Rubrika: A tým

Nejdelší štreka! Orly čeká 400kilometrový “přelet“ do Frýdku-Místku

První důležitý test v novém roce zvládli, druhý je čeká v sobotu. Po domácí výhře nad Příbramí budou kladenští volejbalisté bojovat o další body v dalekém, 409 kilometrů vzdáleném Frýdku-Místku, kde své duely hraje celek Black Volley Beskydy. V 18. kole UNIQA extraligy se tedy opět střetnou přímí konkurenti v boji o nejlepší pozici pro předkolo play-off.

Orli jsou v Česku klasifikováni jako kriticky ohrožený druh a v podobné situaci se nachází i oba týmy, které mají tohoto dravce z čeledi jestřábovitých v logu. Beskydy i Kladno momentálně uzavírají pozice pro předkolo play-off a v závěru základní části budou muset ještě zabojovat o místenku zaručující vyřazovací boje. Sobotní vzájemný duel ve Frýdku-Místku napoví, který ze soupeřů bude mít volnější křídla pro zbývající kola UNIQA extraligy.

I proto, vzhledem k důležitosti zápasu, vyrazí kladenští Orli na dalekou cestu už v pátek, tedy den před utkáním. „Myslím, že s tím nemá nikdo problém, naopak dřívější odjezd bude přínosem, protože cesta do Frýdku-Místku bude dlouhá a vzhledem k předpovědi počasí je rozumné vyrazit o 24 hodin dříve,“ říká nejzkušenější dravec Tomáš Hýský.

Moravskoslezské trápení

Důkladnější bude i taktická příprava. Pod vedením druhého asistenta Tomáše Samselyho čekají na kladenské borce před zápasem až tři videotréninky. „Na každého soupeře se připravujeme víceméně stejně, nicméně momentální rytmus hraje do karet mně i hráčům. Já mám více času na přípravu a oni zase vstřebání všech informací,“ objasňuje taktický a statistický stratég Orlů Samsely.

Na východě republiky však kladenské volejbalisty nečeká nic lehkého. V letošní sezóně navíc uhráli ve třech zápasech na Moravě a ve Slezsku pouze jediný set. Nyní tímto směrem vyrážejí naposledy, a tentokrát chtějí přivézt body. „Další šanci už mít nebudeme, takže kdy jindy, když ne teď,“ burcuje spoluhráče Hýský. „Pro nás bude mít jakýkoliv získaný bod cenu zlata. V tabulce jsme vedle sebe a rozdíl mezi námi je jeden vyhraný zápas. Bude se hrát o hodně, my tam jedeme s tím, že chceme urvat plnohodnotné vítězství,“ uvědomuje si důležitost zápasu 37letý smečař.

Jestli ale někde Beskydy sbírají body, tak je to v domácím prostředí, kde jich do tabulky získaly 11 z celkových 12ti vybojovaných. „Každý tým, který hraje doma, je silnější. Oni budou chtít na dobrou domácí bilanci navázat, my tam ale jedeme s tím, že si body odvezeme my,“ hlásí Hýský. Slezané ve vlastní hale porazili zkraje sezóny Ostravu 3:0, následně čtyřikrát za sebou zvítězili v tie-breaku, když si připsali i cenný skalp pražských Lvů. „Domácí hala je velká výhoda, hlavně z pohledu sebevědomí. Ostatně to je na výsledcích Beskyd krásně vidět. Jediné týmy, které tam vyhrály, jsou České Budějovice a Karlovarsko,“ poukazuje Samsely na poslední dvě prohry soupeře s největšími favority na titul v poměru 0:3.

Duel o šest bodů

Stejný výsledek si jistě přejí i Hýský se Samselym a celým zbytkem týmu. Všechny tři vzájemné duely v rámci nejvyšší soutěže ale byly vždy velkou přetahovanou, nicméně ve všech případech uzmulo výhru Kladno. Doposud jediný duel ve Frýdku-Místku v minulé sezóně dopadl vítězstvím Orlů v tie-breaku a 37letý smečař tehdy v utkání sehrál jednu z klíčových rolí, když si připsal 13 bodů. „Myslím, že na Beskydy bude v domácím prostředí vyvíjen větší tlak než před Vánoci u nás. To by nám teoreticky mohlo pomoci. Tlak ale bude na obou stranách, protože v sázce je opět šest bodů,“ uvědomuje si matador v kladenském dresu.

Jedním z klíčů k vítězství bude ubránění domácího univerzála Argentince Bruna Romanuttiho, který je hlavní útočnou zbrání domácích podobně, jako tomu je i na kladenské straně v případě Filipa Křesťana. „Jeden hráč zápas nikdy nevyhraje, určitě se na něj připravíme, ale bude to zejména o našem kolektivním výkonu,“ podotýká Samsely. 

„Všechny dosavadní zápasy byly hlavně o nás. Vždy musíme nejprve vyřešit situaci na naší straně hřiště, a až potom se můžeme soustředit na soupeře. Určitě bude platit agresivita na servisu a stabilita na přihrávce,“ poodkrývá slovenský asistent klíče k vítězství. „Také je můžeme přehrát bojovností, která nás v posledních utkáních zdobí,“ uzavírá seznam Hýský. Jedno je jisté, ve vzduchu bude létat hodně orlích per. Sobotní duel startuje v ZŠ Pionýrů v 17 hodin.

Jsme na správné cestě, tuší Jiří Kraffer

Do nového roku vkročili kladenští volejbalisté správnou nohou. Nabitý prosincový režim se s příchodem ledna zklidnil. Všichni v klubu jsou rádi, že UNIQA extraliga zpomalila tempo a vrátila se do běžného režimu, což kvituje i Jiří Kraffer, který se podílel na výhře nad Příbramí 12 body a dvěma esy. Byl to především 24letý smečař, jenž vedl Orly za vítězstvím 3:0. První polovina zápasu patřila jemu a parádní představení korunoval obratem druhé sady.

Do roku 2021 jste vstoupili výhrou 3:0 nad Příbramí. Takový start je přímo ideální, že?

Tři body a 3:0. Lépe už to nešlo.

Jak Vám výhra a zejména obraty ve druhé a třetí sadě v zápase “o šest bodů“ pomohou psychicky do dalších bojů?

Pomohly nám určitě k tomu, že máme všechny tři body. Bez nich bychom se tahali v koncovkách klidně až pětisetového zápasu. Plnohodnotnou výhru jsme potřebovali a je fajn, že jsme schopni otočit skóre, i když se sada pro nás vyvíjí špatně. Podle mě je ale důležitější, abychom se podobných výpadků vyvarovali a nemuseli sety otáčet.

Už v sobotu hrajete v Beskydech, dalším přímým konkurentem v boji o předkolo play-off. Jak obraty pomohou zejména psychicky už třeba do tohoto zápasu?

