Rubrika: A tým

Adam Zajíček: Jako kapitán nejsem někým nadřazeným

Ve 27 letech už je stálicí týmu. Blokař kladenských volejbalistů Adam Zajíček je už čtyři roky po sobě zároveň kapitánem mužstva, a jak sám říká, i prodlouženou rukou trenéra. V uplynulých dvou sezónách byl vyhlášen nejlepším hráčem na svém postu a svými výkony si pravidelně říká i o místo v reprezentaci. Loni si zahrál na mistrovství Evropy v Polsku a za rok by se rád představil i na domácím šampionátu v Ostravě. 

Minulá sezona byla z důvodů pandemie koronaviru ukončena ještě před zahájením play-off, jak jste to jako hráč vnímal?

Jako hráč a kapitán jsem danou situaci vnímal jako vysvobození pro náš tým, protože uplynulá sezóna byla z naší strany naprostou tragédií, co se herních výkonů týče. Za mě tedy jedině pozitivně. Kdyby se play-off začalo hrát, tak by to s námi dopadlo možná ještě hůř, než jak to nakonec skončilo. 

O co byla minulá sezóna kratší, o to bylo delší volno, jak jste ho strávil?

Hned, jak nám skončila sezóna, tak jsem odjel s rodinou na chalupu na Vysočinu, kde jsme byli přibližně dva a půl měsíce v kuse. Strašně moc jsme si to tam všichni užili. Po této době mi začal měsíční kemp v reprezentaci s kompletně přebudovaným realizačním týmem, za což jsem byl velmi rád. Jednak z důvodu, že jsem tam mohl vůbec být, ale také z důvodu nabrání kondice, o kterou jsem přišel v průběhu koronavirové epidemie.  

Následně jste se hlásil do přípravy na Kladně. Jak se Vám zamlouvá nově sestavený tým?

Moc se mi zamlouvá, především po lidské stránce, což je jeden z nejdůležitějších bodů. Tým musí táhnout za jeden provaz a vědět, že lidi jsou k sobě féroví. Samozřejmě také po herní stránce se mi líbí, počínaje nahrávačem až po libera, které dělá tu nejnáročnější práci při hře nebo střídající hráči. Takže se mi líbí. Doufám, že všechno, co jsme natrénovali a zjistili o sobě, uplatníme na hřišti během sezóny. 

Sezóna už si hlasitě říká o slovo. Jak se na ní těšíte?

Všichni se nemůžeme dočkat, až se sezóna rozjede a konečně si zahrajeme. Doufám, že vydrží co nejdéle a liga pojede i přes odkládání zápasů.

Kapitánem kladenských orlů jste byl zvolen již počtvrté v řadě, co to pro vás znamená?

Pro mě osobně to nic speciálního neznamená. Samozřejmě je to čest být kdekoliv kapitánem, ale je to spíše o zodpovědnosti a o tom být prodlouženou rukou trenéra. Na hřišti je to o tom, řídit ten tým – hecovat spoluhráče, když jsou studení, nebo je v opačném případě uklidňovat či radit, jak se chovat. Samozřejmě nemůžu všem do všeho mluvit, žádný učený z nebe nespadl, navíc v týmu máme i mnohem zkušenější hráče, než jsem já. Nejsem něčím nadřazeným. Soustředím se spíš na to, aby tým šlapal a byl připravený na další rozehru. 

I přes svůj relativně mladý věk jste pro ostatní hráče autoritou a vzorem, vnímáte tak i Vy sám sebe?

Těžko říct. Samozřejmě, že možná pro některé ano. Sám sebe tak ale nevnímám. Když už pocítím, že si mě někdo poslechne, tak je to příjemné, že by se ze mě někdo vyloženě posadil na zadek, se ale neděje, a ani to tak nechci. Snažím se být vstřícný a nacházet cestu pro obě dvě strany tak, aby nikdo nebyl nespokojen.

Uplynulá sezóna se týmu úplně nepovedla, co bude potřeba udělat proto, aby se Kladno vrátilo zpět na vrchol?

Myslím si, že cesta na vrchol bude letos těžká. Nejlepší týmy mají rozpočet někde jinde než my. Na druhou stranu, peníze nejsou všechno a už se několikrát ukázalo, že i tyhle týmy umíme porážet. Za mě asi není dobře se za každou cenu honit za co nejlepším výsledkem. Spíš si myslím, že za těch několik nepovedených ročínků se vytratila chuť bojovat a těšit se na zápasy, což se odrazilo i na návštěvnosti, a to mě mrzí možná i víc než jak sezóny dopadají. Přál bych si, abychom předváděli takový výkon, který bude fanoušky bavit, aby na nás byla vidět chuť bojovat, že se nevzdáváme za žádného stavu. Nechci předbíhat, ale myslím, že se tak i uskuteční. 

Na pozici blokaře jste jasnou jedničkou, kdo by dle vašeho názoru měl zaujmout místo druhého blokaře?

Zkušenostmi jsem možná jednička, ale všichni tři jsme na stejné startovní čáře. Nikdo z nás nemá jednoznačnou pozici. Můžeme hrát všichni. Dokonce bych řekl, že jak Lukáš Kyjanica, tak Vladimír Mikulenka jsou na tom blokařsky lépe. V můj prospěch pravděpodobně mluví zkušenost ve vypjatých chvílích. Každý má své nedokonalosti, ale všichni mohou úplně v pohodě hrát. Hodně důležitá bude důvěra trenérů, myslím, že se nemusí bát dát jednoho nebo druhého v určitých fázích do zápasu, buď na blok, nebo na podání. Lukáš s Vláďou jsou naprosto vyrovnaní a při trénincích je na nich vidět, jak nevypustí ani jeden minisouboj, jak se o to místo perou.

Jaké si dáváte cíle pro sezónu 2020/2021?

Nechtěl bych se primárně zranit, protože už na sobě cítím, že k tomu nemám daleko. Z osobního hlediska bych chtěl opět vyhrát nejlepšího blokaře sezóny, abych zkompletoval hattrick. Nevím ale, jak to chodí při volbě, zdali je poctivá a adekvátní. Co se týče týmu, tak bych chtěl, abychom předváděli hru, která bude bavit nás a hlavně diváky. Pevně věřím, že to přinese ovoce. Sezóna může být krátká a jakýkoliv bod se bude počítat a pak už to bude jenom na vyšší moci, jak vše dopadne. 

