Rubrika: A tým

Mladé pušky dostaly pod Ještědem lekci

Jasná záležitost. Pouze dvě slova stačí k vystižení dohrávky 8. kola UNIQA extraligy. Liberecká Dukla měla zápas zcela ve své režii a došla si pro jasné vítězství 3:0. Kladenští volejbalisté se sice v každém setu zlepšovali, značně omlazená sestava ale vyprodukovala příliš mnoho chyb a odešla ze severočeské palubovky poražena. Již zítra mají ale Orli doma od 16 hodin šanci na reparát proti Zlínu.

Až příliš mnoho zaváhání zejména pak na servisu stálo kladenské volejbalisty utkání v Liberci. Svěřenci Milana Fortuníka si připsali celkem 17 neúspěšných pokusů na podání a po zásluze odjíždějí ze severu Čech s prázdnou. „Byli jsme takřka pod permanentním tlakem na servisu. Navíc nás sráželi hodně laciné chyby, se kterými se proti takovým týmům, jako je Liberec, nedá pomýšlet na dobrý výsledek,“ shrnul po prohře na půdě druhého celku UNIQA extraligy hlavní kouč Orlů.

Vůbec poprvé se v základní šestici na palubovce objevil Vostárek. Naopak největší hvězdy Křesťan a Hýský zůstali po celou dobu zápasu na lavičce a na straně hostů nedošlo k žádnému střídání. „Necítil jsem to tak, že jsou potřeba,“ odpověděl Fortuník. Velkou šanci ukázat se tak dostal mladší z bratrů Mikulenkových Jiří, jenž držel Kladenské v zápase a za tři sety si připsal 18 bodů, zcela nejvíc ze všech hráčů, kteří se zapojili do zápasu.

Juniorský reprezentant táhl mladé kladenské pušky, v boji proti ostříleným libereckým volejbalistům byl ale téměř osamocen. „Snažíme se ho zapracovat. Dá se říct, že sám uhrál jeden set. Bude se ještě zlepšovat, protože ani on nemá žádnou bůhví jak velkou herní praxi,“ řekl na jeho adresu asistent trenéra Samsely.

Kladenští se vždy drželi v úvodu jednotlivých sad, posléze ale přišla, s výjimkou posledního setu, velká bodová šňůra Liberce, který si bezpečný náskok pohlídal. Zejména úvodní dějství skončilo drtivým rozdílem 25:13 a v podání Fortuníkových svěřenců se jednalo o nejhorší set v letošní sezóně. Až třetí set byl vyrovnaný, kdy Dukla odskočila až za stavu 20:20.

Orly se ale z porážky musí rychle otřepat, protože za méně než 24 hodin je čeká domácí utkání se Zlínem. Jedná se o první ze dvou stěžejních domácích duelů a dá se tak předpokládat, že lodivod domácích Milan Fortuník znovu zamíchá sestavou a na hřiště pošle to nejlepší co má. Utkání 14. kola začne v Kladenské sportovní hale netradičně v 16 hodin. 

Liberec – Kladno 3:0 (13, 19, 22)
Sestava: Vostárek, Kyjanica, Palgut, Kraffer, Zajíček, Mikulenka J., libero Kunc
Nejvíce bodů: Štokr 12, Kriško 9, Krajčovič 8 – Mikulenka J. 18, Kraffer 7, Zajíček 6
Rozhodčí: Činátl – Marschner

Cestu do Liberce vystřídá doma Zlín. Přijde další výhra?

Extraligový kolotoč pro kladenské volejbalisty nabírá nejvyšší obrátky. V pátek je čeká dohrávka 8. kola v Liberci a hned o den později následuje v rámci 14. kola domácí střetnutí se Zlínem. Zápasem na severu Čech odstartují Orli „supertýden“, když v osmi dnech absolvují pět duelů.

Když Kladno hrálo v Liberci naposledy, vedlo si parádně. Na výkon z jediného přípravného turnaje v srpnu by nyní svěřenci kouče Milana Fortuníka jistě rádi navázali. Právě v létě zvítězili naposledy na půdě soupeře, i když na letním předsezónním turnaji, dvoudenním klání pěti týmů, se výhry předpokládaly. Nyní se kladenští volejbalisté vydávají pod Ještěd znovu a černou sérii na půdách soupeřů chtějí přerušit.

Návrat tří mušketýrů

O motivaci navíc budou mít tři současní hráči Kladna, kteří dříve působili v Liberci, a to Tomáš Hýský, Adam Zajíček a Tomáš Kunc. Posledně jmenovaný opustil Duklu v létě a zamířil právě mezi Orly. „Budu se snažit připravit, jako na každý jiný zápas, zároveň se ale do Liberce těším. Po dlouhé době uvidím bývalé spoluhráče. Určitě je budu chtít porazit a dokázat jim, že při mém odchodu udělali chybu,“ říká kladenské libero. 

Jeho motivace je zřejmá. „Chci se předvést a ukázat, že mám na to být jedničkou mezi libery,“ prohlašuje 23letý volejbalista. Podobně je na tom i kladenský kapitán Zajíček, kterého na středu sítě čeká miniduel se Slovákem Krajčovičem, jenž v letošní sezóně patří mezi nejlepší hráče na svém postu. „Na souboj se Šimonem se těším moc, je to velmi silný protivník a jeho angažmá v Dukle se jeví jako správný krok v jeho kariéře. Sedí mu a co jsem měl možnost vidět, dost si rozumí s ukrajinským nahrávačem. Hodně se zlepšil v přesunech, což s jeho výškou není jednoduché,“ komentuje nadcházející klání lídr Kladna, který v Liberci strávil čtyři roky.

Zajíček v dresu liberecké Dukly zažil největší úspěchy své dosavadní kariéry. Na severu Čech slavil dvakrát extraligový triumf a zahrál si i Ligu mistrů, a tak se do Liberce vždy rád vrací. „Zápasy v Liberci přináší vždy parádní podívanou, navíc jsem tam zažil mnoho úspěšných chvil. Na město, fanoušky a halu mám jen ty nejlepší vzpomínky, díky Dukle mám dva mistrovské tituly a za to jí budu navždy vděčný,“ vzpomíná na parádní období 27letý blokař.

Liberci aktuálně patří druhé místo se 23 body a doma si počíná suverénně. Z pěti zápasů ztratil pouze jediný, když ho v duelu s Karlovarském za stavu 2:0 potkal totální kolaps a dobře rozehrané utkání nakonec poměrem 2:3. Jak Kunc, tak i Zajíček cítí, že by tentokrát mohli společně s ostatními ze severu Čech přivézt nějaké body, a možná i vítězství. „Pevně věřím, že předvedeme kvalitní týmový výkon a odvezeme si výhru, i když to bude těžké,“ tuší Zajíček. „Věřím tomu, že když hrajeme proti tak silnému soupeři, tak tíha bude spíš na něm,“ přidává se Kunc.