Doufám, že pro nás to bude velká vzpruha a ve Frýdku to potvrdíme. S Příbramí jsme si dokázali, že jsme schopni vyhrávat. Na ten pocit už jsme totiž skoro zapomněli.

Po zápase jste si pochvaloval týmovou pohodu v tréninkovém týdnu, která se následně projevila i v zápase. Sám jste zaznamenal 12 bodů, což byl jeden z vašich povedenějších výkonů v sezóně. Zúročil jste ji tedy i vy osobně?

Sebevědomí v zápase vzniká dobrým trénováním. Když si hráč v tréninku věří a je přesvědčený o tom, že udělal maximum, tak se to následně dříve nebo později projeví i na hřišti. Na předvedený výkon to má rozhodně vliv. Co se týče bodů, tak nevím, jestli jsou vypovídající hodnotou, ale máme tři body do ligové tabulky, což je nejdůležitější.

Kapitán Adam Zajíček v prosincovém rozhovoru zmínil, že stačí vždy jedna drobnost nebo maličkost, která se pak s vámi vleče až do konce zápasu. Něco podobného hrozilo i v zápase s Příbramí. Naštěstí jste tento scénář zažehnali. Co se změnilo, že jste tentokrát potenciální kolaps jako v prvním vzájemném utkání (2:3) nedopustili?

Nevím. Navíc si nemyslím, že nás složí jedna věc. Spíš mi přišlo, že každý z nás udělal jednu chybičku a ty, když se sečtou, tak udělají v konečném součtu šest bodů, které nás pak stojí set. Tentokrát jich bylo výrazně méně. Když někdo něco pokazil, tak to někdo další hned napravil a na hřišti jsme si pomohli. V tom byl hlavní rozdíl.

Souhra se lepší každý týden

Po prvním domácím zápase s Brnem jste říkal, že se ještě s ostatními sehráváte. Nyní už jsou za námi dvě třetiny základní části a hrajete stále v sedmi potažmo v osmi lidech. Sehráli jste už tedy?

Kdyby to bylo v normální sezóně, našli bychom se patrně i poslepu (směje se). Bohužel letos je taková, jaká je, takže si stále nejsem úplně jistý, že jsme ideálně sehraní. Z tréninku neustále někdo vypadával kvůli Covidu, nebo zranění. Trénovalo se všelijak, pak tři týdny vůbec, dalších pět týdnů se pak jenom běhalo venku. Teď mám pocit, že už jsme na správné cestě a doufám, že už to bude jenom lepší.

Teď k tomu navíc hodně pomůže i klasický tréninkový režim se zápasem na konci týdne…

Osobně mám rád, když je zápasové tempo rychlejší, jako tomu bylo v prosinci, což je ale o to náročnější, když člověk a tým není v top formě, jet dál a soustředit se na další střetnutí. Když se prohrají tři utkání v řadě v rychlém sledu, tak to není jednoduché na psychiku. Na sehrání je ideální mít týden dát se dohromady. Pro nás je určitě lepší nynější rytmus.

Vraťme se ještě k týmové sehranosti, respektive souhře mezi nahrávačem a útočníky. Jak Vy osobně si na hřišti rozumíte s Filipem Palgutem? 

Moderní volejbal vyžaduje rychlou hru tak, aby tým neútočil do plného dvojbloku nebo trojbloku. Tudíž i my s Filipem pracujeme na tom, aby naše souhra byla co nejrychlejší a abych po rychlé nahrávce mohl využít chybného bloku soupeře. Samozřejmě se dokážu prosadit i z vyšší nahrávky, nicméně na to nemám ideální parametry, jako třeba Tomáš Hýský, který útočí z obrovské výšky (rozdíl v dosahu je 11 cm – pozn. red.), což mu můžu jenom závidět. K tomu abych se prosazoval pravidelně, potřebuji rychlou a dostatečně přesnou nahrávku.

Dostatečně přesnou!? Mohl byste to rozvinout?

Je to o křivce. Rychlá neznamená nízká. Potřebuji míč dostat do výšky, kam by měl z prstů nahrávače letět takřka rovně, nikoliv obloukem. O tom samozřejmě nerozhodují pouze moje parametry, přesněji řečeno můj smečařský dosah, ale i výška, ze které je v tomhle případě Filip Palgut schopný míč nahrát.

Bavíte se o tom s nahrávači hodně?

Samozřejmě. Už od začátku sezóny (usmívá se).

A daří se to?

Řekl bych, že naše souhra se každým týdnem lepší. Je pravda, že od začátku nebyla ideální, ať už kvůli Covidu, nebo že se nahrávači hodně točili. Jsem přesvědčen, že jak Ondra Fortuník, tak Filip Palgut jsou schopni rychlou hru hrát, ale potřebujeme mít nahrávku secvičenou a navzájem si stoprocentně věřit. Oni musí být přesvědčeni o tom, že v dané pozici budu a já jim, že nahrávku do onoho místa dostanu. Je to hlavně o drilu, na který teď máme více času. Bohužel Forbes je kvůli lýtku zase mimo, a tak nemůže využít svou perfektní techniku, přitom na ní má super prstíčky. Jemu třeba věřím více, že mi nahraje do ideálního místa. Filip je zase o něco vyšší a při jeho výšce a výskoku je schopný o téměř rovnou nahrávku, což je pro mě příjemnější. Celkově si myslím, že se souhra lepší a bude ještě víc vypilovaná.

Nyní vás čeká nejdelší cestování do Frýdku, kde budete hrát s Beskydami. V základní části se jedná o poslední zápas ve východní části republiky. Trenér Fortuník avizoval, že udělá pro výhru všechno a že tým vycestuje už den předem. Jak vám tohle může pomoci, když v sobotu ráno budete mít dalekou 400kilometrovou štreku za sebou,  nikoliv před sebou?

Doufám, že ano. Je fajn, že se k utkání s Beskydami přistupuje jako k důležitému zápasu a klubu nevadí investovat peníze navíc do ubytování a záleží mu na výsledku. Nám samozřejmě taky. Co se týče cesty, nejde o to, strávit čtyři hodiny v autě, ale na D1 se může stát cokoliv, a kdybychom tam přijeli těsně před utkáním, tak by to byla výrazná komplikace. Takhle se můžeme v klidu vyspat, v hrací den se v klidu projít, vyčistit si hlavu, jít připravení a odpočatí do duelu. My mladší hráči bychom měli náročné cestování zvládnout bez problémů, ale jak by na to reagoval třeba takový Tomáš Hýský, kdyby tam přijel po šesti hodinách strávených skrčený v dodávce, těžko říct. Určitě bude lepší, když se takhle bez problémů vyspí (směje se).

Z předešlých rozhovorů vím, že mezi vámi panují bitvy u Playstationu. Vezmete ho s sebou na páteční večer?

Přemýšlíme o tom (směje se).

A co bude na programu?

Oblíbili jsem si NBA. FIFU jsme hráli dlouho, ale už to bylo takové stereotypní.

