Dvě ze tří nejvzdálenějších destinací mají za sebou a kladenským volejbalistům se zřejmě uleví, že na dlouhou dobu naposledy. Po prohře 0:3 v Ostravě padli i ve Zlíně, tentokrát 1:3 a domů se opět vracejí bez bodu. Na další prohru zvenku, bolestivější než v prvním případě musí ale hodně rychle zapomenout, protože už v sobotu je na domácí půdě čekají České Budějovice.

Výkyvy na servisu a zároveň horší efektivita zahajovacího úderu byly hlavní příčiny kladenské porážky ve Zlíně. „Podáním jsme si nedokázali soustavně vytvořit tlak. Po celý zápas jsme se nedostali do tempa,“ přiznal po zápase trenér Fortuník. „Náš servis byl jednou z věcí, o který jsme se nemohli opřít. Osobně jsem se pokoušel něco změnit, zkusil jsem plachtu, ale ani to nefungovalo,“ přidal se ke kouči Jiří Kraffer, který z kladenských hráčů zaznamenal nejvíce bodů (14) a patřil k nejvýraznějším postavám na straně hostů. 

Nejen horší servis, ale také duo Jiří Adamec-Daniel Čech se výrazně podepsalo na výhře domácích. V zápase si dohromady připsalo 31 bodů (18 a 13) z celkových 51 na straně Fatry. Zároveň si Zlínští velmi dobře přihrávali a tím pádem měli i snadnější pozici v útoku. Kladenská obrana postrádala kompaktnost a fungovala o poznání hůře než proti Brnu.

Karta pro Křesťana

Nervozita byla na hře Kladna znát a v jednu chvíli tryskala naplno, což vyústilo ve žlutou kartu, kterou viděl Filip Křesťan. „V ten okamžik stoupla. Rozhodčím se nezdálo jeho chování, ale nijak zvlášť nevybočilo ze zápasu,“ obhajoval svého svěřence Fortuník. 

Kladno přitom začalo slibně. Až do koncovky úvodní sady si drželo náskok, jenomže v závěru přišly chyby na servisu, Zlín toho využil a celou sadu zakončil esem Čech. „V průběhu prvního setu jsme měli daleko víc příležitosti, jak odskočit soupeři, ale nepodařilo se nám to a on nás poté ztrestal,“ litoval Fortuník promarněného možného vedení 1:0. Místo toho se domácí naopak uklidnili, ujali se sami náskoku, a i přes výkyvy v dalším dějství získali druhou sadu a směle vykročili za vítězstvím.  

Orli zabojovali, v dramatické koncovce pro sebe uzmuli třetí set. Parádní vstup do čtvrté sady, kdy se rychle ujali vedení 4:1, naznačoval, že by se mohlo jít do rozhodující páté, ale naděje hostů se rychle rozplynuly, když si domácí i díky několika bodovým sériím došli pro výhru v setu a celém zápasu. „Zlín byl tým na ubránění. Tím, že jsme chybovali na servisu, jsme ho nedostávali pod tlak a on tak nedělal chyby,“ smutnil po zápase Kraffer, který označil výkon týmu za dětský. „Spadly nám tam míče, které by neměly, a nevěděli jsme, kde máme být,“ uzavřel smečař kladenského týmu.

Zlín – Kladno 3:1 (25, 21, -22, 20)
Sestava: Kyjanica, Palgut, Kraffer, Zajíček, Křesťan, Hýský, libero Kunc (střídali: V. Mikulenka, J. Mikulenka)
Nejvíce bodů: Adamec 18, Čech 13, Navláčil 9 – Kraffer 14, Křesťan, Hýsky, Kyjanica (všichni po 8)
Rozhodčí: Spáčil – Možnár 

Volný víkend je za nimi. Kladenské volejbalisty čeká v nadcházejících dnech náročný program, když odehrají dva zápasy v rychlém sledu, z nichž jeden na druhém konci republiky. Ve čtvrtek totiž hrají ve Zlíně a sotva, co přijedou domů a pořádně se vyspí, je v sobotu prověří České Budějovice. Kvůli nouzovému stavu se bude hrát bez diváků. Oči a srdce fanoušků smutní již nyní.

Podruhé si zahrají kladenští volejbalisté venku a opět je čeká daleké cestování. Místo na sever Moravy tentokrát zamíří na opačnou stranu na jih do města Tomáše Bati. „Zlínu se vrátí dva důležití hráči. Jeho obraz hry bude jiný než v předešlých zápasech,“ naráží asistent hlavního trenéra Tomáš Samsely na dvojici uzdravených hráčů Viceníka s Adamcem na straně soupeře. 

I do třetice podle slov Samselyho se tým okolo kapitána Adama Zajíčka bude potýkat se soupeřem, který sází na kvalitní podání. „Zlín se do servisu umí taky pořádně opřít, zejména pak v domácí hale, kde se soupeři s přihrávkou kvůli horší orientaci často trápí,“ podotýká slovenský asistent trenéra. Z posledních sedmi vzájemných zápasů odešli kladenští volejbalisté hned v šesti případech vítězně a pozitivní bilanci budou chtít v nadcházejícím střetnutí ještě vylepšit.

