První vytyčený cíl splnili. Kladenští volejbalisté dali zapomenout na hrůzostrašnou porážku v Karlových Varech a hned při první příležitosti si v domácím prostředí koupili odpustek. V rámci 21. kola UNIQA extraligy porazili Ústí. Vítězství 3:1 posunulo svěřence Milana Fortuníka nejen na osmou příčku v tabulce, ale zároveň jim zajistilo předkolo play-off. Nyní mají dvě utkání k tomu, aby si dalšími body zajistili, že vyřazovací boje začnou ve vlastní hale.

Klíčový okamžik celého duelu s Ústím nastal zkraje třetí sady. Po třech chybách na útoku si vybral Fortuník oddechový čas, při kterém zvýšil hlas natolik, že jeho proslov slyšela celá hala. „Vzal jsem ho proto, abychom se vrátili k tomu, co bylo dohodnuté a co jsme měli hrát. V ten moment jsme špatně netakticky řešili několik herních situací za sebou. Částečně se to povedlo,“ vracel se k inkriminovanému okamžiku trenér Kladna, kdy jeho svěřenci prohrávali 2:5.

Proslov jim pomohl prakticky ihned. V tu chvíli už hrál velký zápas Kyjanica. Při podání slovenského blokaře dokázali Kladenští nejenže smazat manko, ale zcela otočit dějství na svou stranu, když se ze stavu 6:10 dostali na parádních 16:11. Orli získali třetí sadu s rozdílem osmi bodů. Dvaadvacetiletý rodák z Bánské Bystrici přitom zářil už ve druhém dějství, a to jak v útoku, tak v obraně, a především na servisu, kdy zaznamenal tři esa v řadě a domácí začali postupně přebírat otěže utkání.   

Za hosty hrozili akorát nejnovější posila Šmídl, který se vrátil z Belgie, a Chilan Parraguirre. Oproti úvodní části už ale jejich útoky postrádaly potřebnou razanci a přesnost. Kyjanica se Zajíčkem si navíc rozpomněli na své dřívější výkony a doslova vládli na bloku. V útoku zase zářil Hýský, kterému zdatně sekundoval Křesťan s Krafferem. Ústí se pokusilo ještě o vzdor ve čtvrtém setu, rozjeté Kladno se už ale nenechalo zastavit. Při podání dvou nejzkušenějších opor Křesťana a Hýského zaznamenali Orli vždy tříbodovou sérii, čímž severočeského soupeře definitivně zlomili. Sedmatřicetiletý matador symbolicky útokem uzavřel celý zápas. „Musím pochválit kluky za pozornost, herní nátisk a tři body,“ usmíval se po zápase trenér Fortuník. „Určitě ale můžeme naši hru ještě vylepšit. Je v ní několik věcí, které chceme vyladit,“ dodal vzápětí.

Kladenští se díky výhře definitivně zajistili účast ve vyřazovacích bojích. Aktuálně jsou s 21 body osmí. K udržení této pozice, jež zaručuje výhodu domácího prostředí pro předkolo, potřebují Orli ze zbývajících dvou zápasů získat dva body. „Teď to chce jen výhru s Ústím potvrdit ještě s Ostravou, aby se nejednalo opět o výkřik do tmy,“ vyslovil přání kapitán Zajíček směrem ke středeční dohrávce. „Jestli v předkole budeme hrát důstojnou roli, bylo by to dobré. Zvlášť v tak poznamenané sezóně. Jsem rád, že se naše výkonnost v závěru základní části zlepšuje,“ uzavřel Fortuník.

Kladno – Ústí 3:1 (-22, 19, 17, 20)
Sestava: Zajíček, Křesťan, Hýský, Kyjanica, Palgut, Kraffer, libero Kunc. Střídali: Lohr
Nejvíce bodů: Hýsky 20, Kyjanica 15, Zajíček 13 – Parraguirre 17, Šmídl 12, Tibitanzl 9
Rozhodčí: Krtička – Velinov

Základní část UNIQA extraligy má před sebou cílovou rovinku. Do jejího konce zbývá kladenským volejbalistům odehrát tři utkání, která je čekají v následujících sedmi dnech. V prvním z nich se představí doma proti překvapení letošní sezóny, Ústí nad Labem. Se severočeským celkem sehrají svěřenci Milana Fortuníka důležitou partii v rámci 21. kola s jasným cílem – definitivně si zajistit předkolo.

Závěr základní části se pěkně zdramatizoval. Nejen drtivá porážka Orlů v Karlových Varech, ale i výhry Zlína a Příbrami, se postaraly o napínavou koncovku základní části, kde ani Beskydy nemají nic jistého. Osmý a dvanáctý celek dělí pouhé tři body. S tímto vědomím jdou do zápasu se Severočechy i kladenští volejbalisté. „Nečeká nás nic jednoduchého. Ústí má dobře zorganizovanou mezihru a i po obraně mu nahrávač výborně distribuuje míče. Navíc se posílilo o vynikajícího univerzála. Rozhodně to nebude sranda,“ varuje před sobotním utkáním asistent trenéra Tomáš Samsely.

„Stále ještě musíme nahánět body. Nadcházející zápasy se už přibližují těm v play-off. Týmy už se nemají čím překvapit. Půjde o jejich psychickou pohodu a nastavení a taky o to, kdo to bude chtít víc,“ podotýká slovenský trenér. Kladno má Ústí co vracet. Právě na půdě severočeského celku padlo po restartu UNIQA extraligy 0:3 po třech velmi vyrovnaných setech, kdy ale hrálo ve výrazně oslabené sestavě. Nyní proti němu naopak nastoupí v nejsilnějším možném složení. „Jediné, co může z naší strany platit, bude absolutní koncentrace. Doufám, že se k tomu přidá i servis a s ním i důraz a trpělivost,“ přeje si Samsely.