Stěžejní duel s Fatrou

O den později pak dorazí do Kladna Zlín, tedy soupeř, na jehož půdě svěřenci Milana Fortuníka prohráli 1:3 a zaváhání si dlouho vyčítali. Nyní je čas na odvetu. Ve městě Tomáše Bati byli na servisu Orli takřka bezzubí, Zlín fantasticky přihrával, a nakonec dovedl utkání do vítězného konce. Nyní bude zajímavé sledovat, jak se zlínští vypořádají se servisem Kladna v kladenské sportovní hale, která je specifická nižším stropem. Minisoubojem tohoto utkání je tak duel liber a organizátorů přihrávky Kunce a Viceníka.

Po zápase v Brně zmínil asistent trenéra Tomáš John, že pro kladenské volejbalisty jsou nyní stěžejní dva domácí duely: se Zlínem a Odolenou Vodou. Fatra je s osmi body předposlední, má stejně bodů jako Kladno, avšak s výrazně horším skóre. Venku prohrála doposud všechna utkání, z nichž si přivezla pouze jediný bod, když padla v tie-breaku v Beskydech. V Kladně vyhrála pouze jednou v roce 2016. Dalších šest zápasů patřilo Orlům. Zlínští se před duelem s Fortuníkovými svěřenci představí v pátek v Odoleně Vodě, kterou pak následně před televizními kamerami vyzve právě Kladno.

Takhle dlouho na servisu jsem snad nikdy nebyl, přemítá Hýský. Body jdou mimo něj

O Mikulášském víkendu byl nejvíce vidět. Tomáš Hýský se zapojil do duelu s Beskydy od druhého setu a sehrál klíčovou roli v jeho zisku a následné i výhře 3:1. O den později se pak při jeho servisu kladenským volejbalistům dařilo nejlépe. Brno se však pokaždé dokázalo vzpamatovat, jednotlivé sady získat ve svůj prospěch, a nakonec i zvítězit. I přes nabitý prosincový program se 37letý smečař cítí skvěle, energii mu dodává i jeho dcera Terezka.

V pátek jste ukončili sérii porážek domácí výhrou nad Beskydy, vzápětí jste ale opět padli v Brně. Jak byste víkend zhodnotil?

Domácí prostředí je pro každého výhodou a nám se letos venku zrovna dvakrát nedaří. Takže za víkend máme poloviční úspěšnost, za týden však třetinovou. Takže žádná sláva.

Když však odhlédneme o týmových výsledků, tak z osobního hlediska se vám dařilo více než slušně. Za dva zápasy nasbírat 27 bodů, je parádní počin. Cítil jste, že když se vám nedaří, tak musí zavelet ti nejzkušenější v týmu?

Přesně tak. Každá prohra nás sráží. Stále ale věřím v sílu našeho týmu, protože je dobře poskládaný. A to že se mi zadařilo ve dvou zápasech, je pro mě osobně skvělé, tým však stoprocentní nebyl. Cítím se fyzicky skvěle, snad nic nezakřiknu. Nejspíš si tělo konečně zvyklo, že hrajeme zápasy (směje se). Co se týče statistiky, tak tu jsem se dozvěděl až teď, tohle jde totiž zcela mimo mě.

Proti Beskydům jste zavelel k obratu. Koncovka druhé, rozhodující sady, šla totiž jednoznačně za Vámi. Kde se ve Vás vzal ten impuls?

Řekl bych spíše, že se vše sešlo. Jednou se zadaří mně, podruhé se může předvést někdo jiný, proto hrajeme kolektivní sport. A to na něm mám rád, že nejde o individualisty, ale že se všichni doplňují a v ideální případě bojují jeden za druhého.

To je pochopitelné. Tím impulsem bylo vlastně Vaše střídání za Jiřího Mikulenku. Vybavíte si ještě teď zpětně, z jakého důvodu a s jakými pokyny jste byl poslán na hřiště?

Ke střídání dochází vždy, když se někomu nedaří nebo aby si dotyčný zejména v hlavě odpočinul. Miky na postu smečaře sbírá zkušenosti, tudíž nemůžeme očekávat, že rozdrtí celou extraligu, i když bych mu to přál. Pokyny nebyly, prostě pojď a dělej svou práci.

Po Vašem příchodu na palubovku jste dostával stále více důvěry což vyvrcholilo v koncovce setu, kdy jste dostával všechny těžké míče, které se Vám zpravidla podařilo proměnit v bod. Vnímal jste v té chvíli, že jste tahounem mužstva?

Bavil jsem se o tom po zápase s Ondrou Lencem, nicméně já to takhle nevnímám. Důležitý je konečný výsledek a body pro Kladno, nic víc mě nezajímá.

V Brně jste ale dvakrát při Vašem servisu domácím odskočili. Tohle si člověk musí uvědomovat ne?

Tohle si pamatuji, protože abych byl na servisu takhle dlouho, to nebylo snad nikdy (směje se). Našlo asi tak ani o kvalitu servisu, ale spíš o to, že mě tam spoluhráči dobrou obranou na síti udrželi. Zkrátka vše šlapalo dobře, bohužel to ale nevydrželo až do konce.

Kapitán Adam Zajíček minulý týden v rozhovoru řekl, že stačí jeden nebo dva momenty a jako tým se složíte. O co se jednalo tentokrát, když jste ztratili dobře rozehraný jak druhý, tak třetí set?

Tentokrát nás zklamal útok. Za stavu, kdy by nám do konce setu stačilo pouze ztrátovat, se stalo, že jsme náskok ztratili okamžitě v jednom či dvou postaveních. Pak jsme museli začít opět od nuly, což je pro tým velmi frustrující. Do opravdových koncovek nás Brno vůbec nepustilo.

Na začátku jste říkal, že se cítíte skvěle a že tělo vnímá, že už hrajete zápasy. Přemýšlím, co Vám asi řekne během „supertýdne“, kdy vás od 11. do 19. prosince čeká hned pět zápasů?

Tak to jsme dva (směje se). Já se na to ale těším!

A myslíte, že pět zápasů v osmi dnech zvládne?

Snad to nezakřiknu, ale věřím že ano! Jak už jsem říkal, těším se na to. Navíc nepředpokládám, že bych odehrál všechna utkání a když ano, tak věřím, že mi spoluhráči opět pomohou.