Po duelu na jihu Moravy čeká kladenský tým náročná cesta domů. Sotva vstřebají výsledek ze čtvrtečního duelu, už se budou muset přeorientovat na sobotní zápas, kdy vyzvou zřejmě nejtěžšího protivníka ze všech, českobudějovický Jihostroj. „Není to příjemný los, ale tak to je a nic s tím neuděláme. Kluci jsou ale natolik zkušení, že by náročný program měli zvládnout. Páteční trénink pak bude dvojzápasu přizpůsoben,“ poukazuje Samsely na jediný den mezi oběma střetnutími.

Oproti duelu se Zlínem bude Kladno v domácím utkání s Českými Budějovicemi v opačné roli. Favoritem bude rozhodně hostující celek. „Hádám, že by nám taková pozice mohla sedět. Do zápasu vlétneme bez respektu a uvidíme, jak zareaguje soupeř,“ pokouší se nastínit vývoj sobotního střetnutí s možná největším aspirantem na titul Samsely.

Jako největší poražený odejde ze sobotního zápasu kladenský fanoušek. Kvůli nařízenému nouzovému stavu se totiž od 5. do 18. října hrají všechna utkání bez diváků. Brány Kladenské sportovní haly zůstanou zavřené a příznivci volejbalu přijdou o jeden z vrcholů letošní sezóny. „Bez nich to bude strašné, zvlášť v Kladně. Tady jsou hráči zvyklí, že je povzbuzuje celá hala. Teď navíc přijedou Budějovice, což je top soupeř a fanoušci se na něj těšili. Na jednu stranu dobře, že můžeme hrát, ale bez nich to bude velké mínus,“ říká k aktuálnímu dění v České republice Samsely. I tak se Orli pokusí překazit nelichotivou vzájemnou sérii s Jihostrojem, která čítá sedm porážek v řadě, kdy poslední vítězství Kladenských přišlo právě na domácí palubovce v prosinci 2017.

Domácí premiéru zvládli. Kladenští volejbalisté zvítězili před vlastními fanoušky 3:1 nad Brnem a připsali první tři body do tabulky. Poprvé se před zraky fanoušků ukázal i smečař Jiří Kraffer, který je jednou z nových tváří v kádru a podílel se na vítězství. Podle něj je tým stále ještě ve fázi, kdy se hledá a sehrává, nicméně věří, že výkony a výsledky budou už jenom lepší. 

První výhra v nové sezóně. Jak hodnotíte premiérové tři body v kladenském dresu, a ještě před domácím publikem?

Z mého pohledu je to pro nás hrozně důležité vítězství, protože jsme ho potřebovali, abychom se chytili, a věřím, že nás nakopne a my budeme hrát jenom lépe a lépe. Opět jsme nervózně začali a ve hře byla spousta chyb, naštěstí z obou stran. Musím ale pochválit celý tým, jak jsme bojovali a že jsme naše zaváhání dokázali odčinit. Stále je na čem pracovat, a to je lepší, než kdybychom se neměli kam posunout.

Je to hodně velká vzpruha po debaklu v Ostravě?

Určitě. Volejbal je z velké části o sebevědomí. Měli jsme hrozně dlouhou pauzu, v přípravě jsme toho kvůli karanténě celého týmu moc neodehráli ani nenatrénovali. Takže každé vítězství je důležité. Věřím, že to bude už jenom lepší. 

Další tréninkový týden byl tedy hodně znát na vaší hře?

Samozřejmě. Se všemi nahrávači jsme toho odehráli tak nějak stejně. Filip Palgut přišel těsně před sezónou. Forbes (Ondřej Fortuník) se zranil v přípravě, a teď je zase mimo hru. Stále se sehráváme a hledáme. Důležité je, že si dokážeme vyhovět a jeden druhému pomoci. Souhra přijde časem a výkony celého týmu tak půjdou zákonitě nahoru.

V prvním setu jste dlouho ztráceli, nakonec jste ale manko smazali a získali ho pro sebe. Jak moc důležitá byla pro vás koncovka úvodní sady vzhledem ke zbytku zápasu?

Strašně moc, hodně to vypovídá o mentalitě mančaftu. Neskládáme hlavu, když se zrovna nedaří, což je důležité a bude se nám to hodit. Těžkých zápasů v extralize bude spousta a v nich bude rozhodovat, kdo bude mít vůli bojovat až do konce. To se cení.

Druhý set jste ale v koncovce naopak těsně prohráli, kde byla největší příčina jeho ztráty?

Opět jsme do setu špatně vstoupili a zase prohrávali. Na začátku setu jsme si Brno několika chybami nechali odskočit, a když jsme se na ně dotáhli, tak nám zase odskočili, což je škoda. Kvůli našim chybám a nepřesnostem jsme set už nedokázali zlomit na svou stranu. Koncovku sady Brno zvládli lépe a po zásluze set získalo. Dokázali jsme se z toho ale oklepat a do třetího setu jsme doslova vlétli (směje se).

Třetí a čtvrtý set jste už následně měli pod kontrolou zejména ve středních pasážích obou setů. Jaký byl největší rozdíl oproti utkání v Ostravě, kdy jste v této fázi vždy sadu ztratili?

