Rubrika: A tým

Orli odstartovali přípravu, většina cizinců teprve přilétne

Dvouměsíční oddych od volejbalu skončil, začíná se dřít. Už tři týdny jsou kladenští Orli v plném zápřahu pod vedením kondičního trenéra Matyáše Myškovského. Jeho svěřenci mají za sebou teprve třetinu nachystaných dávek. Letošní letní příprava přinese, stejně jako každá jiná, krev, pot a slzy. Nyní bude mít devět týdnů a poté se plynně přejde už na start UNIQA extraligy.

Stejně jako loni se v týdnu na přelomu července a srpna slétli Orli, aby zahájili letní přípravu. Tentokrát ovšem s jistou drobnou změnou. Na startu devítitýdenního tréninkového maratónu se sešli pouze mladší hráči. Starší a zkušenější měli ještě týden volna navíc a připojili se později. „U juniorů a kadetů jsme tento způsob zvolili především z důvodu ‘přípravy před přípravou‘. Chceme si omrknout, jak se budou orientovat v konkrétním tréninku, a následně se rozhodneme, zda budou mít nějaké úlevy nebo změny,“ objasňuje jednu z novinek letošní přípravy kondiční kouč Myškovský.

Orli budou i letos využívat především Městský stadion Sletiště, dále posilovnu BIOS a tréninky je čekají samozřejmě i v Kladenské sportovní hale. Devět týdnů bude rozděleno do tří cyklů. Každý z nich bude mít jinou náplň a systém tréninků. „V prvním se budeme věnovat hodně objemu práce a atletické přípravě, kombinované s kvalitní regenerací a nastavení systému před-rehabilitace,“ odtajnil Myškovský první třetinu letní přípravy, která se už chýlí ke konci.

Od poloviny srpna se přejde na hybrid mezi kondiční a volejbalovou přípravou, kdy odpadne atletika, přibude volejbal a přípravné zápasy a turnaje. Poslední část bude věnována ladění formy a především kvalitě, rychlosti a herním dovednostem. Volejbalisté naopak přijdou o jeden z klasických vrcholů letní přípravy, kdy místo tradičního cyklovýletu dorazí na Křivoklát Písku auty. Mladší kategorie, které tou dobou budou míst soustředění, se však mohou opět těšit na setkání s hráči A-týmu.

Změny pouze v detailech

Kondiční trenér kladenských volejbalistů oproti loňsku nic zásadního nepřichystal. Podle jeho slov se minulá příprava ukázala jako kvalitní a do extraligy vstoupilo Kladno slušnými výkony. Nebýt koronavirové karantény a následného přerušení nejvyšší soutěže, měla by forma Orlů jistě vzestupnou tendenci.

Nicméně pár detailů se letos objeví poprvé. „Mírně se bude měnit skladba jednotlivých tréninků a větší diverzifikace jednotlivých prvků jak podle postů, tak věku. K dispozici bude více techniky a metod, které nám pomohou k objektivnějšímu mapování tréninkové zátěže, a následně i vyhodnocování kvality regenerace,“ vysvětluje kondiční kouč Orlů.

Zřejmě největší změnou tak bude systém mapování kvality regenerace a subjektivního pocitu hráčů. „Máme vypracovaný soubor, který budou hráči pravidelně vyplňovat a stejně tak každý den reportovat o svých pocitech. Z těchto informací se dozvíme, jak kvalitní mají hráči regeneraci, zda pro ni děláme vše my i oni a v neposlední řadě, jak míra jejich únavy koresponduje s námi předpokládanou,“ upřesňuje Myškovský.

Sekundární jazykový výzva

Jeho úkolem pak následně bude všechno vyhodnotit, a následně upravit typ/frekvenci nebo skladbu tréninků a regenerace k co nejlepší optimalizaci tréninkového procesu. Dále se bude využívat systém, který nejen při tréninku, ale i zápase změří počet a kvalitu všech výskoků každého jednotlivce.

Sekundární výzvou bude pro Myškovského procvičení angličtiny, neboť oproti loňsku bude v kladenském kádru hned čtveřice cizinců a tak vše bude muset vysvětlovat jinak než pouze v mateřském jazyce.

„Beru to i částečně jako výzvu na zdokonalení profesní angličtiny, nicméně předloni s tím nebyl problém, a věřím, že nebude ani letos. Samozřejmě pokud vysvětluji něco z oblasti fyziologie či se snažím popisovat jednotlivá cvičení, mám v českém jazyce poněkud širší slovní zásobu,“ podotýká Myškovský. On sám už se se všemi zahraničními hráči zkontaktoval a podle zpráv vše nasvědčuje tomu, že spolupráce bude bezproblémová.

UNIQA Extraliga zná svůj rozpis. Kladno začne v Ústí

Nejvyšší volejbalová soutěž mužů odhalila jízdní řád pro ročník 2021/2022. Kladno začne nadcházející sezónu UNIQA extraligy na svatého Václava v Ústí, doma se poprvé představí v dalším kole, kdy přivítá pražské Lvy. Základní část začne 28. září a skončí 12. března 2022. Domácí zápasy budou hrát Orli vždy v sobotu od 18 hodin. Na podzim se ale můžou některé zápasy přesunout na jiný den.

Nový ročník UNIQA extraligy začne netradičně v úterý o státní svátek svatého Václava pouhých devět dní po skončení mistrovství Evropy. Následně už se najede na klasický víkendový režim, kdy se bude hrát vždy jedno kolo týdně. „Některé týmy mají stejné problémy jako my, tedy že jim přijedou hráči z národních týmů až těsně před startem soutěže. Je to vždy složité, protože není jasné, jak které družstvo posílí a jak si hráči sednou,“ podotýká majitel a trenér kladenského týmu Milan Fortuník.

Jeho svěřenci začnou nový ročník 28. září v severočeském Ústí, které hodně posílilo před startem nadcházející sezóny a navíc se těší i na start na evropské scéně. „Kádr se tam hodně obměnil. Je tam nová útočná osa nahrávač-univerzál, tak to bude nesmírně zajímavé utkání,“ říká Fortuník k zahajovacímu utkání.

Poprvé doma s Prahou

O prvním říjnovém víkendu je pak čeká domácí premiéra s ambiciózními pražskými Lvy. „Očekávám, že budou velmi silným soupeřem. Je to jeden z adeptů na nejvyšší příčky v extralize. Start je to těžký, ale všichni si přejeme, aby se jednak hrálo a aby to bylo s diváky,“ dodává kladenský šéf.

Kladno bude hrát domácí zápasy stejně jako v předchozích letech. Jejich začátky jsou naplánovány vždy na sobotní 18. hodinu. Ohledně rozpisu ale může dojít ještě k drobným přesunům na pátek, nebo neděli. „Na podzim máme velké problémy s halou, protože jsou v ní akce bojovníků SKS arény, do toho taneční soutěže a aerobic. Z tohoto důvodu musíme některá utkání variovat. Zatím čekáme na schválení od soupeřů,“ vysvětluje Fortuník. Další změny mohou nastat díky zájmu České televize a její zařazení Orlů v domácím prostředí do televizního vysílání. V tomto případě by se pak hrálo v pondělí večer. O všech změnách termínů se fanoušci dozvědí s předstihem na webových stránkách.