Respektuji všechny trenéry mládeže

Kromě šestkového volejbalu se věnujete i tomu plážovému, kde jste dokonce trénoval i jeden ženský pár. Jak jste se k tomu dostal?

Od 17 let jsem se vždy mimo sezónu věnoval i plážovému volejbalu, kdy jsem hrál mistrovství republiky, mistrovství Evropy v juniorech a podobně. Moje přítelkyně (Michaela Kubíčková pozn. red.), která je taky volejbalistka a dostala se do reprezentace v mládežnických kategoriích, hrála šestkový volejbal v Českých Budějovicích. Jednoho dne přišla s tím, že by chtěla objíždět Českou Tour. Našla si tedy parťačku. Neměl je ale kdo trénovat, tak jsem se té úlohy zhostil a přibližně rok a půl, dva je trénoval. To bylo v období, než se dala dohromady s Michaelovou Kvapilovou, se kterou hrají už Světovou Tour. Do toho už jim kecat nechci, to už je někde jinde (usmívá se).

Práce trenéra přináší jiný náhled na sport. Co dala Vám?

Určitě to bylo zajímavé v tom, že obě holky přišly, byly šikovné, měly s plážovým volejbalem zkušenosti a hrály dobře. To mi pak přijde jako zábava, je někam posouvat a pracovat s nimi, když ony samy chtějí. Dostat začátečníky, kteří neumí pinkat a musel bych je učit základy, by nebylo nic pro mě. Chtěl jsem řešit už pouze detaily, taktické věci, než budovat a drilovat od začátku údery a podobně. Proto to bylo vždycky v uvolněnější atmosféře a bral jsem trénování spíše jako koníček. Člověk byl venku na sluníčku, k tomu navíc trávil čas s přítelkyní. Trénovali jsme na Hluboké, kde je krásný areál přímo pod zámkem, takže hezké zpestření.

Takže v budoucnu by Vás trenérské kormidlo nelákalo?

Nejsem si jistý, jestli by mě naplňovalo. Nepovažuji se za trenéra. Po konci kariéry se vidím jinde než u volejbalu, chci se věnovat něčemu jinému. Když bych měl děti, které by se mu věnovaly, tak bych jim klidně rád něco předal. Abych ale trávil víkendy po Českých pohárech, to fakt ne. Na druhou stranu vysoce respektuji všechny trenéry mládeže, kteří pracují za minimální výdělek na úkor svého volného času a rodiny.

Máte vystudovanou vysokou školu v oboru strojírenství. Mířily by Vaše kroky právě tam?

Zřejmě ano. Určitě nějaký technický směr.

Nový rok začal výhrou. Kocouři odešli se staženým ocasem

Nejlepším možným způsobem vstoupili kladenští volejbalisté do roku 2021. V klíčovém zápase zbytku základní části porazili v 17. kole UNIQA extraligy doma Příbram 3:0 a odrazili se ze spodních pater tabulky na devátou pozici. V duelu s Kocoury navíc předvedli dva parádní obraty, kdy otočili nepříznivě se vyvíjející druhý a třetí set, ačkoliv v nich ztráceli čtyři, respektive pět bodů.

Dvě velké bodové šňůry ve středních pasážích dvou závěrečných setů byly klíčové pro důležité vítězství ve třech setech, k tomu navíc dobrá přihrávka a obrana. Příbram měla v prostředních pasážích nakročeno k zisku sady, v tu chvíli ale Kladno zabralo a následně dotáhlo celé dějství do vítězného konce. „Už v několika zápasech jsme si dokázali, že když jsme čtyři body dole, tak je umíme stáhnout,“ prohlásil po zápase usměvavý smečař domácích Jiří Kraffer. „Teď jen aby to nebylo tak často,“ oddechl si vzápětí jeden z pilířů kladenského útoku.

Čtyřiadvacetiletý smečař bodově táhl Orly především v prvním a druhém setu. Jeho útočné výpady pomohly ke smazání manka v prostředním dějství a následně esem zlomil odpor Příbrami. Postupně sice přebral iniciativu jeho kolega Tomáš Hýský, ale dva obraty ukázaly psychickou pohodu všech hráčů. „Z celého týdne mám pocit, že forma jde nahoru a jsem rád, že jsme ji zúročili v důležitém zápase a doufám, že tak budeme pokračovat i v dalších,“ liboval si Kraffer, který v zápase zaznamenal dvanáct bodů a dvě esa.

Při obou obratech bylo krásně vidět, že Kladenští makali celé utkání i za nepříznivého stavu, což se následně projevilo ve hře. Příbram dokázali, zejména ve třetím setu, po nedůrazných útocích několikrát ubránit a následně i dohrát bodové situace, při kterých se nahrávač Orlů Filip Palgut mohl bezpodmínečně spolehnout na Hýského. Veterán domácího celku řídil koncovky druhé a třetí sady, a i díky němu si mohli všichni oddechnout, že se zápas odehrál bez dramatických závěrů v jednotlivých dějstvích.

Fortuníkovi svěřenci tak zvládli první souboj s přímým konkurentem v boji o předkolo play-off. Mají za sebou ale teprve první bitvu. „Vítězství se cení, teď se ale musíme soustředit na další práci. Za týden se postavíme Beskydům a chceme předvést zase o něco lepší výkon,“ podotkl kapitán Adam Zajíček a v hlavě už myslel na příští víkend, kdy jeho družinu čeká další bitva o důležité body, která se odehraje ve městě na rozhraní Moravy a Slezska. „Když se nám na výhru s Příbramí nepodaří navázat, tak nám bude k ničemu. Nesmíme se tím uspokojit, musíme makat dál,“ dodal Kraffer.

Kladno – Příbram 3:0 (20, 22, 22)
Sestava
: Kraffer, Zajíček, Křesťan, Hýský, Kyjanica, Palgut, libero Kunc
Nejvíce bodů: Hýský 15, Křesťan 13, Kraffer 12 – Böhm 12, Hulpach 11, Polák a Kuchař 8
Rozhodčí: Kvarda – Kořenek

Zápas pravdy je tady. Do Kladna míří Kocouři

Jak minulý rok zakončili, tak vstoupí i do toho nového. Svěřence Milana Fortuníka čeká další střetnutí s kočkovitou šelmou. Pražské Lvy nyní vystřídají Kocouři z Příbrami, kteří si dají dostaveníčko v Kladenské sportovní hale v rámci 17. kola volejbalové UNIQA extraligy a půjde o hodně. Zatímco vítěz se hodně přiblíží předkolu play-off, poraženého bude čekat krušný závěr základní části. Orli mají navíc středočeskému rivalovi co vracet.

V prvním měsíci roku 2021 kladenským volejbalistům extraligových zápasů oproti prosinci výrazně ubude, nicméně dramatičnost a důležitost bude stoupat. Konec základní části se nekompromisně blíží a směrem k play-off bude teď každý získaný bod cenný. „Postavení v tabulce je takové, že nám velí naplno bodovat. Oni prošli změnami, ale tým má pořád důležité opory v kádru, zejména v Martinu Böhmovi,“ říká k nadcházejícímu střetnutí trenér Milan Fortuník. Jak Kladno, tak Příbram mají na kontě shodně 12 bodů a hned zkraje ledna je tak čeká zápas pravdy.