Jste zároveň i hráčem reprezentace. Za rok se navíc evropský šampionát uskuteční na domácí půdě v Ostravě. Pohlížíte i tam?

Přeji si, aby forma gradovala směrem k němu. Abych byl v nominaci trenéra Nováka a zahrál si před domácími fanoušky. Každý člověk, který začíná se sportem, by měl mít cíle. Když jsem přicházel do Liberce, tak se mě jeden funkcionář zeptal, čeho bych chtěl dosáhnout. Odpověděl jsem, že se dostat na olympijské hry. Hned se mi všichni vysmáli. Časem postupně zjišťuji, že se jedná o vzdálenou budoucnost a jak složité je, se tam probojovat. Nicméně národní tým se neodmítá, a i když je člověk sebevíc zničený, tak pořád je čest reprezentovat. Těším se na to. Doufám, že budu zdravý, že forma bude taková, abych se tam dostal. Když ano, tak budu velice šťastný. Ten tým má na to, aby postoupil ze skupiny, a můžeme zopakovat výsledek, který se nám povedl proti Francii na mistrovství Evropy v Polsku, kde jsme udělali nejlepší výsledek v novodobé historii a chtěl bych si zopakovat ten pocit, protože to bylo něco nádherného. 

Zpět do současnosti. Jak moc se těšíte na moment, až znovu nastoupíte do zápasu v Kladenské sportovní hale?

Těším se, ale současná doba je taková, jaká je. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tahle pseudonemoc (Covid-19 pozn. red.), která tady je, zbytečně rozděluje společnost a bůhví, kolik lidí bude moct přijít, a čím budou muset být vybaveni. Vzhledem k tomu, jak osobně přistupuji k těmto opatřením, tak nebudu překvapený, že jich v hale moc nebude a raději se na zápasy podívají na internetu nebo v televizi. Nicméně osobně se na ně moc těším.

Je někdo, na koho máte v nadcházející sezóně „políčeno“ z pozice blokaře? 

Z tohohle už jsem vyrostl. Kvalitních hráčů je tady čím dál víc. Když to pomůže týmu, tak nejraději zablokuji všechny (směje se). Už se mi podařilo vystavit stopku i těm nejlepším hráčům na světě. Už ale tímhle nežiju. Samozřejmě mi udělá radost, když například zablokuji Jana Štokra z Liberce, ale že bych vyloženě za tím šel, to ne. Chci blokovat tak, abych pomohl týmu.

Filip Křesťan: Budu se muset fanouškům ukázat, aby mě vzali zpět

V právě započaté sezóně bude jednou z největších hvězd v kladenském týmu. Po třech letech strávených v Českých Budějovicích hlásí Filip Křesťan (32) návrat k modrobílým barvám. Na zkušeného univerzála čeká mnoho náročných úkolů. Jednak pomoci Kladnu zpět k co nejvyšším příčkám, ale také přesvědčit a získat si fanoušky zpět na svou stranu.

Jaké to je být zpátky v Kladně?

Je to příjemné. Musím říct, že už jsem potřeboval změnu. Místní prostředí velmi dobře znám a těším se. Vím, že se volejbal v Kladně hrával s chutí a lidi z něj měli radost, což jsem poslední roky trošku postrádal. I když přicházím z Budějovic, neřekl bych, že se v mém případě jedná o krok zpět. 

Jak hodnotíte působení v Českých Budějovicích?

Měl jsem v hlavě určitě věci, které jsem si chtěl splnit, proto jsem do Budějovic odešel. Jednalo se o dlouholetý klub s historií, ověnčený mistrovskými tituly a spoustou úspěchů a chtěl jsem si zkusit Ligu mistrů. To jsem si splnil, sám sobě si už tak nemám co dokazovat. Teď chci hrát pro radost a pomoci Kladnu znovu k tomu, co jsme v minulosti dokázali. 

Kam až mu chcete pomoci?

Kdyby to byl mistrovský titul, tak bych nejspíše přemýšlel o ukončení kariéry (směje se). Samozřejmě jedna z věcí, kterou bych chtěl, aby se vrátily úspěchy. Nechci říct, že tu v minulých letech nebyly, myslím si ale, že jsme teď lepší parta, která chce něco dokázat, a věřím tomu, že z toho něco vyplyne.

Spekulovalo se i o jiných klubech, kam byste mohl zamířit. Co rozhodlo pro Kladno?

Určitě to, že už jsem zde hrál a znám místní prostředí. Samozřejmě i fakt, že tady žijeme s přítelkyní a cítíme se tu jako doma. Určitě to ale není hlavní priorita, ale sám jsem potřeboval změnu, protože další sezóna v Budějovicích by pro mě byla psychicky velmi náročná. Nějaké nabídky byly, ale vzhledem k době, ve které žijeme, jsem nechtěl váhat a čekat, jak se situace vyvine, takže jsem v danou chvíli sáhl po tom, co bylo pro mě nejlepší, a to byla nabídka z Kladna. 

S kým jste toto rozhodnutí komunikoval?

S přítelkyní, rodinou. Zajímali mě jejich názory a pocity. Dále samozřejmě s agentem a Milanem Fortuníkem. S ním jsme si sedli a já vyslovil přání, že bych se chtěl do Kladna v budoucnu vrátit. Že se tak stalo tenhle rok, bylo pro mne překvapující a zároveň příjemné.  

Jaké očekávání má od vás trenér Fortuník?

Myslím si, že věc očekávání je věc nás obou. Zvlášť v mém věku bych měl vědět, s čím do týmu jdu a co se ode mě očekává. Budu se snažit přesvědčit lidi, že volejbal stále umím, a pokud budu přínosem pro tým, tak budu jedině rád.

Jak se vám zamlouvá nově sestavený tým?

Pro mě je překvapující, protože jsou všichni pořád žízniví (směje se). Z týmu cítím, že ho volejbal baví a každý se chce prát o co nejlepší výsledek. To se ukázalo i na přípravném turnaji v Liberci, kde jsme nebyli v ideální sestavě, protože se nám zranil první nahrávač a rázem jsme se museli ještě více semknout a z týmu byla cítit velmi dobrá energie. Jsem mile překvapen.

Na koho jste se nejvíce těšil?

Obecně jsem se těšil na všechny. Mám pár hráčů, se kterým hraji letní turnaje. Samozřejmě, že s Tomášem Hýským se znám už z Příbrami, což už je několik neuvěřitelných let. S ním se vídám i mimo volejbal.