1. kolo – 28. září

Liberec – České Budějovice          
Odolena Voda – Karlovarsko       
Příbram – Brno
Ústí nad Labem – Kladno            
Lvi – Ostrava      
Zlín – Beskydy

2. kolo – 2. října

Č. Budějovice – Beskydy
Ostrava – Zlín
Kladno – Lvi
Brno – Ústí nad Labem
Odolena Voda – Příbram
Karlovarsko – Liberec

Zápasy Kladna

28.9.2021           17:00     Ústí nad Labem – Kladno                             
2.10.2021           18:00     Kladno  – Lvi      
9.10.2021           17:00     Zlín         – Kladno                            
16.10.2021         18:00     Kladno  – Beskydy                          
23.10.2021         17:00     Ostrava – Kladno
30.10.2021         17:00     České Budějovice – Kladno                         
5.11.2021           18:00     Kladno  – Brno                 
13.11.2021         17:00     Odolena Voda – Kladno                
21.11.2021         18:00     Kladno – Liberec              
27.11.2021         17:00     Karlovarsko – Kladno
3.12.2021           18:00     Kladno – Příbram                            
11.12.2021         18:00     Kladno – Ústí nad Labem                             
18.12.2021         17:00     Lvi – Kladno                      
8.1.2022              18:00     Kladno – Zlín                     
15.1.2022           17:00     Beskydy – Kladno
22.1.2022           18:00     Kladno – Ostrava                            
29.1.2022           18:00     Kladno – České Budějovice          
5.2.2022              17:00     Brno – Kladno                   
12.2.2022           18:00     Kladno – Odolena Voda                
26.2.2022           17:00     Liberec  – Kladno
5.3.2022              18:00     Kladno – Karlovarsko                     
12.3.2022           17:00     Příbram – Kladno

Potřeboval jsem změnu, říká nová posila Špulák

Petr Špulák přichází do Kladna

V devatenácti letech zažil první volejbalový velký přestup. Bez dvou centimetrů dvoumetrový blokař Petr Špulák přichází do Kladna z pražských Lvů. Modrobílý dres bude oblékat minimálně další tři roky. Talentovaný hráč, který si na jaře vyzkoušel i reprezentační kemp, zaujme uvolněné místo po odcházejícím kapitánovi Adamu Zajíčkovi. Za jeho přímého nástupce se však nepovažuje.

Kapitán národního týmu do 20 let v posledním domácím šampionátu nedostával v pražských Lvech moc šancí při zápasech UNIQA extraligy a tak se rozhodl pro přestup. Vybral si Kladno a podle svých slov, bylo na čase. „Přišel jsem sem, abych dostal více příležitostí, herně se vyhrál. Navíc jsem potřeboval změnu klubu, prostředí, trenérů i hráčů, proto jsem přestoupil. Ve Lvech jsem byl pět let a už tam nebylo to, co bývávalo,“ komentuje svůj krok 19letý Špulák.

Petr Špulák

Ačkoliv dostával v Praze méně příležitostí, než by očekával, dostal se do širšího výběru národního týmu vedeného Jiřím Novákem. Na jarním kempu se potkal i s odcházejícím kapitánem Adamem Zajíčkem, jehož vystřídá na postu blokaře. Za jeho nástupce se ale nepovažuje. „Určitě ne! Zajda je zkušený hráč, rozhodně lepší. Měl jsem se od něj hodně co učit,“ přiznává téměř dvoumetrový volejbalista. Při společné debatě samozřejmě přišla řeč i na Kladno. „Ptal jsem se ho, jak to tady chodí, jak probíhají tréninky a něco mi k nim řekl. Nicméně uvidím sám, až nastoupím do přípravy a začnu pořádně trénovat s týmem,“ říká nový blokař kladenského týmu.

K jeho smůle to bude už od začátku letní přípravy, protože ho reprezentační kouč vyškrtl ze seznamu pro mistrovství Evropy po zúžení kádru. „Kromě trenéra Fortuníka jsem se s nikým jiným nebavil, možná ještě s Lukášem Kyjanicou po telefonu, ale to je tak všechno,“ konstatuje Špulák. Další spoluhráče bude moci poznat už na přelomu července a srpna, kdy A-týmu odstartuje předsezónní tréninkový maratón, který skončí až na konci září. „Těším se na novou sezónu, nové a jiné prostředí,“ uzavírá mladý reprezentant.

Petr Špulák

Šikula ze zámoří míří mezi Orly

Dave Hancock s č.16 bude novým hráčem Kladno volejbal cz

Řadu letních posil volejbalového Kladna rozšíří další cizinec. Modrobílý dres Orlů bude v následující sezóně oblékat akvizice, která přiletěla až z druhé strany velké louže. Pětadvacetiletý Američan David Hancock si už vyzkoušel téměř všechny pozice. Tady ale bude působit zejména jako alternativa na bloku nebo pozici univerzála.

Pro Hancocka se bude jednat o druhé zahraniční angažmá. Do Kladna totiž nepřichází přímo ze Spojených států, ale z druholigového německého Bliesenu, kde strávil uplynulé dva roky. Před tím působil v rodné zemi, kde v Indianě vystudoval univerzitu Purdue v oboru průmyslové inženýrství s analytickými zkušenostmi a tyto dovednosti chce uplatnit v týmovém prostředí.

Všestranný hráč David Hancock

„David k nám přichází za příznivých podmínek, pro nás se jedná o zajímavý nákup. Je to hráč, který alternuje na více pozicích. Zkoušel blokaře, ale i smečaře a univerzála a my ho s tím do kádru bereme,“ říká k čerstvému podpisu s americkým šikulou majitel a trenér kladenského týmu Milan Fortuník.

Hancocka přitom viděl pouze na videu, nicméně i tak se rozhodl se svým realizačním týmem ho přijmout. „Líbil se nám, tak jsme se ho vzali. Z minulosti už takhle máme dobrou zkušenost s Mattem Westem,“ připomíná Fortuník čtyři roky starou paralelu, kdy tehdy rovněž přibral do kádru mladého neznámého Američana a risk se mu vyplatil. Kladno v následující sezóně skončilo až ve finále a podobné mety by rádo dosáhlo i v nadcházejícím ligovém ročníku.