Oproti prosincovému shonu, kdy Orli museli absolvovat rekordních deset utkání, je nyní čeká už klasický režim s jedním zápasem o víkendu. Kladenští volejbalisté se tak mohli na Příbram připravovat za standardních podmínek, kvalitněji. „Doufám, že to bude znát. I období po Vánocích bylo sice poznamenáno zraněními, takže jsme opět nebyli kompletní, ale na to se kvalitně připravit jsme měli času dost,“ těší Fortuníka. „Odpadla u nás nejistota, že někoho vyřadí Covid. Skoro všichni jsme si jim prošli a snad nepřijde podruhé,“ přemítá Jiří Mikulenka, jenž je jedním z pětice hráčů, kteří u Kocourů v minulosti působili, nicméně do Kladna přišel teprve před sezónou.

Speciální motivace 

Společně s bratrem berou duely s Příbramí hodně prestižně, a tak jejich touha na ní vyzrát bude o to větší než na ostatní soupeře. “Pořád je to náš bývalý klub, takže motivaci samozřejmě máme, ještě když jsme u nich prohráli,“ naráží Mikulenka mladší na prohru 2:3 zkraje prosince, kdy Kladno sahalo po jasné výhře, nadějné vedení 2:0 ale následně ztratilo. „Tam jsme utkání rozehráli více než dobře, měli jsme ho pod kontrolou a vlastním přičiněním jsme ho začali ztrácet. Přestali jsme být pozorní a plnit to, co jsme plnit měli. Příbram toho využila. Rozhodně ji máme co vracet. Bylo by fajn, kdybychom se poučili,“ přeje si hlavní trenér Milan Fortuník.

Vstoupit vítězně do nového roku a oplatit soupeři porážku i s úroky, takový je plán kladenského celku. Pokud se tak stane, bratrské duo Mikulenků nato přichystá něco do šatny. „Štábní kultura si tohle žádá. Pokud vyhrajeme, bude týmu náležet i přiměřená odměna od nás obou,“ snaží se Jiří ještě více vybičovat ostatní k lepšímu výkonu.

Razantní změny

Příbram stejně jako Kladno má na kontě 12 bodů. Od vzájemného střetnutí si jich na konto připsala hned osm, když doma porazila Beskydy a následně v tie-breaku Odolenu Vodu. K tomu ještě nečekaně, ale jasně, zvítězila v Brně. V průběhu prosince ale došlo v kádru středočeského rivala k několika razantním změnám. 

V jejím dresu už nefigurují estonský nahrávač Robert Viiber či slovenský smečař Martin Pavelka a poněkud překvapivě také ex-kladenský trenér Petr Klár, který do Příbrami přišel před touto sezónou, nicméně mezi svátky byl z funkce hlavního trenéra odvolán. „Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že skončil a hodně mě jeho konec tam překvapil, zvlášť v téhle době. Rozhodně jsme ho ale nevyužili k nějakým konzultacím,“ konstatuje Fortuník. Odchody v řadách soupeře by dle Mikulenky mohly hrát ve prospěch Orlů, stejně tak jako statistika. Příbram v Kladně už více jak deset let nevyhrála a Orli by na tom rozhodně nechtěli nic měnit. Utkání začíná v sobotu v 18 hodin v Kladenské sportovní hale.

Zmařené druhé sety stály Orly body

Kladenští volejbalisté zakončili rok 2020 dvěma porážkami. Ze dvou utkání se Lvy berou bod za prohru 2:3 v dohrávce 5. kola UNIQA extraligy. Po dalším sahali i v domácím utkání, ale rekordní sadu nejvyšší soutěže prohráli v dramatické koncovce 40:42 a Pražané si následně došli pro výhru i v odvetě v rámci 16. pokračování základní části nejvyšší soutěže, tentokrát poměrem 3:1. 

Skvělý nástup svěřenců Milana Fortuníka v obou zápasech nestačil. Lvi pokaždé ovládli dramatickou koncovku druhé sady, v Kladně rekordně napínavou, čímž se vrátili do zápasu, a i díky nim dotáhli oba duely do vítězného konce. Zatímco na půdě soupeře dokázali Orli získat alespoň bod, v odvetě už vyšli naprázdno. „Rozehráli jsme úžasně první set. Ve druhém jsme si pomalu, ale jistě, nechali odebrat náskok a rozhodně jsme si zápas ztížili. Kdybychom ho uhráli, tak už by Praha neměla moc morálky na získání třetí sady. Takhle jsme ji nechali rozehrát,“ řekl Jiří Mikulenka v rozhovoru pro Českou televizi po druhém dějství v prvním utkání, nicméně jeho glosa trefně popsala i kladenskou odvetu. 

V Praze vedli kladenští volejbalisté ve druhém setu už 22:19, i to jim však bylo málo a sadu následně ztratili v poměru 23:25. Odveta pak nabídla po první výměně stran hektické drama trvající 42 minut, ve kterém Lvi nakonec zvítězili 42:40, když využili desátý setbol. Pět jich měli i Orli. Nejnadějnější z nich ale promarnil Tomáš Hýský po horší nahrávce Filipa Palguta a vzápětí přišel trest v podobě dvou přímých bodů ze servisu. Hosté nabrali na jistotě, vrátili se do zápasu a došli si pro vítězství. 

„Když jsme viděli vývoj zápasu, tak jsme z něj mohli vytěžit víc. Je to zase nekoncentrovanost ve druhém setu, kdybychom ho vyhráli, zvítězili bychom 3:0. Pak se nám trochu rozhodila přihrávka, která se s námi táhla až do čtvrtého setu,“ řekl Jiří Kraffer po utkání v Praze. Stejný průběh mělo ale i odvetné utkání. 

Pražanům se v obou případech rozehrál k parádnímu představení Slovinec Matej Mihajlovič, který byl společně se Srby Stefanem Skakičem a Aleksandarem Nedejlkovičem v obou případech takřka k nezastavení. V odvetě si slovinský volejbalista vystačil téměř sám, když jenom ve čtvrté sadě zařídil plnou třetinu bodů hostujícího celku. Lvi nakonec vyhráli oba závěrečné sety v Kladně v poměru 25:19 a Orli tak ze vzájemného dvojutkání uzmuli pouze bod, ačkoliv cítili, že jich mohlo být klidně víc. 

„Velké zklamání na naší straně. Další ze zápasů, kdy nás potkal nepochopitelný výpadek. Opět jsme podávali dobrý výkon set a půl, možná dva. Pohřbila nás koncovka druhé sady. Byly v ní chyby, ale měli jsme ji dohrát. Věřím, že rok 2021 přinese na naší straně lepší předvedenou hru a výsledky,“ uzavřel kladenský kapitán Adam Zajíček. Orli do něj vstoupí z předposledního jedenáctého místa a hned v prvním lednovém utkání svedou přímý souboj o předkolo play-off v domácím prostředí s Příbramí.

