat naplno a musel mít i napilno, protože díky zavřeným obchodům zažívají e-shopy mimořádný nápor objednávek. Před Vánoci ho mají všeobecně, ale nyní se tak děje už několik měsíců před nimi…

Je to tak, tohle období trvá už delší dobu. Podobná situace už byla na jaře, kdy se vše úplně otočilo, protože byla zavřená i rehabilitační zařízení a sportovní kluby. Prodej tejpů klesl, naopak vzrostly tržby u ostatních pomůcek, masážních válců, míčků a podobně. To samé se děje i teď, když se blíží Vánoce. Všichni nakupují on-line a musím zaklepat, že to jde dobře.

S trochou nadsázky se dá říci, že s ohledem na Vaší situaci přišlo zastavení soutěže na pět týdnů vhod?

Přišlo, nepřišlo. V momentě, kdy jsem mohl něco dělat, jsem měl koronavirus. Když už vše vypadalo relativně v pohodě a byl jsem v klidu, přišel nouzový stav. Je to jako na houpačce (ušklíbne se). Vždy, když můžu po zdravotní stránce, tak mi vystaví stopku Covid. Teď se cítím dobře. Zatím z toho z mé strany byl ale pouze jeden set v Ústí, a ještě v takové podobě, že jsem ho tam odskákal na jedné noze.

Vaše žena je fyzioterapeutka, pomáhala Vám doma s léčbou?

Pomáhá mi pořád. Doma máme místo jedné místnosti malou ordinaci, kde má přístroje a ví, co má dělat. Když potřebuji, je mi ještě větší oporou než obvykle.

Urychlila její pomoc léčbu Vašeho zranění?

Rozhodně. Lucka dokáže přesně identifikovat místo bolesti, rozpoznat její původ a nastavit adekvátní způsob léčení. V tomhle směru jsem velmi zvídavý. Ačkoliv je to mimo mou profesi, chci vědět, jak tělo a mechanismy v něm fungují a ona tomu neskutečně rozumí, takže jí v jednom kuse zahrnuji dotazy.

Jaké dostáváte nejčastěji odpovědi?

Proč se co konkrétně stalo. Co se s tím dá dělat a jak tomu pomoci.

V nejbližších zápasech budete muset hrát se speciální ortézou. Jak moc náročné je vybrat ten správný typ?

Už jsem byl vybírat ve dvou obchodech, ale ještě jsem nenašel tu pravou. Bez ní se ale neobejdu. Začínám pomalu trénovat a tím, že máme opět odložené zápasy, mám pár dní navíc. Nemusím tedy hned trénovat naplno a nohu můžu rozhýbat postupně. Uvidíme, jak koleno zareaguje.

Vraťme se nyní k duelu v Ústí. Pro Vás alespoň nějaké pozitivum, že jste po třech měsících konečně nastoupil do utkání, že?

Po pravdě jsem ještě neměl hrát ani tam a nebylo to s ohledem na léčbu příliš vhodné řešení. Koleno se nezdálo ještě v pořádku a taky jsem si tam tím přitížil. Člověk chce hrát. Já bych hrál klidně pořád, kdyby to jen trochu šlo. Věřím, že jsem stále schopný týmu pomoci.

A když se k tomu připočte i věk, přeci jenom už patříte mezi starší hráče… 

Je to tak. Navíc jsem měl šest let pauzu, kdy jsem upřednostnil práci před volejbalem, což se na těle projevuje. Není to jako v době, kdy jsem s volejbalem začínal. Teď o sebe dbám více než kdy jindy.

Zrovna o Vás spoluhráči říkají, že jste v osobní hygieně nejpečlivější a stejně jste chytil koronavirus…

Jsem druhý nejstarší v týmu. Více let už je pouze Hyzymu – Tomáši Hýskému (Pozn. red.) – přírodní mašině, která je nezlomná jak vůči virům, tak i zraněním. Zaplať pánbůh pro něj. Tím, že jsem věkově hned za ním, tak si už musím dávat větší pozor co a jak dělám a starat se o sebe více. Vzhledem k mé pauze a pracovní pozici, si myslím, že by to ani jinak nešlo a kdybych o sebe pečoval méně, tak bych to tady mohl rovnou zabalit, protože by mi tělo vystavilo stopku.