Soupeř vytasil trumf

Ústí v minulém kole prohrálo doma s pražskými Lvy dost možná klíčový souboj o čtvrté místo po základní části a s největší pravděpodobností tak skončí na páté pozici. V týdnu si ale spravilo chuť, když dvakrát porazilo Odolenu Vodu v osmifinále Českého poháru a vybojovalo si tak účast ve čtvrtfinále, kde vyzve právě Kladno. V sestavě severočeského celku se už ukázala i čerstvá posila a navrátilec z Belgie univerzál Matěj Šmídl. „Na servisu má pořádnou ránu,“ upozorňuje 31letý asistent. 

Orli si budou muset dát pozor i na chilského smečaře Vicenta Parraguirreho, který patří mezi nejlepší v extralize. Jako jeden ze čtyř hráčů překonal hranici 300 bodů. „Jedná se o velmi důležitou postavu, které nahrávač Bartůněk věří na bodové balóny. Má výborný útok, hraje z výšky a často míří do dlouhého rohu, což se velmi těžko brání,“ poznamenává Samsely.

Při pohledu na vzájemné zápasy se Orli s Ústím v domácím prostředí utkali v rámci nejvyšší soutěže sedmkrát, přičemž v šesti případech odcházeli jako vítězové, pokaždé za tři body. Pouze v březnu 2011 vyhrál soupeř. Svěřenci Milana Fortuníka by rádi v sobotu od 18 hodin přidali v Kladenské sportovní hale další skalp ústeckého rivala, který by jim s velkou pravděpodobností zajistil předkolo.

Do zápasu na půdě lídra UNIQA extraligy se zapojil až ve třetí sadě za stavu 2:7 z pohledu Kladna. Ani Jiří Mikulenka však nezabránil hrůzostrašné porážce s Karlovarskem 0:3. Devatenáctiletý mladík v dresu Orlů se stále ještě potýká s transformací z univerzála na smečaře, a jak sám říká, úplná přeměna ještě chvíli potrvá.

Jak vnímáte porážku s Karlovarskem s odstupem několika dnů?

Pořád stejně jako bezprostředně po zápase. Soupeř byl o hodně lepší. Hlavně na servisu. I v poli nebo na síti nás ale absolutně ubránil. Když už jsme si přihráli, tak jsme nemohli míče spolehlivě složit. Karlovarsko bylo lepší v každé činnosti. Až na druhý set, kdy jsme mu vzdorovali do stavu 19:19. Tím, že jsme na Karlovarsko nevytvářeli tlak, bylo i v prostředním dějství ve větší pohodě než my. Kdybychom výkon z této sady předvedli od začátku do konce zápasu, tak hrajeme déle a možná pro sebe získáme i nějaký set, případně bod.

Pouze druhý set by z vaší strany snesl přísnější měřítka. Co se stalo v tom prvním a třetím?

Soupeř na nás soustavně tlačil servisem a my jsme nebyli schopni odztrátovat. Jestli to bylo něčím jiným, jako například nervozitou, nedokážu říct. Na hřišti jsem od začátku nebyl. Nicméně týmová atmosféra byla před zápasem dobrá, ale v něm jsme ji nedokázali prodat.

Když se podíváme jenom na servis, tak Wiese s Indrou si na něm pomalu vystačili sami. V čem byl na příjmu největší problém?

Měli ho výborný, ať už plachtící nebo skákaný, Wiese ho dokonce varioval. Vyjma úplného začátku zápasu nikdo z nich nekazil a zejména tihle dva do něj slušně prali. Těžko se pak hledá odpověď, když soupeři servis takhle funguje. My jsme po přihrávce a následné nahrávce nebyli schopni rozhodit jejich obranu tak, abychom udělali bod a zastavili jejich nápor. Proto nás porazili takhle vysoko.

Do toho navíc vyhrál jak Zlín, tak i Příbram. Tři kola před koncem základní části se spodní část tabulky pěkně zamotala. Co jste si v šatně říkali na výsledky soupeřů?

Že je to komplikace samozřejmě, avšak nechávat náš osud v rukou ostatních, je dost krátkozraké. Musíme uhrát nějaké body, a pokud se tak ve zbylých třech kolech základní části stane, tak se nemusíme bát o to, že bychom v předkole chyběli.

Mohou být porážka ve Varech a výhry soupeřů ze spodku tabulky pro vás tím správným impulsem do nadcházejících třech duelů UNIQA extraligy?

Na podobný debakl bychom měli co nejrychleji zapomenout a nebrat ho jako hnací motor do dalších zápasů. Jako tým se musíme zamyslet, proč byl zápas ve Varech z naší strany taková katastrofa, poučit se z něj, hodit ho za hlavu a jít dál. Facka to byla pořádná. Do dalších zápasů bychom ale měli jít s čistou hlavou.

Co od nich očekáváte?

Že předvedeme dobré výkony hlavně v domácích zápasech a získáme body, abychom se mohli podívat do předkola. Při troše štěstí jít dál v play-off. Co se týče Českého poháru, tak přejít přes čtvrtfinále a pak se uvidí.

Ihned po poháru startuje předkolo, co říkáte na tento náročný program?

Náročnost a vytížení bude obrovské a pro český volejbal nezvyklé. Něčím podobným jsme si už ale prošli. Kdybychom v Poháru došli až do finále, tak by nám to dalo hodně energie do předkola. Atmosféra by se jistě zvedla a nikdo by únavu neřešil.

Na podzim jste říkal, že po Vás trenér chce, abyste se z univerzála stal smečařem. Jak jste na tom, co se této proměny týče?

Určitý pokrok tam je. Každopádně kvůli tomu, že jsem nebyl v jednu chvíli úplně ve formě, tak jsem neměl přirozeně tolik možností na hřišti, což je pro transformaci to nejdůležitější. Zlepšuji se, jak na příjmu, tak na útoku a organizaci hry. Do vyšší úrovně ale mají moje výkony ještě daleko, a ještě chvíli to bude trvat.

Kdybyste měl vybrat jednu věc, která Vám jde a naopak. Co by to bylo?