Praha – Kladno 3:2 (-16, 23, -21, 13, 10)
Sestava
: Palgut, Kraffer, Kyjanica, Křesťan, Hýský, Zajíček, libero Kunc. Střídali: J. Mikulenka, Vostárek, Lohr
Nejvíce bodů:
 Mihajlovič 23, Skakić 21, Král 10 – Křesťan 21, Hýský a Zajíček (oba 12)
Rozhodčí: Dušek – Horký

Kladno – Praha 1:3 (-16, 40, -19, -19)
Sestava:
 Kraffer, Kyjanica, Křesťan, Hýský, Zajíček, Palgut, libero Kunc. Střídali: Mikulenka J., Lohr
Nejvíce
 bodů: Křesťan 25, Hýský, 18, Kyjanica 11 – Mihajlovič 18, Skakić a Paták (oba 13)
Rozhodčí:
 Velinov – Marschner

Souboje se Lvy uzavřou smolný rok 2020

Dost bylo vánočních kaprů, řízků, bramborového salátu a cukroví. Kladenští volejbalisté se opět hlásí o slovo. Ještě před tím, než všichni přivítáme rok 2021, čekají svěřence Milana Fortuníka dva těžké duely s rozjetými pražskými Lvy. Nejprve 29. prosince před kamerami České televize v netradičním čase od 13 hodin v rámci několikrát odkládané dohrávky 5. kola UNIQA extraligy a o den později od 16:00 v Kladenské sportovní hale, kdy společně napíšou šestnáctou kapitolu nejvyšší soutěže.

Se všemi extraligovými celky se již Orli utkali, pouze jeden zbývá. A přijde hned ve dvojím balení. Kladenští volejbalisté se střetnou s Prahou a mají tak před sebou další obtížný test, kterým uzavřou velmi náročný prosinec. Proti Lvům je čeká poslední dvojutkání letošního roku. „Oni jsou favorité. Měli lepší zápasy před Vánoci, můžeme jenom překvapit,“ naráží na výsledky soupeře první asistent trenéra Tomáš John, konkrétně na sérii čtyř vítězství, ve kterých ztratil pouze bod. On sám dlouhá léta trénoval v pražském klubu ještě pod starým názvem ČZU Praha. “Jsou to už dva roky, teď už nic neřeším a jenom se bavím. Před tím mě celá záležitost mrzela, zvlášť když se „kamarádi“ chopili moci a přátelství šlo stranou,“ dodává k rozchodu s bývalým zaměstnavatelem.

Aby se Fortuníkovi svěřenci odpoutali ode dna tabulky potřebují nutně bodovat. Sami ale tuší, že vhodnější příležitost na bodový zisk budou mít v lednu, i tak by ale s Pražany brali každý bod. „Vidím to tak, že v naší hale bychom je mohli pozlobit servisem a zaskočit je více než u nich,“ přemýšlí John, jak vyzrát na bývalý klub. Od něj žádná speciální motivace směrem k hráčům na zkrocení Lvů nešla. Celek z hlavního města opanoval v minulé sezóně oba extraligové duely, a dokonce i jeden v poháru, tam se ale z postupu radovali Orli, když odvetu zvládli 3:0 a postoupili do Final Four, ve kterém nakonec brali stříbrné medaile.

Zvláštností duelu s Pražany je pravděpodobná přítomnost dvou levorukých hráčů v základní šestici. I proto bylo potřeba se připravit trochu jinak než obvykle. „Určitě je to rozdíl, zejména v obraně na síti,“ podotýká druhý asistent Tomáš Samsely, strategický a statistický expert. „Útočné úlohy mají rozdělené takřka rovnoměrně. Jsou tam ale jasní útočníci, kteří dohrávají těžké míče. Hrají docela často středem a rychle s oběma smečaři,“ odkrývá některé prvky ze hry soupeře stále ještě 30letý slovenský trenér.

Zatímco sestava Orlů se může měnit jen na některých postech, v případě Prahy je tomu naopak. I tak se ale Samsely pokusil predikovat, kteří hráči v dresů Lvů vyrukují proti Kladnu. „Zápas by měl začít blokař Nedeljkovič, univerzál Mihajlovič, na smeči Skakič s Patákem a nahrávač Janouch. Určitě se ale v průběhu obou zápasů prostřídají,“ předpovídá druhý nejmladší člen kladenského realizačního týmu.

Pražanům se letos nesmírně daří. Po loňském pátém místě se dostali poprvé v historii klubu do evropských pohárů a v nich se dostali až do semifinále Challenge Cupu. V extralize se dlouhou dobu drželi v elitní čtyřce, odkud je nyní odsunulo Ústí, nicméně Lvi s 25 body na kontě na ně ztrácí pouhý bod a oproti nim mají dvě utkání k dobru.

Dvěma duely se Lvy skončí pro Kladno tolik smolný rok 2020. Na jaře jim byla kvůli první vlně koronaviru předčasně ukončena loňská sezóna a trápení pokračovalo i v podzimní části letošního ročníku. Zranění či mnohonásobné pozitivní nálezy nemoci Covid-19 uvnitř týmu donutily Milana Fortuníka a jeho svěřence improvizovat více, než by sami chtěli. Následně byla soutěž přerušena, a i kvůli tomu je z toho aktuální desáté místo s pouhými 11 body a nejspíše i boj o předkolo do posledních chvil, kterým načnou nový letopočet 2021. Všichni uvnitř kladenského týmu si přejí, aby byl šťastnější než ten právě končící.

O Vánocích si vyčistíme hlavy. Prospěje nám to, říká Lukáš Kyjanica

Vánoční svátky přijdou rozhodně vhod. Určitě je uvítají i kladenští volejbalisté. Podle Lukáše Kyjanici týmu jen prospěje, když si alespoň na malou chvíli všichni od volejbalu odpočinou a přijdou na jiné myšlenky u svých rodin. Dvaadvacetiletý rodák z Bánské Bystrice se vrátí na tři dny domů do rodného Slovenska. Už 26. prosince se ale bude společně s ostatními hlásit na tréninku Milanu Fortuníkovi. Orly totiž do konce kalendářního roku čekají ještě dva duely s Prahou.

Poprvé jste s Kladnem absolvoval natáčení vánočního klipu. Jak jste si ho užil?

Bylo to něco netradičního. Jsem zvědavý, jaký bude výsledek. Celkem jsem se na natáčení těšil.

Máte za sebou volejbalový „supertýden“. Už jste si stihl odpočinout?