Řadíte se sám i mezi metrosexuály?

To ne (směje se). Bylo to myšleno čistě z hlediska zdraví. Jsem takový, že mi v současnosti nevadí ani dezinfikování rukou. Důkladná regenerace, protahování a doplňky stravy jsou samozřejmostí.

Na rozdíl od některých lidí jste tedy doporučení spojená s prevencí ohledně koronaviru přijal bez problémů?

Sám jsem je sepisoval. (žertuje s úsměvem)

Pojďme dál. Drtivá většina týmů si nemocí Covid-19 prošla. Pokud se nic nezmění, tak se nejen pro vás v prosinci rozjede extraliga naplno. Budete nicméně dohrávat osm odložených utkání. Pro Vás osobně by se mělo jednat o jistou výhodu, neboť byste se měl více zapojovat do hry, je to tak?

To se uvidí. Je to takhle naplánované. Restart už tady byl několikrát, a když vezmu v potaz i testy, tak pro nás se jedná už o pátý začátek sezóny, když k tomu připočítám první vlnu koronaviru z léta a zranění. Snad vše proběhne, jak má. Kdo ví, ale možná některé zápasy budeme muset odehrát dříve, takže je ve hře i varianta, že budeme hrát třikrát nebo čtyřikrát týdně. O to důležitější bude, aby byli všichni zdraví. Některým z nás končí tzv. covid-pass (období, ve kterém hráč nemusí na testy), takže budeme znovu muset společně s ostatními chodit na testy a je tady riziko, že se u nás onemocnění znovu objeví.

Doufejme že ne, přeci jen jste si už užili dost. Nicméně, co říkáte na samotné testování?

Není to nic příjemného. Platnost testů je navíc pouze 48 hodin, což mi nepřijde adekvátní. Vedení klubu rozhodlo tak, že nás nechá testovat až v den zápasu, časně ráno. Člověk si tím rozhodí celý denní rytmus. Na druhou stranu musí stejný proces podstoupit i ostatní týmy a musíme to přijmout jako fakt a přizpůsobit se.

Co říkáte na to, že Kladno zůstává jediným “pozitivním“ týmem extraligy?

Asi tady máme blbou auru a musíme si ještě více vydezinfikovat šatnu. Opravdu netuším. Je pravda, že nás koronavirus zasáhl nejvíce. Prošly si tím i jiné týmy samozřejmě, ale ty měly štěstí v neštěstí v tom, že byli pozitivní najednou. Například v Odoleně Vodě mají 14 lidí, a co jsme s nimi mluvili, tak jich bylo 12 pozitivních v jeden moment. U nás přeskakuje virus z jednoho na druhého. Teď končí lhůta první skupině pozitivních, takže to bude znovu zajímavé. 

Když začnete začátkem prosince opět hrát, čeká vás slušná porce zápasů. To bude vskutku zajímavá mikulášská nadílka, že?

To tedy ano, zároveň musíme vyřešit testování. Utkání, která se odkládají kvůli pozitivně testovaným musí být odehraná do 30 dnů a jen stěží se budou překládat na leden nebo únor. Musíme je tudíž odehrát v prosinci, což s ohledem na blížící se vánoční svátky nevěstí pro naše rodiny nic dobrého. 

Jak Vy vlastně vnímáte a berete dohrávané zápasy?

Rozhodně máme co dohánět. Člověk ale nesmí podlehnout tomu, když se podívá na tabulku a vidí, že je na desátém nebo jedenáctém místě. V tuhle chvíli postavení v tabulce úplně nehraje roli i vzhledem k tomu, že jsme zápasově pozadu. Momentálně jsme ale prakticky na dně tabulky, což rozhodně není hezký pohled.

Na druhou stranu ze dna vede jen jediná cesta a to nahoru…

To je pravda. Už Filip Palgut říkal, že budeme tabulkou jenom stoupat, a i já věřím, že tomu tak bude.

