Jiří Kraffer přišel do Kladna po roce stráveném v Odolene Vodě. První rok strávil mezi Orly na hostování. To se ale změní. Nově podepsal na další tři sezóny a co víc, stane se šéftrenérem beachvolejbalové sekce ve Vavřinci, kde se od září naplno rozjede nová větev kladenského volejbalu.
Za měsíc 25letý smečař se ihned jako řada dalších jiných posil stal základním stavebním kamenem kladenského kádru v uplynulé sezóně. Zapojil se do všech utkání vyjma jednoho, kdy absentoval v Ústí nad Labem z důvodu Covidu. Za celý ligový ročník si připsal 19 es, 215 úspěšných útoků, 15 bloků a dohromady tak zaznamenal 249 bodů.
Vyjma toho, že se již nyní, stejně jako ostatní, pilně připravuje na novou sezónu, se seznamuje i s areálem Beach klubu Vavřinec Kladno, tamějšími tréninky a členy. Od září bude beachvolejbalové sekci velet a mít kompletně na starosti její chod. Všichni v Kladně pevně věří, že i na písku vyrostou pod jeho vedením další talentovaní a úspěšní sportovci.
Máte za sebou první sezónu v Kladně. Jaká byla?
Těžké hodnotit, protože byla jako na houpačce, pro všechny hodně atypická, přerušovaná. Čtyřikrát jsme začínali přípravu, do toho jsme hráli bez diváků. Podmínky měly ale všichni stejné. Myslím si, že se nám vymstilo, že jsme neprodělali Covid najednou, ale postupně, že jsme s ním potýkali jako tým téměř celý podzim. Dohromady jsme toho moc nenatrénovali. Už začátek sezóny se odvíjel od toho, že jsme neměli herní praxi v přípravě. Naše forma ke konci stoupala, bohužel už bylo pozdě, abychom zachránili lepší umístění. Se závěrem sezóny jsem spokojen. Ve čtvrtfinále jsme šli na Karlovy Vary, proti nim jsme hráli dobrý volejbal, ony ale potvrdily svou kvalitu. Pak se staly mistry. Na ně bohužel náš výkon nestačil. Kdybychom ale takhle hráli celou sezónu, tak jsme byli úplně někde jinde.
S Covidem jste se prali dlouho, možná víc, než bylo zdrávo. Jak fungovala spolupráce, když jste pomalu celý podzim nehráli v kompletním složení?
Museli jsme trénovat s tím, co jsme měli. Ocitli jsme se v situaci, kterou nikdo z nás zřejmě nikdy nezažil a doufám, že už se vícekrát opakovat nebude. Trénovalo se dál a zrovna s tím, co bylo k dispozici.
Na čem budete chtít do budoucna zapracovat?
Co si myslím, že nám chybělo letos, byla herní souhra. Nový nahrávač přišel až na poslední chvíli. Spousta hráčů včetně mě přišla v létě. Neměli jsme tým postavený ze zkušených hráčů, kteří mají za sebou deset let v extralize a dokážou se s tím vypořádat lépe než my. Postrádali jsme tréninkový rytmus a souhru, která se postupně lepšila, ale přišla pozdě. Věřím, že letos odjedeme všichni společně dobrou přípravu i s tím, že nově příchozí hráči se k týmu připojí až později kvůli reprezentačním povinnostem. Předpokládám, že tým bude mít ještě lepší kvalitu než loni.
Vaše hostování se změnilo v přestup. V Kladně budete minimálně další tři roky. Jaká je to úleva pro nejbližší období?
Neberu to jako nějakou jistotu, a že bych měl na tři roky klid. Sportovní život je kočovný. Nemyslím si, že i když jsem podepsal na tři roky, tak že bych měl vystaráno. K dlouhodobější smlouvě jsem vše směřoval z toho důvodu, že už se nejedná o hostování, ale přestup. Tím pádem klub musí platit mateřskému oddílu výchovné, což jsou samozřejmě nějaké peníze a je lepší, když je klub investuje ne kvůli jedné sezóně, ale rovnou třem. Samozřejmě k tomu přispěla i moje nová role – šéftrenér beachvolejbalu – což není projekt na jeden rok. Aby mi to dávalo smysl, tak by se mělo jednat o dlouhodobější spolupráci. Proto jsem uvítal víceletý kontrakt, abych měl čas a prostor něco tady vybudovat.