Něco málo. V sobotu jsme odehráli poslední utkání v Českých Budějovicích. Teď o Vánocích bude mnohem více času na to, si odpočinout, trošku od volejbalu vypnout. Oddechnout si a být s rodinou, což nám může jedině prospět, zvlášť když mezi svátky hrajeme ještě dvě utkání s Prahou.

Máte za sebou pět zápasů v osmi dnech, celkově už jste hráli v prosinci osmkrát. Zažil jste někdy takhle velkou porci volejbalu?

Přemýšlím (dlouho). Myslím, že možná ještě kdysi dávno na střední škole, když jsem hrával v mladších kategoriích. Tehdy jsem kombinoval juniory, slovenskou 1. ligu a extraligu a čekala mě spousta zápasů. Nicméně v takhle rychlém sledu jako teď opravdu ne.

Říkal jste, že v následujících dnech přijdete na jiné myšlenky. To asi přijde vhod po sérii horších výsledků že?

Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že výsledky nejsou podle našich představ. Během vánočních svátků si doufejme urovnáme myšlenky a vyčistíme hlavy. Věřím tomu, že nám to prospěje.

Po zápase s Karlovarskem k vám promlouval trenér Milan Fortuník. Bylo už na čase?

Rozhodně to přišlo vhod. Po každém utkání i tréninku se se spoluhráči bavíme v šatně, co je špatně a co je nutné zlepšit. S výjimkou prvního setu v Budějovicích si myslím, že jsme splnili to, co po nás trenér chtěl. Zápas jsme nezabalili a myslím, že jsme obstáli. Je to sice prohra, ale úplně jiná než s Karlovarskem.

Po boji s koronavirem nyní čelíte obzvlášť obtížnému losu. Po Liberci, Karlovarsku a Českých Budějovicích vás nyní čekají Lvi a souboje s první čtyřkou budete mít za sebou. Jak se vypořádáváte s tímhle?

Má to svá negativa i pozitiva. Jedná se o zápasy, ve kterých nemáme co ztratit a můžeme pouze překvapit. Když do nich půjdeme naplno, tak můžeme uhrát klidně nějaké body. Tyhle zápasy nám můžou pomoci před těmi důležitějšími s týmy v tabulce okolo nás. 

Jistě narážíte na leden, kde už je režim značně „volnější“… 

V tu dobu už budeme mít dohraná všechna utkání, která jsme kvůli nákaze museli odložit a smažeme tak všechny resty. Měli bychom tak mít více času na to připravit se na soupeře na trénincích, protože budeme hrát pouze jednou týdně. Co se týče soupeřů nás ale nic jednoduchého nečeká.

V Kladně už máte za sebou pět měsíců. Už jste se kompletně adaptoval na zdejší prostředí?

Myslím si, že ano. V Kladně se mi velmi líbí. Když ho porovnám s posledním působištěm, tak je to nebe a dudy. Všechno je na mnohem profesionálnější úrovni než v Nitře.

Co konkrétně se Vám na Kladně líbí?

Sportovní zázemí, okolí i prostředí města. Stejně tak lidi.

V létě při představovacím rozhovoru jste řekl, že jste ještě neměl čas si Kladno prohlédnout. Už jste tak učinil?

Město dopodrobna ještě tak neznám. Byl jsem se podívat akorát v centru a projít se po okolí. Když jsme v létě měli cyklovýlet, tak jsem viděl i okolí Kladna. Pak jsem byl samozřejmě i v Praze.

Jedná se o Vaše první zahraniční angažmá. Jak jste si zvykl být takhle daleko od rodiny?

Již od 14 let bydlím na internátu, takže pryč od rodičů jsem technicky vzato už osm let. V tomhle směru to pro mě bylo jednodušší a odloučení neberu jako něco zlého. Za tak dlouhou dobu jsem si už zvykl a umím se o sebe postarat. 

Nicméně rodinní příslušníci, zejména Vaše matka a sestra se staly velkými fanoušky Kladna…

Všem jim za to mockrát děkuji. Stejně tak přátelům. Všichni mě podporují a nesmírně si toho vážím. Je to od nich milé.

Jak prožívají zápasy Kladna?

Prožívají je velmi. Sledují každý zápas. Dokonce se ke mně dostalo, že když hrajeme vypjaté koncovky setů, tak je táta ani nevidí do konce (směje se).

Většina z nich ale skončila nezdarem. Dostal jste za výsledky vynadáno, nebo se Vás spíše snaží podpořit?

Určitě jsou tam momenty a situace, kdy se mě snaží spíše podpořit. Umí mě ale i zkritizovat. Je to tak padesát na padesát.

Vy bydlíte v jednom bytě s Vaším rivalem na postu blokaře Vladimírem Mikulenkou. Tomáš Kunc nedávno prozradil, že mezi sebou často hrajete turnaje na PlayStationu. Kdo z vás je nejlepší?

Pravidelně se střídáme. Každý z nás vyniká v něčem jiném. V NBA se daří Kuncíkovi (Tomáši Kuncovi), ve FIFě vítězí většinou Zajda (Adam Zajíček) nebo Miky (Vladimír Mikulenka).

Za jaký tým ve FIFě většinou hrajete?

FC Bayern Mnichov.

Máte nějakého soupeře, proti kterému se Vám daří či naopak?

Jak kdy, podle nálady.

Podzim plný změn. Máma se radovala víc než já, říká kladenská naděje

V kladenské kabině se nyní nachází diamant, který potřebuje ještě čas k dokonalému vybroušení. Čerstvě 16letý Pavel Gottesman má toho ještě hodně před sebou. Volejbalu se věnuje šest let. „Je jedním z kluků, kteří v Kladně začínali, když se tady ještě nehrála extraliga. Byli bychom velmi rádi, kdyby se časem objevil v týmu další čistokrevný Kladeňák, stejně jako například Tomáš Hýský,“ říká o mladíkovi v týmu trenér Milan Fortuník, který mu nabídl i první profesionální smlouvu.

Stále ještě patří mezi kadety, nicméně prakticky od začátku sezóny trénuje s A-týmem. Jako jeden z mála svého věku mohl s volejbalem pokračovat normálně navzdory vládním opatřením. „Je u něj snaha, aby se časem plně zabudoval do kádru A-týmu,“ dodává Fortuník na adresu Gottesmana, který teď naplno píše svou pohádku.

Volejbalu se věnujete od desíti let. Byl to vždy Váš sen dostat se do profesionálního volejbalu?

Někdy jsem si samozřejmě říkal, že by bylo parádní, kdybych na hřišti stál místo nich. Nějak jsem tomu ale moc nevěřil, že by se to někdy mohlo stát. Teď, když přišla tahle šance, tak si pořád říkám, že je to až neskutečné, když jsem jim před lety podával balóny a teď stojím vedle nich a oblékám stejný dres. 

Jaké to je se zapojit v takhle nízkém věku do chodu A-týmu?

Skvělé samozřejmě. Když jsem v mládí chodil na zápasy, tak jsem vzhlížel k hráčům, jako je Hýský nebo Křesťan. Teď jsem najednou součástí týmu a trénují s nimi. Je to hezký pocit.

