Již šestým rokem spolupracuje klub Kladno volejbal cz s Českým registrem dárců kostní dřeně, potažmo jeho dobrovolnou zástupkyní, Ladislavou Eichenmannovou. Marketingová manažerka a předsedkyně kladenského krasobruslařského oddílu sama hematoonkologickou léčbou prošla a po jejím úspěšném absolvování chtěla tuto problematiku veřejnosti více přiblížit a svým způsobem i poděkovat všem, kdo se podílel na jejím úspěšném návratu do života. „Kladenský volejbal se pravidelně každý rok hlásí mezi podporovatele dárcovství kostní dřeně, za což si zaslouží poděkování,“ říká.
Sobotní zápas kladenských Orlů proti mistrovskému Karlovarsku bude opět věnován registru dárců kostní dřeně. Jak dlouho s kladenským volejbalem spolupracujete?
S šéfem kladenského volejbalu Milanem Fortuníkem jsme začali komunikovat už v roce 2016 a s klubem vznikla spolupráce oficiálně v roce 2018, kdy registr rozšířil možnosti náborových akcí. Došlo ke změně způsobu odběrů, při registraci dárce již nemusel podstupovat odběr krve a stačí jen stěr z dutiny ústní, který si dárce dělá sám za asistence pracovníka. Pravidelně každý rok (vyjma doby kovidové, kdy se nábory nekonaly) se kladenský volejbal hlásí mezi podporovatele dárcovství kostní dřeně, za což si zaslouží poděkování!
Jakou vy máte v tomto procesu roli a jak jste se k této problematice dostala?
Nadace pro transplantace kostní dřeně má několik stálých dobrovolných spolupracovníků, kteří se podílejí na náborech nových dárců kostní dřeně. Sama jsem si prošla hematoonkologickou léčbou. V roce 2012 jsem uviděla v televizi spot o registraci házenkářů do registru dárců kostní dřeně. Jelikož se pohybuji ve sportovním prostředí, řekla jsem si, že bych toho mohla využít a rozšířit povědomí o této problematice a tím i „poděkovat“. Od té doby začala moje „agitace“ ve sportovním prostředí.
V prosinci 2012 jsem uspořádala vánoční dětskou revue, které se zúčastnily dvě holčičky, které v té době procházely léčbou leukémie. Společně s nimi a s krasobruslařkami jsme vyzvali k podpoře dárcovství kostní dřeně. Od té doby jsem začala s Českým národním registrem dárců kostní dřeně a Nadací pro transplantace kostní dřeně spolupracovat při náborech nových dárců. Zaměřuji se především na potencionální dárce z řad sportovců a osvětu mezi mladými (studenty).
Nábory se často pořádají na sportovních utkáních a mezi sportovci. Má to nějaký důvod?
Sportovci jsou v dobré kondici. Je tedy zcela pochopitelné, že právě sportovci jsou ideálními potencionálními dárci kostní dřeně. Při hledání dárce se vybere vždy ten nejvhodnější. V České republice každým rokem onemocní stovky lidí včetně malých dětí vážnými nemocemi, které jsou léčitelné pouze transplantací kostní dřeně. Transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce jako jediná v těchto případech dává šanci na úplné uzdravení a návrat do plnohodnotného života.
Darování kostní dřeně provází mnohdy nesmyslné předsudky. Jak je možné do registru vstoupit a co opravdu podstoupí ten, kterému jednoho dne zazvoní telefon s tím, že je vhodným dárcem?
Ano, darování kostní dřeně provází mnohé předsudky. Setkávám se s tím při náborových akcích. „Ono to bude bolet, něco se mi stane.“ Při své léčbě jsem absolvovala jak odběr kostní dřeně z pánve (vícekrát), tak separaci krvetvorných buněk. Mohu tedy dárcům při náborech díky vlastní zkušenosti popsat průběh a pocity při odběru kostní dřeně a průběhu separace krvetvorných buněk. Zrovna tak i pocity pacienta, který čeká na naději. V době mé léčby jsem byla krátce po porodu dcery a psal se rok 1998.
Existují dva rovnocenné způsoby, kterými lze od dárce odebrat krvetvorné buňky, vhodné k transplantaci:
- klasickým způsobem – získáním přímo kostní dřeně z vnitřku kostí
- historicky novějším způsobem – jejich získáním ze žilní krve procesem, kterému se říká separace (aferéza).
V obou případech jde o darování tzv. kmenových krvetvorných buněk, které po převedení do krve druhého člověka dokáží zaplavat krevním oběhem do svých obvyklých míst v kostní dřeni, usadit se v ní a postupně se začít množit a vyzrávat v celé spektrum normálních krvinek (červených, bílých i krevních destiček). Rozhodnete-li se do registru vstoupit, podepíšete souhlas se zařazením vašich dat do registru a vyplníte krátký zdravotní dotazník. Žádná další vyšetření se při registraci neprovádějí! Zdravotní stav každého člověka se totiž v průběhu času mění a podrobné vyšetření je proto namístě až v době výběru dárce pro konkrétního nemocného.
