Petra Špuláka vídáme v kladenském dresu již druhý rok. Z juniora vyrostl reprezentant a momentálně figuruje mezi třemi neúspěšnějšími útočníky UNIQA extraligy. Za tento posun, jak sám tvrdí, vděčí vedení kubu, které mu dalo prostor. Šanci dokázal na sto procent využít a toto léto se z národního týmu vrátil s titulem z Golden league a účastí v prestižním Challenger cupu.

Jak hodnotíš začátek sezóny? Máte odehráno již sedm zápasů, tak už lze shrnout fungování týmu a Vaši formu.

Zatím jsme na třetím místě, takže s postavením v tabulce jsem spokojený. Forma je ale taková rozházená, občas hrajeme výborně a bez výkyvů a další zápas hrajeme jak úplně jiný tým a děláme v podstatě dětské chyby, které nás pak stojí body. Je dobře, že máme na čem stále pracovat, a jsem si jistý, že to bude ještě lepší.

Od začátku sezony jsi rozdílový blokař a daří se Ti v individuálních statistikách. Pomohlo Ti, že jsi i přes léto trénoval s reprezentací?

Určitě mi pomohlo, že jsem s nároďákem trénoval a také hrál. Sice jsem s výběrem nebyl od začátku Zlaté ligy, ale i tak cítím, že mě to posunulo. Doufám, že jsem dokázal, že do národního týmu patřím.

Jak hodnotíš vlastně Vaše výsledky v národním týmu? Golden league byl asi nečekaný úspěch, stejně jako účast v Challenger cupu. 

Tento rok byla v programu právě jen Golden league, takže v nominaci nebyly všechny opory. Ale fakt, že jsme dokázali i přesto Golden league vyhrát a kvalifikovat se do Koreje na Challenger cup je za mě super úspěch.

Za dva roky jsi ušel dlouhou cestu. V tvém bývalém klubu jsi skoro nehrál, na Kladně jsi naskočil do základu a propracoval jsi se toto léto i do základní sestavy reprezentace. Čemu tento posun přičítáš?

Za mě je to hlavně zásluha vedení týmu Kladna, že mi dali tu možnost hrát extraligu, a ne sedět jen na lavičce. To byl taky důvod, proč jsem odešel ze Lvů Praha. Pro mě je v podstatě frustrující jenom trénovat a pak nemít šanci to předvést v zápase.

Pořád patříš mezi nejmladší hráče týmu, na to se dost zapomíná. Těžko bychom v UNIQA extralize našli někoho podobně starého s tak velkou zodpovědnosti za výsledky svého týmu. Pociťuješ nějaký tlak?

Tlak od týmu necítím. Spíš si tlak na sebe vytvářím sám, abych dokázal přenést do zápasu to, co mi jde v tréninku. Chci vyhrát každý zápas, každý bod a jsem jenom rád, že se to víceméně daří.

Zvenku vypadáš jako hodně emotivní hráč. Pomáhají ti emoce při výkonu nebo je pro Tebe lepší si udržet chladnou hlavu? Je to vůbec možné?

Já naopak právě poslouchám, že jsem úplně bez emocí na hřišti😄. Snažím se soustředit sám na sebe, abych podával dobrý výkon a ty emoce, když už, tak pak přijdou samy.

Prý jsi správce týmové kasy. Který donucovací prostředek je nejspolehlivější? 

Zatím jsem nebyl nucen nějaký donucovací prostředek použit, ale když už je nějaký problém, tak většinou vysvětlím, za co to je, a dál už se to neřeší.

Koho budeme zpovídat příště a jakou otázku bys mu chtěl položit?

Předávám štafetu Timu Grozerovi a moje otázka zní: Proč na hřišti vypadáš úplně bez emocí?