Hrála funkce šéftrenéra beachvolejbalu klíčovou roli ve vyjednávání o nové smlouvě?
Určitě ne. Hraju volejbal, protože mě baví. Zároveň mám rád, když mám pocit, když se seberealizuji naplno a čas mám vyplněný. Prostor dělat něco dalšího tady je a ta možnost mě lákala, nejenom z důvodu, že bych si extrémně liboval v trénování, ale přišlo mi to jako dobrá myšlenka, tady něco vybudovat a nastartovat. Přijde mi to i jako dobrá zkušenost do života. Vše je propojeno se vším. Trénování, budování něčeho. Dá se to přirovnat v životě k normálním věcem.
V lednu jste ale přitom ohledně trénování váhal. Co se najednou změnilo?
Přišel mi zajímavý celý koncept, se kterým přišel Milan Fortuník s tím, že beachvolejbal v Kladně nemá naplněný potenciál, jak by měl mít a že by chtěl člověka, který by ho někam posunul. Není to o tom, že by mě extrémně naplňovalo trénování lidí, ale rád se ujmu možnosti vybudovat něco s přesahem.
Jaké jsou ostatně Vaše plány ohledně beachvolejbalu v Kladně?
Moje vize je taková a primárně, na čem jsme domluvení, že by na počet dětí, které budeme mít, měli být zajištěni trenéři, jež by se jim věnovali a trénovali. Chtěl bych to posunout do fáze, abychom se z volnočasové aktivity nebo koníčku dostali na výkonnostní úroveň. Doposud tu nebyla možnost pro dvojice hrát na profesionálnější bázi a tohle bych chtěl změnit. Cíl je, aby děti, které budou šikovné, budou mít zájem a chtíč věnovat se tomu více, měly optimální zázemí, tréninkové možnosti a prostor zlepšovat se a hrát.
Jak se v nové roli cítíte?
Jelikož si myslím, že s beachvolejbalem mám určité zkušenosti a prošel jsem si všemi možnými národními výběry, tak se mi líbí představa toho, že bych se takovým dětem případně věnoval více a pracoval s nimi systematičtěji. Chci, aby tréninky těch nejmenších od kategorií přípravky až po dospělé měly řád a vše fungovalo. Není to ale v mých silách, abych všechno trénoval, a ještě sám hrál za A-tým Orlů. Na tom jsme se domluvili s Forbesem (Milanem Fortuníkem), že aby naše základna rostla a mohly jsme z ní vychovat talenty, se kterými bych mohl dál pracovat, musí tady být dostatek trenérů.
Soudě podle Vaší odpovědi trenéry už máte, ale stále hledáte…
Samozřejmě! Jsem v tom úplně nový. Přišel jsem do něčeho a nevěděl jsem, jaký je aktuální počet dětí, jak je nastavený systém. Teď trénuji zhruba čtrnáct dní. Jsem na všech trénincích, protože jednak trenérů i kvůli Covidu není dostatek a také, abych poznal, jak vše funguje, kolik svěřenců máme. Do konce června se potřebujeme zajet, abych se v tom naučil chodit a zjistil, co je potřeba změnit, abychom beach od září mohli rozjet naplno v určitém režimu.
Kolik bude potřeba nových trenérů?
Jejich počet se odvíjí od počtu dětí, které budou přibývat. Za tu chvilku, co jsem tady, tak jich přibylo nespočet. Když to takhle půjde dál, tak určitě budeme potřebovat trenéry k přípravce. Nyní nám pomáhá i tatínek jedné svěřenkyně, který je k ruce.
Jak je složité sehnat trenéry?
Záleží pro jakou kategorii. Když se bavíme o nejmenších dětech, tak za mě se nemusí jednat o trenéra beachvolejbalu. Základ je stejný jako u šestkového volejbalu. Když přijde dítě, které neumí chytit balón, tak ho těžko budeme učit beachvolejbalové dovednosti a drilovat s ním nějakou techniku. Jde o to, aby to byl člověk, který rád pracuje s dětmi, umí je rozpohybovat, všeobecně je rozvíjet a ve chvíli, kdy budou mít sílu a průpravu, tak se mohou posunout dál. Je to odlišné kategorie od kategorie. Primárně je potřeba sehnat někoho k těm nejmenším, kdo s nimi bude schopný trénovat zábavnou formou a postupně s nimi osvojovat volejbalové návyky. Zatím nejsme na takové úrovni, že by tady byla výkonnostní dvojice, která by potřebovala trenéra s evropskými nebo světovými zkušenostmi. Zatím je to pořád o nějakých základech a průpravě volejbalu.