Jak hodnotíte letní přípravu?

Byla velmi náročná. Víceméně si ji obtížnou udělá každý sám podle toho, jestli před tím něco dělal individuálně nebo ne. V průběhu první vlny koronaviru jsem byl dva měsíce v přípravě a pak jsem ji dotáhl tady v klubu, takže v mém případě to bylo jednodušší. Všichni jsme makali, neviděl jsem na nikom, že by něco vypouštěl. Teď je však důležité ji zužitkovat ve volejbal a dostat se do něj co nejrychleji, protože tu jsou noví lidé a musíme se co nejvíce sehrát.  

Přicházíte z jednoho z nejúspěšnějších týmů posledních let, co bude potřeba udělat proto, aby se Kladno vrátilo zpět na vrchol a napodobilo úspěchy Českých Budějovic?

Nemyslím si, že v tom je nějaká obrovská alchymie a jestli je to někde více profesionální či ne. Všude se najdou klady a zápory. Kladno, ať už jsem byl v něm nebo ne, tak vždy dokázalo hrát vyrovnaně s těmi nejlepšími týmy. Doufám, že v tomhle budeme pokračovat. Musí se sejít několik věcí. Že bylo Kladno před dvěma lety ve finále, tak i proto, že hráči chtěli a měli vůli.

Na pozici univerzála jste v Kladně jasnou jedničkou, jak tuto roli vnímáte?

Tak nějak normálně. Pokud je člověk pasován do role jedničky, tak to musí mít v hlavě srovnané, aby ho tlak neposunul do osobnosti, kterou není. V Kladně jsem v této roli byl, ale i v ostatních týmech jsem byl lídrem ne na pozici jedničky, ale zkušenějšího staršího lídra, který by měl tým někam posunout, tak je to pro mě zcela normální věc. 

Jaké si dáváte cíle pro sezónu 2020/2021?

Osobně si dávám ty nejvyšší cíle. Chci abychom hráli o nejvyšší příčky, jak v play-off, tak v poháru. Nebudu se ohlížet, zda mám na kontě dvacet nebo třicet bodů za zápas, ale chci, aby tým fungoval a byl úspěšný. Na druhou stranu vím, že to nebude jednoduché, ale pokud budeme makat na 100 %, tak toho dosáhneme.  

Jak moc se těšíte na moment, až znovu nastoupíte do zápasu v Kladenské sportovní hale?

Zase si na ní musím zvyknout (směje se). Těším se hlavně na diváky. Od doby, co jsem zpátky na Kladně jsem jich potkal dost, a všichni se na volejbal těší. Vím, že tady nejsou takoví, co by remcali, když se týmu nedaří, ale naopak ho podporují.

Sám jste se ale po svém odchodu ocitl na druhé straně, když jste odešel do Budějovic. Jak jste to vnímal?

Vždy, když člověk odchází, tak pocítí odvrácenou stranu mince. Měl jsem smlouvu, ze které jsem se mohl vykoupit. Pro mě se jednalo o posunutí ke splnění svých snů: zahrát si Ligu mistrů a získat titul. Chápu, že se najdou lidé, kteří nedokážou pochopit, že se jedná o sport a byznys. To se ale stává a je to normální. Nemám jim to za zlé. Samozřejmě mě mrzelo, že když jsem v Kladně hrál poprvé po přestupu, tak mi to dali sežrat, což jsem nečekal, ale to je sport.

Myslíte, že vás po čtyřech letech dokážou kladenští fanoušci vzít zpátky?

To nevím, ale udělám vše proto, aby to tak bylo. Je to pro mě hlavní cíl a budu se snažit pro to udělat maximum.

Drsná stopka na úvod. Kladno tvrdě narazilo v Ostravě

Na první kolo nového ročníků UNIQA extraligy raději snad co nejrychleji zapomenout. Kladenští volejbalisté v Ostravě dostali pořádnou lekci a domů se vracejí s porážkou 0:3 na sety. Šanci na reparát budou mít už za týden ve své hale proti Brnu.

Nadějný začátek zápasu vystřídalo hořké rozčarování. V polovině prvního setu vedli Kladenští 15:13 a už pomalu směřovali k zisku úvodní sady. Jenomže náhle přišly dvě chyby a smělé plány vzali za své. „Najednou jsme se zápasem nevěděli co dělat a byli jsme prostě horší,“ konstatoval smutně trenér Milan Fortuník. Podobně na tom byl i kapitán Adam Zajíček. „Jsem hodně zklamaný. Na zápas jsme se těšili, ale od poloviny prvního setu to s námi šlo s prominutím někam. Ostrava hrála skvěle, podala neuvěřitelný výkon. My musíme už cestou do Kladna na utkání zapomenout a soustředit se na další proti Brnu,“ nebral si servítky vůdce orlů.

Domácí totiž od poloviny první sady začali úřadovat na servisu, který se ukázal jako rozdílový prvek ve hře obou týmů. „Dostali jsme se pod velký tlak a nedokázali jsme se z něj dostat. Od tohoto okamžiku po zbytek zápasu jsme řešili špatně herní situace,“ viděl chyby ve hře svých svěřenců Fortuník. Kladenští volejbalisté měli problémy s vysokými nahrávkami a nevěděli si rady, jak s těžkými míči proti srovnané obraně Ostravy naložit.

Na straně Slezanů se totiž výborně rozpodával Ihnát, ve druhé sadě se k němu přidal Kotas a v závěrečném setu Sedláček. V každém ze tří setů si domácí přibližně v polovině dějství připsali sérii minimálně pěti bodů v řadě a nabytý náskok si následně pohlídali. V prostřední části navíc ztráta Kladenských narostla až na propastných dvanáct bodů v konečném zúčtování. „Dostali jsme zadarmo lekci z toho, co je to účinné podání. Postupně jsme skvěle podávajícímu soupeři podlehli ve všech činnostech a pod tlakem jsme nemohli odolávat. Ostrava vyhrála naprosto zaslouženě,“ uznal zkušený kouč Orlů.

Ostrava se jako jeden z mála týmů úspěšně vyhnula karanténě, a i Fortuník připustil, že větší rozehranost mohla být jednou z příčin porážky, „Je to možné. Nesehranost je jedna věc, ale celkově jsme v utkání řešili některé věci jako junioři a tomu jsme podlehli. Oni byli v laufu, byli více v zápase a my jsme jim špatně vzdorovali,“ shrnul na závěr kladenský kouč.