V přihrávce a byl zásadní. Co si budeme povídat. Dostat patnáct es v Ostravě, s tím se moct hrát nedá, a když už jsme zvládli příjem, tak jsme nebyli schopni si dobře nahrát a pomoct si, takže v tomhle to bylo jiné. S Brnem už to bylo o poznání lepší, ale stále tam je na čem pracovat.

Co dál jste ještě zlepšili oproti utkání v Ostravě?

Přišlo mi, že jsme dobře bránili. X-krát v zápase jsme si poradili a zbytečně nechybovali. Spoustu nepřesných přihrávek jsme Brnu dokázali vrátit na druhou stranu a následně jsme ubránili. Defenzíva zkrátka fungovala.

Domácí premiéra skončila pro kladenské volejbalisty vítězně. Po sedmi měsících se představili před vlastními fanoušky, když ve druhém kole UNIQA extraligy přivítali soupeře, na kterého se připravovali už na jaře. Do Kladna přijelo Brno, původně soupeř pro čtvrtfinále play-off, které odjelo domů s prázdnou. Orli zvítězili 3:1.

Úvodní porážka v Ostravě budiž odčiněna. Výrazně zlepšený servis a také obranná práce nad sítí razantně pomohly Kladnu k vítězství. Po přetahované v úvodních dvou setech měli domácí ve druhé polovině zápasu utkání jasně pod kontrolou a premiéru před vlastními fanoušky zvládli v poměru 3:1 na sety. „Z naší hry jsem měl dobrý pocit, i když tam bylo dost chyb. Jsem rád, že jsme bojovali a neupadli do letargie jako v druhé polovině utkání v Ostravě,“ ulevil si po výhře nejzkušenější hráč v kladenském dresu 36letý Tomáš Hýský.

Po prvním soutěžním utkání letošní sezóny byl trenér Milan Fortuník značně rozčarovaný. Jeho svěřenci dostali lekci z efektivity na podání, a tak se mu jeho svěřenci celý týden pilně věnovali, což se projevilo v utkání z Brnem. Nejen na podání, ale i na bloku, na tom bylo Kladno lépe, a to především díky kapitánu Adamu Zajíčkovi, který svými výkony dotáhl svůj tým k vítězství v první sadě, byť v ní jeho družina dlouho ztrácela.

Celkem si kladenští volejbalisté připsali parádních 21 bodů z bloku. „On to všechno začal. V prvním a druhém setu zapsal čtyři bloky, pak jsme se k němu přidali i my na krajích sítě a bylo to,“ řekl na adresu svého kapitána Hýský, který si zároveň pochvaloval, jak se jeho tým zlepšoval v průběhu utkání.

Svěřenci Milana Fortuníka se po první sadě evidentně zbavili nervozity, což přiznal jak trenér, tak kapitán. Oproti soupeři začali Orli méně chybovat, úřadovat na bloku a jak třetí, tak čtvrtá sada se pak nesla ve znamení zlepšené hry v obraně, ale i v útoku, což kladenským vyneslo náskok několika bodů v klíčových fázích obou dějství a také konečnou výhru 3:1. „Krásné vítězství. Jsme rádi, že jsme zápas zvládli za tři body. Brno je nevyzpytatelný soupeř,“ těšilo Zajíčka. „S postupem času se naše hra zpřesnila a jsem rád, že jsme kvalitního soupeře dokázali porazit za tři body,“ přidal se k němu kladenský kouč.

Nyní čeká kladenské volejbalisty téměř dvoutýdenní pauza. Další utkání mají na programu až ve čtvrtek 8. října ve Zlíně. Jen o dva dny později přivítají v domácí hale největšího favorita na zisk titulu českobudějovický Jihostroj.

V mládí vyzkoušel několik sportů, aby nakonec skončil u volejbalu. Tomu kladenskému dokonce i velí. Milan Fortuník (56) je nejenom šéfem klubu, ale zároveň i držitelem extraligové licence, hlavním trenérem mužského A-týmu a vévodí i dalším subjektům spojených se hrou pod vysokou sítí v Kladně. Samozřejmě byl u toho, když v létě došlo ke spojení s Vavřincem a tím pádem i rozšíření členské základny Kladno volejbal cz.

Pro ty, co vás neznají, připomeňte jak, kdy a kde vznikla přezdívka „Forbes“?

Vznikla v Rudé hvězdě, když jsem tam byl jako bažant na vojně a vůbec nevím proč. Najednou tak na mě začali pokřikovat starší hráči a nemám tušení, kdo a proč tuhle přezdívku vymyslel. Pochází tam odtud a je se mnou už 35 let.

Zažil jste někdy podobné volejbalové léto jako právě to uplynulé?

Přemýšlel jsem, kdy jsem takhle dlouho dokázal být s rodinou, vnoučaty a partnerkou a vůbec si nedokážu vzpomenout. Vždy jsem tam měl nějaké povinnosti, ať už jako hráč, trenér nebo funkcionář.

Letos muselo být opravdu náročné nejen kvůli epidemii koronaviru. Klub se rozšířil o celý dívčí oddíl Vavřinec Kladno. Jak dlouho se na spojení obou klubů pracovalo?