Nová posila Orlů – Dave Hancock

David Hancock (USA)
25 let
Výška: 200 cm
Smeč: 353 cm
Blok: 335 cm

Předchozí působiště
2014 – 2018 Univerzita Purdue (Indiana/USA)
2018 – 2019 Chicago Icemens (USA)
2019 – 2021 Bliesen (Německo)

Severská výzva na smeči. Do Kladna míří Fin Seppänen

Niklas Seppänen míří do Kladna

Obměna kladenského volejbalového kádru pokračuje. Mezi Orly zamířila další posila ze zahraničí, letos už třetí. Smečařské duo Tomáš Hýský – Jiří Kraffer doplní 27letý finský hráč Niklas Seppänen. Stejně jako v případě van Solkemy, tak i vytáhlý smečař podepsal s Kladnem roční smlouvu. Fanoušci se ho dočkají ale až na podzim. Přes léto bude mít, jako řada dalších hráčů v týmu, reprezentační povinnosti.

Loňský tým složený z čistě tuzemských hráčů a dvou Slováků dostal v přestávce několik změn. Po Lotyšovi a Nizozemci nyní přichází Fin. Niklas Seppänen, který na konci června oslaví 28. narozeniny, se rozhodl vzít angažmá v Kladně. „Manažeři mu nabídli, aby šel hrát sem a to ho zaujalo. Jsem rád, že se tomu nebránil. Našli jsme dohodu. Je to hráč, který během zápasů nezpanikaří v momentech, kdy situace nebude pro nás příznivá,“ říká s úlevou trenér a majitel Kladna Milan Fortuník. I tento cizinec podepsal s Orly smlouvu na rok.

Fin Niklas Seppänen oblékne dres Orlů

„Sepisoval jsem sestavu na papír a s hrůzou jsem zjistil, že po Tomáši Hýském je druhý nejstarší hráč Jirka Kraffer (25). Pátrali jsme po hráči, který by byl věkově k třiceti letům a bude mít zkušenosti i z nejlepších soutěží,“ vysvětluje Fortuník, proč se nakonec dohodl na spolupráci se Seppänenem. „Paradoxně se trošku opakuje historie, protože jsme měli zkušenosti s Matti Hietanenem a teď se k nám dostala přes manažery informace, že by měl u nás zájem působit právě Niklas,“ dodává.

Jeho slova jsou trefná. Historie by se mohla opakovat a klidně do puntíku. Když naposled vládl nahrávce v Kladně Nizozemec a na smeči úřadoval Fin, tak Orli zažili parádní sezónu. V lize skončili druzí a v Českém poháru z toho bylo dokonce vítězství. Tehdy ale tady působili Daan van Haarlem a Matti Hietanen. Nyní jsou v kádru van Solkema a Seppänen. Oba tedy mají na co navazovat ohledně svých předchůdců.

Smečař Seppänen má zkušenosti z Francie, Běloruska a Německa

Seppänen vyjma finské nejvyšší soutěže působil tři roky ve Francii a po jednom přidal v Bělorusku a Německu. Jeho sbírka trofejí je velmi pestrá. Vyhrál Pohár CEV, k tomu Finský i Běloruský pohár a tam dokonce i Superpohár. Stříbrné medaile následně bral v Německém poháru, běloruské lize a finské lize i poháru. Naposled v jeho domovské soutěži si na krk pověsil bronzovou medaili.

Z aktuálně podepsaných hráčů má tak Kladno nyní šest hráčů, kteří se budou v létě nadále chystat s národními týmy. Tomáš Kunc a Petr Špulák s českou reprezentací, Lukáš Kyjanica se slovenskou, Kristaps Platačs se připravuje v Lotyšsku, Gijs van Solkema v Nizozemsku a Niklas Seppänen s Finskem.

Niklas Seppänen
smečař, 27 let
Výška: 194 cm
Smeč: 355 cm
Blok: 330 cm

Předchozí působiště
2008 – 2013 Vantaa Ducks (Finsko)
2013 – 2014 Kokkolan Tiikerit (Finsko)
2014 – 2015 Lille (Francie)
2015 – 2016 Nice (Francie – druhá liga)
2016 – 2017 Narbonne (Francie)
2016 – 2017 Tours (Francie)
2017 – 2018 Stroitel Minsk (Bělorusko)
2018 – 2019 Kokkolan Tiikerit
2019 – 2020 SVD Düren (Německo)
2020 – 2021 Hurrikaani Loimaa (Finsko)

Nahrávka bude opět nizozemská. Přichází van Solkema!

Gijs van Solkema přichází do Kladna

Další posilou volejbalového Kladna je Gijs van Solkema, který se stane v nadcházející sezóně prvním nahrávačem. Dres Orlů tak po dvou letech oblékne opět Nizozemec. Van Solkema bude v modrobílém dresu navazovat na výkony předchůdce Daana van Haarlema, který svého nástupce osobně doporučil trenérovi a prezidentovi klubu Milanu Fortuníkovi.

Třiadvacetiletý nahrávač působil poslední čtyři roky v německém klubu SVG Lüneburg, odkud si na chvíli odskočil do Londýna, nicméně od našich západních sousedů sbíral kladenský realizační tým nejvíce informací. „Sháněli jsme informace všude možně a dostávali jsme vesměs pozitivní zprávy,“ poodkrývá Milan Fortuník. Jeho asistent Tomáš Samsely se vyptával trenérů v Německu, on sám pak namířil své dotazy na kladenským fanouškům známého nahrávače Daana van Haarlema.      

„Dostali jsme na něj tip a domluvili jsme se s jeho manažerem. Jednání byla poměrně rychlá a slibná. Co jsem koukal, tak je to hráč s velkým zápalem pro hru. Působí i v národním týmu, který se snaží aplikovat moderní volejbal,“ říká kladenský kouč na adresu 23letého a 193 centimetrů vysokého nahrávače nizozemské reprezentace kladenský trenér. „Doufám, že spolupráce bude výborná a možná dojde i na vzpomínku jeho předchůdce Dana van Haarlema,“ přeje si klubový šéf do nadcházející sezóny.

Van Solkema bude působit v Kladně zatím pouze následující ligový ročník. Dál se uvidí. Důvody, proč se jedná pouze jednoletý kontrakt, nastiňuje Fortuník. „V době koronaviru bylo těžké zorganizovat, aby sem kterýkoliv hráč přijel na testování, nebo aby nás poznal. Snažili jsme se na druhou stranu zprostředkovat informace o našem klubu. Má to dvě stránky. První je, jestli chceme daného hráče, aby k nám přišel a druhá, aby taky on byl spokojený s tím, jak to u nás vypadá, jaké je zázemí a spoustu dalších věcí,“ vysvětluje trenér Fortuník.

Jemu se nyní na pozici nahrávače ukazuje hned několik hráčů. Kromě nové jedničky Gijse van Solkemy, dále také Filipa Palguta, po operaci zotavujícího se syna Ondřeje Fortuníka nebo také nadějného mladíka Adama Kubelky, který bude v povzdáli čekat na svou další extraligovou šanci. „Co se jeho týče, tak s ním počítám do budoucna, že by to mohlo fungovat. Pro něj ale nyní budou lepší zápasy kadetů, juniorů a B-týmu,“ říká na adresu 16letého kadeta kladenský kouč.