V laboratoři je vaše krev analyzována na transplantační znaky a ty jsou pod kódem odeslány do Koordinačního centra ČNRDD, kde jsou vloženy do počítačové databáze ČNRDD a zároveň zaslány do mezinárodní databáze dárců WMDA. Zde zůstávají k dispozici pro výběr dárců pro konkrétní nemocné v Česku i v zahraničí.
V databázi ČNRDD budete evidován do 60 let, pokud nebudete chtít členství v registru dříve z vlastního rozhodnutí ukončit nebo dokud u vás nenastanou trvalé překážky k dárcovství dřeně. Je nutné mít na paměti, že zápisem do registru na sebe berete závazek! Odmítnout dárcovství na poslední chvíli, kdy nemocný je již v přípravě k transplantaci, však znamená bezprostřední ohrožení jeho života, váš úmysl darovat kousek sebe sama pro záchranu života a zdraví druhého nemocného člověka by proto měl být míněn zcela vážně již v době, kdy do registru vstupujete.
Momentálně je počet registrovaných dárců v ČR 114 275. Myslíte, že to je hodně, nebo málo? Co by mohlo veřejnost přesvědčit, aby si záležitosti jako dobrovolné dárcovství dřeně, krve a podobné aktivity přisvojila?
Počet registrovaných dárců v ČR? Čím víc, tím líp. V Německu, které má největší registr na světě, se lidé mohou registrovat i třeba v lékárně. Je tam mnohem větší podvědomí o dárcovství kostní dřeně. Obecně platí, čím více dárců v registru, tím je větší naděje na nalezení vhodného dárce pro nemocného. Registry po celém světě jsou propojené. Pokud se shodují transplantační znaky dárce v zahraničí, je transplantován dárcem ze zahraničí.
Transplantace kostní dřeně není jednoduchý výkon a jeho výsledek závisí vždy na mnoha faktorech. Vstupním předpokladem úspěšnosti je dokonalý výběr dárce s co nejbližší shodou tkáňového typu. Velký vliv ale má i celkový stav pacienta, jeho věk, typ a stadium nemoci, přidružená onemocnění a mnoho dalších okolností.
Poslední světové statistiky ukazují, že při dobrém výběru dárce a minimalizaci dalších rizikových faktorů jsou výsledky nepříbuzenských transplantací v současné době již plně srovnatelné s výsledky transplantací mezi rodinnými příslušníky. Je-li výkon proveden včas a nejsou-li přítomna další závažnější rizika, může se definitivně vyléčit a vrátit do plnohodnotného života 60-80 % pacientů. Za méně příznivých okolností je to pochopitelně méně. Nesmíme ovšem zapomenout, že transplantace dřeně se provádí skoro bez výhrad u takových nemocných, kteří by při jiném způsobu léčby měli šanci na dlouhodobé přežití jen zcela zanedbatelnou nebo dokonce žádnou.
Český národní registr dárců kostní dřeně
Registr dárců dřeně je databází zdravých dobrovolníků ochotných darovat v případě potřeby malou část vlastních krvetvorných buněk k transplantaci komukoliv, kdo by tuto pomoc potřeboval, a to anonymně, bez ohledu na jeho věk, pohlaví, národnost či vyznání. Dárcovství dřeně je považováno za nejvyšší dar člověka člověku, a proto je u nás – stejně jako na celém světě – bezplatné.
ČNRDD je nestátní organizace, pracující od r. 1992 jako obecně prospěšná společnost na celém území České republiky. Patří mezi nejefektivněji pracující registry světa, jako čtvrtý na světě se stal nositelem prestižní akreditace Světové asociace dárců dřeně – WMDA. Český národní registr dárců kostní dřeně je jediný registr ve střední a východní Evropě s touto prestižní akreditací.
Hlavním cílem ČNRDD je soustavně budovat databázi lidí, kteří jsou ochotni kdykoliv v budoucnu darovat část vlastních krvetvorných buněk neznámému nemocnému, aby svým darem pomohli uskutečnit transplantaci kostní dřeně a přispěli tak k záchraně jeho vážně ohroženého života.
- nábor dobrovolných dárců dřeně a vyšetřování jejich transplantačních znaků
- výběr vhodných dárců pro konkrétní nemocné z vlastní i mezinárodní databáze
- organizaci odběrů krvetvorných buněk vybraných dárců a jejich transport
Podle platných standardů zařazuje ČNRDD do databáze nové dobrovolníky ve věkovém rozmezí 18 až 35 let. Tato strategie umožňuje delší setrvání dárců v registru při stejných finančních nákladech na jejich vstupní vyšetření a udržování příznivé věkové struktury dárců. Využití krvetvorných buněk mladších dárců je totiž při transplantacích prokazatelně výhodnější i pro nemocné. Po překročení věku 60 let jsou dárci z databáze automaticky vyřazováni.
#dobroodkosti
https://www.instagram.com/kostnidren.cz/
https://www.facebook.com/darovaniKostniDrene/
https://nadace.kostnidren.cz/cz/sekce/nejdulezitejsi-je-nadeje-45/