Zatím tedy vize evropské či světové úrovně padá?
To jsme úplně mimo. Když se podíváme na profesionální úroveň v celé České republice, tak tady máme všeho všudy tři profesionální páry – dva ženské a jeden mužský. To je všechno.
Co kdyby najednou přišli rodiče, kteří by chtěli dostat své děti takhle vysoko? Co byste jim řekl?
Jestli s tímhle přijdou, tak nevím, jestli to je správný přístup. Děti by měl sport hlavně bavit, a když budou šikovné, tak se tam postupnými kroky jednou mohou třeba dostat. Další věc je, že nikdo nezaručí, že se tak skutečně stane. Šikovných dětí, které umí hrát plážový volejbal, je spousta. Když sem někdo přijde ve dvanácti, tak těžko bude za tři roky na světové úrovni. Od toho bych upustil – je to těžké nejen sportovně, ale i finančně. Není v silách klubu zařizovat cestování po turnajích. Pak už by se museli shánět sponzoři. Když se nějaká dvojice bude chtít stát profesionálním beachvolejbalovým párem, potřebuje okolo sebe tým lidí.
Zatím se tedy i Vy sám zapojujete do tréninků. Jak to ale plánujete do budoucna?
Teď chodím na tréninky, protože schází trenéři a já po nich vyplňuji mezeru. Chodím na všechny, alespoň se do toho rychleji dostanu a poznám všechny děti, které si následně budu moci podřadit do skupin podle výkonnosti. Cílem je stav, kdy bychom pro všechny výkonnostní skupiny měli mít trenéry, které bych koordinoval a řešil primárně administrativní agendu plus se případně více věnoval šikovnému páru, kterému půjde beach lépe a vymýšlel pro ně možnosti, jak se dále zlepšovat.
Až se rozjede klasická sezóna společně s beachem, budete mít dny zaplněné volejbalem. Budete mít vůbec někdy volno?
Ráno máme dvakrát týdně posilovnu, normální tréninky jsou pak od šesti hodin večer. Kroužky plážového volejbalu jsou od tří do šesti, takže se to vše stihnout dá. Samozřejmě tam ale nebudu celé ty tři hodiny. Vše by mělo jít v pohodě skloubit.
Prezident klubu Milan Fortuník uvedl, že se ve spojitosti s beachvolejbal chystají i náborové akce. Už jste se o tom spolu bavili?
Primárně by se měly být určeny pro děti, zejména pak pro ty nejmenší. Pokud by byl zájem i z řad dospělých, mohli bychom pro ně připravit třeba víkendový kemp. Nejednalo by se však o nábor, registrovat dospělé totiž nehodláme. Snažíme se budovat dětskou základnu. Ve spojitosti s nábory jsme se bavili o středách, které jsou zatím volné, kdy by si příchozí mohli zkusit beachvolejbalový trénink a ve chvíli, kdyby je zaujal, tak by se mohli přihlásit a začít chodit pravidelně v úterý a čtvrtek. Zatím ale nejsou známé termíny.
I s ohledem na to, že se už nyní angažujete u beachvolejbalu v Kladně, budete mít na vlastní radovánky na písku v létě vůbec chuť? Případně jaké jsou Vaše plány na léto?
Zatím nemám žádné plány. Tréninky plážového volejbalu skončí se začátkem prázdnin, protože jsou stále ještě vedeny jako dětský kroužek. Znovu se začne trénovat od září se začátkem školního roku. Červenec a srpen mám tedy volno. V srpnu až ale začínáme s přípravou u „Áčka“. Navíc už jsem slíbil účast i na letních kempech, kde budu také trénovat. Pokud bude možnost, určitě si i sám zahraji, ať už beach nebo na antuce. Žádné speciální plány ale nemám.