UNIQA extraliga mužů startuje. Kladno na úvod prověří Ostrava

Nejdelší pauza mezi sezónami je u konce. Volejbal se opět hlásí o slovo a s ním i nejvyšší soutěž. V prvním kole čeká Kladno daleká cesta do Ostravy, kde zahájí cestu dalším extraligovým ročníkem. Hned na úvod tak na orli čeká velmi těžký soupeř.

Před startem nové sezóny UNIQA extraligy mužů měli kladenští pouze jeden herní test, ve kterém obstáli. Turnaj v Liberci se ale odehrál již před měsícem a tým se poté ocitl na dva týdny v karanténě. „Souhra mezi námi postrádá potřebnou úroveň. Doufám, že i když do utkání nevstupujeme po ideální přípravě, tak budeme schopni čelit tlaku domácích jak na servisu, tak v útoku a zabojujeme o první body,“ přeje si hlavní trenér Milan Fortuník. 

Ten jede do Ostravy s vědomím, že před měsícem na severu Čech hráli jeho svěřenci bez hlavních nahrávačů. Jeho syn Ondřej se zranil zkraje prvního zápasu a druhý, Slovák Filip Palgut, přišel do týmu teprve před pár dny. „Musíme počítat s tím, že některé věci nebudou ještě zkrátka fungovat. Neabsolvovali jsme s nimi žádnou pořádnou přípravu. Je mi jasné, že tyhle věci se mohou v utkání projevit,“ říká smířeně kladenský kouč.  

Jeho svěřenci se na úvod střetnou se sedmým celkem loňské sezóny, navíc na jeho půdě. Fortuníkův mančaft tak pro začátek nečeká nic lehkého. „Ostrava je v domácím prostředí velmi silný soupeř. Trenér Jan Václavík dokáže velmi dobře tým připravit nejen po technické, ale po taktické stránce na daného soupeř, proto nás čeká těžké utkání na úvod,“ tuší Fortuník.

Vzhledem k tomu, že loňská sezóna byla předčasně ukončena, tak pro tu letošní se Český volejbalový svaz rozhodl, že letos může soutěže ukončit klidně po první polovině základní části, a to v případě, kdyby se situace ohledně koronaviru nadále zhoršovala. „Na jednu stranu je i zajímavé, že soutěž bude napínavá od prvního utkání. Už to nebude tak, jako někteří prohlašovali loni, že se počká na play-off a v něm se ukáže,“ předpokládá zkušený trenér.

Vzhledem k novým regulím bude záležet na každém setu. Pro letošek tedy neplatí, že je důležité naladit formu na nejdůležitější část sezóny, kterou jsou vždy vyřazovací boje a souboje o mistrovský titul. „Tohle je platné, když se ví, že bude play-off. Letos k němu ale vůbec nemusí dojít nebo svaz může sáhnout k variantě, že se následně bude hrát turnajovým systémem. Nastávající sezóna tak může být velmi specifická,“ konstatuje 56letý kouč.

Zápas můžete sledovat online a to na stránkách http://www.czechvolley.tv

Příchod těsně před startem ligy. Řady orlů rozšířil Slovák Palgut

Do úvodního zápasu kladenských orlů v nové sezóně UNIQA extraligy mužů zbývá už jen den. Ti mezi sebou na poslední chvíli přivítali novou akvizici, za nedlouho 29letého nahrávače ze Slovenska, Filipa Palguta, který má i zkušenosti z reprezentace. 201 centimetrů vysoký rodák z Bratislavy přichází do Kladna především krýt záda Ondřeji Fortuníkovi.

Na jediném předsezónním přípravném turnaji na konci srpna došlo k nemilé věci. Po pár výměnách úvodního zápasu se zranil hlavní nahrávač Ondřej Fortuník a po zbytek úvodního klání i dalších tří utkání ho musel nahradit mladý Matěj Martinča. Nastalá situace donutila realizační tým hledat nového nahrávače. Volba padla na Filipa Palguta.

„S hlavním trenérem Milanem Fortuníkem jsme se dohodli na podmínkách po telefonu. Se ženou a synem žijeme u Příbrami, tak to nemám do Kladna daleko. Po volejbalové stránce věřím, že Kladno patří k těm lepším týmům v extralize, tak doufám, že se dostaví i dobré výsledky,“ komentuje svůj příchod Palgut, který v příštím týdnu, 23. září, oslaví 29. narozeniny.

O nabídce zahrát si za Kladno Palgut podle vlastních slov neváhal. „V podstatě jsem na nabídku okamžitě kývl. Do Kladna jdu předvést to nejlepší, co umím a hádám, že se nám podaří i něco uhrát. Hráče dobře znám, s některými jsem už hrál i v minulosti,“ říká ke svému angažmá u orlů nahrávač se zkušenostmi z reprezentace. „Filipa jsme brali z důvodů zdvojení postů. Je vždy výhoda mít dva dobré nahrávače, kteří můžou kdykoliv naskočit a pomoci týmu,“ říká na adresu krajana slovenský asistent trenéra Tomáš Samsely.

Pro Filipa Paguta se nebude jednat o první extraligovou štaci. Před Kladnem si zahrál ještě v Českých Budějovicích či v Příbrami. Volejbal si vyzkoušel také v zahraničí, když působil i ve dvou klubech v Rakousku a Německu. Svými výkony si řekl i o místo ve slovenské reprezentaci, se kterou se například podíval i na loňský evropský šampionát.

Tomáš Hýský: Tomuhle týmu věřím víc než loni

Smečař Tomáš Hýský už má za sebou pět sezón v kladenském dresu. Teď se těší na další. V 36 letech je nejzkušenějším hráčem týmů. Postupně tak vedle něj přibývají čím dál mladší volejbalisté, kteří k němu vzhlíží a berou ho jako jasnou autoritu v kabině. “Hyzy“, jak se mu přezdívá, není ale s klubem spojen jen coby hráč, ale také jako grafik. V minulosti se postaral třeba o návrh log všech složek Kladno volejbal cz nebo dresů, ve kterých Orli odehráli tematická utkání. 

Minulá sezona byla z důvodů pandemie koronaviru ukončena ještě před zahájením play-off, jak jste to jako hráč vnímal?

Jako hráče mě samozřejmě mrzelo, že se sezóna nedohrála. Na druhou stranu se jednalo o zásah vyšší moci po celém světě. Nejvíce mě to však mrzelo kvůli fanouškům, přeci jenom sportujeme hlavně kvůli nim.

