Do Kladna se Filip Křesťan vracel po třech letech strávených v Českých Budějovicích. Coby univerzál měl být největší hvězdou a tahounem týmu. Ačkoliv skončil mezi univerzály v elitní pětici a v počtu přímých bodů ze servisu obsadil konečné druhé místo, tak se 33letý diagonálník celou sezónou spíše protrápil, stejně jako zbytek týmu. Pokažený ligový ročník ho nahlodal a o volejbalové budoucnosti se chce rozhodnout na dovolené v Dubaji.

Úctyhodných 50 es, z toho 8 v play-off, 289 úspěšných útoků a 18 bloků, taková je vizitka Filipa Křesťana za uplynulou extraligovou sezónu. Z hlediska přímých bodů z podání dlouho vévodil celé soutěži, aby ho ke konci základní části z trůnu sesadil Matyáš Démar z Odoleny Vody. Kladenský univerzál od sebe očekával víc. Možná i proto sledoval konec čtvrtfinálové série proti Karlovým Varům pouze ze střídačky, když ho na hřišti vystřídal na jeho postu Jiří Mikulenka.

Minulý rok jste se vrátil do Kladna. Jaký pro Vás byl uplynulý ročník?

Výsledkově špatný. Dlouho jsem přemýšlel, kdy naposledy jsem skončil v extralize takhle dole. Celý ročník byl narušený covidovou bublinou, což se negativně projevilo na nás všech. Do toho jsme se museli vypořádat se zraněními, ze začátku zejména Ondry Fortuníka. Ocitli jsme se ve stavu, kdy jsme museli rychle najít jiného prvního nahrávače, se kterým nám podle mě souhra nefungovala. Alespoň mně osobně určitě ne. Takhle to ale bývá. Teď je důležité se ze všeho poučit, vzít si z minulé sezóny určité poznatky a pracovat dál na tom, aby se do budoucna vše zlepšilo. Uplynulý ligový ročník byl upřímně špatný, jak pro mě, tak pro tým. 

Očekával jste od sebe i od týmu víc?

Samozřejmě. Do Kladna jsem přicházel z Jihostroje, kde se každoročně hraje o nejvyšší příčky, a najednou jsme hráli předkolo. Pro mě to bylo svým způsobem zklamání, neboť jsme zůstali za očekáváním. I tým se chtěl určitě pohybovat na lepších příčkách. Ke konci byly naše výkony na dobré úrovni. Do play-off jsme ale šli z horší pozice a narazili tak na pozdějšího mistra. Dle mého jsme Karlovarsku byli rovnocenným soupeřem a dostatečně jsme ho potrápili, ačkoliv jsme prohráli 0:3 na zápasy. 

V čem byl největší problém?

Kvůli covidu se nám nabourala celá příprava. Neměli jsme odehraný dostatečný počet zápasů a moc jsme se nesehráli. Odehrálo se pár utkání a zase jsme vypadli z tempa. Následně jsme zbytek sezóny tak nějak lepili. Někdo lépe, někdo hůře. Můj největší osobní problém byla nesouhra s nahrávačem. Chtěl jsem na tom něco změnit a udělal jsem pro to myslím maximum, ale prostě to nešlo. S Filipem Palgutem jsem se potkal už v Českých Budějovicích, i tehdy jsme měli špatnou sezónu. 

Vaše výkony tedy nejvíce ovlivnil nahrávač. Proč mezi vámi souhra vázla?

Není to o technice, ale stylu hry, který on vyznává. Dle mého by se nahrávač měl přizpůsobovat útočícím hráčům, a ne oni jemu. Chvílemi mi připadalo, že se strašně nadřeme na zisk bodu a nevypadalo to tak, jak by to vypadat mělo. V kariéře už jsem zažil hodně nahrávačů a už dokážu říct, který mi vyhovuje a který ne. S Filipem jsme si to mezi sebou snažili vyříkat, ale nebyli jsme si schopni vyjít vstříc. Oba nás to mrzí. Nebylo to tak, že by jeden z nás nechtěl, výsledek se ale nedostavil.

