V letošní sezoně naskakuje do zápasů hlavně coby náhradník. Nyní se kvůli zraněním ostatních ocitl smečař Tomáš Hýský v zahajovací sestavě. A na hřišti byl vidět. S 18 body měl výrazný podíl na výhře 3:2 nad Českými Budějovicemi. Jihočeši po celý zápas marně hledali způsob, jak vyzrát na jeho vysoké smeče a tak přišla kladenská výhra po více jak čtyřech letech.
Po deseti porážkách v řadě jste porazili České Budějovice. Bylo na čase přetrhnout jejich vítěznou šňůru?
Na čase bylo určitě. Věřili jsme si na ně, protože už u nich jsme hráli docela hezký zápas ke 100. výročí volejbalu. Budějovice ale mají hodně široký kádr, takže jsme věděli, že když dostaneme jednoho ze hřiště, tak za něj nastoupí adekvátní náhrada, což ukázali. Vedli jsme 2:0 na sety a najednou bylo vyrovnáno. Michal Kriško jim moc pomohl, stejně tak Piskáček na nahrávce. Jsem rád, že jsme je od roku 2017 konečně porazili, což jsem se dozvěděl z preview. Ani jsem nevěděl, jak čas letí.
Dva body proti Českým Budějovicím. Mají cenu zlata?
Mají. Určitě! Za mě nejcennější vítězství v sezoně. Proti aspirantovi na titul, což České Budějovice každý rok jsou. Mančaft mají suprový. Klobouk dolů před hráči.
Je výhra o to cennější, že jste přes týden de facto lepili sestavu?
Hodně jsme ji lepili. Někteří byli nastydlí a najednou se všechno sešlo tak, že byl jenom jeden smečař na tréninku. Až v pátek jsme se sešli všichni a před zápasem byla po těch celotýdenních lapáliích na všech vidět chuť si s Budějovicemi zahrát a povedlo se.
Letos jste nastoupil do druhého utkání v základní sestavě. Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát od začátku?
Bavili jsme s trenérem už zkraje týdne. Čekali jsme ještě na vyšetření Niklase Seppänena, a až když nemohl nastoupit, tak jsem se začal víc soustředit. Najednou tam bylo, že musím hrát a jsem náhrada za něj, tak jsem se takhle nastavil v hlavě a dobře se mi trénovalo a jsem rád, že jsem to prodal.
Což bylo vidět. Nad sítí jste létal jako orel. Jak jste si užíval parádní zápas s Budějovicemi?
Užíval jsem si každý úder. Možná, jak jsem nevybouřený během sezony, tak jsem šel do každého úderu naplno. Něco jsem tam vymýšlel, celkem zbytečně. Pár chyb jsem udělal. Nečekal jsem, že budu stoprocentní, ale jsem rád, že jsem utkání zvládl.
Na zdi visel i nápis HYZY KLADNA KRÁL. Co jste na něj říkal?
Strašně mě potěšil a je to pro mě velká čest.
Na druhou stranu soupeři na vás podávali kvůli horšímu příjmu. Jak se na to dá připravit a pracovat s tím?
Neřeším to. Po mě jde celá extraliga x let. Byl jsem celkem překvapený, protože do mě nepodávali téměř vůbec, kromě Michálka plachtou, kdy jsem byl v šestce (zóně), tak na mě nešel míč dva sety. Všechny směřovali servisy do Tomáše Kunce a Jiřího Kraffera. Nevím, jestli by se něco změnilo. Cítil jsem se dobře. Že jsem dostal nějaké eso, to tak je. Všichni solí servis. Volejbal je čím dál rychlejší.
Je jasné, že s týmem, jako jsou České Budějovice, jste věděli, že při vedení 2:0 nemáte vyhráno. Co se stalo ve třetím a čtvrtém setu. Byl Kriško klíčovým tahem Jihočechů?
Hodně jim pomohl. Následně i Piskáček na nahrávce a je to přesně to, že ať sáhnou kamkoliv do sestavy, tak jim přijde adekvátní náhrada, která není poloviční, ale stoprocentní akvizice místo hráče, kterého sundavají dolů. Jihostroj má silný kádr. O to cennější je výhra nad ním.
Za stavu 2:2 přišel závěrečný set. Podobně jako proti Ostravě jste si ho jednoznačně podmanili. Co jste říkal na elektrizující atmosféru v hale?
K tomu se nedá skoro nic říct, protože byla neskutečná. Jsem rád, že přišlo poměrně i dost lidí. Pro nás plný dům, největší návštěvnost v sezoně. Diváci byli fantastičtí. Po prohraném třetím setu jsme šli kolem nich a dlouho si nepamatuji, že by začali tleskat a povzbuzovat nás. Bylo to neuvěřitelné.
Dokonce jste si vysloužili i ovace ve stoje. To musí hodně těšit, zvlášť po takovém zápase, že?
Na to, že hraji volejbal takovou dobu, pomalu 23 let, tak si to hodně moc užívám. Klasicky jsem měl husí kůži po těle. Tohle mám rád.
Zažil jste někdy za svou kariéru, aby soupeř dostal dvě červené karty za sebou?
Tohle si nepamatuji. Bavil jsem se s Martinem Kryštofem pod sítí a říkal jsem mu, že volejbal není to, co býval (směje se).
Z jakého důvodu?
Aby takhle létaly karty. Někdy to na mě působí z taktického hlediska, aby se hra rozkouskovala a nebyli jsme v tempu. Od toho se berou oddechové časy, a když je nemáte, tak se prostě něco vymýšlí. Ani nevím, co se stalo. Na takové věci se nesoustředím a jedu dál.
Co jste si ve chvíli, kdy vám Budějovice darovaly dva body, říkaly? To musela být totiž velká pomoc.
Vůbec ne. Točili jsme se za stavu 8:2 a pořád nám sedm bodů chybělo. Budějovice mohly zatlačit na servisu, udělat tři body v řadě a mohly být zpátky v zápase. Najednou tým, který vede, je hlavami dole a jsem rád, že jsme nic podobného nedopustili.
Vzali jste si oddechový čas v závěru, právě kvůli tomu, abyste se zklidnili?
Určitě. Ani nevím, kdo byl na servisu. Myslím, že tam šel Licek, který nás zpoza koncové lajny trápil nejvíc. Z toho důvodu jsme si vzali oddechový čas, aby měl pauzu.
Zrovna Licek vás trápil kratšími servisy. Proč vám jeho podání dělalo takové problémy?
Ze začátku nevypadaly, že by padaly tak daleko. Když je dobře postavená clona, tak je balón vidět až na poslední chvíli, kdy přechází síť a na to se špatně reaguje.
Kapitán Kraffer vypsal v týdnu speciální odměnu. Těšíte se na ní?
O odměně vím. Někdo ji zdvojnásobil a bavili jsme se o tom v hale.