O co byla minulá sezóna kratší, o to bylo delší volno, jak jste ho strávil?

Neříkám, že se mi nehodilo. Odpočinul jsem si a měl jsem čas se dát po zdravotní stránce dohromady. Volno jsem ale i tak prakticky neměl, protože jsem byl na rodičovské dovolené a staral se o dcerku. Manželka chodila do práce, na druhou stranu se jednalo o příjemné povinnosti. S malou jsme se alespoň více sblížili.

Jak se Vám zamlouvá nově sestavený tým?

Už po přípravném turnaji v Liberci jsem předesílal, že jsem ze všech hráčů nadšený. Na těch, co jsou tady pár let semnou, tak na nich vidím, že chtějí makat ještě více než předtím. Doufám, že nám nasazené tempo vydrží po celou sezónu.  

Vzhledem k pracovnímu vytížení je Váš režim v rámci letní přípravy poněkud atypický, ale přeci, jak hodnotíte letní přípravu?

Mám individuální posilovací plán, který plním buď předtím, než kluci ráno přijdou, nebo naopak před večerním tréninkem. Se spoluhráči jsem se snažil být co nejčastěji, absolvoval jsem některé dopolední tréninky na atletickém oválu na Sletišti a snad všechny odpolední tréninky. Příprava byla trošku jiná oproti předchozím letům, nebyla tolik demoliční a od začátku se nastavila laťka. I přesto, že jsem nebyl s týmem každý den, jsem se cítil dobře a stejně to vnímám i teď. 

Uplynulá sezóna se týmu úplně nepovedla, co bude potřeba udělat proto, aby se Kladno vrátilo zpět na vrchol?

Loňská sezóna byla prapodivná od začátku, nahoru dolu. Něco bylo super, jiné věci zase horší. Na těch jsme makali, ale nepodařilo se nám je dostat do stádia, se kterým bychom mohli být spokojeni a pracovat na něčem jiném. Teď jsou tady jiní hráči a tomuhle týmu věřím, věřím že bude bojovnější, že bude hrát pro diváky, makat jeden za druhého, cítím v něm velkého týmového ducha.  

Co bude v nadcházející sezóně největší zbraní Kladna?

Jednoznačně servis, na kterém všichni usilovně pracujeme. Odvozuji to zejména od toho, že s ním mám na trénincích jako přihrávač velké problémy (směje se). Pak hlavně bojovnost. Tým je, až na pár jedinců, velmi mladý, ale o to bojovnější. 

V minulých sezónách jste byl na pozici smečaře jasnou jedničkou, bude to tak i nadále, nebo své místo v základní sestavě přenecháte mladému Vostárkovi, popř. jednomu z nově příchozích smečařů Krafferovi nebo Jiřímu Mikulenkovi? 

Přál bych si, aby se má pozice v týmu opravdu změnila. Už mám odskákáno dvacet let, což je myslím že až dost. Budu jedině rád, když se nebudu muset zapojit do všech utkání. Podle toho, jak všichni makají a chtějí se dostat do základní sestavy, si myslím, že to tak i dopadne.

Ustupujete tedy dobrovolně z předních pozic?  

Neříkám, že bych hrát nechtěl, ale budu rád, když mě někdo ze základní sestavy dostane. Laťka je ale vysoko (směje se). Jsem týmový hráč, takže pokud se týmu bude dařit a já na palubovce nebudu, rozhodně mi to vadit nebude.

Jaké si dáváte cíle pro sezónu 2020/2021? 

Sám za sebe cílím na to, abych byl schopen absolvovat celou sezónu bez zranění, a co se týče týmu, tam by se mi líbilo skončit do čtvrtého nebo pátého místa po základní části a v play-off urvat jednu z medailí.

Jak moc se těšíte na moment, až znovu nastoupíte do zápasu v Kladenské sportovní hale?

Těším se moc, ale hlavně doufám v to, aby v ní byli nějací diváci. V současné době člověk nikdy neví. 

Kromě volejbalu se věnujete i malířství a grafice. Jak to zvládáte?

Mám toho hodně. Ve firmě, ve které jsem zhruba rok a půl, mám na starosti zejména design dresů. Volejbalové ale moc nedělám, vyjma těch kladenských se moje práce zaměřuje především na sporty jako jsou hokej, florbal nebo hokejbal.

Jak dlouho Vám trvá vytvořit návrh dresu?

Dávám tomu dva dny, než se to líbí mně. Následně posílám návrh jednak na vedení klubu a dále mému šéfovi. Každý k tomu přidá své poznatky, které se následně snažím do návrhu zapracovat, a přibližně po pěti až sedmi dnech mohou jít dresy do výroby.

Matěj Martinča: Pomocné práce mi nevadí

Po dvou letech se konečně dočkal. Matěj Martinča (21) bude konečně moci nastoupit za A-tým, když se nejasnosti okolo jeho přestupu konečně vyřešily. V kladenském týmu patří mezi nejmladší, a tak musí plnit povinnosti, jež jsou s tím spojeny. Osobně s tím nemá vůbec žádný problém. Pro něj je to maličkost, vždyť už rok dokázal skloubit sport na vrcholové úrovni a studium medicíny.

Jak velké zadostiučinění je, dostat se z rezervního týmu do Áčka?

Moje pozice na Kladně byla hodně specifická, a to zejména z důvodu problematického přestupu. Dva roky jsem nemohl figurovat na soupisce A-týmu, nicméně jsem s ním trénoval v přípravě a hrál za juniory, respektive rezervní tým. Nyní mám možnost se ukázat i v elitním družstvu. 

Jak se Vám zamlouvá nově sestavený tým?

Přijde mi super. V minulých letech v Kladně působila opravdu velká jména, ze kterých měl člověk možná až trochu nezdravý respekt, protože si ve volejbale lecčím prošli. Teď máme relativně mladý tým, doplněný jen o pár starších, neméně zkušených hráčů, což je kombinace, která tu byla v sezónách, kdy se Kladno do extraligy vrátilo, a fungovalo to.

Do letní přípravy jste nastoupil s dvou týdenním zpožděním, povedlo se Vám dohnat tréninkové manko?