Mladý Nizozemec si v minulosti zahrál kromě německé nejvyšší soutěže, také v Londýně, kde si s britským klubem vyzkoušel i Ligu mistrů. Co se týče úspěchů, tak s Lüneburgem skončil druhý v Německém poháru a na mezinárodní úrovni slavil předloni prvenství s Nizozemskem ve Zlaté Evropské lize.

Gijs van Solkema
nahrávač, 23 let
Výška: 193 cm
Smeč: 326 cm
Blok: 316

Předchozí působiště
2014 – 2017 Talentteam Papendal (Nizozemsko)
2017 – 2021 SVG Lüneburg (Německo)
2020 – 2021 IBB Polonia Londýn (hostování – Velká Británie)

Extraliga benjamínkům otevřela oči, zkušenosti chtějí prodat mezi kadety

Dlouho, předlouho čekali na svůj první velký okamžik v kariéře mezi dospělými. Trpělivost se jim vyplatila. Za oddanost klubu a vytrvalou píli si mohli univerzál Pavel Gottesman a nahrávač Adam Kubelka zahrát po boku svých vzorů, připsat si první zápas v extralize mužů a nastřádat premiérové zkušenosti, které se jim budou hodit v nejbližších letech stále ještě v mládežnických soutěžích případně v utkáních rezervního týmu.

Jeden trénoval s týmem od podzimu, druhý se kvůli zranění původní nahrávačské jedničky připojil k týmu před Vánoci. Největší dárek si ale společně rozbalili až v březnu, kdy se společně zapojili do domácího utkání proti Brnu v rámci předkola play-off a pocity z nich stále nevyprchaly. „Moment, kdy jsme s Gottym šli na hřiště, byl z mého pohledu dost nervózní. Myslím si, že to nebylo ani tak o výkonu, jako o tom zážitku,“ vrací se k premiérovému startu nahrávač Adam Kubelka, který si hned vyzkoušel i servis a podal úspěšně, ačkoliv z následného útoku bral bod soupeř.

Gottesman si poté zahrál i ve čtvrtfinále proti pozdějšímu mistrovi z Karlových Varů, kde se i on dotkl konečně míče. „Šel jsem do koncovky setu a zkazil jsem podání, což mě samozřejmě štve. Ale nějak moc to neřeším. Takový byl holt můj první dotek s míčem v extralize a teď už to nezměním,“ říká 16letý univerzál. „Pocit stát na hřišti vedle Zajdy a Hyzyho byl k nezaplacení,“ zdůrazňuje vzápětí.

Ačkoliv odehráli minimum výměn, tak UNIQA extraliga mužů otevřela oběma mladým volejbalistům oči a nasměrovala je na jejich další cestu. „Ukázala mi, jak se dělá volejbal na profesionální úrovni, ať už jde o zápasy, tréninky nebo vše kolem. Musím zapracovat na všech herních činnostech a herním projevu,“ objasňuje Gottesman. Podobně přemýšlí i Kubelka. „Musím zamakat určitě na spoustě věcí. V poslední době si uvědomuji, že i psychická stránka je ve sportu opravdu důležitá a na ní budu určitě také pracovat,“ přidává mladý nahrávač.

Lídři týmu

Oba pevně věří, že nasbírané zkušenosti budou moci na podzim zúročit v extralize kadetů, která bude nejvyšší mládežnickou soutěží, jež se bude v Kladně hrát. Gottesman s Kubelkou by se měli jednoznačně zařadit mezi lídry mladých Orlů a to jak v kadetech, tak i v juniorech. „Všechny zkušenosti nasbírané za ten rok s A-týmem jsou tím nejcennějším, co jsem mohl získat. Naučil jsem se, jak se řeší různé herní situace, jak lépe útočit proti bloku, jak podávat, vlastně ve všem jsem se díky této sezóně zlepšil,“ těší Gottesmana. „Zkušeností je opravdu hodně a jsem moc rád, že jsem měl tu šanci je získat. Hodit se určitě budou a doufám, že je budu moci v extralize kadetů prodat,“ dodává Kubelka.

Gottesman navíc své spoluhráče i nadále povede v roli kapitána, v rámci které se mohl inspirovat od odcházejícího Adama Zajíčka. „Byl pro mě vzorem. Nebál se dát najevo emoce, zakročil, když měl trénink špatný průběh. Ale nijak nedával najevo, že by byl “něco víc“. Zkrátka choval se tak, jak by se kapitán podle mě chovat měl,“ nechává se slyšet mladý vůdce kadetů a juniorů, ačkoliv podle něj nemá tato funkce v těchto kategoriích tak významnou roli.

Jede se dál. Matador Hýský končit nehodlá. Jedině s titulem, říká

V loňské sezóně byl, stejně jako v těch minulých, stálicí kladenského týmu. Orli se v nejtěžších chvílích mohli spolehnout na matadora Tomáše Hýského. Ač je mu 38 let a mohl by si již užívat zaslouženého volejbalového důchodu, zkušený smečař jede dál a přes léto se hodlá chystat na další extraligovou sezónu. A rozlučka? Jedině ve velkém stylu – s titulem a před vyprodanou Kladenskou sportovní halou.

Tomáši Hýskému se v minulém roce dařilo. Nejenom že se pravidelně řadil mezi nejlépe skórující hráče týmu, byl to on, kdo držel šance Orlů ve vypjatých momentech a těžkých chvílích. Své zkušenosti zúročoval zejména v útočné fázi, kdy za ním šla většina vysokých nahrávek proti srovnaným blokům. V těchto situacích se bývalý kapitán kladenského týmu mýlil jen zřídkakdy.

V uplynulé sezóně si volejbalový veterán připsal 23 es, 262 úspěšných útoků, ke kterým přidal 36 bloků a celkově tak zaznamenal 321 bodů, což mu mezi extraligovými smečaři vyneslo 9. místo. „Umístění na deváté pozici s mým číslem 9, to je znamení,“ bere statistická data s nadhledem velezkušený volejbalový veterán Hýský.   

Jak hodnotíte uplynulou sezónu?

Svým způsobem i kladně, neboť jsem rád, že se vůbec hrála a dohrála. Celkově samozřejmě ale nic moc, až na závěr, který vypadal kvalitně.

Kladně!? Dokázal byste najít i další pozitiva?

Pozitivně vnímám závěr sezóny a skvělou partu, která se tady letos sešla.

Zažil jste ve své bohaté kariéře horší nebo tolik komplikovanou sezónu?

Horší byla, když jsem měl v Příbrami zranění zápěstí a musel jsem na operaci. Pak jsem fandil klukům pouze z hlediště. Snad půl sezóny. Žádná horší už nebyla.