Kupodivu si myslím, že mojí předností je příjem. Na to, že se jedná o činnost, kterou jsem celý život nedělal, mám s ní menší problémy než s útokem ze zóny VI. Všechno je o tréninku a opakování. Tohle spíš posoudí ostatní, ale myslím si, že příjem není na úplně špatné úrovni a cestě. Nicméně se peru s útokem, ale i ten by se postupem času měl zlepšit.

Do Kladna jste šel s určitými ambicemi. Jak se doposud naplnily?

Ze začátku jsem si docela dost zahrál, což jsem nečekal a bylo to pro mě překvapení. Pak jsem měl horší období, což se stane každému. Jinak se mi ale letošní sezóna poměrně těžko hodnotí, když je taková všelijaká. Rozhodně není ideální. Přál bych si, abychom se pohybovali výš než ve spodních patrech tabulky a z osobního hlediska bych se chtěl více dostávat na hřiště, zapojovat se do zápasů a dostat se třeba i do základní sestavy. To už je ale na rozhodnutí trenéra a mých výkonech v tréninku samozřejmě.

V týdnu klub oznámil odchod z týmu, potažmo z vrcholového volejbalu, Vašeho bratra Vladimíra Mikulenky. Hrálo tohle nějakou roli při porážce?

Úplně si to nemyslím. V základní sestavě nebyl, navíc byl dlouho zraněný, takže se delší dobu neobjevoval. Stejně by nehrál, protože jeho zdravotní stav nebyl ještě optimální. Blokaře teď v týmu máme tři.

Jste jeho bratr, z týmu jste měl k němu nejblíž. Probírali jste spolu tohle důležité rozhodnutí?

Určitě. Nejednalo se o nic impulsivního. Několikrát jsme se o tom bavili. Vláďa má dost rozumu a v každém jeho rozhodnutí ho podporuji a věřím, že si dokáže vybrat to, co je pro něj nejlepší.

Nacházíme se na přelomu ledna a února. Vy jste v prvním ročníku vysoké školy, jak jste zvládl zkoušky?

Máme školu rozdělenou na trimestry nikoliv semestry, takže jsem neměl takový nápor ve zkouškovém období. Teď mě čekaly tři a zvládl jsem je všechny úspěšně. První už před Vánoci a další dvě jsem měl hotové dlouho před koncem ledna.

Chtěli odčinit předvánoční výprask, ale dopadli ještě hůř. Kladenští volejbalisté vzdorovali lídrovi UNIQA extraligy akorát ve druhém setu, kde favorit bodově odskočil až ke konci. V úvodním a závěrečném dějství ale Karlovarsko Orly převálcovalo a stejně jako v prosinci, tak i ve 20. kole, zvítězilo snadno a rychle 3:0.

Vzdor ve druhém setu na vylepšení celkového výsledku nic nezměnil. Kladenští volejbalisté si ze západu Čech odváží debakl, ve který se zápas začal proměňovat již v první sadě, kdy Orli působili, jako by byli ještě v autobuse. Prostřední sada dávala do stavu 18:18 naději na možné trápení favorita, které se však nekonalo. Zápas do svých rukou totiž vzalo trio Keemink, Indra a Wiese a proměnilo ho ve vlastní show, když závěr sady patřil zejména jim třem.

První a třetí set se pak nesl plně v režii domácích. Kladenští si v obou dějstvích připsali pouze osm úspěšných útoků. Zbytek bodů obstaralo osm zkažených servisů Karlovarska případně úspěchy na bloku a na podání. „Ve hře je strašně moc chyb. Nefungují nám základy volejbalu – dobře přihrát, hrát side-out. Když chceme něco ubránit, tak náš servis postrádá kvalitu, s takovým výkonem nemůžeme týmy jako Karlovarsko pozlobit,“ shrnul utkání a výkon svých svěřenců první asistent trenéra Tomáš John.

Svěřenci hlavního kouče Milana Fortuníka si nevěděli rady zejména s dvojící Indra-Wiese, kteří se postarali celkem o 27 bodů Karlovarska, a vlastní výkony podtrhli čtyřmi, respektive třemi přímými body z podání. „Nebylo to o tom, že bychom neubránili jen tyhle dva, neubránili jsme skoro nikoho,“ podotkl John.

„Dostali jsme kvalitně nařezáno. Myslel jsem si, že Karlovarsko potrápíme více. Nepřihráli jsme si tak, jak jsme chtěli a od toho se to všechno odvíjí,“ smutnil slovenský blokař Lukáš Kyjanica. „Tady jsme mohli jenom překvapit a hrát s volností. Místo toho jsme naopak sami sebe poslali ještě do větších potíží, takže těžko říct, jak odehrajeme zbylé tři zápasy základní části,“ poukazuje John na nadcházející domácí duely s Ústím a Ostravou, potažmo závěrečný match v Odolene Vodě.

Karlovarsko – Kladno 3:0 (12, 19, 13)
Sestava: Zajíček, Křesťan, Hýský, Kyjanica, Palgut, Kraffer, libero Kunc. Střídali: Lohr, Mikulenka J.
Nejvíce bodů: Wiese 14, Indra 13, Lux 11 – Křesťan 8, Hýský 7, Kraffer 6
Rozhodčí: Buchar – Činátl

Kladenští volejbalisté budou čelit o posledním lednovém víkendu nejtěžšímu možnému soupeři, a ještě k tomu na jeho půdě. Ve 20. kole UNIQA extraligy je čeká obtížná prověrka s aktuálním lídrem soutěže z Karlových Varů. Trenér Milan Fortuník i jeho svěřenci jedou na západ Čech s jasným cílem. Odčinit domácí potupnou prohru 0:3, kdy před Vánoci podle svých slov předvedli nejhorší výkon, a naladit se na předkolo play-off.