Bylo to hodně těžké. Zvlášť pro mě. Sezóna byla ukončena v březnu a moc jsem toho, kromě domácího posilování, nedělal. Se startem nové sezóny jsem se ocitl v karanténě a pak jsem musel skočit do plného tréninkového procesu. Když už jsem se do toho začínal dostávat a rozdíl narovnávat, zasáhla hygiena, a do karantény poslala rovnou celý tým.

Letní příprava se už pomalu blíží ke konci. Jak ji hodnotíte?

Byla velmi náročná. Líbilo se mi, že jsme měli sice těžkou posilovnu, ale i dostatek regenerace, a tak jsme měli dostatek energie i na volejbalové tréninky.

V týmu patříte k nejmladším, jak tuto roli snášíte a co všechno je s tím spojeno?

Taková ta klasika. Musím napouštět pití, stavět kurty, ale vůbec mi tyhle věci nevadí. Každý si tímhle jednou musel projít.

Co bude v nadcházející sezóně největší zbraní Kladna?

Týmová práce a bojovnost. Myslím si, že hodně týmů tímhle zaskočíme. 

V sezóně byste měl krýt záda nahrávači Fortuníkovi a vypomáhat kladenskému B-týmu, jak tuto roli vnímáte?

Jedná se o odlišné role. Zatímco v A-týmu si asi moc nezahraji, v rezervě bych měl tým táhnout. Doufám, že Ondra (Fortuník) toho odehraje co nejvíce a bude zdravý a platný. Na rezervu se ale těším, je tam pohodová atmosféra a menší stres ohledně výsledku.

Na přípravném turnaji v Liberci jste ale zaskočil a podle trenérů podal výborný výkon..

V prvních dvou zápasech jsem se, zejména kvůli pozdnímu nástupu do přípravy, necítil vůbec dobře, navíc jsem si narazil prst. Nakonec to ale dopadlo dobře, a jsem rád, že jsem si otestoval, že to zvládnu.

Jaké si dáváte cíle pro sezónu 2020/2021?

Z hlediska týmu bych byl rád, kdyby se sezóna dohrála celá. Osobně budu rád za každé střídání, za každou další zkušenost na té nejvyšší úrovni.

Jak moc se těšíte na moment, až nastoupíte do zápasu v Kladenské sportovní hale?

Těším se. Jenom doufám, že toho moc nezkazím (směje se).

Jste zároveň studentem medicíny, jak moc náročné je skloubit takto náročný druh studia a sport na profesionální úrovni?

Je pravda, že na 100 % dělat obě věci nejde. Loni jsem byl v prvním ročníku, který byl hodně těžký a s volejbalem šel skloubit jen velmi obtížně. Říká se, že druhý ročník je o poznání jednodušší, tak uvidíme, jestli je to pravda (směje se).

Je pro Vás volejbal prostředkem, jak si vyčistit hlavu?

Určitě. I když je to ta nejvyšší možná úroveň a do tréninku musím dávat maximum, hlava si odpočine. Mnoho lidí, kteří měli v plánu se jenom učit, toho měli po třech týdnech plné zuby a byli hodně blízko vyhoření. Z tohoto hlediska mi volejbal hodně pomáhá.

V posledních letech se sport a medicína hodně sbližují. Přemýšlel jste tímhle směrem do budoucna?

Určitě je to jedna z oblastí, které je možné se věnovat. V souvislosti se sportem se člověk nejčastěji vybaví rehabilitace. Mně by se ale líbilo pracovat s lidmi, kteří mají problémy s pohybem jako takovým. Tam vidím svou budoucnost.

Matyáš Myškovský: Je pro mne stěžejní, jak se hráči projevují na hřišti

Má na starosti nejméně oblíbenou, ale hodně důležitou část tréninku. Kondiční trenér Matyáš Myškovský (26) připravuje kladenské volejbalisty stran kondice. Nejvíce práce má hned na úvod sezóny v rámci letní přípravy, což je fáze, kterou by většina hráčů nejraději vypustila, nicméně o to více je potřebná a důležitá. Mladý kouč sám dělal atletiku na vrcholové úrovní. V Kladně si zaběhal i extraligu, nicméně po studiu fyzioterapie a sportovní a kondiční specializace nyní podle vlastních slov balancuje na hraně mezi trenérstvím a rehabilitací.

V mládí jste se věnoval atletice na vrcholové úrovni, kdy a proč jste se rozhodl s atletikou skončit?

Konec přišel tak nějak sám od sebe. Byla to kombinace opakujících se zranění, jiných povinností a změny priorit. V určité době jsem se dostal do fáze, kdy jsem se do tréninku musel nutit, a jelikož mi atletika byla vždy primárně koníčkem, usoudil jsem, že je čas se s ní na vrcholové úrovni rozloučit a začít se realizovat jinde. Občas se jdu z nostalgie proběhnout, ale bez závodních ambicí.

Jakou v oblasti kondiční přípravy zastáváte filosofii a odkud čerpáte inspiraci?

Baví mne propojovat starou školu s moderními poznatky. V přípravě využívám cvičení na základech vývojové kineziologie, všechno možné moderní vybavení, ale bez starých dobrých dřepů, kliků, brutální síly a extrémních kondičních tréninků to nejde. Samozřejmě je nutné dodržovat adekvátní regeneraci. S inspirací je to podobně. Jsou publikace, které by si každý trenér měl přečíst, většinou pojednávají o základní metodice, technikách a metodických řadách, ale zároveň čerpám inspiraci o jiných trenérů např. na instagramu (strengthcoachtherapy, shea pierre elite performance apod.). V dnešní době přetlaku informací na internetu je ale velmi důležité kriticky přemýšlet a filtrovat to co si člověk vezme za své a bude používat a předávat svěřencům, a co naopak vypustí.

Jak jste se dostal ke kladenským volejbalistům?

Úplnou náhodou. Tehdejší asistent trenéra (Petr Klár), na mne dostal doporučení od mého bývalého učitele Víta Ruse a následně mě posvětila ještě fyzioterapeutka Michaela Darsová. Sešli jsme se a slovo dalo slovo. 

Jak byste obecně zhodnotil práci s nimi?

Práci hodnotím samozřejmě pozitivně, obzvlášť tento rok, kdy kluci makali asi nejtvrději za dobu, co jsem tady. Na druhou stranu zatím nemám srovnání s ostatními volejbalovými kluby.

Jak se zatím podle Vás vyvíjí letošní letní příprava?