Sedět na tribuně a cítit bezmoc, že člověk nemůže pomoci týmu je zřejmě horší než být na hřišti. Nicméně je poslední výsledkově horší sezóna jedním z důvodů, že jste se rozhodl si kariéru prodloužit?

Určitě. Hlavně bych ale chtěl poděkovat divákům ve Sportovní hale. Až tehdy nastane ten správný čas skončit a rozloučit se, ne přes sociální sítě. Co se týče mé výkonnosti, tak plánuji skončit až v momentě, kdy uvidím, že na to nemám. Nechci nic zakřiknout, ale mám stále dobrý pocit z vlastních výkonů a do budoucna v nich nehodlám polevovat.

To je nutné zaklepat. Bylo tedy jednání o prodloužení kontraktu na další rok o to jednodušší, nebo jste váhal a čekal třeba, jak se k tomu postaví rodina?

Vždycky spíše čekám, jaký názor vznese náš nejvyšší, Milan Fortuník, na celou sezónu. Když mi řekne, že jsem pořád přínosem, tak není nad čím přemýšlet. A doma mi také stále věří, že ještě můžu odvádět dobré výkony a také mě v tom i podporují. Tím chci rodině moc poděkovat.

Když byste se měl podívat na uplynulou sezónu z osobního hlediska. Jak byste okomentoval pouze svůj výkon?

Na starší kus mezi mladými dravci si říkám, že to není zlé. A umístění na deváté pozici s mým číslem 9, to je znamení. Svůj výkon hodnotím pozitivně a věřím si i nadále.

I z tribun bylo vidět, že se cítíte na hřišti dobře a byly i chvíle, kdy jste tým táhl v těžkých okamžicích. Jak jste se cítil v situacích, kdy za Vámi šla většina těžkých balónů a tým na Vás spoléhal. Liboval jste si v nich?

Liboval! (směje se) Od toho na hřišti jsem, abych jako zkušenější zvládal těžší situace a tím pomohl týmu. Mám to rád. A když pak za mnou přijdou kluci a řeknou „Ty jsi zvíře dědku!“. To člověka potěší.

A zároveň dodá spoustu pozitivní energie do další práce. Je ještě z Vašeho úhlu pohledu něco, o čem víte, že na tom budete muset v blízké budoucnosti zapracovat?

Tak u mě není překvapením, že přihrávka je jednou ze slabších dovedností. Tudíž to bude zejména příjem, ale obecně musím makat na všem. Jinak to nejde. Když chce člověk hrát pořád jako profík, tak se musí kousnout a vydržet tréninky, které ho bolí a třeba i nebaví. Nebaví, ale pořád ho posouvají dál.

A co třeba na bloku. Nemělo by jich, vzhledem k Vašim parametrům, být víc?

Jak říkám, musím makat na všem! (směje se)

Pro tým potažmo klub nemakáte pouze na hřišti, ale i mimo něj. Staráte se i o prezentaci klubu navenek včetně návrhu dresů a ostatních vizuálních prvků. Jejich podoba je každou sezónu nová a jiná. Čím jste se inspiroval do té nastávající?

Ono je to tak nějak dané spojením Kladno volejbal cz s převážně dívčím klubem Vavřinec Kladno. S jejich zástupci, se kterými už mimo jiné tvoříme jeden celek, společně pracujeme na všech detailech. Na dresech budeme mít společné pozadí, společné barvy. Jen grafické prvky se v pozadí mění. Eagles budou mít orly a křídla a Cats kočky a tlapky, ale nechte se taky trochu překvapit!

Nyní už se Vám blíží ke konci i posezonní dril, po kterém bude následovat dvou měsíční pauza. Jak ji vyplníte?

No musím do práce, takže “pro změnu“ prací a samozřejmě časem s rodinou. Užijeme si léto a slunce, pokud nějaké bude. A jestli to situace umožní, tak bude i dovolená u moře. Zároveň bych chtěl objet alespoň pár antukových turnajů, abych nezlenivěl, a začnu se pochopitelně sám připravovat na další rok.

Co vlastně od další sezóny očekáváte?

Mám jen ty nejvyšší cíle! Kdo to nemá takto nastavené, nevěří v úspěch. Chci opět hrát nahoře v tabulce. Chci znovu do finále Českého poháru a v play-off hrát co nejdéle. A nejdůležitější, očekávám po roce plnou halu. Tím i všechny zvu!

Zvete všechny, abyste se mohl případně s nimi i rozloučit?

Letos jsem si vyzkoušel, že hrát celou sezónu i s prací jde. Takže doufám, že se ještě loučit nebudu. Nicméně nikdo neví, jak to bude. Pokud se mnou ale budou spokojeni spoluhráči a lidé ve vedení, tak budu pokračovat dál.

Takže volejbalový Jaromír Jágr nebo kladenský Filip Rejlek, rozumím. Nicméně i trenér Fortuník před uplynulou sezónou naznačoval, že by byl rád, kdybyste nemusel odehrát všechny zápasy. Nakonec to ale dopadlo tak, že jste téměř “neslezl“ ze hřiště. Jak to vnímáte Vy?

Když musím hrát, hraji! Na hřišti nechávám vždy maximum. Síly ale docházejí a o regeneraci ani nemluvím. Každý rok čekám, že se o místo na hřišti budu muset s někým prát. A taky to tak v posledních letech je. Podle mě je to ku prospěchu věci, neboť se tím zvyšuje i kvalita tréninků. Nicméně zpět k otázce, na střídačce je těžké, udržet se ve varu. Pokud ale bude moje místo tam, nemám s tím problém a budu pomáhat týmu, jak jen budu moci.

Pokud byste někdy měl s kariérou skončit, jak by měla vypadat rozlučka?

(směje se) To fakt nevím. Jediné, co vím je, že budu bulet jako želva. Chci rozlučku s lidmi, škopkem v ruce a pěkně to se všemi probrat. Diváci mi opravdu hodně chybí a velmi se na ně těším.

Takže ideálně s mistrovským pohárem v ruce před narvanou halou…

Jedině! To by byl ten pravý čas, skončit v nejlepším.

Nová role Jiřího Kraffera. Stane se šéftrenérem beache

Jiří Kraffer přišel do Kladna po roce stráveném v Odolene Vodě. První rok strávil mezi Orly na hostování. To se ale změní. Nově podepsal na další tři sezóny a co víc, stane se šéftrenérem beachvolejbalové sekce ve Vavřinci, kde se od září naplno rozjede nová větev kladenského volejbalu.

Za měsíc 25letý smečař se ihned jako řada dalších jiných posil stal základním stavebním kamenem kladenského kádru v uplynulé sezóně. Zapojil se do všech utkání vyjma jednoho, kdy absentoval v Ústí nad Labem z důvodu Covidu. Za celý ligový ročník si připsal 19 es, 215 úspěšných útoků, 15 bloků a dohromady tak zaznamenal 249 bodů. 