To utkání mají všichni ještě v paměti. Aby také ne. Hodit za hlavu se totiž jen tak nedá. „Musíme zapomenout na zápas, který jsme odehráli doma, protože to byla velká bída. Vary jely pomalu ani ne za hodinu domů,“ říká smečař Tomáš Hýský. „Nemáme co ztratit, můžeme jenom překvapit a předvést s nimi lepší výkon než před Vánoci. Z naší strany se jednalo o nejhorší zápas, který jsme v letošní sezóně odehráli,“ přidává se k němu slovenský blokař Lukáš Kyjanica.

I trenér Milan Fortuník hovoří směrem k týmu Karlovarska v podobném duchu. „Veze se na vlně, má výborné hráče, širokou lavičku a proti němu můžeme jenom překvapit. Budu rád, když bude zápas z naší strany bojovnější a potrápíme je,“ dodává kouč Orlů. „V domácím utkání nás soupeř jednoznačně přehrál. Byl bych rád, kdybychom zlepšili výkon a byli vyrovnaným sokem,“ vyhlíží sobotní duel zkušený stratég.

Karlovarsko je dlouhodobě prvním týmem UNIQA extraligy, nicméně naposledy v dohrávce 7. kola padlo v Českých Budějovicích a zkomplikovalo si tak cestu za vítězstvím po základní části. Doma se mu ale daří náramně. Jako jeden ze dvou týmů na vlastní palubovce neztratil ještě ani bod. „Zápas s Jihostrojem jsme si rozebírali na videu. Víme, co na něj hrát. Jedná se ale o tak zkušený tým, že podobný výkon už nezopakuje a bude chtít určitě bodovat, o to víc když posledně ztratil v Budějovicích,“ tuší Kyjanica.

Střetnutí na západě Čech nabídne duel dvou předních diagonálních hráčů, domácího Patrika Indry a Filipa Křesťana na kladenské straně. Mezi univerzály jim patří druhé, respektive čtvrté místo, a co se týče nejlépe bodujících hráčů, tak oba patří do elitní sedmičky. Volejbalista Karlovarska má se 272 body jen minimální náskok na eso Orlů. Podobně je tomu tak i mezi blokaři. Třetímu Vojtěchu Patočkovi dýchají na záda čtvrtý Lukáš Kyjanica se šestým Adamem Zajíčkem. Utkání v Hale míčových sportů začíná v 18 hodin.

Po dvou výhrách přišla první letošní porážka. Kladenští volejbalisté byli Liberci vyrovnaným soupeřem, nicméně v závěrech setů se mu museli poklonit. Jednou z možných příčin porážek 0:3 je, že hlavní útočná síla Orlů Filip Křesťan neúřadoval na servisu i na útoku tolik, jako v předchozích zápasech. Zkušený univerzál si z toho ale hlavu nedělá, naopak už vzhlíží k nadcházejícím utkáním, kde by měly jeho i týmové výkony gradovat.

Jak jste prohru s Libercem viděl z Vašeho pohledu?

Výsledek sice 0:3, ale všechny sety jsme ztratili až v závěru. Liberec je jedním z aspirantů na titul. Mrzí mě, že občas hrajeme zamlkle, nebo se bojíme. Z takového soupeře bychom ale neměli mít respekt, naopak bychom měli odevzdat maximum, což nejsme schopni udělat. Jinak si nemyslím, že se jednalo o extrémní průšvih. Myslel jsem si však, že náš výkon bude lepší, protože tréninky se oproti začátku sezóny zlepšují. Škoda, že jsme je neproměnili v něco víc. Naše hra stále obsahuje nevynucené chyby, které bychom dělat neměli. Těžko říct, z čeho pramení, protože se většinou opakují. Jedná se o zbytečné věci typu špatného odbití při nahrávce z pole. Vždy je to blbá souhra náhod.

Proč tedy vaše hra stále obsahuje chyby, které se opakují?

Upřímně to není o tom, že bychom je chtěli dělat, ale že například v útoku vyřešíme některé situace špatně. Musíme totiž rychle vyhodnotit, zda míč napálit, nebo ho zalít za blok a někteří z nás hrajeme na hraně rizika i v případě, že nahrávka není ideální. A takhle je to se vším.

Jak to myslíte?

Čekali jsme, že v tabulce budeme mnohem výše. Že nám to nejde, nás psychicky sráží. Stejně je to i se zápasy. Jdeme do nich s určitou vizí, ale tím, že se tak neděje, se dostaneme do nepohody, což pak na některé lidi možná působí tak, že nefungujeme tak, jak bychom měli. Taky bych si upřímně od sebe představoval daleko víc, ale volejbal je kolektivní sport a jsem závislý i na výkonu ostatních, nejen na svých. Snažím se dělat maximum pro tým, ale moje hra se odvíjí i od toho, jak k zápasu přistoupí nahrávač a jak jemu to jde. On je dirigent naší hry, a pokud mu nahrávky nevychází, tak se s nimi poté pereme.

Bylo tomu tak i v souboji s Libercem? Tam jste se oproti minulým zápasům nedostával tolik do hry a když, tak jste měl velmi složitou pozici. Zároveň jste si připsal jen 8 bodů…

To bylo zapříčiněno tím, že distribuce nahrávek byla jiná než obvykle. Nejvíc jich totiž dostal Tomáš Hýský, kterému se dařilo. V prvním setu jsem měl nadstandardní úspěšnost v útoku okolo 85 %. Souhrou náhod jsem ve druhém dějství odnesl těžké nahrávky, se kterými jsem si moc neporadil, což byla moje chyba a třetí sada byla z mé strany v normálu, dostal jsem ale jenom čtyři nahrávky.

Z celého týmu riskujete nejvíc zejména na podání. V posledních zápasech servisy doprovázíte i hlasitým projevem. Je to váš trumf, na který sázíte?

