Kladenský šéftrenér kategorie starších žáků Martin Ticháček se kromě českých soutěží začal pohybovat i v mezinárodních volejbalových vodách. Jako asistent Štěpána Žaby s reprezentací U16 v minulém týdnu triumfoval na turnaji MEVZA, který byl zároveň první kvalifikací na letní mistrovství Evropy. Proč podle něj nelze zhodnotit úroveň jednotlivých výběrů a co bývalého extraligového smečaře inspiruje? 

Jaké trendy teď vládnou v mládežnickém chlapeckém volejbalu a uměl bys pojmenovat lídry Vaší kategorie ? 

Asi bych nechtěl mluvit úplně o trendech nebo se pouštět do hodnocení na základě jen naší MEVZY, kde jsme viděli jen sedm národních výběrů. Máme celkem v oku Polsko, které taky vyhrálo svoji skupinu , a se kterými jsme sehráli dvě celkem vyrovnaná přátelská utkání.  Chorvati a Slovinci byli všichni výrazné somatotypy, ale ,, zatím “ ještě ne tak šikovní. Izrael, Kypr zase menší, rychlí, hemživí. Ale kdo ví, jak to bude vypadat za půl roku, v této věkové kategorii je progres opravdu skokový.

Já chci samozřejmě každý zápas i turnaj vyhrát, ale půl roku je spousta času ty děti ( i když dvoumetrové ) dost posunout. Spousta reprezentací se ale ani nepřihlašuje do dalších kvalifikací. Důvody nevíme, jestli rozhoduje finanční náročnost, konkurenceschopnost, nebo jsou si vědomi toho, že by se nedokázali adekvátně připravit. 

V jakých herních činnostech jsi pozoroval největší rozdíly a jak je na tom naše družstvo v porovnaní s ostatními tymy? 

Úplně ve všech! Naši nahrávači jsou oba jasně nejlepší, zdobí je rychlá hra do kůlů a hrajeme všechny kombinace. Zapojují do útoku všechny hráče bez výjimky, máme na to kapacitu i kvalitu. Servis všichni skáčeme a umíme ho dát tam, kam potřebujeme, ale i zkrátit.  

Jsou věci, které se ti zalíbily a chceš je eventuálně využívat i na klubové úrovni? 

Určitě ano, ale!!! Je to velký rozdíl, pracovat s 16 kluky, kteří jsou nejlepší v republice. Přijedou vlakem z Liberce do Mikulova a přetrhli by se, jen aby byli lepší než ostatní a hráli. Přístup na klubové úrovni je občas velmi rozdílný, což mě mrzí, protože je v něm paradoxně daleko víc času rozvíjet techniku, fyzickou připravenost i herní systém. 

Inspiruje mě přístup i vystupování ostatních trenérů. Různá cvičení, která je samozřejmě třeba modifikovat podle momentální úrovně. Interní i externí komunikace v rámci týmu. A rozhodně nezanedbatelná je práce na formování kolektivu.

Jak vaše úspěšná kvalifikace na ME změní průběh přípravy národního tymu? Dává vám to větší klid a časový komfort? 

Prostředky, které bychom investovali do druhé části kvalifikace, můžeme využít funkčně do delší a kvalitnější přípravy. Před odjezdem na ME nás čeká pětitýdenní tréninkový blok, který startuje v půlce června. Předtím bychom chtěli zvládnout čtyři přípravné kempy, na kterých nám projde rukama 30 – 40 hráčů, abychom nepřehlédli žádný perspektivní talent. Tohle bychom si nemohli dovolit, kdyby byla dodatečná kvalifikace. Hodně našich 14letých kluků už hraje U18, někdo i U20, tak volejbalu by mohlo být dost. Snad bude dost i zdraví!