Vyjma toho, že se již nyní, stejně jako ostatní, pilně připravuje na novou sezónu, se seznamuje i s areálem Beach klubu Vavřinec Kladno, tamějšími tréninky a členy. Od září bude beachvolejbalové sekci velet a mít kompletně na starosti její chod. Všichni v Kladně pevně věří, že i na písku vyrostou pod jeho vedením další talentovaní a úspěšní sportovci.  

Máte za sebou první sezónu v Kladně. Jaká byla?

Těžké hodnotit, protože byla jako na houpačce, pro všechny hodně atypická, přerušovaná. Čtyřikrát jsme začínali přípravu, do toho jsme hráli bez diváků. Podmínky měly ale všichni stejné. Myslím si, že se nám vymstilo, že jsme neprodělali Covid najednou, ale postupně, že jsme s ním potýkali jako tým téměř celý podzim. Dohromady jsme toho moc nenatrénovali. Už začátek sezóny se odvíjel od toho, že jsme neměli herní praxi v přípravě. Naše forma ke konci stoupala, bohužel už bylo pozdě, abychom zachránili lepší umístění. Se závěrem sezóny jsem spokojen. Ve čtvrtfinále jsme šli na Karlovy Vary, proti nim jsme hráli dobrý volejbal, ony ale potvrdily svou kvalitu. Pak se staly mistry. Na ně bohužel náš výkon nestačil. Kdybychom ale takhle hráli celou sezónu, tak jsme byli úplně někde jinde.

S Covidem jste se prali dlouho, možná víc, než bylo zdrávo. Jak fungovala spolupráce, když jste pomalu celý podzim nehráli v kompletním složení?

Museli jsme trénovat s tím, co jsme měli. Ocitli jsme se v situaci, kterou nikdo z nás zřejmě nikdy nezažil a doufám, že už se vícekrát opakovat nebude. Trénovalo se dál a zrovna s tím, co bylo k dispozici.

Na čem budete chtít do budoucna zapracovat?

Co si myslím, že nám chybělo letos, byla herní souhra. Nový nahrávač přišel až na poslední chvíli. Spousta hráčů včetně mě přišla v létě. Neměli jsme tým postavený ze zkušených hráčů, kteří mají za sebou deset let v extralize a dokážou se s tím vypořádat lépe než my. Postrádali jsme tréninkový rytmus a souhru, která se postupně lepšila, ale přišla pozdě. Věřím, že letos odjedeme všichni společně dobrou přípravu i s tím, že nově příchozí hráči se k týmu připojí až později kvůli reprezentačním povinnostem. Předpokládám, že tým bude mít ještě lepší kvalitu než loni.

Vaše hostování se změnilo v přestup. V Kladně budete minimálně další tři roky. Jaká je to úleva pro nejbližší období?

Neberu to jako nějakou jistotu, a že bych měl na tři roky klid. Sportovní život je kočovný. Nemyslím si, že i když jsem podepsal na tři roky, tak že bych měl vystaráno. K dlouhodobější smlouvě jsem vše směřoval z toho důvodu, že už se nejedná o hostování, ale přestup. Tím pádem klub musí platit mateřskému oddílu výchovné, což jsou samozřejmě nějaké peníze a je lepší, když je klub investuje ne kvůli jedné sezóně, ale rovnou třem. Samozřejmě k tomu přispěla i moje nová role – šéftrenér beachvolejbalu – což není projekt na jeden rok. Aby mi to dávalo smysl, tak by se mělo jednat o dlouhodobější spolupráci. Proto jsem uvítal víceletý kontrakt, abych měl čas a prostor něco tady vybudovat.

Hrála funkce šéftrenéra beachvolejbalu klíčovou roli ve vyjednávání o nové smlouvě?

Určitě ne. Hraju volejbal, protože mě baví. Zároveň mám rád, když mám pocit, když se seberealizuji naplno a čas mám vyplněný. Prostor dělat něco dalšího tady je a ta možnost mě lákala, nejenom z důvodu, že bych si extrémně liboval v trénování, ale přišlo mi to jako dobrá myšlenka, tady něco vybudovat a nastartovat. Přijde mi to i jako dobrá zkušenost do života. Vše je propojeno se vším. Trénování, budování něčeho. Dá se to přirovnat v životě k normálním věcem.

V lednu jste ale přitom ohledně trénování váhal. Co se najednou změnilo?

Přišel mi zajímavý celý koncept, se kterým přišel Milan Fortuník s tím, že beachvolejbal v Kladně nemá naplněný potenciál, jak by měl mít a že by chtěl člověka, který by ho někam posunul. Není to o tom, že by mě extrémně naplňovalo trénování lidí, ale rád se ujmu možnosti vybudovat něco s přesahem.

Jaké jsou ostatně Vaše plány ohledně beachvolejbalu v Kladně?

Moje vize je taková a primárně, na čem jsme domluvení, že by na počet dětí, které budeme mít, měli být zajištěni trenéři, jež by se jim věnovali a trénovali. Chtěl bych to posunout do fáze, abychom se z volnočasové aktivity nebo koníčku dostali na výkonnostní úroveň. Doposud tu nebyla možnost pro dvojice hrát na profesionálnější bázi a tohle bych chtěl změnit. Cíl je, aby děti, které budou šikovné, budou mít zájem a chtíč věnovat se tomu více, měly optimální zázemí, tréninkové možnosti a prostor zlepšovat se a hrát. 

Jak se v nové roli cítíte?

Jelikož si myslím, že s beachvolejbalem mám určité zkušenosti a prošel jsem si všemi možnými národními výběry, tak se mi líbí představa toho, že bych se takovým dětem případně věnoval více a pracoval s nimi systematičtěji. Chci, aby tréninky těch nejmenších od kategorií přípravky až po dospělé měly řád a vše fungovalo. Není to ale v mých silách, abych všechno trénoval, a ještě sám hrál za A-tým Orlů. Na tom jsme se domluvili s Forbesem (Milanem Fortuníkem), že aby naše základna rostla a mohly jsme z ní vychovat talenty, se kterými bych mohl dál pracovat, musí tady být dostatek trenérů. 

Soudě podle Vaší odpovědi trenéry už máte, ale stále hledáte…

Samozřejmě! Jsem v tom úplně nový. Přišel jsem do něčeho a nevěděl jsem, jaký je aktuální počet dětí, jak je nastavený systém. Teď trénuji zhruba čtrnáct dní. Jsem na všech trénincích, protože jednak trenérů i kvůli Covidu není dostatek a také, abych poznal, jak vše funguje, kolik svěřenců máme. Do konce června se potřebujeme zajet, abych se v tom naučil chodit a zjistil, co je potřeba změnit, abychom beach od září mohli rozjet naplno v určitém režimu.

Kolik bude potřeba nových trenérů?

Jejich počet se odvíjí od počtu dětí, které budou přibývat. Za tu chvilku, co jsem tady, tak jich přibylo nespočet. Když to takhle půjde dál, tak určitě budeme potřebovat trenéry k přípravce. Nyní nám pomáhá i tatínek jedné svěřenkyně, který je k ruce.