Je Vám 37 let. V tomhle věku měl pomalejší rozjezdy třeba i takový Pavel Patera – bývalý kapitán Rytířů Kladno – který vždy v září říkal, že mu bude trvat třetinu základní části, než se rozjede a vy jste před sezónou naznačil něco podobného. Mohl byste popsat v čem to je, že starším hráčům trvá déle dostat se do tempa a formy, a na druhou stranu v klíčové fázi základní části případně pak v play-off být lídry a držet tým svými jistými výkony?

Pomalejší to rozhodně je, ale víceméně co se týče tréninků (směje se). Na druhou stranu, už netrénuji tolik jako kluci a můžu s klidem říct, že jsem odpočatější, což bude nejspíše ten důvod, proč se cítím tak dobře. Jaké to bude v play-off, nevím. Za sebe budu rád, když nějaké z důvodů pandemie a ostatních okolností vůbec bude. S něčím podobným se Pavel Patera rozhodně nesetkal. A říkám, že začínat během roku několikrát od začátku je náročné jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Jestli budu ve vyřazovacích bojích lídrem týmu, budu jedině rád.

To určitě. K opakovaným startům sezóně se nyní přidávají Vánoce, což je obecně psychicky náročné období. Jste hráčem, do toho pracujete a k tomu všemu Vás doma čeká 5letá dcerka Terezka. Jak tohle všechno zvládáte časově ale i z hlediska psychiky, zvlášť letos, a to nemyslím pouze nabitý kalendář volejbalu, ale i současnou situaci?

Zvládám to, ale bez pomoci rodičů, kteří pomáhají s hlídáním, by to bylo mnohem těžší. Moc jim za to s manželkou Šárkou děkujeme. Chvíli samozřejmě trvalo, než jsme si na nastalou situaci zvykli, nicméně teď už fungujeme absolutně v klidu.

V sobotu chodil Mikuláš. Vy jste si z Brna místo tříbodové nadílky odvezli spíše brikety. Co doma, čekala tam nadílka alespoň na Terezku?

Doma byl pytlík s uhlím, ale prý se i anděl smiloval, že to tak špatné nebylo a dostala dobroty, vitamíny i nějakou tu hračku.

A uhlí tak zbylo na Vás. Ptal jsem se záměrně. Přeci jenom období před Vánoci je plné stresu. To asi na psychice nepřidá že, zvlášť teď, když se blíží Ježíšek?

Ve stresu je jen ten, který si ho sám dělá. Se Šárkou v něm rozhodně nejsme. Samozřejmě, že se mu člověk nevyhne. Existují místa, kterým se obecně záměrně vyhýbám, třeba nákupním centrům. A v těchto pokoronavirovych dnech obzvlášť. Přeji všem klidný adventní a nadcházející vánoční čas, hlavně klid a pohodu, které v domácnostech ubývá a nám dál držte palce u obrazovek.

Neuvěřitelná zkušenost, říká Martinča po nečekané nabídce

Celé Česko stále trápí druhá vlna pandemie koronaviru. Téměř celý podzim funguje v nouzovém stavu a vzhledem k tomu, že počet pozitivních rostl nejen v populaci, ale i mezi lékařským personálem, naskytla se studentům medicíny neopakovatelná šance zapojit se do praxe a zároveň pomoci v náročné situaci. Ta se naskytla i nahrávači orlů Matějovi Martinčovi na oddělení pooperační péče kardiochirurgie nemocnice Na Homolce v Praze. Volejbal tak musel jít stranou a jak sám Matěj prozradil, pro studenta ve druhém ročníku se jedná o neuvěřitelnou zkušenost, na níž bude stavět do budoucna.

Kdy jste byl do nemocnice povolán respektive, kdy jste se dozvěděl že budete muset zaskakovat za nemocné doktory?

Povolávací rozkaz se týká pouze 4.-5. ročníků, takže mně se vyhnul. Do nemocnice jsem se přihlásil dobrovolně. Existuje speciální facebooková skupina studentů, kteří jsou v kontaktu s nemocnicemi, které vypisují různé poptávky, kde je zrovna potřeba dobrovolníků. Zároveň bych chtěl říct, že opravdu nezaskakuji za nemocné doktory, neboť moje práce je převážně sanitářského charakteru – polohování a hygiena pacientů, doplňování skladu a oddělení, nošení náběrů apod.

Chápu, i tak ale lékařského personálu, a to i zdravotních sestřiček a bratrů bylo a je málo vzhledem k tomu, že bojují v první linii stejně jako Vy. Co bylo Vaším největším motivem se takhle zapojit do boje proti koronaviru a posunout se do popředí?

Myslím, že jsme k tomu všichni přistupovali stylem, že je nějaká krize, ve které můžeme pomoct a cítili určitou míru zodpovědnosti. Znovu bych ale chtěl zdůraznit, že nejsme žádní zachránci, neboť většina mediků je pořádnou praxí nepolíbená, a tak můžeme vykonávat pouze některé činnosti a nemůžeme být bráni jako náhrada za sestru, natož za doktora. Možná někteří starší studenti, ale určitě ne bažant jako já (směje se).

Takže co tedy bylo Vaší hlavní náplní práce?

Mým hlavním úkolem, byla právě sanitářská práce (polohování pacientů, doplňování zásob, donášení vzorků nebo žádanek mezi odděleními), jejímž hlavním cílem je odlehčit zdravotním sestrám, laicky řečeno, aby se mohly pořádně věnovat pacientům. A na oddělení jsme nastoupili právě z důvodu nedostatku personálu kvůli karanténám. Naštěstí už se v průběhu druhé vlny vše zlepšilo a nyní je lidí dostatek. 

Znamená to, že už Vaše výpomoc skončila?

Vzhledem k tomu, že se situace zlepšuje, tak je možné, že už zde brzy nebudeme potřeba.

Na druhou stranu to ale musí být pro budoucího lékaře obrovská zkušenost, která by se za normálních okolností nenaskytla…

Přesně tak, je to neuvěřitelná škola, neboť jsme se poprvé za dobu studia dostali do kontaktu s pacienty a naučili se ho především nebát. Zároveň, když byl čas, tak se nám všechny sestry a doktoři s radostí věnovali, něco nám vysvětlovali a nechali nás si spoustu věcí vyzkoušet. Člověka hned pak i učení baví mnohem víc, když to vidí v praxi, a že se jedná o užitečné věci, ne jenom o nepotřebná fakta na papíře.