Mám na starosti více tréninkových jednotek a trochu se změnila i povaha tréninků. V přípravě se více makalo, ale i více regenerovalo. V sezóně přejdeme na jiný systém posilování, kdy budou dvě hlavní tréninkové jednotky samostatně a další dvě napojené přímo na volejbalový trénink. 

Využíváte předsezonních fyzických testů ke zhodnocení fyzické připravenosti nebo testujete až v průběhu přípravy? Případně mohl byste se podělit o to, kdo se z hráčů prezentoval nejlépe?

I když je to nezvyklé, a mnoho trenérů by mě za můj přístup ukamenovalo, tak prakticky netestuji. S hráči mám za úkol vést kondiční přípravu a jejím cílem je, aby byli hráči co nejlépe připravení na volejbal a uměli nabyté schopnosti plně využít. Pokud se hráč zlepší v maximální zvednuté hmotnosti na dřep, ale na hřišti to nebude znát, tak jsem jako kondiční trenér selhal. Netestuji z důvodu, abych se příliš nefixoval na výsledky například právě silových testů a podle nich následně neupravoval trénink. Stěžejní je pro mne, jak se kluci projevují na hřišti a jak se cítí. Pracuji hodně podle pocitu, i když si ze mě dělají všichni srandu, že mám napočítanou a zapsanou každou sekundu odpočinku a kilo zátěže (směje se). 

Podílíte si i na regeneraci a rehabilitaci hráčů, popř. jaká jsou nejčastější zranění ve volejbale, se kterými je třeba se vypořádat?

Jak můžu, tak pomůžu. Dbáme hodně na formu rozcvičení a aktivní regeneraci v rámci jednotlivých tréninkových jednotek, zároveň jsme zařadili v přípravě dva tréninky určené speciálně na regeneraci a kompenzace. V sezoně potom budu pomáhat se základní fyzioterapií, tejpováním, masážemi apod. když naši maséři a Míša (Darsová) nebudou stíhat.

Jaké jsou stran kondiční přípravy přednosti a nedostatky volejbalistů? 

Nic konkrétního mne nenapadá. Volejbal je poměrně komplexní sport jak z hlediska nároků na sílu, rychlost a vytrvalost, tak koordinace a rozsahů pohybu. Právě rozsah pohybu je stěžejní pro většinu hráčských postů a většinu pohybových cvičení prováděných v trénincích, a bez něj nejde budovat ostatní pohybové schopnosti, případně hrozí zranění. Ze všech výše zmíněných dovedností si myslím, že obecně nejvíce pokulhává mobilita v kloubech, které logicky nejvíce trpí.

Čemu by se třeba i amatérští hráči volejbalu měli v posilovně věnovat nejvíce?

Ustálení základních pohybových vzorců, stretchingu a pilování základních dovedností. Nejsmutnější je, když hráč, který má hrát extraligu a využívat pokročilejší tréninkové metody neudělá dobře shyb a klik.

V čem se obecně liší příprava volejbalistů oproti jiným sportům?

Volejbal je kombinace extrémní dynamiky a síly, která je potřeba při výskoku a útoku, precizní koordinace pohybů při příjmu a nahrávce, a vytrvalosti, kdy hráč musí podat kvalitní výkon po dobu přibližně dvou hodin. Myslím si, že v náročnosti přípravy je širokou veřejností velmi podceňovaný. 

Jak se liší kondiční trénink hráčů během sezóny oproti tréninku v předsezónní přípravě?

V přípravě je kondici věnováno přibližně dvakrát více času než během sezóny. Je potřeba udělat silný a stabilní základ, ze kterého se bude těžit po zbytek ligového ročníku. Kluci měli sedm kondičních tréninků, z toho dva kompenzační a “jen“ čtyři volejbalové. I ony byly uzpůsobené dopolední kondici. V průběhu extraligy bude kladen důraz především na volejbal. Přejde se na jiný typ periodizace a jednotlivé pohybové schopnosti budou trénovány v rámci různých mezicyklů samostatně, aby byl čas na regeneraci a hru.

Řešíte v rámci kondiční přípravy také to, co volejbalisté jedí, popř. jak jsou na tom hráči s povědomím o správné sportovní výživě či doplňcích stravy? 

Hráči jsou povinni se o sebe ve svém volném čase starat sami. Do toho spadá i zdravá životospráva. Konkrétně jednotlivým hráčům až na výjimky jídelníčky nepřipravujeme, ale jsem k dispozici na konzultace a rady. Ohledně suplementace spolupracujeme s firmami na výživové doplňky. V tomto případě platí stejná pravidla jako u jídla. Jsme k dispozici s radou, ale je to především na nich samotných.

Jako kondiční trenér zároveň působíte i u mládežnických kategorií. Od kolika let by se kondičnímu tréninku měly děti věnovat okrajově a kdy by ho naopak měly začít brát vážně?

Kondiční trénink je široký pojem. Jedna otázka je posilování s činkami, složitá odrazová cvičení a náročné opakované úseky např. se zátěží. Toto je značně individuální a je na každém trenérovi, případně rodiči, kdy uzná za vhodné výše zmiňované cviky zařadit. Důležitá je především dostatečná osifikace (úroveň vývoje) kostry. Kondice se dá ale dělat i jinak. Klidně v osmi letech si může mladý volejbalista navíc po tréninku zaskákat v písku, udělat pár kliků nebo se jít vyklusat. Nejdůležitější je všeobecná průprava a upevňování základů, ale to už bych se opakoval.

Jaké rady byste dal mladým hráčům snažícím se dosáhnout úrovně svých dospělých protějšků? 

Naučit se poslouchat své tělo, protahovat a správně regenerovat. Vždy se dobře rozcvičit, a vědět, co je potřeba udělat po těžkém zápase, aby byli druhý den schopni opět hrát. Všechno ostatní jim předá trenér, ale to, jak se cítí, a co přesně kde a při čem je bolí, musí vědět oni sami.

Jsou kladenští volejbalisté jediným kolektivem, který připravujete, popř. působíte také jako osobní trenér?

Ano jsou. Jediným a prvním, pokud nepočítám krátkodobé působení v atletice. Mou další profesí jsou masáže a rehabilitace, které provádím ve Fit Effectu v obchodním centru Centrál Kladno. Do osobních tréninků ve fitness centrech se nepouštím. Prozatím to pro mne není cesta, kterou bych se chtěl ubírat, ale nikdy neříkej nikdy. Dále také vyučuji anatomii, fyziologii a teorii sportu na střední škole 1. KŠPA.