Jak je složité sehnat trenéry?

Záleží pro jakou kategorii. Když se bavíme o nejmenších dětech, tak za mě se nemusí jednat o trenéra beachvolejbalu. Základ je stejný jako u šestkového volejbalu. Když přijde dítě, které neumí chytit balón, tak ho těžko budeme učit beachvolejbalové dovednosti a drilovat s ním nějakou techniku. Jde o to, aby to byl člověk, který rád pracuje s dětmi, umí je rozpohybovat, všeobecně je rozvíjet a ve chvíli, kdy budou mít sílu a průpravu, tak se mohou posunout dál. Je to odlišné kategorie od kategorie. Primárně je potřeba sehnat někoho k těm nejmenším, kdo s nimi bude schopný trénovat zábavnou formou a postupně s nimi osvojovat volejbalové návyky. Zatím nejsme na takové úrovni, že by tady byla výkonnostní dvojice, která by potřebovala trenéra s evropskými nebo světovými zkušenostmi. Zatím je to pořád o nějakých základech a průpravě volejbalu.

Zatím tedy vize evropské či světové úrovně padá?

To jsme úplně mimo. Když se podíváme na profesionální úroveň v celé České republice, tak tady máme všeho všudy tři profesionální páry – dva ženské a jeden mužský. To je všechno.

Co kdyby najednou přišli rodiče, kteří by chtěli dostat své děti takhle vysoko? Co byste jim řekl?

Jestli s tímhle přijdou, tak nevím, jestli to je správný přístup. Děti by měl sport hlavně bavit, a když budou šikovné, tak se tam postupnými kroky jednou mohou třeba dostat. Další věc je, že nikdo nezaručí, že se tak skutečně stane. Šikovných dětí, které umí hrát plážový volejbal, je spousta. Když sem někdo přijde ve dvanácti, tak těžko bude za tři roky na světové úrovni. Od toho bych upustil – je to těžké nejen sportovně, ale i finančně. Není v silách klubu zařizovat cestování po turnajích. Pak už by se museli shánět sponzoři. Když se nějaká dvojice bude chtít stát profesionálním beachvolejbalovým párem, potřebuje okolo sebe tým lidí.

Zatím se tedy i Vy sám zapojujete do tréninků. Jak to ale plánujete do budoucna?

Teď chodím na tréninky, protože schází trenéři a já po nich vyplňuji mezeru. Chodím na všechny, alespoň se do toho rychleji dostanu a poznám všechny děti, které si následně budu moci podřadit do skupin podle výkonnosti. Cílem je stav, kdy bychom pro všechny výkonnostní skupiny měli mít trenéry, které bych koordinoval a řešil primárně administrativní agendu plus se případně více věnoval šikovnému páru, kterému půjde beach lépe a vymýšlel pro ně možnosti, jak se dále zlepšovat.

Až se rozjede klasická sezóna společně s beachem, budete mít dny zaplněné volejbalem. Budete mít vůbec někdy volno?

Ráno máme dvakrát týdně posilovnu, normální tréninky jsou pak od šesti hodin večer. Kroužky plážového volejbalu jsou od tří do šesti, takže se to vše stihnout dá. Samozřejmě tam ale nebudu celé ty tři hodiny. Vše by mělo jít v pohodě skloubit.

Prezident klubu Milan Fortuník uvedl, že se ve spojitosti s beachvolejbal chystají i náborové akce. Už jste se o tom spolu bavili?

Primárně by se měly být určeny pro děti, zejména pak pro ty nejmenší. Pokud by byl zájem i z řad dospělých, mohli bychom pro ně připravit třeba víkendový kemp. Nejednalo by se však o nábor, registrovat dospělé totiž nehodláme. Snažíme se budovat dětskou základnu. Ve spojitosti s nábory jsme se bavili o středách, které jsou zatím volné, kdy by si příchozí mohli zkusit beachvolejbalový trénink a ve chvíli, kdyby je zaujal, tak by se mohli přihlásit a začít chodit pravidelně v úterý a čtvrtek. Zatím ale nejsou známé termíny.

I s ohledem na to, že se už nyní angažujete u beachvolejbalu v Kladně, budete mít na vlastní radovánky na písku v létě vůbec chuť? Případně jaké jsou Vaše plány na léto?

Zatím nemám žádné plány. Tréninky plážového volejbalu skončí se začátkem prázdnin, protože jsou stále ještě vedeny jako dětský kroužek. Znovu se začne trénovat od září se začátkem školního roku. Červenec a srpen mám tedy volno. V srpnu až ale začínáme s přípravou u „Áčka“. Navíc už jsem slíbil účast i na letních kempech, kde budu také trénovat. Pokud bude možnost, určitě si i sám zahraji, ať už beach nebo na antuce. Žádné speciální plány ale nemám.

Protrápená sezóna Filipa Křesťana. O jeho budoucnosti se ještě rozhodne

Do Kladna se Filip Křesťan vracel po třech letech strávených v Českých Budějovicích. Coby univerzál měl být největší hvězdou a tahounem týmu. Ačkoliv skončil mezi univerzály v elitní pětici a v počtu přímých bodů ze servisu obsadil konečné druhé místo, tak se 33letý diagonálník celou sezónou spíše protrápil, stejně jako zbytek týmu. Pokažený ligový ročník ho nahlodal a o volejbalové budoucnosti se chce rozhodnout na dovolené v Dubaji.

Úctyhodných 50 es, z toho 8 v play-off, 289 úspěšných útoků a 18 bloků, taková je vizitka Filipa Křesťana za uplynulou extraligovou sezónu. Z hlediska přímých bodů z podání dlouho vévodil celé soutěži, aby ho ke konci základní části z trůnu sesadil Matyáš Démar z Odoleny Vody. Kladenský univerzál od sebe očekával víc. Možná i proto sledoval konec čtvrtfinálové série proti Karlovým Varům pouze ze střídačky, když ho na hřišti vystřídal na jeho postu Jiří Mikulenka.

Minulý rok jste se vrátil do Kladna. Jaký pro Vás byl uplynulý ročník?

Výsledkově špatný. Dlouho jsem přemýšlel, kdy naposledy jsem skončil v extralize takhle dole. Celý ročník byl narušený covidovou bublinou, což se negativně projevilo na nás všech. Do toho jsme se museli vypořádat se zraněními, ze začátku zejména Ondry Fortuníka. Ocitli jsme se ve stavu, kdy jsme museli rychle najít jiného prvního nahrávače, se kterým nám podle mě souhra nefungovala. Alespoň mně osobně určitě ne. Takhle to ale bývá. Teď je důležité se ze všeho poučit, vzít si z minulé sezóny určité poznatky a pracovat dál na tom, aby se do budoucna vše zlepšilo. Uplynulý ligový ročník byl upřímně špatný, jak pro mě, tak pro tým. 

