Po boku Milana Fortuníka, který již před play off odtajnil, že opustí pozici hlavního trenéra, se již třetím rokem objevuje v roli asistenta a scouta Tomáš Samsely. Ten se v posezónním rozhovoru rozpovídal o tom, jaký díl skládačky chybí Orlům k tomu, aby vážně promluvili do bojů o medaile, a z jakého důvodu je pro něj návrat do reprezentace důležitý.

Od vašeho vyřazeni z play off uběhl skoro měsíc. Jak Vaše výkony s odstupem hodnotíš?

Série byla hodně vyrovnaná, až na zápas v Praze. Tam nás jednoznačně domácí přehráli. Měli jsme šance, ale Praha to celkově zvládla lépe. Oba týmy enormně riskovaly na servisu a rozhodovaly vysoké nahrávky z pole. V tom jsme byli méně důslední. Také jsme byli méně agresivní na bodových míčích. Myslím si, že Lvi postoupili nakonec zaslouženě a jsou pro mě momentálně favoritem na titul.

V semifinálové čtyřce nedošlo k překvapeni, co se týče složení, ale spíš z výsledkového hlediska. Jaký pocit jsi ze semifinálových zápasů měl?

Obě série byly kvalitní a pro diváka musely být hodně zajímavé. Lvi dokázali skvěle využít šířku kádru, kdy každý hráč, který nastoupil, dokázal týmu pomoci. Vyšlo jim to proti nám, a i následně v semifinále proti Karlovým Varům. Série Dukly s Jihostrojem se rozhodla v pátém zápase pátým setem, k tomu není co dodat, tam rozhodovaly detaily. Obecně se potvrdil trend důležitosti podání a obrany na síti a v poli. Kvalita prvního doteku, resp. snaha o co nejlepší zpracování míče a příprava útoku i po těžké obraně.

Jaký hráč tě v letošním ročníku extraligy zaujal ?

Líbilo se mi více hráčů, ale určitě bych vyzdvihl Jakuba Ihnáta. Celou sezónu zvládal i těžké situace a výborným servisem trápil všechny týmy. Doufám, že mu forma vydrží i do reprezentační sezóny.

Vaši sezónu provázely nevyrovnané výkony, i když na finální umístění nakonec neměly vliv. Také jste hráli nebývalé množství tiebreaků. Čemu tu nestabilitu přičítáš?

Tým je hodně mladý, potřebuje čas, a hlavně kvalitní a důsledný trénink. Občas se nám stalo, že jsme pustili soupeře nad sebe a nechali se zatlačit i vlastními chybami. Myslím si, že musíme být agresivnější a mít lepší nátisk v zápase. Chce to více preciznosti a klidu ve hře, k tomu se ale musíme dopracovat.

Jádro týmu společně s Platačsem a Seppӓnenem zůstává beze změn. Určitě již jistě proběhly debaty o posílení týmu, kde vás letos tlačila bota?

Jsme velmi rádi, že KP a Niklas zůstali u nás. Během dvou let se staly oporami týmu a bez nich byly zápasy o poznání složitější. Bohužel jsme to nejvíce pocítili zrovna ve čtvrtfinále, když Niklas ze sestavy vypadl na dva zápasy a museli jsme improvizovat. Neřekl bych, že nás někde bota tlačila víc nebo míň, spíš si myslím, že potřebujeme rozšířit kádr. Co se ukazuje jako velmi důležité.

Mate již vytipované posily pro nadcházející sezónu?

Tým na příští sezónu je v podstatě kompletní. Podařilo se nám získat zajímavé posily, přivedli jsme zkušenost, sílu i mladickou dravost. Z mého pohledu jsem spokojený a těším se, až začneme pracovat.

Po třech letech spolupráce s Milanem Fortuníkem pro Tebe dojde k zásadní změně. Na jeho místo přichází novy kouč, Francouz Arnaud Josserand. Jak tuto změnu prožíváš a co od ní čekáš?

V první řadě bych Forbesovi velmi rád poděkoval za možnost připojit se k Orlům a po roce u B týmu Innsbrucku vstoupit do mužského extraligového volejbalu. Dal mi šanci se velkou měrou podílet na chodu a trénování družstva a dostával jsem i dost prostoru v zápasech. Toho si velmi cením, jelikož jak jsem vypozoroval, v Čechách není pro mladé trenéry obecně jednoduché se prosadit, anebo alespoň dostat nějakou zodpovědnost. Na Kladně působím již tři sezóny a musím říct, že jsem tu velmi spokojený. Milan pro kladenský klub udělal strašně moc práce a za to má můj respekt a úctu.

S Arnaudem jsme se zatím viděli dvakrát. Domluvili jsme se na podstatných věcech jako je organizace tréninku nebo spolupráce s kondičním trenérem. Myslím si, že má především hodně zkušeností, které je připraven předat jak hráčům, tak samozřejmě i mně.

V létě se vracíš do slovenské reprezentace. Ovšem už ne do ženského výběru, ale k mužům. I tam budeš spolupracovat se zahraničním koučem. Proč ses rozhodl znovu naskočit do reprezentačního vlaku?

Mistrovství Evropy 2019 bylo poslední akcí, kde jsem působil u ženského týmu. Pak už jsem přešel k mužskému volejbalu a angažovat se u žen už nedávalo smysl. Následně do hry vstoupila pandemie a všechny reprezentační akce byly zrušeny. Takže mě teď čeká návrat do mezinárodního volejbalu po třech letech a velmi se těším. Je to pro mě velká čest a ocenění mé práce, že mě prezident SVF Marek Rojko společně se Stevenem Vanmedegaelem oslovili s nabídkou se stát jedním z jeho asistentů, a hlavně obrovská příležitost se naučit něco nového od renomovaného trenéra. Myslím, že jestli to opravdu chci s trénováním myslet vážně, je kontakt s mezinárodním volejbalem na klubové i reprezentační úrovni nezbytný.  

Máš zkušenosti s volejbalem na Slovensku, ale hlavně pak v Ázerbájdžánu, ve Francii i v Rakousku. Které angažmá z dosavadní kariéry ti přineslo největší zkušenost do současného fungování?

Když o tom přemýšlím, mám od začátku trenérské kariéry velké štěstí na lidi, respektive trenéry, se kterými jsem pracoval a učil se od nich. Na Slovensku mě do profesionálního volejbalu přivedl Marek Rojko, se kterým jsem pak strávil i několik sezón v národním týmu a jeden rok v KP Brno.

Pak jsem pracoval dva roky s Carlem Parisim, který trénoval i český ženský národní tým. Byli jsme rok v Baku, a rok ve francouzském Le Cannet. Kvalifikovali jsme se do play off Ligy mistryň, s Le Cannet jsme hráli finále PRO A. Carlo i jeho asistent Cesar Hernández ( Scandicci, Vakifbank Istanbul, reprezentace Koreji) mi ukázali „ velký“ volejbal a vycepovali mě. Z této zkušenosti jsem pak mohl čerpat i ve slovenském národním týmu, který trénoval Marco Fenoglio. K mužskému volejbalu jsem se dostal v Innsbrucku přes Štefana Chrtianského a pokračoval jsem na Kladně s Milanem Fortuníkem.

Zatím pro mě byly nejvýznamnější úspěchy s Lokomotivem Baku a Le Cannet, kde se sešly i skvělé hráčky a obecně se nám dařilo a hrálo se o nejvyšší příčky. Ale pevně doufám, že tyto zážitky již brzy přebijí úspěchy s naším týmem na Kladně.