Spojení s dívčí složkou jsme plánovali dlouho. Se zástupci Vavřince Kladno jsme sloučení diskutovali přibližně rok a vysvětlovali si, proč by bylo užitečné. Ze sportovního hlediska jsem spojení odůvodňoval tím, že když děvčata trénují s kluky, tak se navzájem hecují a výsledky jsou pak lepší. To sebou samozřejmě přináší další pozitiva, klub má rázem větší dosah a možnost zaujmout veřejnost. Přesvědčování bylo velmi zdlouhavé a náročné. Spousta lidí nejen z Vavřince si myslela, že sloučení chci jenom pro to, abych z toho měl osobní, zejména finanční, prospěch. 

A je tomu tak?

Na vysvětlenou, stále chodím do práce. Jsem zaměstnanec Sportovních areálů města Kladna a mým cílem je, aby ve městě byl volejbal sportem číslo jedna. Novináři se mi často smějí, když tvrdím, že hokej v Kladně není sportem, ale náboženstvím. Ať už z hlediska historie nebo výsledků mu nemůžeme konkurovat. V pomyslném žebříčku sportů na Kladně bychom však chtěli dlouhodobě zaujímat nejvyšší příčku.

Co sloučení znamená pro klub potažmo pro kladenský volejbal?

Jasně se tím dává najevo, že to s volejbalem myslíme vážně. A komunita už by nás i takto měla brát. Od roku 2005, kdy se v Kladně hraje nejvyšší soutěž až na období 2010-2015 strávené v nižší soutěži, se zde dvakrát slavil mistrovský titul a jeden triumf v poháru. Městu dělá volejbal dlouhodobě dobrou reklamu. Doufám, že se spojení odrazí i v přízni partnerů. Najednou zastřešujeme 700 – 1 000 aktivně sportujících členů. Nejedná se přitom pouze o muže, chlapeckou a dívčí složku, ale také o amatérský volejbal 4+2, beachvolejbal a minivolejbal.

U ženské složky ještě zůstaňme. Existuje možnost, že by se v Kladně časem hrála ženská nejvyšší soutěž?

Je to takové moje tajné, velmi vzdálené, přání. Teprve nedávno jsme se spojili a musíme nejdříve vyřešit, jak celou dívčí složku zabezpečit. Zvykáme si na sebe. Celý proces je v počátku. Pokud se v budoucnu naskytne možnost, hrát nejvyšší soutěž, budu první, kdo bude pro. Nechci toho ale dosáhnout cestou, že shromáždíme finanční prostředky a soutěž si koupíme, spíš naopak postupně vybudovat hráčskou základnu a z ní těžit do budoucna. Nejdříve je potřeba získat nejvyšší soutěž pro kadetky a juniorky, z nich by postupně měl vznikat tým pro ženskou extraligu.

Klub se rozšířil a bylo potřeba sehnat i více financí. Bylo v tomhle směru vyjednávání se sponzory lehčí nebo náročnější?

Vlastně ani nevím, protože kvůli koronaviru jsem kontaktoval naše partnery ihned po ukončení minulé sezóny. Všichni se vyjádřili, že by chtěli ve spolupráci pokračovat. Teď je situace jiná a může být ještě hůř. Obecně se dá říci, že nám spojení ve vyjednávání spíše pomáhá než ubližuje, a to zejména s ohledem na dotace od státu. Co se týče podpory města, tak tam budeme moudřejší až poté, co se vytvoří rozpočet na další rok.  

Žijete volejbalem takřka 24 hodin 7 dní v týdnu. Našel jste si v letní pauze čas si od něj alespoň na chvíli odpočinout?

Samozřejmě. Byla se mnou vnoučata, a to je výborný relax. Vnučka je v deseti letech v období, kdy jsou na obzoru určité problémy, a já je odmítám řešit (směje se). Vnuk má rok a půl, ten si mě vodí za ruku, tam je to jednodušší (směje se). Dále mám psa, se kterým se člověk také parádně odreaguje a v neposlední řadě dostala zabrat moje zásoba doutníků, kterou jsem po večerech snížil téměř o třetinu.

Kde vůbec nejraději odpočíváte a nabíráte síly?

Doma mám krásnou terasu s výhledem na přírodu. Tam mám své místo, kam si položím popelník na doutníky, vedle dám skleničku s whisky a tam se přiznám, že nejraději sedím a povídám si s partnerkou.

Od vás ke kladenskému A-týmu, jak se rodil kádr na právě rozehranou sezónu?

Musel jsem reagovat rychle, protože odjížděli cizinci, a učinit rozhodnutí, jakým směrem se bude tým dále ubírat. Celou situaci jsem konzultoval s dcerou Annou a dospěli jsme k názoru, že vsadíme na domácí hráče. Začal jsem tedy hledat, kdo ze stávajícího kádru bude za určitých podmínek ochotný pokračovat a k tomu jsem se snažil postupně připojovat další příchozí hráče. Sám od sebe poté vyplynul příchod Jiřího Mikulenky, za kterého jsem rád. Když už byl tým zčásti sestaven, tak se přešlo k tomu realizačnímu. Vše se začalo rodit hned po přerušení ligy. Musím říct, že to šlo celkem lehce, protože jsme věděli, koho chceme.

Byla jednání letos v něčem jiná než v uplynulých letech?