Už aby přišlo adventní období a všechny trable opustily tým. Přesně tohle si přejí všichni lidé okolo kladenského volejbalu. Na základě výjimky vlády zkraje listopadu sice mohou trénovat a připravovat se na zápasy. Nyní ale svěřenci Milana Fortuníka bojují s neviditelnou překážkou na vlastní kůži a nutí je odkládat další utkání. Kvůli řádění koronaviru, jenž přeskakuje z jednoho hráče na druhého a setkala se s ním již většina kádru, se přesouvají i nadcházející plánované duely s Příbramí a Ostravou.

Z nadějných vyhlídek se stal zlý sen. I takto by se dal nazvat listopad v kladenském týmu. První testy v polovině měsíce odhalily tři pozitivní případy uvnitř týmu, týden na to se jejich počet rozšířil. Kladno tak zůstává jediným celkem UNIQA extraligy, jemuž Covid-19 zamezuje zapojit se do nejvyšší soutěže. „Celkem šest hráčů jsme měli o minulém víkendu v karanténě. Dál zůstávají tři,“ přiznává smutně trenér Fortuník poté, co musel odložit další zápasy. Nejen se Lvy a Odolenou Vodou, ale i ty nadcházející s Příbramí a Ostravou. Zvolit tuto variantu mu umožňuje dohoda mezi šéfy klubů. „Snažil bych se hrát, ale kromě hráčů s Covidem máme ještě další zdravotně indisponované. V tuto chvíli bychom neměli k dispozici žádného nahrávače a hrát bez nich nejde,“ vysvětluje trenér kladenského celku, proč zažádal o další odklady.

Utkání se kupí

Odložená utkání rozesmutnila pochopitelně i hráče, kteří museli přežít pětitýdenní pauzu bez ostrého zápasu, a když už se jednoho dočkali, tak na další budou muset počkat až do adventního období. „Cítím, že radost z toho nikdo nemá, ale co se dá dělat. Musíme se s tím poprat a fungovat dál,“ říká Fortuník. Jeho svěřenci už v tuto chvíli budou muset dohánět celkem devět původně naplánovaných utkání. K pěti duelům z října přibyly teď další čtyři.

V listopadu má tak Kladno dohráno a znovu se do UNIQA extraligy zapojí až v prosinci. „Žádal jsem kluby, se kterými jsme se měli podle rozpisu utkat, Ostravu s Příbramí, abychom zápasy odložili a snažili se najít jiné termíny,“ objasňuje Fortuník. Zatím jsou neoficiálně přesunuty na leden, na konkrétní data si ale budeme muset všichni počkat. Nicméně existuje určitá šance, že budeme hrát hned první prosincový den. Středočeský rival z Příbrami se totiž ozval s návrhem, aby se vzájemný duel odehrál v náhradním datu co nejdříve a jako variantu nabídl 1. 12. Termín by měl být stvrzen během tohoto týdne.

Termíny se hledají

K tomu se navíc hledají i termíny pro utkání se Lvy, Odolenou Vodou a Ostravou. V rozpisu se zápas se Lvy vrátil na původní termín 30. prosince, i tady ale zřejmě dojde k přeložení, aby se nehrálo den před silvestrem. „Nicméně je možné, že budeme muset mezi svátky hrát,“ připouští šéf kladenského klubu. 

Vzhledem k nabité termínové listině, kdy všechny kluby budou hrát až do konce kalendářního roku režimem pátek-sobota, se tak logicky nabízí, že se zrušené zápasy připojí postupně k těm lednovým. „Když se vše přeloží až do roku 2021, tak by teoreticky šlo, že by se odložená utkání přiřadila k sobotním pevně daným,“ nastiňuje jednu z možností Fortuník. V tom případě by jeho svěřenci jeli v „režimu play-off“ prakticky až do konce sezóny, protože po dohrání základní části by rovnou navázali na vyřazovací boje. „Můžeme to brát jako přípravu na ně,“ dodává s nadsázkou.

Nahuštěný program svádí k rovnoměrnému vytížení hráčů na všech postech, což však kvůli několika zraněním není možné. K rozšíření stávajícího kádru ale nedojde. „Bavili jsme se otevřeně s lidmi z vedení klubu na toto téma a došli jsme k názoru, že tento krok zatím vynecháme. Jednak z ekonomických důvodů a také kvůli aktuální situaci okolo soutěže,“ uzavřel šéf kladenského klubu.