Nebát se, myšleno nebát se pacienta? Mám to brát tak, že u vás opadl prvotní ostych a nervozita?

Přesně tak, nemít přehnaný respekt. Otevřeně s pacientem komunikovat a věřit si. Když si totiž všimne, že ho ošetřuje někdo nervózní a ani s ním nepromluví, tak ve výsledku bude ještě nervóznější. 

Zas na druhou stranu i oni by měli chápat, že jste studenti, a tudíž by vůči vám měli být benevolentnější…

Možná jsem se špatně vyjádřil. Samozřejmě, že pacienti byli upozorněni, že jsme studenti a chápali naši nervozitu, ale i té je potřeba do budoucna se zbavit.

Co Vám tato zkušenost dala?

Než nějakou konkrétní činnost bych určitě chtěl vyzdvihnout zkušenost z pravého nemocničního oddělení. Zjistil jsem, jak to tam chodí a také jsem byl začleněn do jeho chodu.

Když jsme se spolu bavili v létě, říkal jste, že se raději vidíte u rehabilitačního lůžka než na sále. Změnil se po této zkušenosti váš názor a pohled na věc?

To je docela zajímavá otázka, na kterou bohužel nemám odpověď. Je pravda, že mě tahle specializace (oddělení kardiochirurgie – pozn. a.) nadchla, ale mám dalších pět let se rozhodnout a nerad bych svoje rozhodnutí uspěchal.

Vzhledem k Vašemu vytížení, kdy Vás uvidíme zpět u týmu na volejbalové palubovce? Navíc teď, kdy má Kladno tak nabitý prosinec…

Co se volejbalu týče, je extrémně složité skloubit vše dohromady. Nezbývá než vyčkat, jak se situace dál vyvine. Momentálně se ale moje studium a neočekává praxe neslučuje s fungováním u A-týmu. Naštěstí jsem v A-týmu až č. 3 a moje ztráta tak tým tolik nebolí. V případě, že se rozběhne 2. liga mužů, rád bych naskočil alespoň tam, tedy v momentě, kdy na to budu mít čas.

Z Moravy opět s prázdnou. Brnu vyšel risk na servisu

Cestovat do východní části České republiky až v roce 2021. S podobnou myšlenkou odjíždějí pravděpodobně kladenští volejbalisté z Brna po prohře 0:3 v 13. kole UNIQA extraligy. Po Ostravě a Zlínu prohráli i třetí duel na Moravě. První zápasový dvojblok letošní sezóny tak přinesl Fortuníkovým svěřencům tři body. Na výhru z půdy soupeřů, stále čekají. Další šanci dostanou v pátek v Liberci.

Večer pátého prosince chodí v Česku Mikuláš. Její příjemnější část ale zůstane v jihomoravské metropoli. Brněnští volejbalisté vsadili vše na jednu kartu a razantním podáním se neustále drželi v zápase, i když ve druhém a třetím setu prohrávali až o pět bodů. „Byli jsme pod neustálým tlakem. Když už jsme si dokázali přihrát, tak v bodových i rozhodujících míčích byl soupeř lepší“ přiznal po zápase asistent trenéra Tomáš John.

Brno je razantním servisem známé, i tak ale Kladenští marně hledali recept na to, jak se s ním vyrovnat. „Když prohrávali, tak věděli, že body nezískají jinak než riskantním podáním. Zatlačili na nás. Navíc jsme se abnormálně trápili na přihrávce, ať už to byl Kunc nebo Kraffer,“ hledal John další příčiny porážky na jihu Moravy. „Když už jsme si přihráli, tak ani středem nám to moc nešlo,“ přemítal dál asistent trenéra. Domácí sice často servis kazili, konkrétně hned třináctkrát. Na druhou stranu zaznamenali ale šest es a povětšinou odtahovali Orly od sítě.

„Tajně jsem si myslel, že bychom mohli uhrát alespoň čtyři body, máme tři. Pořád lepší než nic,“ odkryl své úvahy John. Kladno i popáté prohrálo na půdě soupeře, z toho třikrát na Moravě. „Letos už naštěstí hrajeme pouze v Čechách. Až v lednu nás čekají Beskydy,“ oddechl si John, že na východ republiky pocestují Orli až v příštím kalendářním roce.

V sezóně se jedná už o šestou porážku. Kladno má sice stále díky odloženým utkáním na většinu mužstev dva zápasy k dobru. Tabulka už se ale pomalu začíná lámat na dvě poloviny a rozdíl mezi sedmým a osmým místem je nyní pětibodový. „Uvidíme, jak se nám bude dařit v domácích duelech s Odolenou Vodou a Zlínem. Tyto dva duely budou pro nás stěžejní a do jisté míry s ohledem na boje o play-off i rozhodující“ prohlásil John po prohře s Brnem.

Brno – Kladno 3:0 (20, 22, 22)
Sestava: Zajíček, Fortuník, Hýský, Kyjanica, Křesťan, Kraffer, libero Kunc (střídali: Mikulenka J., Mikulenka V., Palgut)
Nejvíce bodů: Římal 15, Licek 13, Hrazdíra 11 – Křesťan 12, Hýský 12, Kraffer 5
Rozhodčí: Spáčil – Činátl

Konečně výhra! Proti Beskydům zářily opory

Série čtyř porážek skončila. Kladenští volejbalisté si po více jak dvou měsících připomněli, jak chutná výhra. V dohrávaném 7. kole UNIQA extraligy porazili v domácím prostředí Beskydy 3:1. Tolik potřebné vítězství řídili především zkušení Křesťan s Hýským, kterým zdatně sekundoval Kraffer.

„Tak se nám to líbí!“ zvolali by jistě kladenští fanoušci po výkonu nad Beskydy. Orli totiž ustáli zlomový moment v koncovce druhé sady a zbytek utkání už byl kompletně v jejich režii. Klíčový okamžik nachystal trenér Fortuník. Zkušený stratég si vzal v závěru setu oddechový čas, po kterém Kraffer vybojoval setbol, jenž následně stylově esem proměnil, jedním z celkových čtyř v zápase.

V tu chvíli se o největší bodový příděl staral univerzál Křesťan. Druhá polovina druhé sady ale patřila Hýskému, který v koncovce uhrával těžké míče. Jeho tři body a dva bloky nastartovaly obrat Kladna. Ten přišel ve třetím a byl dokonán ve čtvrtém setu. Ve třetím setu při podání Křesťana přišla šestibodová šňůra, která uklidnila domácí. Beskydy navíc chybovaly v útoku a pomohly Kladnu dostat se do ještě větší pohody.