Na základě pandemie koronaviru jsme pragmaticky dali do smluv zásah vyšší moci, což tam chybělo. Teď nikdo neví, jak bude vše probíhat. Při jednáních jsme hráčům dali jasně najevo, jak to chceme mít a nemalovali jsme jim vzdušné zámky. Zprvu vše nasvědčovalo k tomu, že v týmu nebudou žádní cizinci, což se ale posléze změnilo. Žádný větší zádrhel v jednání ale nebyl.

Kladno bude po delší době hrát prakticky bez cizinců, jen se dvěma Slováky. Jak odlišné to bude?

Zjednodušily se nám porady na utkání. Teď nám odpadla povinnost je tisknout v několika verzích. Současný stav je rychlejší na komunikaci. Co se týče diváků, tam se uvidí. V týmu máme atraktivní hráče v podobě Filipa Křesťana, Adama Zajíčka, Tomáše Kunce a dalších mladých nadějí. Jestli někomu budou chybět cizinci, těžko říct. Zkrátka máme omezený rozpočet a s ním musíme vyjít.   

Střádáte plány na doplnění kádru během zimního přestupového období? 

Část hráčů jsme podepsali na více let a zčásti máme slovní dohody o možném pokračování. Teď nemůžu konkrétně říct, že bychom měli jasno, jak vše uděláme do budoucna. Máme nějaké představy, ale taky se musí v sezóně ukázat hráči, abychom věděli, jak dál. Bratři Mikulenkové nebo Tomáš Kunc jsou volejbalisté, u kterých si dovedu představit delší angažmá a stejně tak i s dalšími. Na tohle vše je ale strašně brzo. 

Jaké jsou cíle pro sezónu 2020/2021?

Bylo by pro mne zklamáním, kdybychom se nedostali mezi nejlepší čtyři, jak v poháru, tak v lize, ale vím, že tu bude zatraceně těžké.

Po téměř sedmi měsících se představí před domácími fanoušky. Kladenští volejbalisté přivítají ve druhém kole UNIQA extraligy Brno a budou mít co napravovat. V Ostravě zaostali daleko za optimálním výkonem a odvezli si domů porážku 0:3. Hosté vstoupili do nové sezóny přesně opačně, když ve vlastní hale stejným poměrem porazili pražské Lvy.

Právě Brno mělo být soupeřem Kladna v jarním čtvrtfinále play-off. Poté ale přišla epidemie koronaviru a zastavila základní část UNIQA extraligy ještě před posledním kolem. Odveta ve vyřazovacích bojích se po roce zrušila a celek z jižní Moravy dorazí do Kladenské sportovní haly až o šest měsíců později, jako vůbec první soupeř ze všech v novém ligovém ročníku. „Je to takový paradox, ale obě mužstva jsou úplně jiná. Brno vyměnilo blokaře, zranil se jim nahrávač a univerzál. V Kladně byla zahraniční legie a nyní jsou tu tuzemští hráči,“ naráží asistent trenéra Tomáš John na obměnu kádrů v obou týmech. V minulé sezóně vyhráli oba vzájemné duely Brňané.

Podle Johna budou chtít kladenští volejbalisté v domácí hale odčinit drsnou porážku z úvodního kola. „Paradoxně nám taková ledová sprcha může pomoci. Když už prohrát, tak takhle rozdílem třídy než těsně padnout ve třech koncovkách. Teď ale musíme podat lepší výkon než v Ostravě, kde jsme pod velkým tlakem jejich servisu, absolutně vybouchli,“ prohlašuje John s tím, že podobný styl na podání čeká i od sobotního soupeře. „Riskantně podává i Brno, ale kvalitních hráčů na servisu mají méně. Na ty se zaměříme a hra by se podle toho měla odvíjet,“ dodává.

Brňané dorazí do Kladna s výhrou 3:0 v zádech nad pražskými Lvy, když v domácím prostředí získali všechny sety ve vyrovnaných koncovkách. „Abych pravdu řekl, tak jsem tento výsledek nečekal, protože Pražané v létě mohutně posilovali. Nehráli agresivně, cizinci se ještě seznamovali, možná zápas podcenili,“ přemítá John a dává jasně najevo, že něco podobného se jeho svěřencům nestane. „Letos nemůžeme podcenit žádného soupeře. V extralize není žádný slabý tým,“ upozorňuje asistent trenéra. Zápas s Brnem začíná v Kladenské sportovní hale v tradičním čase od 18 hodin. Do haly bude vpuštěno pouze 500 osob k sezení a vstup bude umožněn pouze s rouškou či jinou ochranou dýchacích cest.

Ve 27 letech už je stálicí týmu. Blokař kladenských volejbalistů Adam Zajíček je už čtyři roky po sobě zároveň kapitánem mužstva, a jak sám říká, i prodlouženou rukou trenéra. V uplynulých dvou sezónách byl vyhlášen nejlepším hráčem na svém postu a svými výkony si pravidelně říká i o místo v reprezentaci. Loni si zahrál na mistrovství Evropy v Polsku a za rok by se rád představil i na domácím šampionátu v Ostravě. 

Minulá sezona byla z důvodů pandemie koronaviru ukončena ještě před zahájením play-off, jak jste to jako hráč vnímal?

