Budeme lepší a stoupat tabulkou

Před dvěma měsíci přišel Filip Palgut, kterému neřekne nikdo jinak než Bufy, jako řešení za zraněného Ondřeje Fortuníka. V modrobílém dresu odehrál všech pět utkání v rámci UNIQA extraligy a jakoby kopíroval výkony celého týmu. Zatímco v domácím prostředí Kladno hraje solidně, na hřištích soupeřů tápe a stejně je tomu tak i se slovenským nahrávačem. Proti Ústí byl dokonce stažen ze hřiště a druhou polovinu zápasu sledoval pouze z lavičky.

Přezdívka Bufy je výrazně odlišná od vašeho jména. Jak k ní došlo?

Zdědil jsem ji po tátovi. Jemu tak říkali v klubu a postupně přešla na mě. Mladý Buffalo, tak mi říkali. Od toho je odvozeno Bufy.

Takže Bufy, uvítal jste přes prohru, i když jste mohli utkání klidně odložit, že se opět hraje?

Je samozřejmě super, že nám povolili zase hrát, ačkoliv se musíme pravidelně testovat. Jediný problém vidím v tom, že se člověk připravuje na zápas, ale prakticky neví, jestli bude hrát nebo ne.

Jak hodnotíte své dosavadní působení a výkony v dresu Kladna?

Zatím mají k ideálu daleko. Doufám, že se zlepší. Přisuzuji to i tréninkovému výpadku, který nás před nedávnem zasáhl, ale nechci se nijak vymlouvat, musím se zkrátka zlepšit.

I trenéři k Vám měli poznámku, že Vaše výkony napodobují ty týmové. V domácím prostředí jsou stabilní, venku ale horší. Čím si to vysvětlujete?

Jednoznačně je to způsobeno tréninkovým výpadkem. V domácím prostředí se hraje vždy lépe. Člověk zná halu a ví o každém centimetru. Když ale přijede ven, tak se rozkoukává a chvíli to trvá, než si zvykne. V tomhle ohledu pomáhá, zejména nahrávačům, určitá tréninková pravidelnost. Jiná věc je sehranost, ta začínala v zápase s Budějovicemi fungovat. Poté ale přišla pauza a my začínáme prakticky od nuly.

Vaše pozice byla na startu sezóny ještě o poznání těžší, neboť jste se k týmu připojil těsně před začátkem extraligy. Potřeboval byste i z tohoto důvodu více času se rozehrát?

Když jsem přišel, tak jsem měl na seznámení s týmem devět dní. Většinu hráčů znám z Budějovic nebo Příbrami. Nejde tak ani o sehranost, ale o tréninky, které chybí. Člověk se do nich dostával a najednou přišla pauza. Teď to bylo podobné.

Zpětnou vazbu od trenérů jste dostal?

Dostávám ji po každém zápase. Na tréninku se mi snaží radit, pomoci. Všichni tři jsou zkušení a dělají maximum pro tým.

Kladno se momentálně krčí ve spodních patrech tabulky, na což není zvyklé. Můžou za to především venkovní zápasy. V čem je ta potíž?

Každé utkání bylo jiné. V Ostravě jsme dostali patnáct es, ve Zlíně jsme v pohodě vedli, ale utekla nám koncovka prvního setu, to samé v sadě čtvrté. Teď v Ústí jsme lepili sestavu na poslední chvíli, ale stejně, náš výkon nebyl stoprocentní.

Nutno podotknout, že jste v Ústí hráli bez dvou opor Kraffera a Kunce. I tak jste podali nejlepší výkon venku. Budou se podle Vás vaše výkony nadále zlepšovat?

Myslím si, že zápas od zápasu budeme lepší. Když znovu nezasáhne Covid, tak si tým více sedne a bude stoupat tabulkou.

Nicméně i tak na Vás v Ústí došlo a trenéři Vás v polovině stáhli ze hřiště. Právem?

Ano. Mně osobně zápas nevyšel, takže trenér neměl ani moc na vybranou. Jediné, co mohl udělat, bylo vystřídat blokaře nebo nahrávače. Když se týmu nedařilo, tak mu chtěl dát impuls. Po zápase jsme si to rozebrali, musím se více držet toho, co funguje.

Původně jste měli hrát znovu 17. 11. doma se Lvy. Utkání se ale odložilo a střetnete se až v pátek u nich. Může vám to pomoci?

Pokud se uzdraví Tomáš Kunc nebo někdo z dalších dvou spoluhráčů, tak ano. V pátek ráno jdeme na testy, tak uvidíme, jak dopadnou.

Nyní se musíte povinně testovat týden co týden. Většina lidí bere výtěr z nosu jako krajně nepříjemnou záležitost. Jak tohle vnímáte?

Osobně mi to nijak nevadí. Jediné, co je mírně nepříjemné, je cestování za testy. Teď v pátek budeme testovaní na Kladně, ale už o sedmé ráno, takže k tomu přibude i brzké vstávání.

Program teď bude až do konce kalendářního roku velmi nahuštěný. Čekají vás dvě utkání ve dvou dnech, v pátek a v sobotu. Co Vy na to?

Nijak zvlášť to neřeším, jsem rád, že můžeme znovu hrát. Ostatně minulou sezónu jsem hrál v Rakousku ligu, pohár i evropskou soutěž, což znamenalo klidně i čtyři zápasy v týdnu. Tam toho bylo mnohem více.

Bude docházet mnohem více i k rotacím v sestavě?

Je možné, že i hráči z lavičky dostanou více prostoru, a to jak u nás, tak i v ostatních týmech.

Bojíte se o své místo v sestavě?

Ani ne. Člověk se musí připravovat naplno celý týden, což ale stejně ve výsledku nemusí stačit. Kromě aktuální formy bohužel rozhodují i testy. Nicméně nikdo teď nemá svoje místo jisté.

Dost o volejbale. Téměř čtyři týdny jste nemohli trénovat. Jak jste strávil nucenou pauzu?

S rodinkou. Mám dvouletého syna a s ním je vždy co dělat. O zábavu máme postaráno (směje se).

Na ponorku nedošlo?

Ne, ne. Oni se mnou byli, i když jsem hrál v Německu a Rakousku. Na to, že jsme spolu prakticky 24 hodin v kuse, jsme si už zvykli.