Ta se projevovala zejména na servisu, na kterém Kladno dominovalo. Za celý zápas si připsalo parádních třináct es oproti pouhým čtyřem na straně Beskyd. Jízda Fortuníkových svěřenců tak pokračovala dál. Orli se především díky skvěle hrajícímu Křesťanovi dostali v polovině závěrečné sady až do sedmibodového vedení. Svěřenci Jakuba Salóna to však ani za stavu 13:20 nevzdali a koncovku ještě zdramatizovali. Odpovědnost na sebe však vzal Hýský, který útokem po lajně napsal symbolickou tečku za zápasem. Kladenští se tak díky výhře vyhoupli na deváté místo v tabulce o bod za moravsko-slezského soupeře.

Kladno – Beskydy 3:1 (-24, 25, 15, 23)
Sestava: Kraffer, Kyjanica, Fortuník, Mikulenka J., Zajíček, Křesťan, libero Kunc (střídali: Hýský, Mikulenka V., Palgut)
Nejvíce bodů: Křesťan 24, Hýský 15, Kraffer 14 – Romanutti 17, August 15, Mečiar 11
Rozhodčí: Činátl – Nedbálek

Mikulášská výzva! Orli zabojují o nadílku, nebo dostanou uhlí

Dva těžké zápasy čekají kladenské volejbalisty o víkendu. Nejprve v dohrávce 7. kola vyzvou doma Beskydy a následně v sobotu v rámci 13. kola vyrazí směr Brno. V ten samý den navíc bude chodit i Mikuláš s čertem a andělem. Partu okolo kapitána Zajíčka tak čeká zajímavý dvojboj o nadílku bodů a odvrácení porážkového uhlí. Zatímco páteční duel nabídne souboj dvou reprezentačních liber – Kunce a exkladenského Moníka, v sobotu v souboji dvou nejúdernějších univerzálů ligy vyzve kladenský Křesťan brněnského Římala.

„Budou to těžké duely. Viděl jsem hrát Beskydy s Prahou, která předtím porazila Brno, a musím říct, že mají dobře poskládaný tým se šikovným nahrávačem a skvělým univerzálem,“ říká na adresu Beskyd kapitán Zajíček. Jako kapitán povede tým do nadcházejících utkání ve svízelné situaci, z desátého místa a potřebou vyhrát. „Na nás bude záležet, jak se s oběma zápasy popereme. Pevně věřím, že je odehrajeme důstojněji, než jak jsme hráli doposud, vyjma duelů s Budějovicemi a Brnem,“ prohlašuje vůdce kladenských volejbalistů.

Sedmadvacetiletý blokař v rámci přípravy sledoval zápas Beskyd se Lvy a před vzájemným pátečním utkáním si udělal několik poznámek. „Hrají relativně nečitelně. Co jsem viděl, tak zprvu nehráli sebejistě, následně ale dokázali duel s Prahou otočit. Dokážou nečekaně udeřit. Musíme na ně vyvíjet neustálý tlak na servisu, aby byly pořád pod námi, a nám se nestalo to, co v Příbrami,“ prozrazuje Zajíček. Soupeř působící ve Frýdku-Místku zažívá druhou sezónu mezi elitou a loni odcházel po střetnutích s Kladnem v obou případech poražen. 

Pikantní duel

Letos má však moravsko-slezský celek výrazně vyšší ambice než loňské jedenácté místo. Na trase Kladno-Beskydy se udál i jeden zajímavý přestup. V letní přestávce změnil dres Milan Moník. „Určitě se proti nám bude chtít ukázat, s tím počítáme. Po odchodu bude mít určitě motivaci navíc,“ tuší Zajíček. „My ale chceme porazit celý tým, a nikoliv jednoho člověka,“ zdůrazňuje vzápětí. Moníkovo místo v kladenské sestavě zaujal mladý Kunc a v kladenské sportovní hale tak dojde i na souboj reprezentačních liber.

Beskydům se letos podobně jako Kladnu venku nedaří a ve třech zápasech uhrály pouze dva sety a domů odjížděly vždy bez bodů. Zajíček věří, že tomu tak bude i po pátku. „Náš tým je kompaktnější, máme na to, abychom je porazili. Oni budou mít za sebou dlouhou cestu. Musíme se ponořit do zápasu hned od prvního míče a ukázat jim, že to nebudou mít jednoduché a nevyhrají zde,“ prohlašuje kladenský kapitán.

Cesta na Moravu

Hned druhý den po obědě čeká kladenské Orly cesta po hlavní české silniční tepně do jihomoravské metropole. V Brně se postaví proti celku, který jako jediný v dosavadní sezóně porazili. „D1 bude pravděpodobně sjízdnější v sobotu než v pátek. Cestování na Moravu není nikdy jednoduché. Musíme se ale zachovat tak, jak se od nás očekává, tedy odevzdat maximum a dosáhnout na body,“ zdůrazňuje kladenský kapitán s vědomím, že Orli by nejraději na dva letošní výkony na Moravě zapomněli a v sobotu nepříznivý stav z venkovních zápasů zmírnili. 

Brno je týmem, který svou hru zakládá na tvrdém servisu, obzvláště pak v domácí hale. Klíč k bodům by tak měl být poměrně jednoduchý, vyrovnat se s přihrávkou a domácí tak znervóznět, což byl recept, který již zafungoval v domácí hale při výhře 3:1. „Brno jsme jednou porazili. Samozřejmě u nich to bude o poznání těžší, ale mně osobně se tam hraje dobře. Stále věřím, že uděláme šest bodů,“ smýšlí pozitivně Zajíček. Jak již zaznělo, hrát se bude na půdě soupeře a tam si Jihomoravané vedou výsostně. Všech dosavadních jedenáct získaných bodů vybojovali na vlastní palubovce. Bod jim sebralo pouze Karlovarsko, účastník letošního ročníku Ligy mistrů. Hodně pak bude záležet na výkonu univerzála Filipa Křesťana, který byl v posledním zápase s Příbramí jednoznačným tahounem mužstva. Pokud se mu podaří na vydařený výkon navázat a přidá se k němu výrazněji i zbytek družstva, šance na bodový zisk výrazně stoupnou.

Není čas věšet hlavy, burcuje kapitán Zajíček před klíčovým měsícem

Špatné výsledky ne a ne zmizet. Místo vytoužené výhry přišla opět prohra a hodně bolestivá. Ztracené vedení 2:0 a pouze bod do tabulky nese těžce i Adam Zajíček. Porážky se podepisují i na něm, coby kapitána týmu o to víc. Volejbalisty Kladna čeká nejdůležitější měsíc základní části, a tak 27letý blokař moc dobře ví, že propadat skepsi rozhodně není dobrá cesta. Naopak jít dál a už v duelu s Beskydy otočit směr k lepším zítřkům, zvlášť v adventním období. 