Jako hráč a kapitán jsem danou situaci vnímal jako vysvobození pro náš tým, protože uplynulá sezóna byla z naší strany naprostou tragédií, co se herních výkonů týče. Za mě tedy jedině pozitivně. Kdyby se play-off začalo hrát, tak by to s námi dopadlo možná ještě hůř, než jak to nakonec skončilo. 

O co byla minulá sezóna kratší, o to bylo delší volno, jak jste ho strávil?

Hned, jak nám skončila sezóna, tak jsem odjel s rodinou na chalupu na Vysočinu, kde jsme byli přibližně dva a půl měsíce v kuse. Strašně moc jsme si to tam všichni užili. Po této době mi začal měsíční kemp v reprezentaci s kompletně přebudovaným realizačním týmem, za což jsem byl velmi rád. Jednak z důvodu, že jsem tam mohl vůbec být, ale také z důvodu nabrání kondice, o kterou jsem přišel v průběhu koronavirové epidemie.  

Následně jste se hlásil do přípravy na Kladně. Jak se Vám zamlouvá nově sestavený tým?

Moc se mi zamlouvá, především po lidské stránce, což je jeden z nejdůležitějších bodů. Tým musí táhnout za jeden provaz a vědět, že lidi jsou k sobě féroví. Samozřejmě také po herní stránce se mi líbí, počínaje nahrávačem až po libera, které dělá tu nejnáročnější práci při hře nebo střídající hráči. Takže se mi líbí. Doufám, že všechno, co jsme natrénovali a zjistili o sobě, uplatníme na hřišti během sezóny. 

Sezóna už si hlasitě říká o slovo. Jak se na ní těšíte?

Všichni se nemůžeme dočkat, až se sezóna rozjede a konečně si zahrajeme. Doufám, že vydrží co nejdéle a liga pojede i přes odkládání zápasů.

Kapitánem kladenských orlů jste byl zvolen již počtvrté v řadě, co to pro vás znamená?

Pro mě osobně to nic speciálního neznamená. Samozřejmě je to čest být kdekoliv kapitánem, ale je to spíše o zodpovědnosti a o tom být prodlouženou rukou trenéra. Na hřišti je to o tom, řídit ten tým – hecovat spoluhráče, když jsou studení, nebo je v opačném případě uklidňovat či radit, jak se chovat. Samozřejmě nemůžu všem do všeho mluvit, žádný učený z nebe nespadl, navíc v týmu máme i mnohem zkušenější hráče, než jsem já. Nejsem něčím nadřazeným. Soustředím se spíš na to, aby tým šlapal a byl připravený na další rozehru. 

I přes svůj relativně mladý věk jste pro ostatní hráče autoritou a vzorem, vnímáte tak i Vy sám sebe?

Těžko říct. Samozřejmě, že možná pro některé ano. Sám sebe tak ale nevnímám. Když už pocítím, že si mě někdo poslechne, tak je to příjemné, že by se ze mě někdo vyloženě posadil na zadek, se ale neděje, a ani to tak nechci. Snažím se být vstřícný a nacházet cestu pro obě dvě strany tak, aby nikdo nebyl nespokojen.

Uplynulá sezóna se týmu úplně nepovedla, co bude potřeba udělat proto, aby se Kladno vrátilo zpět na vrchol?

Myslím si, že cesta na vrchol bude letos těžká. Nejlepší týmy mají rozpočet někde jinde než my. Na druhou stranu, peníze nejsou všechno a už se několikrát ukázalo, že i tyhle týmy umíme porážet. Za mě asi není dobře se za každou cenu honit za co nejlepším výsledkem. Spíš si myslím, že za těch několik nepovedených ročínků se vytratila chuť bojovat a těšit se na zápasy, což se odrazilo i na návštěvnosti, a to mě mrzí možná i víc než jak sezóny dopadají. Přál bych si, abychom předváděli takový výkon, který bude fanoušky bavit, aby na nás byla vidět chuť bojovat, že se nevzdáváme za žádného stavu. Nechci předbíhat, ale myslím, že se tak i uskuteční. 

Na pozici blokaře jste jasnou jedničkou, kdo by dle vašeho názoru měl zaujmout místo druhého blokaře?

Zkušenostmi jsem možná jednička, ale všichni tři jsme na stejné startovní čáře. Nikdo z nás nemá jednoznačnou pozici. Můžeme hrát všichni. Dokonce bych řekl, že jak Lukáš Kyjanica, tak Vladimír Mikulenka jsou na tom blokařsky lépe. V můj prospěch pravděpodobně mluví zkušenost ve vypjatých chvílích. Každý má své nedokonalosti, ale všichni mohou úplně v pohodě hrát. Hodně důležitá bude důvěra trenérů, myslím, že se nemusí bát dát jednoho nebo druhého v určitých fázích do zápasu, buď na blok, nebo na podání. Lukáš s Vláďou jsou naprosto vyrovnaní a při trénincích je na nich vidět, jak nevypustí ani jeden minisouboj, jak se o to místo perou.

Jaké si dáváte cíle pro sezónu 2020/2021?