Servis je určitě mojí předností, stejně jako útok. Samozřejmě podání, které se mi povedlo například v Beskydech, se nepodaří v každém zápase. Když mi sedne, máme velkou výhodu, protože odtáhnu soupeře od sítě a máme pak lepší výchozí postavení v obraně. V opačném případě ale můžu zbytku družstva uškodit. Co se týče rizika, tak jsem měl na mysli hlavně při útoku. Jsem jedním z hráčů, kteří jsou nejvíce krát zablokováni. O mně to může vypovídat, že buď neumím útočit, anebo jdu na hranu rizika. Pořád je lepší blok než aut. Na podání máme od trenéra volnou ruku a před podáním musím sám vyhodnotit, jak se cítím. Když se mi extrémně nedaří, tak z něj slevím. Většinou mi v letošní sezóně ale jde. Týmu tak spíš pomáhám, než škodím (Filip Křesťan je s 38 esy nejlépe podávajícím hráčem v rámci UNIQA extraligy – pozn. red.).

Soupeři většinou při Vašich servisech volí záměrně oddechové časy, aby vás rozhodili. Jak se s tím perete?

Neřeším, jestli si soupeř bere oddechový čas, nebo je konec setu. Když si věřím a mám servis pod kontrolou, tak jdu do něj pořád stejně.

Při zápasech také nelze přehlédnout, že se často vztekáte a vypouštíte ze sebe negativní emoce. Navenek to na první pohled vypadá, že týmu můžete škodit. Jak to ve skutečnosti ale máte?

Na lidi občas moje chování působí, že se vztekám a moje pozornost se tak odvádí někam jinam, nebo že se chci na hřišti s někým hádat. Rozhodně to tak není. V daný okamžik mi naštvanost pomáhá mnohem víc, než kdybych zůstal v klidu a udržel nervy na uzdě. Emoce ke mně patří a jsem tím známý.

Závěr základní části se nekompromisně blíží. Bude pro vás po prohře s Libercem nyní stěžejní udržet osmé místo?

Není pro nás důležité, na jaké pozici skončíme, ale jaký volejbal budeme hrát. Pokud předvedeme naše nejlepší výkony, které jsme ukázali proti silnějším soupeřům, a dokážeme si je přenést do zápasů předkola, tak o nás nemám vůbec strach.

Nicméně výhoda domácí haly se v play-off hodí ne?

Samozřejmě že taky bude hrát svým způsobem roli. Jsem už ale zkušený hráč a vím, že tento fakt může být klidně i pro domácí týmy svazující, protože týmy zespodu tabulky nemají co ztratit. Bylo by určitě fajn, kdybychom byli šestí nebo sedmí, ale možnost dostat se na tyhle pozice jsme ztratili v průběhu sezóny. Nemá smysl se k tomu už vracet.

Soudě dle Vašich slov vám nepůjde v posledních čtyřech kolech zas tolik o body, jako spíš o to se naladit na předkolo, je to tak?

V těch zápasech se musíme dostat do herní pohody. Mít z volejbalu dobrý pocit. Sport je takový, že jeden zápas vás nesmírně nakopne, další zase rozhodí. Primární je to, abychom se soustředili a odváděli výkony na maximum v tréninku a následně je přenesli do zápasů. Zároveň jsme si vědomi toho, že po konci základní části přijde Český pohár a ten bude pro nás také důležitý. Musíme se soustředit na naši hru a odstranit z ní co nejrychleji nedostatky, nemáme na to ale moc času.

Co se týče předkola, tak do něj se vám jako pravděpodobný soupeř rýsuje někdo z dvojice Brno a Beskydy. Koho byste raději chtěl?

Je mi to jedno. Ale kdybych si měl vybrat, tak bych si víc přál Beskydy. Brno je více kousavé, nicméně všichni v předkole nemají co ztratit. Sezóna se takhle vykrystalizovala. Ani jeden z týmů, který se nachází ve spodku tabulky, tam rozhodně nechce být. Přeji si postup a v play-off následně narazit na někoho silného. Stejně si teď nemůžeme vybírat. Alespoň si zahrajeme dobrý volejbal.

Střetnutí s favoritem ukázalo vzestupnou tendenci předváděných lednových výkonů. Kladenští volejbalisté ale tentokrát narazili. V domácím prostředí padli v 19. kole UNIQA extraligy s Libercem 0:3. Dukla si utkání zkušeně ohlídala, Orly nepustila ani do jedné ze tří koncovek a odvezla si tak domů všechny body.

I přes prohru mohli kladenští volejbalisté odcházet z palubovky se vztyčenou hlavou. Podruhé v sezóně sice pro ně střetnutí s Duklou skončilo bez získaného setu, avšak předvedená hra vykazuje stále se zlepšující výkony směrem k vyřazovacím bojům. „Zápas z naší strany nebyl zas tak strašný. Rozhodly naše chyby. Udělali jsme jich více než Liberec. Soupeř mnohem lépe dohrával bodové situace a my jsme neplnili taktické pokyny, které jsme si řekli,“ shrnul prohru kapitán Adam Zajíček.

Orli v celém zápase vedli pouze krátce v závěrečné sadě, kdy se dostali do vedení 4:2, které ale záhy ztratili. Až na tento malý úsek měli hosté jinak utkání plně pod kontrolou. Vždy, když se k nim Kladenští přiblížili, hned vzápětí hráči Dukly rychle odskočili. A to hlavně kvůli chybám domácích v útočné fázi.

Trenér Milan Fortuník moc dobře před zápasem věděl, na jaké zbraně soupeře se připravit. Apeloval na vlastní svěřence, aby si dali pozor na servis i obranu soupeře. Marně. Hosté v obou disciplínách dominovali. Liberec se v důležitých chvílích mohl opřít o servis, přičemž si z něj připsal šest es. Oproti tomu Kladno žádné. 

Podobně tomu bylo také v obraně nad sítí, kde vládl zejména liberecký matador Jakub Veselý. Ostřílený blokař zaznamenal z bloku stejně bodů, jako všichni kladenští volejbalisté v této defenzivní činnosti dohromady. Hosté na bloku přehráli Orly 12:5. „V utkání jsme znali svého pána a podle toho jsme hráli. Nedokázali jsme více vzdorovat. Dukla v pohodě získala tři body,“ konstatoval po zápase trenér Fortuník smířený s prohrou.