Čtyři zápasy venku, čtyři porážky. Kde hledat příčiny, že vám na hřištích soupeřů zatím výhry unikají?

Vůbec nemám ponětí. Nedokážu slovy popsat, proč jsme tak špatní na venkovní půdě. I přesto, že tým funguje jako celek, tak vždy přijdou nějaké momenty, které nás srazí do kolen. Není jich deset. Stačí jeden nebo dva a začneme o sobě pochybovat a naše hra se sesype. Následně si nedokážeme věřit a oprostit se od slabých chvilek, které nehodíme za hlavu a ty nás sráží do kolen.

V Příbrami už jste byli výhře blízko, scházel poslední krok. Vedli jste 2:0, přesto jste prohráli. Co chybělo tentokrát?

Právě odvaha a sebedůvěra, že zvládneme zápas dotáhnout do konce a že jsme natolik silní a dobří hráči, že dokážeme utkání zlomit na naši stranu. Bohužel z postu blokaře toho příliš ovlivnit nedokážu. Kluci na příjmu to měli od třetího setu těžké. Příbram upustila na uzdách. Začal jí chodit servis a s ním jsme se nedokázali vyrovnat. Pokaždé nám utekli na začátku třetího, čtvrtého i pátého setu. Nám chyběla sebedůvěra a možná i chtíč srovnat skóre. V tom vidím zásadní problém, kvůli kterému jsme zápas prohráli.

Naopak na Příbrami bylo vidět, že za stavu 0:2 nemá co ztratit a bude hrát vabank. Nezalekli jste se, že můžete vyhrát až takhle snadno?

Osobně ne a myslím, že ostatní spoluhráči taky ne. Věděli jsme, že ačkoliv je Příbram poslední, tak má dobrý tým a jenom čeká na moment, kdy se chytne. Bohužel jsme byli týmem, který jí to dovolil a zápas jsme jí darovali vlastním nedůrazem a chybami. Nezbývá než jí pogratulovat. Není čas věšet hlavy. Zanedlouho hrajeme další utkání, jež jsou pro nás nesmírně důležitá. Život jde dál. Prohra bolí, ale je součástí sportu. Vedení 2:0 by se nemělo ztrácet, ale stalo se.

Namísto užírání se prohrou máte hned zítra a pozítří možnost zaváhání napravit. Obecně vaše vytížení v prosinci výrazně vzroste, jste za to rád?

Těžko říct. Tohle je dost individuální záležitost každého hráče, jak to vnímá. Máme před sebou ještě spoustu tréninků, k tomu posilovny a rozbory. Může to být dobře, ale taky nemusí. Uvidíme, jaký bude zápas s Beskydami. Tam se projeví na jednotlivcích, jak mají silnou psychiku a jak jsou schopni házet za hlavu porážky.

Každopádně ze šesti zápasů máte pět bodů, poměr setů 8:16. Jedná se o nejhorší vstup Kladna do extraligového ročníku od návratu do nejvyšší soutěže v roce 2015. Zažil jste někdy takhle špatný start?

Už je to asi hodně dávno. Nevím, jestli to bylo takhle hrozné. Vím, že v Brně tehdy byly problémy. Hledali se hráči, trenéři i sponzoři a sezóna celkově byla špatná. Skončili jsme předposlední a bojovali o přežití. Co se týče Kladna, tak mě to mrzí dvakrát tolik. Tým je dobrý, doba je zlá, ale na ní se nemůžeme vymlouvat. Peníze jsou takové, jaké jsou. Hráči výborní, jen musíme pracovat dál a věřit sami v sebe, že v dalších zápasech se to prolomí. Pevně věřím, že výsledky přijdou, body budou přibývat a začneme stoupat tabulkou, protože takhle to dál nepůjde. Současné postavení a špatný vstup není nic, co by nám dodávalo na klidu. Od začátku sezóny se nejednalo o bůhvíjakou hitparádu z naší strany. Musíme se s tím vyrovnat.

Berete si to jako kapitán o to víc?

Beru si to o to víc. Nejen z pozice kapitána, ale dost i osobně. Nikdo nechce prohrávat. Všem podobné prohry vadí, zvlášť takovéto.

Jako ta v Příbrami?

Přesně. Člověk se těší dlouho na zápas a má ho dobře rozehraný. Ze tří bodů ale získá pouze jeden. Jako kapitán jsem nedovedl tým do vítězného konce. Ani jako hráč v poslední době nepředvádím adekvátní výkony. Snažím se na nich pracovat. Pevně věřím, že se vše zlomí a jak já, tak i tým jako celek bude fungovat tak, jak bychom si všichni přáli.

Jedna z výtek, která směřovala na vaši adresu v poslední době, se týkala servisu. Zapracoval jste na něm?

Snažím se. Servis je samozřejmě individuální činnost. Je to o mně samotném, abych se na něj soustředil, lépe trénoval. Na tréninku mi poměrně jde. Spíš mám problém s psychikou v zápasech, že si tolik nevěřím. Asi si připouštím, že tam je ve hře daleko víc než na tréninku, kde se body tolik nepočítají. V utkáních naopak rozhodují. Bojuji sám se sebou, zda vytrvat a zkoušet ho dál, i přesto, že se nedaří, nebo se vrátit k plachtícímu servisu, protože vím, že byl kvalitní.

A jak to máte teď?

Snažím se vytrvat, protože vím, že všichni, co se pouštěli do skákaného podání, tak jim taky nešlo hned. Je to o tom věřit sám sobě tak, aby i trenéři věděli, že jsem schopný podávat dobře, ale musím servis natrénovat tak, aby v něm byla zároveň jistota.

Zkoušel jste v roli kapitána nějaký impuls, jako například zvýšit hlas?

V kabině už něco podobného ztrácí smysl. Po prohraných zápasech jsou spoluhráči naštvaní. Prudit je a vyčítat jim chyby, by bylo kontraproduktivní. Spíše se je během utkání a oddechových časů snažím uklidnit. Občas je samozřejmě potřeba i zvýšit hlas. Motivační proslovy mívám.

Jsou teď slyšet častěji než v minulosti?

Snažím se. Každý si v nich najde to svoje. Těžko říct, zda jsou na místě či nikoliv. Říkám, co si myslím a co se hodí v daném momentě, aby to něco spoluhráčům dalo. Mluvím od srdce, abych je nastartoval a více motivoval tým. Myslím si, že v tom nejsem špatný, ale zatím se nedaří.