Nechtěl bych se primárně zranit, protože už na sobě cítím, že k tomu nemám daleko. Z osobního hlediska bych chtěl opět vyhrát nejlepšího blokaře sezóny, abych zkompletoval hattrick. Nevím ale, jak to chodí při volbě, zdali je poctivá a adekvátní. Co se týče týmu, tak bych chtěl, abychom předváděli hru, která bude bavit nás a hlavně diváky. Pevně věřím, že to přinese ovoce. Sezóna může být krátká a jakýkoliv bod se bude počítat a pak už to bude jenom na vyšší moci, jak vše dopadne. 

Jste zároveň i hráčem reprezentace. Za rok se navíc evropský šampionát uskuteční na domácí půdě v Ostravě. Pohlížíte i tam?

Přeji si, aby forma gradovala směrem k němu. Abych byl v nominaci trenéra Nováka a zahrál si před domácími fanoušky. Každý člověk, který začíná se sportem, by měl mít cíle. Když jsem přicházel do Liberce, tak se mě jeden funkcionář zeptal, čeho bych chtěl dosáhnout. Odpověděl jsem, že se dostat na olympijské hry. Hned se mi všichni vysmáli. Časem postupně zjišťuji, že se jedná o vzdálenou budoucnost a jak složité je, se tam probojovat. Nicméně národní tým se neodmítá, a i když je člověk sebevíc zničený, tak pořád je čest reprezentovat. Těším se na to. Doufám, že budu zdravý, že forma bude taková, abych se tam dostal. Když ano, tak budu velice šťastný. Ten tým má na to, aby postoupil ze skupiny, a můžeme zopakovat výsledek, který se nám povedl proti Francii na mistrovství Evropy v Polsku, kde jsme udělali nejlepší výsledek v novodobé historii a chtěl bych si zopakovat ten pocit, protože to bylo něco nádherného. 

Zpět do současnosti. Jak moc se těšíte na moment, až znovu nastoupíte do zápasu v Kladenské sportovní hale?

Těším se, ale současná doba je taková, jaká je. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tahle pseudonemoc (Covid-19 pozn. red.), která tady je, zbytečně rozděluje společnost a bůhví, kolik lidí bude moct přijít, a čím budou muset být vybaveni. Vzhledem k tomu, jak osobně přistupuji k těmto opatřením, tak nebudu překvapený, že jich v hale moc nebude a raději se na zápasy podívají na internetu nebo v televizi. Nicméně osobně se na ně moc těším.

Je někdo, na koho máte v nadcházející sezóně „políčeno“ z pozice blokaře? 

Z tohohle už jsem vyrostl. Kvalitních hráčů je tady čím dál víc. Když to pomůže týmu, tak nejraději zablokuji všechny (směje se). Už se mi podařilo vystavit stopku i těm nejlepším hráčům na světě. Už ale tímhle nežiju. Samozřejmě mi udělá radost, když například zablokuji Jana Štokra z Liberce, ale že bych vyloženě za tím šel, to ne. Chci blokovat tak, abych pomohl týmu.

V právě započaté sezóně bude jednou z největších hvězd v kladenském týmu. Po třech letech strávených v Českých Budějovicích hlásí Filip Křesťan (32) návrat k modrobílým barvám. Na zkušeného univerzála čeká mnoho náročných úkolů. Jednak pomoci Kladnu zpět k co nejvyšším příčkám, ale také přesvědčit a získat si fanoušky zpět na svou stranu.

Jaké to je být zpátky v Kladně?

Je to příjemné. Musím říct, že už jsem potřeboval změnu. Místní prostředí velmi dobře znám a těším se. Vím, že se volejbal v Kladně hrával s chutí a lidi z něj měli radost, což jsem poslední roky trošku postrádal. I když přicházím z Budějovic, neřekl bych, že se v mém případě jedná o krok zpět. 

Jak hodnotíte působení v Českých Budějovicích?

Měl jsem v hlavě určitě věci, které jsem si chtěl splnit, proto jsem do Budějovic odešel. Jednalo se o dlouholetý klub s historií, ověnčený mistrovskými tituly a spoustou úspěchů a chtěl jsem si zkusit Ligu mistrů. To jsem si splnil, sám sobě si už tak nemám co dokazovat. Teď chci hrát pro radost a pomoci Kladnu znovu k tomu, co jsme v minulosti dokázali. 

Kam až mu chcete pomoci?

Kdyby to byl mistrovský titul, tak bych nejspíše přemýšlel o ukončení kariéry (směje se). Samozřejmě jedna z věcí, kterou bych chtěl, aby se vrátily úspěchy. Nechci říct, že tu v minulých letech nebyly, myslím si ale, že jsme teď lepší parta, která chce něco dokázat, a věřím tomu, že z toho něco vyplyne.

Spekulovalo se i o jiných klubech, kam byste mohl zamířit. Co rozhodlo pro Kladno?

Určitě to, že už jsem zde hrál a znám místní prostředí. Samozřejmě i fakt, že tady žijeme s přítelkyní a cítíme se tu jako doma. Určitě to ale není hlavní priorita, ale sám jsem potřeboval změnu, protože další sezóna v Budějovicích by pro mě byla psychicky velmi náročná. Nějaké nabídky byly, ale vzhledem k době, ve které žijeme, jsem nechtěl váhat a čekat, jak se situace vyvine, takže jsem v danou chvíli sáhl po tom, co bylo pro mě nejlepší, a to byla nabídka z Kladna. 

