Základní část ČEZ extraligy vstupuje do cílové rovinky. Sezóna kladenských extraligových volejbalistů je letos plná různých zdravotních kotrmelců, i přesto se usídlili druhý rok po sobě ve stabilní špičce soutěže. I tentokrát jim na cestě za obhajobou medaile, a i s individuálním výkonnostním růstem a psychohygienou pomáhá Michal Cipro, šéf společnosti Winning Minds, ve které se se společníkem Milanem Večeřou starají o veškerou mimosportovní přípravu vrcholových sportovců.
Dokážeš říct, v jaké formě z Tvého pohledu je momentálně kladenský tým?
Dovolím si zhodnotit pouze mentální část. Z tohoto pohledu jsou kluci ve skvělé formě. Hlavně z hlediska toho, že se proti těžkým soupeřům jako Jihostroj nebo Karlovarsko podařilo vyhrát extrémně vyrovnané zápasy, jejichž průběh nehrál nejprve v náš prospěch. Vybojovali jsme několik třicetibodových setů v řadě a ukazuje mi to, že kluci za stavu, kdy jim to volejbalově třeba úplně nevychází, jsou schopní bojovat a poprat se o vítězství za každou cenu, a to mě moc těší.
Tým v poslední době produkuje nadprůměrné množství chyb. Jak na tom lze zapracovat?
Je těžké identifikovat, do jaké míry za to může mentální rozpoložení a do jaké míry to ovlivní trénink, to je tenký led. Samozřejmě jsem si té tendence všimnul. Pro mě je ale důležité, že přes chyby a výkony, které nebyli úplně ideální, se dokázaly dva těžké zápasy proti velkým konkurentům vyhrát. Ošklivým výkonem, ale o to cennější to je. Ta vítězství řadím k nejlepším a nejdůležitějším v sezóně. Vyhrávat, když se daří, je snadné.
Na chybovosti s kluky intenzivně pracujeme. U velké části z nich je to o tom, že pár chyb se jim vryje do hlavy a ztratí sebevědomí. Jsem si jistý, že z mentálního hlediska tomu pomůžeme, v trénincích na kurtu tomu zase dává maximum trenér. Mým cílem je hráčům pomoci mimo hřiště, aby se dokázali vrátit zpátky do své ideální formy.
Není to například „ následek“ úžasné výhry na mistrovským Jihostrojem, do kterého dalo družstvo maximum, a pak logicky přišlo uvolnění a propad v koncentraci a nasazení?
Po tomhle konkrétním zápase samozřejmě k určité satisfakci dojít mohlo. Kluci cítili, že je to soupeř, na kterého to dlouhodobě neumíme, takže cítili takové zadostiučinění, které je vyneslo na nějaký obláček, ze kterého pak rychle šupajdili zpátky na zem a vrátili se k tvrdé práci. Spousta kluků přiznala, že týden po nedávali do tréninku maximum, že jejich přístup nebyl úplně stoprocentní.
Pro nás to je ale cenná zkušenost, že jsme dokázali i zažít takové období, které nás vyneslo a okamžitě jsme byli sestřeleni dolů. Myslím si, že si hráči z toho vzali ponaučení a když se teď povedou dobré výsledky, tak se budou držet v plném soustředění, pokorní a budou ostří jako břitvy tak, aby si udrželi co nejlepší formu a v tomto stavu vydrželi i do play-off.
Hráči, se kterými jsi pracoval dlouhodobě, odešli a letos máš na starosti novou, hodně omlazenou, „ várku“. Co jste si s kluky určili jako prioritu?
Tým se samozřejmě změnil. Byli tam kluci, se kterými jsem spolupracoval dlouho a byli týmovými oporami ( Platačs, Säppanen ). Letos družstvo omladilo. Na začátku jsem se s hráči poznával, abychom si mezi sebou vytvořili vztah, což bylo v první fázi sezóny důležité, aby z jejich strany vůči mně panovala důvěra. Výsledkově se nám dařilo, zaznamenali jsme pět výher v řadě, pak přišla utrápená pasáž s Ústím a Českými Budějovicemi, a tam jsem viděl, že tým upadá. A v ten okamžik přišel čas na to, abych do toho vstoupil. Velmi špatně se zasahuje, když se daří a jsou všichni noví, protože není důvod cokoli řešit. Ale nastal moment, kdy výkonnost týmu šla razantně dolů, a já jsem mohl užít svou práci a klukům pomoci.
Oproti předchozím sezónám jsme nastavili týmové sessions, pravidelně se potkáváme s hráči bez realizačního týmu a mámě skupinové sezení, kde s kluky řešíme a otevíráme věci, které nejsou vždycky příjemné, ale je třeba si je vyříkat. Ale na druhou stranu samozřejmě pracujeme na tom, jak budovat týmového ducha, jakým způsobem se chovat v momentech, když se herně nedaří, jakým způsobem přistupovat k tréninku a podobně. Je to velký benefit oproti tomu, co jsme dělali dřív, protože lze ovlivnit momentum týmu, vše si řekneme. Hráči to hodnotí pozitivně, já sám z toho mám taky velikou radost, že i oni sami říkají, že jim to pomáhá a je to pro ně bezpečná zóna, kde si můžeme všechno říct a je tam obrovská důvěra.
Takže prioritami jsou být spolehlivý ve vypjatých momentech zápasu, aby naše výkonnost neklesala dolů, ale byli jsme schopní udržet stabilní standart. A aby se bojovalo a nedávaly se hlavy dolů, a tým bojoval do poslední chvíle, což si myslím, že se v této fázi daří a beru to jako úspěch.
Jak náročné bylo zvládnout periodu, kdy družstvo decimovala zranění a nemoci?
V ten moment jsme hodně improvizovali a snažili jsme se udělat to maximum pro ty kluky, kteří byli ready trénovat a hrát. Abychom je udrželi v nejlepší náladě a výkonnosti a jakmile došlo na nějaké věci, které jejich výkony ovlivňovaly, tak jsme je okamžitě zachytávali a řešili. Aby tým dokázal fungovat a šlapat i v okleštěné sestavě. Hodně nám to pomohlo přežít pár fází, kdy kluků bylo opravdu málo.
Kromě složení týmu se změnilo i jeho vedení. Máš v péči i trenéra?
S hlavním trenérem jsme v kontaktu a řešíme zápasy, bavíme se o nich a hledáme skulinky, jak týmu pomoci i jemu v rámci komunikace s týmem. Považuju to za velmi důležité a věřím tomu, že i Tomáš to vnímá stejně.
Za měsíc přijde nejdůležitější část celého roku, ve které musí Kladno potvrdit dlouhodobou výkonnost i loňský úspěch. Budeš tým připravovat speciálně, nebo jaký si zvolil přístup?
S kluky budeme pracovat hodně podobně. V posledních dvou měsících jsme omezili neurovizuální trénink a trénink kognitivních funkcí a soustředíme se primárně na mentální přípravu. To bude pokračovat do play-off i v jeho průběhu. Myslím si, že uděláme víc týmových sezení, že budeme víc pracovat dohromady a budeme zpracovávat zkušenosti, které přijdou v poslední fázi soutěže, a i v té vyzařovací. Podstatná práce bude na maximální komunikaci, týmové energii, aby kluci táhli za jeden provaz a šli si pro medaili.