S Příbramí jste načali prosinec plný volejbalu, kdy vás čeká deset zápasů ve třiceti dnech. Zažil jste někdy takhle nabitý závěrečný kalendářní měsíc roku?

Prosinec je hodně specifický měsíc. Drtivá většina lidí má myšlenky jinde. Tlak z rodiny, protože se blíží Vánoce. Dárky, svátky, pohoda. Vše se musí nachystat. Kdo má děti, tak o to víc. Domů se nemůže přenášet negativita z tréninků či zápasů. K tomu teď ještě navíc takové kvantum utkání. Ani nevím, zda jsem takový počet zažil v Liberci, kde jsme hráli i Ligu mistrů. Vyšší počet tam byl, ale že by jich bylo deset, to ne.

Pro vás ale bude prosinec klíčovým měsícem sezóny. Na jeho začátku jste měli pět odehraných zápasů, po 30. 12. jich budete mít na kontě hned patnáct…

Ve hře bude spousta bodů a bude o co hrát. Pokud ho nezvládneme a nebudeme ze zápasů odcházet vítězně, tak se nám play-off hodně vzdálí. Zvlášť, když sezóna probíhá tak, jako probíhá. Kartami může znovu zamíchat i covid. Musíme máknout. Jinak se tomu čelit nedá.

Letos navíc budete muset hrát i mezi svátky. Na konci měsíce vás čekají dva duely s Prahou. Jak tohle vnímáte?

Zatím jsem něco podobného nezažil, takže nevím, co od toho čekat. Určitě se nejedná o lehkou situaci, ale tak to prostě je. Někdy ty zápasy musíme odehrát. Kdybychom nehráli, tak by nás stejně čekaly tréninky. Stejně bych tak nebyl s rodinou, protože ostatní tráví zbytek roku na chalupě na Vysočině.

Prosinec je zároveň obdobím adventu, času chystání na Vánoce. Jak jste ho vnímal jako malý kluk?

Vzhledem k tomu, že od šesti let sportuji na vyšší úrovni, tak nejsem takový, že bych Vánoce prožíval nějak extrémně. Vše okolo jsem měl rád. Spíš jsem jen nebyl doma. Chodil jsem na tréninky, na zápasy nebo bobovat se sousedy. Nikdy jsem neujídal tajně cukroví nebo salát. Jako každé dítě jsem se samozřejmě těšil na dárky a že se sejde rodina. 

A nyní coby táta?

Teď v dospělosti mám Vánoce rád díky synovi a manželce Heleně, která je miluje ze všech svátků nejvíc. Takže jejich pravé kouzlo objevuji až v posledních letech. Ještě chvilku mi bude trvat, než tomu všemu propadnu. Jsem na začátku procesu. Líbí se mi ta kultura, že rodina je spolu. Letošní Vánoce budou sice prapodivné, alespoň se ale na nějakou dobu sejdeme a moji rodiče a prarodiče uvidí vnuka, respektive pravnuka.

Vašemu Adámkovi jsou tři roky, takže začíná Vánoce vnímat naplno. Užíváte si je v roli tatínka o to víc?

Přesně tak. On je docela vnímavý, už minulý rok je registroval. Za všechno tohle u nás může manželka, která Vánoce velmi prožívá. Hodně se s ním o nich baví. Teď budeme řešit dopis pro Ježíška, že kolem nás lítá i Santa a že už má zpoždění s dárky. V roli otce se jedná o kouzelné období. Štěstí v očích dítěte, že přijde mytická osoba a najednou zazvoní zvoneček, pod stromkem se objeví dárky. Těším se na to. Akorát teď bude Mikuláš a do třetice u návštěvy nebudu. Sice je podřadnější oproti Ježíškovi, ale pořád se jedná o moment v jeho životě. Přeci jenom z čerta má ještě strach a nemůžu mu pomoci. Je tam s ním jenom máma. Mrzí mě to, ale na druhou stranu mě sport živí a je to taková daň. Na světě jsou ale horší věci.

Ještě k Mikuláši s čertem. Strašit k vám tedy někdo přijde?

No jasně, že přijde. Jsme rádi, že Mikuláš, anděl a čert jsou po covidu a nemusí jít na testy (směje se).

Další venkovní prohra. Z Příbrami se veze pouze bod

Slibné vedení 2:0 na půdě posledního celku volejbalové UNIQA extraligy bylo málo. Kladno ztratilo nadějně rozehraný zápas a v dohrávce šestého kola prohrálo v Příbrami 2:3. I napočtvrté prohrálo na půdě soupeře a nadále zůstává na desátém místě. V delikátním souboji tak žák Petr Klár předčil učitele Milana Fortuníka. 

Všechno nasvědčovalo tomu, že Kladno konečně utne smolnou sérii a poprvé v letošní sezóně vyhraje na půdě soupeře. Chyběl poslední, nejtěžší krok. Vedení 2:0 Orlům bylo málo, a tak se taktovky ujali Kocouři. Příbramští vstoupili lépe do obou následujících sad a postupně dostávali utkání na svou stranu. „Na začátku třetího setu začala Příbram více riskovat na servisu a tenhle tah jí vyšel. Bohužel jsme se s tím nedokázali srovnat,“ naznačil hlavní důvod nečekaného zvratu asistent trenéra Tomáš Samsely. „My jsme naopak polevili, ať už na přihrávce, na bloku nebo na podání. Udělali jsme více chyb a byli jsme nedůrazní v útoku,“ přidal se k němu blokař Kyjanica.

Domácím se rozehráli Hladenko s Hulpachem, kteří výraznou měrou přispěli k příbramskému obratu. „Přihrávali si ideálně k síti a mohli vymýšlet. Zejména Hladenko odehrál skvělý zápas,“ uznal Samsely. „Z mého pohledu se na nás projevila nedisciplinovanost při hlídání a blokování jednotlivých hráčů,“ přemítal po prohře v Příbrami Kyjanica. Samsely se ještě pokousil odvrátit porážku v pauze mezi čtvrtým a pátým setem, kdy si osobně vzal na starost přestávkovou poradu a snažil se svěřencům zdůraznit, aby více zaměřili na Hladenka. „Měli se na něj více soustředit a také jsem jim říkal, co budeme hrát v jednotlivých rotacích,“ vysvětloval slovenský asistent trenéra. „To se nám částečně povedlo, o to ale měli více prostoru na krajích sítě. Škoda těch nepřesností na konci,“ litoval vzápětí. 

