Důležitým mužem v pozadí, který kladenským trenérům i hráčům pomáhá, aby mohli bez komplikací pracovat na letošních úspěších, je kondiční trenér Matyáš Myškovský. Po pěti letech mezi Orly už ho máloco překvapí a jeho klid a nadhled je občas k užitku i na lavičce během zápasů. Proč tvrdí, že letos měl letos tým „ ze zadečku kliku “ a že burger je prostě burger?
Jak jsi prožil postup Vašeho týmu do semifinále?
Nejsem emotivní člověk, takže na hřišti asi o dost klidněji než ostatní. Večer mi to konečně doteklo a cítil sem něco jako zadostiučinění a „spravedlnost“. Prožívám tyto věci spíš ve své hlavě a tichosti.
Jak to, že je letošní rok podle Tebe tak úspěšný?
Sešlo se vše, co mělo. Vyplatila se nám dlouhodobá práce s našimi stálicemi – KP, Nikem a Lukym. Tomášovi a Arnaudovi se podařilo najít ty správné lidi do týmu, myslím, že jsme celkem dobře postupovali při skladbě tréninků. Teď když odpovídám, napadá mě mnoho věcí, co se povedlo, ale zároveň i těch, co se mohli udělat lépe. Skvěle taky funguje spolupráce s Michalem Ciprem z Winning minds.
Čím se zabýváš mimo to, že jsi hlavním kondičním trenérem kladenského extraligového družstva?
Ještě minulý rok toho bylo mnoho. Učil jsem na střední škole, měl vlastní praxi, s kamarádem produkujeme podcast wellspektiva o tom, jak se nezbláznit z dnešního světa a žít kvalitní život po stránce zdravotní, pohybové a psychické.
Tento rok je ale vše jinak. Založili jsme s Ondou Fortuníkem na Kladně novou rehabilitaci FORMY CLINIC KLADNO a ta mi bere prakticky všechen čas, kdy nejsem na volejbale. Bohužel stále „čekáme na papíry“, ale už se blíží oficiální otevření 😊. Máme shodou okolností k dispozici velmi ojedinělý přístroj ENDO balancer, který nemá v Evropě nikdo jiný, krom naší sesterské rehabilitace v Praze a Ostravě. Pokud se budete chtít dozvědět víc, navštivte naše stránky.
Kluci mají v nohách 34 soutěžních zápasů, před nimi přípravu, a ještě je měsíc zátěže čeká . Jak se Vám podařilo projít celým rokem bez vážnějších bolístek?
Se vší úctou k práci mojí, trenérů, i naší fyzioterapeutky Péti, myslím že jsme měli…. ze zadečku kliku 😊. Jak jsem říkal, skladba tréninků a naše snaha zaměřit se na individuální detaily a uhasit veškerý malý požár hned v zárodku asi nesly ovoce, ale myslím, že nejvíc za tím stojí zodpovědnost našich hráčů, kteří se o sebe starali a pracovali i mimo hřiště tak, jak by to mělo vypadat. Zatím nikdy jsem neviděl že by tolik hráčů přicházelo o 20-30 minut dřív na trénink a pracovalo na tom, co jsme jim doporučili nebo si sami dohledali.
Řešil jsi letos nějaká specifika, nebo je Váš tým díky Bohu nudně stereotypní?
Kromě toho kolotoče před Vánocemi, kdy jsme potřebovali zkombinovat cestování, trénink, regeneraci a spíše kvůli určité psychohygieně než fyzickému odpočinku i nějaké volno, asi ne. Ale to je stav, kterým si občas projde každý sportovní tým. Takže myslím, že ne.
V jakém stavu Ti v létě přišli pod ruky a jaký za celý rok udělali progres, jestli to je také cíl celoroční práce.
Jediný „problém“ byl nahrávač José Neves, který si udělal chvilku před příjezdem celkem velký výron. Snažili jsme se s ním pracovat, ale například zde si myslím, že i přes snahu všech to mohlo dopadnout lépe. U ostatních hráčů je to silně individuální. Nikdo nebyl v „hrozném stavu“, pár jedinců vyčnívalo. Jediné, co mohu vyzdvihnout je, že asi každý je teď ke konci silnější. Na síle a funkční síle jsme pracovali nejvíce a možná i v tom tkví základ toho, proč jsme vydrželi zdraví.
Jaká specifika má volejbal v rámci kondiční přípravy?
Je plná paradoxů a zdánlivě neslučitelných věcí. Máte dvoumetrové, většinou štíhlé, lidi, které potřebujete osvalit, aby se nezranili. Ale zároveň nesmí být osvalení moc a tím přibrat na váze, aby to neodnášely klouby. Potřebujete je naučit maximální rychlosti při útoku, pohybu v poli, odrazu, ale zároveň vytrvalosti, když i s rozcvičením trvá zápas i 3.5 hodiny… už jste někdy viděli vytrvalého vzpěrače nebo silného maratonce 😊? Asi největší specifikum je ale že kondiční příprava je z větší části primárně protektivní než výkonnostní. Především v sezóně.
Jaký máte režim v play-off a na co se zaměřujete?
To neumím říct. Mění se to zápas od zápasu a občas, nevíme ve středu večer, co budeme dělat ve čtvrtek kolem oběda. Ale snažíme se o udržení naší formy. Lehkou kompenzaci, regeneraci a drilování a opakování strategie a postupů které máme domluvené.
Čím dál více váhy se přikládá i regeneraci a výživovým doplňkům a stravovacím stereotypům. Jak v této oblasti funguje kladenský A tým?
I když s tím možná nebude někdo souhlasit – tím nenarážím na nikoho konkrétního, tady máme největší rezervy. My jako realizační tým i většina hráčů. Možnosti jsou jakž takž, nejsou ale využívány na 100 %, i když by mohly být. Myslím, že na to, jakou úroveň hrajeme, a jaké cíle máme, zde bychom měli přidat. A to mluvím pouze v kontextu vrcholového volejbalu.
Když se podíváte na týmy, které jsou na stejné úrovni třeba ve fotbale, tenisty, atlety, je to jiná pohádka. Beru to částečně i na sebe. Výživové doplňky jsou z mé strany trochu přeceňované, ale i tak jsem klukům k dispozici pro konzultaci a výběr. Letos jsme pár velkých objednávek udělali, ale vše řešíme já i Michal Cipro individuálně. Ve stravování se snažíme držet Paretova pravidla, které trochu ohýbáme. Takže tak 85/15. Kluci ví, co jíst, co nejíst, ale občas to prostě nevyjde…. burger je prostě burger 😊.