Kladno – Liberec 0:3 (-20, -21, -21)
Sestava: Zajíček, Křesťan, Hýský, Kyjanica, Palgut, Kraffer, libero Kunc. Střídali: Lohr, Mikulenka J. 
Nejvíce bodů: Hýský 15, Křesťan 8, Palgut a Kraffer (oba 5) – Kriško M. 15, Kriško T. 12, Veselý 10.
Rozhodčí: Krtička – Nedbálek

Stoprocentní bilancí se mohou pyšnit kladenští volejbalisté v roce 2021. Nyní před nimi stojí prověrka z kategorie těch těžších, která prověří jejich navrácenou herní pohodu z předchozích dvou duelů. K utkání 19. kola UNIQA extraligy do Kladenské sportovní haly zavítá aktuálně třetí Liberec. Svěřenci Milana Fortuníka chtějí bodovat i s Duklou, a zabojovat tak ještě o možné šesté místo, či alespoň upevnit pozici pro předkolo play-off. Utkání začíná v sobotu mimořádně od 16 hodin.

Dvěma utkáními pravdy prošli bez vážnějších problémů a odnesli si z nich šest cenných bodů. Ty budou chtít kladenští volejbalisté potvrdit v domácím prostředí i proti Liberci. Do jejich haly ale zamíří jeden z aspirantů na mistrovský titul. „Jedná se o tým s velkou hráčskou kvalitou, širokou lavičkou a mnoha zkušenými reprezentanty z Čech, ale i zahraničí,“ říká s respektem na adresu Dukly trenér Orlů Milan Fortuník.

Zkušený kladenský kouč ví, že oproti duelům s Příbramí a Beskydami čeká jeho svěřence diametrálně odlišný soupeř. „Rozpoložení Liberce je úplně jiné a v tabulce je mnohem výše. Jeho hráči jsou schopni se na zápas plně koncentrovat, i když hrají se soupeřem z nižších pater tabulky,“ uvědomuje si trenér Orlů.

Chtějí překvapit

Zatímco v úvodních lednových duelech museli jeho svěřenci vyhrát, aby se mohli těšit na vyřazovací boje, tak v následujících dvou mohou spíše překvapit, přesto chce Fortuník natáhnout bodovou sérii i proti Severočechům. „Jdeme do toho s tím, že nás čeká těžký zápas, ale že chceme bodovat. Ve skrytu duše myslíme na výhru, ale bude to obtížné,“ tuší kladenský stratég.

Vše se bude odvíjet od příjmu a také toho, jak si následně kladenský útočný arzenál poradí s obranou soupeře. „Utkání bude o tom, jestli ustojíme jejich tlak na servisu a zda si dokážeme věřit na jejich kvalitní obranu,“ poodkrývá Fortuník potenciální klíče k úspěchu. „Všichni budou muset podat výkon na hranici svých možností a být odvážní. Liberec má řadu hráčů s kvalitním servisem. Nesmíme se tak bát určitých situací na přihrávce a útočit se strachem, protože oni bránit umí,“ dodává vzápětí.

Liberec je aktuálně třetí s minimální ztrátou na druhé České Budějovice a stejná pozice mu přísluší i v tabulce venkovních utkání, kdy v osmi duelech uhrál 14 bodů. Kladno však doma na Severočechy umí, z posledních šesti vzájemných střetnutí jich vyhrálo na vlastní palubovce hned pět a v sobotu by k nim rádo přidalo další. „Jdeme do zápasu s tím, že se nám doma daří hrát lépe než venku. Když nepočítám duel s Karlovarskem, tak proti Budějovicím a Lvům se hrál dobrý volejbal,“ konstatuje Fortuník. O tom, jestli Orli rozvinou svou lednovou herní pohodu dost možná rozhodne hned úvodní set. Vzdor proti severočeskému celku začne v sobotu v 16 hodin.  

Do kladenské kabiny přišel jako vánoční dárek. Trenér Milan Fortuník musel na konci minulého kalendářního roku urychleně vyřešit situaci poté, co se na delší dobu zranil Vladimír Mikulenka. Za pomoci asistenta Tomáše Johna oslovil 29letého blokaře Michala Lohra, který se tak vrátil k volejbalu na nejvyšší úrovni po téměř čtyřech letech, přičemž ještě mezi svátky naskočil do zápasu proti Lvům. Mezi Orly je tak už měsíc a v Beskydech se postaral o proměněný mečbol. Kladno i díky němu zvítězilo ve veledůležitém utkání 3:1. 

V týmu jste krátce. První výhry venku jste se dočkali až v lednu. Bylo už na čase?

Jednoznačně! Sice jsem, kromě toho pražského utkání na konci minulého roku, u ostatních nebyl. Pro mě osobně se zas o tak dlouhou sérii nejednalo, ale co jsem se koukal na předešlé výsledky, tak už bylo potřeba zvítězit. Hlavně kvůli psychice a sebevědomí týmu.

V novém roce jste vybojovali dvě plnohodnotná vítězství, a ještě s přímými konkurenty v boji o předkolo play-off. Jsou získané body o to důležitější i z psychologického hlediska?

Určitě. Výhrami jsme si přiblížili vyřazovací boje. Náš cíl je ideálně se vyhnout předkolu a jít tak přímo do čtvrtfinále. Poslední dva vyhrané duely nám k tomu výrazně pomohly.

Nyní vás čekají střetnutí s Libercem a Karlovarskem, do kterých však můžete jít po dvou výhrách s čistou hlavou a vědomím, že nemáte co ztratit. Zužitkujete vaše dobré psychické rozpoložení i ve dvou nadcházejících těžkých duelech?

Nemáme co ztratit a můžeme pouze překvapit. Samozřejmě, pokud chceme pomýšlet na přímý postup do čtvrtfinále, musíme s nimi bodovat. Pro nás byly náročnější odehrané duely s Příbramí a v Beskydech, kde jsme potřebovali vyhrát a všichni jsme si uvědomovali jejich důležitost.

