Novým asistentem kladenského extraligového týmu se stal v polovině sezóny Tomáš Macalík. Volejbalista, který prošel Kladnem i jako hráč, má úžasnou výhodu v tom, že má na tento sport náhled ze tří stran – hráčské, trenérské i rozhodcovské. Učitel tělocviku s hokejovou minulostí doufá, že neleze svým parťákům na nervy a přiznává, že jeho obdiv si vysloužil zejména polař Fernandez.
Jak by se v pěti větách představil Tomáš Macalík?
Rodák z Kadaně momentálně již přes dvacet let žijící v Praze. Původně hokejista, ale v současnosti ještě stále hrající volejbalový veterán. Ženatý s manželkou Jolanou a otec tří dětí (Vojtěch 10, Matyáš 4 a Sofie 1). Asi 15 let učitel především tělocviku. Velký sportovní fanda a soutěživý typ.
Kdy a jakým způsobem ses dostal k volejbalu?
V dětství přes svou starší sestru, která jej hrála a následně mě seznámila s volejbalisty z Perštejna, s kterými jsem začal objíždět antukové turnaje. Od pětadvaceti hraji první ligu do dnes.
Jsi nejnovější přírůstek v řadách A týmu a Tvůj příchod byl bleskurychlý. Už ses stihl adaptovat?
Na sto procent asi ne, ale v tom, co se ode mne očekává, snad již ano. Jinak se stále na něco ptám, snad jim už nelezu na nervy.
Jako stále aktivní hráč, určitě máš pochopení pro obě strany. Usnadňuje Ti to například komunikaci s hráči v průběhu zápasu?
S hráči komunikuje především hlavní trenér, já komunikuji s ním, kluky maximálně pochválím nebo povzbudím.
Abychom doplnili tvůj renesanční profil, třetí stranou mince je i tvá role rozhodčího. Ti mají na utkání často velký vliv. Jaký styl vedení zápasu vyznáváš?
Nemám rád arogantní rozhodčí, kteří neuznají chybu – tou cestou určitě jít nechci.
Který hráč Tě v extralize nějakým způsobem zaujal a proč?
Asi nejvíc mě zaujalo naše libero Nacho Fernandez – jako nešikovný blokař tyto technické hráče obdivuji a Nacho je úžasný hráč.
Jste klasická volejbalová rodina, tvá manželka je aktivní hráčkou, navíc v mimovolejbalovém světe jsi profesor tělocviku. Jak složité je vše zorganizovat?
Složité to sice je, ale s manželkou jsme vše prodiskutovali a s Milanem se domluvili tak, abych to nějak stíhal. Dost nám s našimi dětmi pomáhají naši příbuzní, za což jsme vděční.