Konec parádní série

Rozjetá Příbram ale dokonala obrat a ukončila tak sérii čtrnácti kladenských výher v řadě. Žák Klár tak předčil svého mistra Fortuníka a připsal si první vítězství na lavičce Kocourů. Zajímavostí vzájemného souboje bylo také to, že se v dresu Kladna objevila hned pětice hráčů, která dříve stála na opačné straně kurtu, jmenovitě bratři Mikulenkové, Hýský, Křesťan a Palgut, který dokonce v tomto středočeském městě žije.

„Sezónu startujeme napočtvrté. Měli bychom být ale natolik zkušené mužstvo, že by se nám tohle stávat nemělo,“ vyčítal Kyjanica porážku sobě i celému týmu. Podle něj si Kladenští nedokázali na rozdíl od soupeře od 3. sady pomoci servisem a na jejich straně se projevil i horší příjem. Kladenští volejbalisté tak nadále čekají na první letošní výhru venku. I na čtvrtý pokus přivezli ze soupeřovy půdy porážku, i když tentokrát získali alespoň bod. Pro svěřence Milana Fortuníka se tak jedná o nejhorší start do sezóny od jejich návratu do extraligy v roce 2015. V tomto ročníku měli po šesti kolech na kontě také pět bodů, ale vyhráli o dva sety více. Nevydařený start budou Orli moci vylepšit už v pátek, kdy na domácí palubovce přivítají celek Black Volley Beskydy.

Příbram – Kladno 3:2 (-23, -18, 18, 17, 12)
Sestava: Kyjanica, Palgut, Kraffer, Zajíček, Křesťan, Mikulenka J., libero Kunc (střídali: Fortuník, Hýský, Mikulenka V., Vostárek)
Nejvíce bodů: Hladenko 16, Hulpach 15, Pavelka 14 – Křesťan 21, Kyjanica 11, Zajíček 9
Rozhodčí: Fink – Kořenek

Zas a znovu a lépe. Další restart přinese duel učitele s žákem

Prvního prosince si děti začínají postupně otevírat adventní kalendář, aby si urychlily čekání na Štědrý den a na Ježíška, který jim přinese dárky. Něco podobného čeká v posledním kalendářním měsíci i kladenské volejbalové fanoušky. Okolnosti tomu tak chtěly, že si Orli pro své příznivce přichystali zápasové menu o desíti chodech rozprostřených do třiceti dnů. Pokud nezasáhne vyšší moc, tak by se mělo hrát i po vánočních svátcích. Předkrm se chystá už v úterý od 18 hodin v Příbrami, kdy je na programu dohrávka 6. kola UNIQA extraligy.

Pohled na tabulku domácí nejvyšší soutěže je poměrně smutný. Po pěti odehraných duelech mají Kladenští pouze čtyři body a jsou až na desátém místě a musí nutně zabrat. „Po rozpačitých výkonech venku a aktuálním postavení v tabulce nemůžeme teď mít jiné cíle než vyhrávat,“ velí hlavní trenér Milan Fortuník. Společně se svými svěřenci k tomu dostane ideální příležitost. Prosincový nabitý program odstartují Orli v Příbrami, tedy s celkem, který se dvěma body uzavírá extraligu a jako jediný stále čeká na výhru.

Střetne se s Klárem

Kladenští volejbalisté mají s Příbramí rozjetou parádní sérii, kdy vyhráli čtrnáct vzájemných zápasů v řadě. „Jednoznačné skóre pro nás je milé a lichotivé. Zápasy byly ale hodně vyrovnané. Často rozhodovaly detaily, které ovlivnily konečný výsledek,“ upozorňuje Fortuník. Jeho trenérským protějškem nebude nikdo jiný než Petr Klár, který v Kladně strávil předchozí čtyři sezóny v roli asistenta. 

Nyní se ale utkají coby soupeři. „Loni jsme ještě byli kolegové. Pro něj je dobré, že zná naše prostředí. Nám se ale proměnil kádr a nedá se říct, že bychom hráli to samé, co loni. Určitě je pro něj výhoda, že nás zná, jinak se ale pro mě osobně jedná o normální utkání,“ říká Fortuník ke střetnutí „učitele se žákem“. Zaměstnávají ho totiž jiné, mnohem závažnější starosti.

Důvod je jednoduchý, a to marodka v týmu. „Spíš mě zajímá, jestli se dokážeme dát zdravotně dohromady, protože ke hráčům, kteří chyběli kvůli Covidu, se přidali nahrávač Ondřej Fortuník a blokař Vladimír Mikulenka, jež mají oba problémy s koleny. Jejich účast je nejistá,“ vysvětluje Fortuník starší, jehož přání v adventním období je, aby Kladno bylo během prosince schopné odehrát všechna naplánovaná utkání a to včetně těch odložených, a že jich je požehnaně.

Nabitý advent

Celý tým čeká totiž rekordně nahuštěný prosinec. Poslední kalendářní měsíc roku 2020 přinese podle rozpisu až deset extraligových utkání rozprostřených do třiceti dnů. „Něco podobného nepamatujeme. V minulosti jsme byli rádi, že jsme nemuseli hrát mezi svátky, letos se tomu určitě nevyhneme. Máme tam zatím naplánované duely s Prahou,“ komentuje šéf kladenského klubu nabitý harmonogram.

V adventním období dostanou pořádnou porci volejbalového cukroví i kladenští fanoušci, kteří budou muset fandit i nadále pouze prostřednictvím streamů a nikoliv přímo v hale. „Když diváci nemůžou za námi do haly, chtěli jsme jim připravit kvalitní přenosy po vzoru utkání s Českými Budějovicemi. Tyto přenosy jsou ale bohužel tak finančně náročné, že je nebudeme schopni divákům zprostředkovat,“ poodhaluje smutně Fortuník. Náklady na vysílání duelu Kladna s Českými Budějovicemi se vyšplhaly do řádu desetitisíců korun a pro klub by byly dlouhodobě likvidační.

Prosincový program

1. 12. 2020         18:00     Příbram – Kladno                             
4. 12. 2020         18:00     Kladno  – Beskydy                           
5. 12. 2020         18:00     Brno – Kladno                    
11. 12. 2020       17:00     Liberec – Kladno                              
12. 12. 2020       16:00     Kladno – Zlín
15. 12. 2020       20:15 Kladno – Odolena Voda (TV)            
18. 12. 2020       18:00     Kladno – Karlovarsko                      
19. 12. 2020       18:00     České Budějovice – Kladno                                        
29. 12. 2020       18:00     Praha – Kladno                  
30. 12. 2020       18:00     Kladno – Praha