Zatímco domácí duel s Příbramí jste měli víceméně pod kontrolou, tak v Beskydech jste utkání museli otáčet. Zlomil se zápas na vaši stranu parádní sérií při podání Filipa Křesťana, kdy jste uhráli osm bodů v řadě?

Prvotně jsme se k ní ani neměli dostat. Celou dobu jsme měli hrát lépe a nevypínat, což se nám bohužel stává. Samozřejmě, že Křesťanova série pomohla a utkání zlomila.

Zmínil jste pojem nevypínat. Máte na mysli například koncovku úvodní sady, ve které jste vedli 24:21, celkem jste měli pět setbolů, a přesto jste ji ztratili?

Přesně tyhle momenty nás sráží. Ostatně byly k vidění i v zápasech se Lvy, hlavně v tom domácím, kde se hrál rekordně dlouhý set. Podle mě jsme ho nezvládli v hlavách.

Do zápasů zasahujete sporadicky, nicméně v tom posledním jste proměnil mečbol. Dokážete si ho ještě při té euforii vybavit?

Nejednalo se o nic plánovaného. Byl to spíš náhodný míč a taková znouzectnost (směje se). Za mě super. Mám radost, že se mi podařilo udělat konečně přímý bod a zároveň trošku pomoci týmu.

Očekáváte, že díky tomu přispějete do týmové pokladny, až dorazíte na trénink?

Něco takového v šatně už padlo, takže si na trénink budu muset přinést peněženku (směje se).

K volejbalu jste se vrátil po necelých čtyřech letech. Co Vás k tomu vedlo?

Upřímně ani nevím. Byla to spíš shoda náhod. Nebylo to tak, že bych se chtěl vyloženě někam vracet. Situace byla taková, že se v Kladně zranil Vláďa Mikulenka a trenér Tomáš John si vzpomněl na mě. Znal mě z ČZU, a tak mi zavolal, zda bych neměl zájem. V současné době jsem rád za jakýkoliv pohyb a zároveň jsem byl rád, že jsem mohl vypadnout z domova.

Jaké to bylo pro Vás překvapení, když jste zvedl telefon a v něm jste od Johna uslyšel otázku „Nechceš jít hrát za Kladno“?

Velké! Nezajímal jsem se, co se kde děje. Na jednu stranu mě zájem ze strany Kladna potěšil. Na tu druhou se přidala i nervozita s nejistotou, jak budu herně po tak dlouhé době vypadat. Pocity byly smíšené, ale nakonec převládlo těšení.

Rozmýšlel jste se dlouho?

Musel jsem to probrat i doma. S manželkou vychováváme čtyřletou dcerku, takže jsem chtěl vědět, jestli žena bude zvládat víkendy, když nebudu doma. Vyšla mi naprosto vstříc a maximálně mě podpořila. Jeden večer jsme si popovídali a bylo víceméně jasno (usmívá se).

Hrálo narození dcery před čtyřmi lety velkou roli v ukončení, respektive přerušení Vaší profesionální kariéry?

Tu nejdůležitější. Nechtěl jsem, aby můj režim vypadal tak, že přes den budu v práci, večer na tréninku, v sobotu na zápase a malou uvidím jen v neděli. Takhle jsem to fakt nechtěl.

Nepřemýšlel jste o návratu na volejbalové palubovky už dřív?

Upřímně, nepřemýšlel. Asi jsem si za tu dobu zvykl na volné víkendy a asi i trochu zlenivěl. Ani jsem se nesnažil aktivně někam vrátit. Zpohodlněl jsem.

Vznikla podle toho i Vaše dohoda s klubem, že budete chodit trénovat pouze v úterý a ve čtvrtek?

To je primárně kvůli práci. Častěji bych tréninky bohužel nestíhal. Takže program úterý, čtvrtek a zápasy v sobotu je takto nastaven primárně kvůli práci.

Jaké to bylo se po tak dlouhé době nasoukat do sálové obuvi a obléknout tréninkový set?

Bolavé (směje se). Začátek bolel a bolí pořád. Tělo si zvyká. Volejbal jsem sice úplně neopustil, hrál jsem Krajský přebor, takže jsem měl jeden trénink a zápas týdně. Nicméně srovnávat s extraligovou úrovní se to nedá (směje se).

Váš návrat byl o to pikantnější, že jste poprvé nastoupil proti Lvům, tedy týmu, ve kterém jste tehdy končil kariéru. Co se Vám honilo v hlavě, když jste se vracel do extraligy a hned proti bývalému klubu?

Ještě tak před dvěma lety by pro mě měl návrat větší váhu. V současném týmu Pražanů totiž, vyjma pár mladších kluků, které jsem kdysi trénoval, nikoho neznám. Znám samozřejmě lidi z vedení, nicméně na nějaké hecování nedošlo a ani mé pocity nebyly nijak zvláštní. Pro mě to je cizí tým. Odcházel jsem z ČZU, teď už jsou to Lvi.

Zpět k volejbalu. Jaká je vlastně Vaše dohoda s trenérem Fortuníkem?

Jsme domluvení do konce sezóny. Moje informace jsou takové, že by se Vláďa Mikulenka měl dát do příští sezóny zcela dohromady. Moje tendence nejsou tady restartovat kariéru. Až se vrátí, tak postupně odejdu.

A schováte se zpátky do ústraní. Žádné pokračování na další roky tedy neplánujete?

Nikdy neříkej nikdy. V plánu to nemám, což jsem neměl ani tenhle návrat. V současnosti neplánuji žádný restart kariéry.

V týmu jste už měsíc. Už jste se stihl s ostatními poznat, sehrát a podobně?

Výhoda je v tom, že spoustu hráčů znám z dřívějška. Sice spíše jako soupeře, ale známe se. S některými jsem dokonce i hrál, například s Filipem Křesťanem v Praze, takže přijetí a poznávání bylo o to jednodušší. Co se týče sehrávání s Filipem Palgutem, tak tam to ještě nějaký čas potrvá, není to ideální. Zapříčiněno je to hlavně mnou. Zvykám si na rychlejší tempo a pomalu se do něj dostávám.