S kým jste toto rozhodnutí komunikoval?

S přítelkyní, rodinou. Zajímali mě jejich názory a pocity. Dále samozřejmě s agentem a Milanem Fortuníkem. S ním jsme si sedli a já vyslovil přání, že bych se chtěl do Kladna v budoucnu vrátit. Že se tak stalo tenhle rok, bylo pro mne překvapující a zároveň příjemné.  

Jaké očekávání má od vás trenér Fortuník?

Myslím si, že věc očekávání je věc nás obou. Zvlášť v mém věku bych měl vědět, s čím do týmu jdu a co se ode mě očekává. Budu se snažit přesvědčit lidi, že volejbal stále umím, a pokud budu přínosem pro tým, tak budu jedině rád.

Jak se vám zamlouvá nově sestavený tým?

Pro mě je překvapující, protože jsou všichni pořád žízniví (směje se). Z týmu cítím, že ho volejbal baví a každý se chce prát o co nejlepší výsledek. To se ukázalo i na přípravném turnaji v Liberci, kde jsme nebyli v ideální sestavě, protože se nám zranil první nahrávač a rázem jsme se museli ještě více semknout a z týmu byla cítit velmi dobrá energie. Jsem mile překvapen.

Na koho jste se nejvíce těšil?

Obecně jsem se těšil na všechny. Mám pár hráčů, se kterým hraji letní turnaje. Samozřejmě, že s Tomášem Hýským se znám už z Příbrami, což už je několik neuvěřitelných let. S ním se vídám i mimo volejbal.

Jak hodnotíte letní přípravu?

Byla velmi náročná. Víceméně si ji obtížnou udělá každý sám podle toho, jestli před tím něco dělal individuálně nebo ne. V průběhu první vlny koronaviru jsem byl dva měsíce v přípravě a pak jsem ji dotáhl tady v klubu, takže v mém případě to bylo jednodušší. Všichni jsme makali, neviděl jsem na nikom, že by něco vypouštěl. Teď je však důležité ji zužitkovat ve volejbal a dostat se do něj co nejrychleji, protože tu jsou noví lidé a musíme se co nejvíce sehrát.  

Přicházíte z jednoho z nejúspěšnějších týmů posledních let, co bude potřeba udělat proto, aby se Kladno vrátilo zpět na vrchol a napodobilo úspěchy Českých Budějovic?

Nemyslím si, že v tom je nějaká obrovská alchymie a jestli je to někde více profesionální či ne. Všude se najdou klady a zápory. Kladno, ať už jsem byl v něm nebo ne, tak vždy dokázalo hrát vyrovnaně s těmi nejlepšími týmy. Doufám, že v tomhle budeme pokračovat. Musí se sejít několik věcí. Že bylo Kladno před dvěma lety ve finále, tak i proto, že hráči chtěli a měli vůli.

Na pozici univerzála jste v Kladně jasnou jedničkou, jak tuto roli vnímáte?

Tak nějak normálně. Pokud je člověk pasován do role jedničky, tak to musí mít v hlavě srovnané, aby ho tlak neposunul do osobnosti, kterou není. V Kladně jsem v této roli byl, ale i v ostatních týmech jsem byl lídrem ne na pozici jedničky, ale zkušenějšího staršího lídra, který by měl tým někam posunout, tak je to pro mě zcela normální věc. 

Jaké si dáváte cíle pro sezónu 2020/2021?

Osobně si dávám ty nejvyšší cíle. Chci abychom hráli o nejvyšší příčky, jak v play-off, tak v poháru. Nebudu se ohlížet, zda mám na kontě dvacet nebo třicet bodů za zápas, ale chci, aby tým fungoval a byl úspěšný. Na druhou stranu vím, že to nebude jednoduché, ale pokud budeme makat na 100 %, tak toho dosáhneme.  

Jak moc se těšíte na moment, až znovu nastoupíte do zápasu v Kladenské sportovní hale?

Zase si na ní musím zvyknout (směje se). Těším se hlavně na diváky. Od doby, co jsem zpátky na Kladně jsem jich potkal dost, a všichni se na volejbal těší. Vím, že tady nejsou takoví, co by remcali, když se týmu nedaří, ale naopak ho podporují.

Sám jste se ale po svém odchodu ocitl na druhé straně, když jste odešel do Budějovic. Jak jste to vnímal?

Vždy, když člověk odchází, tak pocítí odvrácenou stranu mince. Měl jsem smlouvu, ze které jsem se mohl vykoupit. Pro mě se jednalo o posunutí ke splnění svých snů: zahrát si Ligu mistrů a získat titul. Chápu, že se najdou lidé, kteří nedokážou pochopit, že se jedná o sport a byznys. To se ale stává a je to normální. Nemám jim to za zlé. Samozřejmě mě mrzelo, že když jsem v Kladně hrál poprvé po přestupu, tak mi to dali sežrat, což jsem nečekal, ale to je sport.

Myslíte, že vás po čtyřech letech dokážou kladenští fanoušci vzít zpátky?

To nevím, ale udělám vše proto, aby to tak bylo. Je to pro mě hlavní cíl a budu se snažit pro to udělat maximum.