Zároveň s nimi sedíte v jedné šatně…

Nemůžu si s nimi povídat moc o životních věcech. Jejich starosti jsou úplné jiné. Zatímco já studuji, tak oni mají ženy a děti. I tak mi přijde, že si se všemi mám co říct a vycházím si s nimi v pohodě.

Kdy jste se dozvěděl o tom, že se zapojíte do tréninku s A-týmem?

Myslím, že to bylo někdy na jaře v květnu. Tehdy za námi přišel pan Fortuník, že budeme moci s A-týmem absolvovat letní přípravu s tím, že se odpojíme na soustředění kadetů. Tam mi pan Bednář sdělil, ať dorazím na trénink s áčkem, kde mi bylo řečeno, že budu trénovat s muži více. Nakonec z toho vyplynulo, že jsem dostal dres a v týmu jsem už zůstal.

Za vámi!? Vás bylo víc?

Kromě mě dostali nabídku ještě Adam Kubelka, který se zapojil až v posledních dnech, Karel Albrecht a Michal Nekvinda, jenž momentálně hostuje v Benátkách.

Do A-týmu jste ale pronikl pouze Vy a držíte se tam. To už něco znamená ne?

Nerad tohle slýchám. Nemyslím si, že mám na to být platným hráčem týmu. Přijde to až časem.

V 16 letech jste se objevil po boku reprezentantů. Pomýšlíte i na národní tým ve Vaší věkové kategorii?

V ní jsou kluci o několik úrovní výše a momentálně na ní nemám. Na druhou stranu jdu do konkurence s klukama, kteří mohou být o takřka 2 roky starší, což je v tomhle věku opravdu velký rozdíl. Nechci se na to ale vymlouvat. Nicméně by to bylo hezké se do ní dostat a udělám všechno proto, abych se do hledáčku trenéra Svobody dostal. 

Co Vám tedy schází?

Zřejmě lepší herní projev, zkrátka nejsem na hřišti tolik výrazný. Celkově jsou kluci v reprezentaci vyspělejší, mají více zkušeností a zvládají lépe herní činnosti jednotlivce.

Pořád jste na startu kariéry, a dokonce jste si vysloužil i první smlouvu. Co na to říkali doma?

Všichni mě chválí a drží mi palce, aby mi kariéra vyšla. Máma byla z podpisu smlouvu samozřejmě nadšená a radovala se z toho snad víc než já. Strašně mi to přeje. Babička teď sleduje každý zápas a vyhlíží, jestli se náhodou nedostanu třeba na podání nebo tak. Říkám je ale, že se to jen tak nestane.

Nicméně získané zkušenosti jsou k nezaplacení, a pokud se rozjedou mládežnické soutěže, tak tam se budou hodit…

Už teď na sobě cítím, že jak trénuji téměř denně, do toho párkrát i v posilovně, že se zlepšuji. Celkově tréninky s A-týmem jsou kvalitou úplně jinde než v kadetech, a to říkám se vší úctou k trenéru Martinu Čmeľovi.

Na druhou stranu ale nemáte momentálně zkušenosti kde využít, protože vyjma extraligy všechny soutěže a tréninky ostatních družstev stojí…

Samozřejmě že mě hodně mrzí, že nemůžeme hrát extraligu kadetů. Rád bych ukázal, co jsem se naučil. Zároveň na sobě cítím, že mi chybí herní praxe, nicméně si vážím toho, že mohu dál naplno trénovat s A-týmem a jezdit s nimi na zápasy. Až se rozběhne extraliga kadetů, tak jsem s panem Fortuníkem domluvený, že bude mít přednost před zápasy A-týmu.

Jak vlastně berou Vaši vrstevníci to, že na rozdíl od nich trénujete s A-týmem?

Samozřejmě že někteří spoluhráči mají občas narážky. Beru je ale s humorem, protože si myslím, že mi to většina z nich přeje a naše vztahy nejsou v ohrožení.

Když teď působíte v áčku, cítíte se v jednotlivých týmech jako lídr?

Nerad někoho v něčem opravuji, protože mi to přijde trochu povýšené a s ohledem na mé schopnosti a zkušenosti nemístné. Na druhou stranu jsem v kadetech a juniorech kapitánem a s tím se pojí i role vůdce, jak na hřišti, tak mimo něj.

Zároveň jste studentem gymnázia, které je nyní kvůli vládním opatřením taktéž zavřené. Jak vnímáte, že kromě volejbalu nemůžete chodit ani tam?

S ohledem na volejbal jsem trochu rád, že nám ho zavřeli, a to kvůli dopoledním tréninkům. Jinak distanční výuka je kapitola sama pro sebe.

Povídejte…

Myslím si, že to není úplně efektivní styl učení. Je velmi náročné udržet koncentraci a celkově je to zvláštní situace. Myslím, že je to o motivaci a přístupu každého z nás. Nejtěžší to ale mají učitelé, pro které to je mnohem náročnější než pro nás, to je potřeba si uvědomit.

Jak se Vám vlastně doposavad dařilo skloubit on-line výuku se sportem na profesionální úrovni?

Nějaké testy jsem musel vynechat a následně je dohánět. Většina učitelů mi vyšla vstříc, protože chápe mou situaci. Děkuji jim, že s tím nemají problém a snaží se mi pomoc.

Těch změn na podzim u Vás bylo hned několik. Kromě nástupu na gymnázium a zapojení se do A-týmu jste nastoupil i do tanečních. Jak jste si je užíval?

Osobně mě to bavilo, akorát mě mrzelo, že jsem kvůli nim přicházel o tréninky.

Po čtyřech lekcích byly ale i taneční přerušeny. Víte, jak to bude dál?

Vůbec netuším. Je možnost, že dojde k přeložení na jarní termín, nicméně většina spolužáků už se přihlásila na příští rok.

Co jste za čtyři lekce stihl naučit?

Jive, Mazurku. Další jména si už nepamatuji (směje se).

Jak jste se cítil ve smokingu?

Velmi pohodlně. Občas mi bylo horko, ale dalo se to. Už před tím jsem totiž chodil na maturitní plesy kamarádům a vím, jak v tom fungovat.

Prohra na jihu Čech ukázala jistou naději

Sahali po bodu, ale odjíždí bez něj. Chybělo k němu málo, ale špatná série na hřištích soupeřů v podání kladenských volejbalistů pokračuje. Po porážce 1:3 v Českých Budějovicích v 15. kole UNIQA extraligy se šňůra natáhla na sedm zápasů. Výkon na jihu Čech ale ukázal, že už by mohla brzo skončit, třeba hned po Vánocích v Praze.