Z vlastní pozice jste tedy rád, že chodíte pouze na pár výměn?

Nešel jsem do Kladna s tím, že bych okamžitě stabilně hrát. Upřímně jsem ani nepočítal s tím, že nastoupím hned do utkání proti Lvům. Bylo mi jasné, že budu plnit roli třetího blokaře, a když bude nejhůře, tak půjdu hrát. S tím jsem do toho šel.

Co volejbalové návyky. Jak dlouho Vám trvalo, než jste si je zase osahal?

Pořád si zvykám. Posledních 3,5 roku jsem hrál v Krajském přeboru na pozici univerzála, teď se zase vracím na blok. Není to nic, co by člověk zapomněl. Je to jako jízda na kole. Musím si vše oživit, nicméně cítím, že už se do toho zase dostávám.

Drtivá většina týmu odjela k zápasu do Beskyd už v pátek. Vy jste přijel až v sobotu. Kvůli práci?

Ano. Spoluhráči odjížděli v pátek po obědě a já jsem ještě ve čtyři odpoledne telefonoval s firmami a zjišťoval ještě nějaké pracovní situace.

Pracujete ve společnosti Unilever na pozici plánovače zakázek. Je v současné době složitější je plánovat?

Starám se o zásoby dezinfekcí a čističů, které má naše firma v portfoliu.

To jste měl v minulém roce asi hodně práce, že?

Až moc (usmívá se).

Dezinfekce byla v posledním roce jedním nejžádanějších zboží. Dokázal jste si vůbec odpočinout?

V poslední době nebylo ani moc jak. Možná o víkendech. Každý rodič mi dá ale za pravdu, že se nejedná úplně o stoprocentní odpočinek, protože práci vystřídá spousta starostí kolem dítěte. I manželka má práci, která vyžaduje spoustu času. Naše dny vypadaly tak, že jsme ráno usedli k počítačům a vypínali je, abychom se postarali o dcerku. Soboty nebo neděle jsme se snažili trávit aktivními výlety do přírody. Rok 2020 byl zkrátka velmi náročný.

V roce 2021 jsou zatím stoprocentní. Kladenští volejbalisté odrazili útok i dalšího soupeře bojujícího o předkolo play-off a po Příbrami porazili v 18. kole UNIQA extraligy i Beskydy, na jejichž půdě zvítězili 3:1. Svěřenci Milana Fortuníka si tak připsali nejen první venkovní výhru v letošní sezóně, ale také premiérově druhé vítězství v řadě. Díky němu se posunuli na osmé místo v tabulce.

Dramaticky vyrovnaný zápas sousedů v tabulce se začal lámat na kladenskou stranu v prostřední pasáži třetí sady, kdy Beskydy vedly 15:12 a směřovaly za vedením 2:1 na sety. Míče se však chopil Filip Křesťan a osmibodovou sérií na servisu zavelel k obratu. K jeho útočnému výpadu a dvojici es se dvěma bloky a útokem přidal slovenský reprezentant Lukáš Kyjanica a společnými silami tak zdeptali obranu soupeře. „Určitě ta série utkání zlomila, nicméně jsme se k ní neměli ani dostat. Celou dobu jsme měli hrát lépe,“ podotkl blokař Michal Lohr. Domácí se pokusili na Orly ve třetí sadě ještě dotáhnout, Kyjanica byl ale proti. Tečku za třetím dějstvím napsal útokem hrdina Orlů Křesťan.

Získaný třetí set svěřence Milana Fortuníka uklidnil. Domácí začali chybovat, a když se dostali do útoku, tak jim na síti vystavil stopku Adam Zajíček, který si tak alespoň částečně pozvedl sebevědomí. „Kdyby se mi nepovedlo udělat sérii bodových bloků, tak bychom se daleko více trápili. Sám jsem ale odehrál špatný zápas,“ řekl skepticky po utkání kapitán Kladna. Beskydy se sice ještě snažily stáhnout čtyřbodové manko, Kladno je ale zpátky do zápasu již nepustilo a vybojovalo tak první venkovní vítězství v ročníku 2020/2021.

Znouzectnost slavila úspěch

„Měl bych větší radost, kdyby předvedená hra byla dominantnější. Zatím bohužel neodpovídá výkonům týmu, který nechce být na spodních pozicích v tabulce. Měli bychom hrát diametrálně jinak, než jsme odehráli takhle důležitý zápas,“ prohlásil po výhře v Beskydech Zajíček. Lídr Orlů byl naštvaný zejména na ztracenou úvodní sadu, ve které Kladenští ztratili vedení 24:21 a celkově prohospodařili pět setbolů. Utkání tak museli otáčet. „Nesmíme polevit v nasazení, což se nám v poslední době bohužel stává,“ konstatoval Lohr.

Nejčerstvější posila Kladna zatím zasahuje do zápasů sporadicky. V Beskydech se ale dočkala prvního bodu po příchodu mezi Orly. „Nejednalo se o nic plánovaného. Spíš náhoda, znouzectnost. Mám radost, že se mi konečně podařilo udělat přímý bod a pomoci týmu,“ komentoval Lohr proměněný mečbol z neobvyklé pozice na hlavním kůle, kterým stvrdil první venkovní kladenskou výhru v téhle sezóně. Navíc za něj přispěje i do týmové pokladny. „Hned v šatně něco takového padlo. Na trénink si budu muset přinést peněženku,“ dodal s úsměvem 29letý blokař.

Beskydy – Kladno 1:3 (-27, 23, 22, 18)
Sestava: Kyjanica, Palgut, Kraffer, Zajíček, Křesťan, Hýský, libero Kunc. Střídali: Lohr, Vostárek
Nejvíce bodů: Romanutti 13, Krysiak, August, Mečiar, Široký (všichni 9) – Křesťan, Kraffer (oba 15), Hýský 11
Rozhodčí: Gall – Spáčil