Ceny vstupenek zůstávají, prodej permanentek odložen na neurčito

Nová sezóna se nezadržitelně blíží. Kladenští volejbalisté se představí v domácím prostředí poprvé 26. září, kdy na vlastní palubovce přivítají Brno. Zdali před plnou halou, poloprázdnou tribunou či jen skromným počtem fanoušků, není vzhledem k aktuální situaci ohledně koronaviru jasné, i proto je zatím odložen prodej permanentek a k dostání budou pouze lístky na jednotlivé zápasy.

Ceny vstupenek oproti minulé sezóně zůstaly na stejné hodnotě. Návštěvníci zaplatí za lístek 100 korun, senioři a studenti do 18 let následně poloviční částku. Děti do 12 let se pak dostanou do haly zcela zdarma.

Situace ohledně koronaviru je nejasná. Vláda ČR potažmo ministerstvo zdravotnictví zavádí vzhledem k zhoršujícímu se stavu počtu nakažených určitá opatření, takže diváci budou muset mít při zápasech roušky, které jim budou zakrývat dýchací cesty. „Sledujeme nařízení volejbalového svazu a řídíme se podle toho, co vyhlásí Vláda ČR. K zápasům budeme muset mít vyplněné prohlášení, že jsme nezávadní,“ říká předseda klubu a trenér A-týmu Milan Fortuník.

Smůlu mají zatím permanentkáři. Kluby zatím nevědí, kolik lidí budou moci vpustit na zápasy, a proto nejsou k dispozici celoroční vstupenky. Ve hře je totiž i varianta, že dovnitř bude vpuštěno méně osob, než umožňuje kapacita haly. „Zkrátka nechceme rozhodovat o tom, kdo a kde bude sedět, kteří permanentkáři by se v případě omezeného počtu lidí do haly dostali a kteří ne, a proto se zatím permanentní vstupenky prodávat nebudou,“ objasňuje Fortuník.

Zatím tak budou muset stačit vstupenky na jednotlivá utkání. Novinkou pro fanoušky je, že si je budou moci nyní pořídit z pohodlí domova přes síť Ticketportal nebo na jejich pobočkách. „Je to z důvodu, abychom se mohli řídit podle právě aktuálních vládních nařízení,“ vysvětluje šéf kladenského volejbalu. V den utkání pak budou lístky k dispozici i na hale.

Nákup vstupenek na domácí utkání by měl být spuštěn během několika dnů a k nalezení by měl být na odkaze: https://www.ticketportal.cz/sport/volejbal.

Ceny vstupného

100 Kč základní vstupné
50 Kč senioři a studenti do 18 let
Děti do 12 let zdarma

Josef Vostárek: Trénovat se staršími je výborná škola do života

Stále ještě mladý 21letý student marketingu Josef Vostárek musí bojovat o pevné místo v sestavě. Na jeho postu je totiž velký přetlak a zálusk si na něj dělají Tomáš Hýský, Jiří Kraffer nebo reprezentant Jiří Mikulenka. „Vosty“, jak zní přezdívka nadějného smečaře, tak občas vypomáhá rezervnímu týmu. Bylo tomu tak v předešlých letech, a když bude moci, vypomůže B-týmu i letos.

Minulá sezona byla z důvodů pandemie koronaviru ukončena ještě před zahájením play-off, jak jste to jako hráč vnímal?

Samozřejmě mě nastalá situace mrzela, ale takhle to v Česku bylo a nedalo se s tím nic dělat. Na druhou stranu bylo o to delší volno (směje se).

A jak jste ho strávil?

Jako všichni jsem byl zavřený doma, snažil jsem se posilovat. S postupným rozvolňováním opatření jsem hrál častěji plážový volejbal.

Jak se Vám zamlouvá nově sestavený tým?

Myslím, že jsme fakt dobrý kolektiv, který si rozumí, což je podle mě nejdůležitější, aby chemie mezi námi fungovala a následně se projevila i ve hře. 

Jak hodnotíte letní přípravu?

Kondiční trenér nám připravil skvělý program, i co se dvoufázových tréninků týká. Cítil jsem se dobře. Mrzí mě ale, že po téměř dvou měsících dřiny jsme se ocitli v karanténě a všechno, co jsme přípravou získali, bylo během 14 dnů pryč.

V týmu patříte k nejmladším, jak tuto roli snášíte?

Je mi to celkem jedno. Asi před třemi lety mi táta řekl, že trénovat se staršími je výborná škola do života a cítím to podobně. Neberu se za někoho podřadného.

Co všechno je s tím spojeno?

V Kladně je zvykem, že tři nejmladší v týmu musí být v hale půl hodiny před tréninkem, připravit halu, postavit kůly a síť či spočítat balóny, a to samé po něm.

Uplynulá sezóna se týmu úplně nepovedla, co bude potřeba udělat proto, aby se Kladno vrátilo zpět na vrchol?

Stále to samé, být trpělivý, makat a držet při sobě za každé situace.

Co bude v nadcházející sezóně největší zbraní Kladna?

Určitě servis a dále snad diváci, kteří nás poženou k co nejlepším výsledkům.

O pozici v základní sestavě se budete rvát s tahouny Hýským, Krafferem a Jiřím Mikulenkou, jak vnímáte svoje šance na základní sestavu?

Loni jsem chodil většinou na servis, a pokud jsme prohrávali, tak i na síť na útok, kde se mi celkem dařilo a tam se ukázal, že ve mně něco je, a tak doufám, že minimálně stejně tolik příležitostí budu dostávat i teď. 

Jaké si dáváte cíle pro sezónu 2020/2021?

Rozvíjet vlastní hru, zapracovat na úderech a herních činnostech, co se týče bloku, ale i servisu, který chci hodně zlepšit a dále co nejvíce pomoci týmu.

Jak moc se těšíte na moment, až znovu nastoupíte do zápasu v Kladenské sportovní hale?

Těším se moc, hlavně na fanoušky, kteří nám dodávají potřebnou energii a motivují nás. Bude to super. Sám jsem hecíř, takže kdyby tam náhodou nebyly, vezmu to za ně (směje se).  

V uplynulých sezónách jste byl oporou B-týmu, bude tomu tak i v nadcházející sezóně?

Když bude potřeba, tak rád dorazím. K tomu mě ale ještě čekají střídavé starty za ČZU v Praze v první lize, kde bych se mohl přece jen více volejbalově rozvíjet. Kladno je ale vždy priorita.