Páteční blamáž budiž odčiněna. Ani ne den po jednoznačné porážce se kladenští volejbalisté proti Jihostroji prezentovali diametrálně odlišný výkonem a předvedenou hrou. „Oproti zápasům s Odolenou Vodou a Karlovarskem byl náš výkon mnohem koncentrovanější. Udělali jsme však mnoho chyb, které tým, jako České Budějovice, trestá a konec si pohlídal,“ shrnul celé utkání hlavní trenér Milan Fortuník. Toho mrzelo, že stejně jako v úterý v televizním utkání tak i teď odešli jeho svěřenci bez bodu a spodek tabulky se tak před Vánoci srovnal. Poslední Příbram ztrácí už pouze bod.

K cennému bodu z jihu Čech chybělo přitom málo. Vyrovnaná koncovka čtvrté sady ale vyzněla pro České Budějovice a všechny body tak zůstaly doma. „Kromě prvního setu, kdy nás soupeř zatlačil, kde se dalo, byly ostatní vyrovnané,“ řekl po zápase slovenský nahrávač Filip Palgut, jenž v minulosti působil v dresu soupeře.

Po jednoznačné první sadě vše nasvědčovalo tomu, že zápas bude mít stejný průběh jako den předtím. Následně se ale hra vyrovnala a Kladenští ukázali přivrácenou stranu mince. „Musím pochválit spoluhráče, že oproti zápasu s Karlovarskem byl náš výkon bojovnější a všichni hráli za všechny,“ liboval si 29letý Slovák v kladenském dresu.

Zejména v úvodním a závěrečném dějství zlobil kladenské volejbalisty univerzál Casey Adam Schouten. „On se těžko brání. Pokud má dobrou nahrávku, tak útočí proti rozhozeného bloku a boduje snadno,“ řekl Palgut na adresu kanadského univerzála s nizozemským pasem. Ten Českým Budějovicím na začátku zápasu zařídil pohodlný náskok několika bloky a přesnými útoky. V závěru duelu byl adresátem většiny těžkých bodových nahrávek a byl to právě on, kdo zařídil i mečbol zápasu. Celkově proti Kladnu zaznamenal 22 bodů a byl tak nejvíce bodujícím hráčem utkání. 

Orli tak podeváté v řadě odjíždí z jihu Čech poraženi a jejich čekání na výhru se prodlouží minimálně na čtyři roky. Během volejbalového „supertýdne“, kdy měli kladenští volejbalisté na programu pět utkání v osmi dnech, si tak připsali pouze jedinou výhru nad Zlínem. Nicméně poslední výkon na půdě Českých Budějovic je určitým příslibem do nejbližších zápasů. „Do všeho musíme jít odvážně. Pokud budeme hrát opatrně, tak to bude cesta do pekel,“ burcuje nahrávač Palgut.

Jeho i ostatní hráče čekají do vánočních svátků ještě dva tréninky a pod vysokou sítí se znovu sejdou 26. prosince. O tři dny později se v televizním duelu od 13 hodin střetnou se Lvy, které vzápětí přivítají doma. „Teď si trochu oddychneme, vyčistíme hlavy a následně se co nejlépe připravíme na Prahu,“ říká Palgut. Tímto dvojutkáním s Pražany tak Orli uzavřou kalendářní rok 2020. 

České Budějovice – Kladno 3:1 (14, 22, -22, 22)
Sestava: 
Palgut, Kraffer, Kyjanica, Křesťan, Hýský, Zajíček, libero Kunc (střídali: Mikulenka J.)
Nejvíce bodů: Schouten 22, Stoilović 12, Todua a Ondrovič 8 – Křesťan 19, Hýský 14, Kyjanica 10
Rozhodčí: Činátl – Poláček.

Noční můra! Karlovarsko si odvezlo body zadarmo

Hůř už snad být nemůže, či snad ano? Série špatných výsledků pokračuje i po zápase s Karlovarskem. Dohrávku 9. kola UNIQA extraligy prohráli kladenští volejbalisté 0:3, nicméně ani samotné skóre nevystihuje výkon domácích borců. Vzájemný zápas ukázal aktuální rozpoložení obou týmů. Zatímco Západočeši se vezou na vítězné vlně a hrají v pohodě, na svěřencích Milana Fortuníka leží pořádná deka a čeká je tuhý boj o předkolo.

„V zápase jsme byli ve všem horší,“ řekl hlavní trenér kladenského týmu po jednoznačné prohře 0:3. Jiná slova ani volit nemohl. Za 68 minut bylo totiž hotovo a s pouhými 51 uhranými body se jednalo o nejhorší představení v letošní sezóně. „Dostali jsme předčasnou a zaslouženou nadílku. Soupeř ukázal, že je ve skvělé formě, a že ho posílily zkušenosti z Ligy mistrů,“ poukázal Milan Fortuník na blížící se Vánoce a zároveň na účast západočeského celku v nejprestižnější evropské klubové soutěži.

Jeho svěřenci měli i světlé momenty. S Karlovarskem ale drželi krok pouze zkraje úvodní sady, pak už ale na palubovce jasně dominovali Západočeši a tomu odpovídal i výsledek – 25:15 z pohledu Karlovarska. Druhou sadu začli Kladenští volejbalisté lépe, přičemž se dostali i do slibného tříbodového vedení, pak ale na opačné straně sítě začal řádit Wiese, při jehož servisu uhráli hosté sedm bodů v řadě. To domácí zlomilo a ve zbytku setu a utkání už nedokázali na precizní hru Karlovarska najít odpověď. Druhý set tak brali hostě v poměru 25:18. Kromě Wieseho zářil na palubovce i jeho kolega na postu smečaře Vašina.

„Spíše šlo o nás, stejně jako v posledních dvou zápasech se nám nedařilo a to extrémně,“ hlesl kapitán Adam Zajíček. I on se marně snažil alespoň zbrzdit rozjeté Západočechy, kteří si vždy vytvořili luxusní náskok, který v poslední sadě narostl až na 10 bodů. Hrozící debakl Kladenští zmírnili až při Fortuníkově servisu, kdy uhráli čtyři body v řadě a snížili na 18:24. Pátý servis v řadě ale poslal domácí nahrávač do sítě a zápas tím ukončil.

„Porážku musíme hodit za hlavu a vyspat se do nového dne. Čelit nové výzvě a dalšímu týmu,“ dodal Zajíček. Už dnes čekají Orly České Budějovice a hrát se bude na jihočeské půdě. „Ze dne na den se těžko něco změní. Hráči se musí nad sebou zamyslet. Je to o hlavě, kterou si musí vyřešit každý sám. Alespoň srdíčko by do utkání dát měli,“ podotkl Samsely po krátké týmové poradě po prohře s Karlovarskem.

Kladno – Karlovarsko 0:3 (-15, -18, -18)
Sestava: Hýský, Kyjanica, Fortuník, Kraffer, Zajíček, Křesťan, libero Kunc (Střídali: Palgut, Mikulenka J.)
Nejvíce bodů: Hýský 10, Křesťan 9, Kyjanica 7 – Vašina 15, Wiese 13, Indra 9
Rozhodčí: Velinov – Krtička