Očekával jste od sebe i od týmu víc?

Samozřejmě. Do Kladna jsem přicházel z Jihostroje, kde se každoročně hraje o nejvyšší příčky, a najednou jsme hráli předkolo. Pro mě to bylo svým způsobem zklamání, neboť jsme zůstali za očekáváním. I tým se chtěl určitě pohybovat na lepších příčkách. Ke konci byly naše výkony na dobré úrovni. Do play-off jsme ale šli z horší pozice a narazili tak na pozdějšího mistra. Dle mého jsme Karlovarsku byli rovnocenným soupeřem a dostatečně jsme ho potrápili, ačkoliv jsme prohráli 0:3 na zápasy. 

V čem byl největší problém?

Kvůli covidu se nám nabourala celá příprava. Neměli jsme odehraný dostatečný počet zápasů a moc jsme se nesehráli. Odehrálo se pár utkání a zase jsme vypadli z tempa. Následně jsme zbytek sezóny tak nějak lepili. Někdo lépe, někdo hůře. Můj největší osobní problém byla nesouhra s nahrávačem. Chtěl jsem na tom něco změnit a udělal jsem pro to myslím maximum, ale prostě to nešlo. S Filipem Palgutem jsem se potkal už v Českých Budějovicích, i tehdy jsme měli špatnou sezónu. 

Vaše výkony tedy nejvíce ovlivnil nahrávač. Proč mezi vámi souhra vázla?

Není to o technice, ale stylu hry, který on vyznává. Dle mého by se nahrávač měl přizpůsobovat útočícím hráčům, a ne oni jemu. Chvílemi mi připadalo, že se strašně nadřeme na zisk bodu a nevypadalo to tak, jak by to vypadat mělo. V kariéře už jsem zažil hodně nahrávačů a už dokážu říct, který mi vyhovuje a který ne. S Filipem jsme si to mezi sebou snažili vyříkat, ale nebyli jsme si schopni vyjít vstříc. Oba nás to mrzí. Nebylo to tak, že by jeden z nás nechtěl, výsledek se ale nedostavil.

Mezi diagonálními hráči jste se umístil v elitní pětici, jak jste ale vnímal to, že jste v konečné fázi sezóny na hřišti chyběl?

Bylo potřeba něco změnit a trenéři se rozhodli dát prostoru Mikymu (Jiřímu Mikulenkovi pozn. red.). V tu chvíli nemělo smysl do toho vstupovat a zbytečně vzbuzovat negativní vlnu kvůli tomu, že se mi něco nelíbí. Naopak jsem se snažil pomoci týmu alespoň servisem. Sezóna sice byla nevydařená a nerozuměl jsem si s nahrávačem, i tak jsem ale mezi nejlepšími pěti univerzály. Chtěl bych ale být ještě lepší. Na druhou stranu si z toho nic nedělám.

V počtu přímých bodů jste patřil ke špičce. Nakonec z toho bylo konečné druhé místo po základní části. Podání bylo nicméně tím posledním, co jste v kladenském dresu udělal. Zároveň Vám skončila smlouva, jak vidíte svoji budoucnost?

V tuhle chvíli nevím, kde budu pokračovat, ani kam se budou ubírat mé další kroky. Vstoupili jsme do jednání tady v Kladně, kde jsem vyslovil určité přání, jak bych si společnou budoucnost dále představoval. Nevím, zdali se sejdou naše vize, a to zejména s ohledem na režim, v jakém jsem fungoval doposud. V tuhle chvíli netuším, kde budu volejbalově pokračovat.

Když byste měl porovnat šance na setrvání případně odchod, jaký by byl poměr?

Nejde o to, že bych chtěl z Kladna odejít, ale spíše, jestli se chci dál ubírat profesionálním směrem. Možná budu volit poloprofesionální variantu anebo druhou možnost, že ještě nějaký rok setrvám v profesionálním volejbale. Teď odjíždím na dovolenou, kde si tohle proberu v hlavě a budu přemýšlet, jak s tím naložím dál. Extraligu volejbalu hraju šestnáct let. Po nevydařené sezóně je normální, že člověk přemýšlí, jestli se mu investovaná energie vyplácí.   

Je Vám 33 let. Začínáte už pomalu přemýšlet, co bude po kariéře?

Když se podívám na Filipa Rejlka, kterému je 41 let, tak můžu hrát volejbal klidně dalších pět let, tedy pokud mi vydrží zdraví. Teď je otázka, jestli do toho chci investovat veškerou energii a strádat v rodinném životě. Myslím na to, co bude v budoucnu a to je pro mě důležité. Samozřejmě by bylo krásné, kdybych s Kladnem získal titul. Tohle může trvat rok, dva nebo klidně deset, a já u toho nemusím být. K místnímu klubu mám daleko blíže než k ostatním týmům, protože tady žijeme s přítelkyní a jsme v regionu zainteresovaní do budoucna. Tyhle věci se ve mně všechny perou.

Co založení rodiny. Je v plánu?

V mém věku je to jedna z věcí, na které bych měl brát ohled a je to jeden z dalších faktorů, který do rozhodování o mé budoucnosti vstupuje. Volejbalu jsem obětoval dost a s některými věcmi by se nemělo otálet.

Když zůstanete v Kladně, tak jak vidíte svou pozici?

Když budu pokračovat na profesionální bázi, tak se budu snažit pomoci týmu, vyvíjet maximální úsilí na hřišti, ať už budu první nebo druhý univerzál. Nejsem člověk, který něco vypustí. Chci vyhrát i v “hloupém“ fotbálku, který jsme si po sezóně zahráli. Když něco dělám, tak naplno.

Bude v případě odchodu spojení Filip Křesťan – Kladno definitivně přerušeno, nebo bude ještě ve hře možný návrat?

Ve hře jsou obě varianty a ani jednu nemohu vyvrátit. Pokud tady nebudu pro tým přínosem, nebudu někomu zbytečně zabírat místo. Spíše se jedná o to, jakým způsobem si nastavím hlavu a od toho se následně budou odvíjet moje kroky, a zřejmě i výkonnost. Je nicméně možné, že odejdu hrát někam jinam a sezóna dopadne stejně jako tahle poslední a řeknu si, že už nemá smysl do toho investovat energii a raději budu hrát první ligu, kde budu mít z volejbalu radost a nikoliv stres. Extraliga je pořád zodpovědnost.

Když jste odcházel z Kladna poprvé, fanoušci Vám to dali pocítit. Jak myslíte, že to bude nyní?

V uplynulé sezóně mě bohužel nemohli v hledišti sledovat. Samozřejmě jsem rád, že když působím v Kladně, tak lidi o tom vědí a mají z toho radost. Skalní kladenští fanoušci mi psali i když jsem hrál v Budějovicích. Ať už odejdu nebo ne, tak ti, kteří se mnou zůstanou v kontaktu, na mě nezanevřou.