Mezi diagonálními hráči jste se umístil v elitní pětici, jak jste ale vnímal to, že jste v konečné fázi sezóny na hřišti chyběl?

Bylo potřeba něco změnit a trenéři se rozhodli dát prostoru Mikymu (Jiřímu Mikulenkovi pozn. red.). V tu chvíli nemělo smysl do toho vstupovat a zbytečně vzbuzovat negativní vlnu kvůli tomu, že se mi něco nelíbí. Naopak jsem se snažil pomoci týmu alespoň servisem. Sezóna sice byla nevydařená a nerozuměl jsem si s nahrávačem, i tak jsem ale mezi nejlepšími pěti univerzály. Chtěl bych ale být ještě lepší. Na druhou stranu si z toho nic nedělám.

V počtu přímých bodů jste patřil ke špičce. Nakonec z toho bylo konečné druhé místo po základní části. Podání bylo nicméně tím posledním, co jste v kladenském dresu udělal. Zároveň Vám skončila smlouva, jak vidíte svoji budoucnost?

V tuhle chvíli nevím, kde budu pokračovat, ani kam se budou ubírat mé další kroky. Vstoupili jsme do jednání tady v Kladně, kde jsem vyslovil určité přání, jak bych si společnou budoucnost dále představoval. Nevím, zdali se sejdou naše vize, a to zejména s ohledem na režim, v jakém jsem fungoval doposud. V tuhle chvíli netuším, kde budu volejbalově pokračovat.

Když byste měl porovnat šance na setrvání případně odchod, jaký by byl poměr?

Nejde o to, že bych chtěl z Kladna odejít, ale spíše, jestli se chci dál ubírat profesionálním směrem. Možná budu volit poloprofesionální variantu anebo druhou možnost, že ještě nějaký rok setrvám v profesionálním volejbale. Teď odjíždím na dovolenou, kde si tohle proberu v hlavě a budu přemýšlet, jak s tím naložím dál. Extraligu volejbalu hraju šestnáct let. Po nevydařené sezóně je normální, že člověk přemýšlí, jestli se mu investovaná energie vyplácí.   

Je Vám 33 let. Začínáte už pomalu přemýšlet, co bude po kariéře?

Když se podívám na Filipa Rejlka, kterému je 41 let, tak můžu hrát volejbal klidně dalších pět let, tedy pokud mi vydrží zdraví. Teď je otázka, jestli do toho chci investovat veškerou energii a strádat v rodinném životě. Myslím na to, co bude v budoucnu a to je pro mě důležité. Samozřejmě by bylo krásné, kdybych s Kladnem získal titul. Tohle může trvat rok, dva nebo klidně deset, a já u toho nemusím být. K místnímu klubu mám daleko blíže než k ostatním týmům, protože tady žijeme s přítelkyní a jsme v regionu zainteresovaní do budoucna. Tyhle věci se ve mně všechny perou.

Co založení rodiny. Je v plánu?

V mém věku je to jedna z věcí, na které bych měl brát ohled a je to jeden z dalších faktorů, který do rozhodování o mé budoucnosti vstupuje. Volejbalu jsem obětoval dost a s některými věcmi by se nemělo otálet.

Když zůstanete v Kladně, tak jak vidíte svou pozici?

Když budu pokračovat na profesionální bázi, tak se budu snažit pomoci týmu, vyvíjet maximální úsilí na hřišti, ať už budu první nebo druhý univerzál. Nejsem člověk, který něco vypustí. Chci vyhrát i v “hloupém“ fotbálku, který jsme si po sezóně zahráli. Když něco dělám, tak naplno.

Bude v případě odchodu spojení Filip Křesťan – Kladno definitivně přerušeno, nebo bude ještě ve hře možný návrat?

Ve hře jsou obě varianty a ani jednu nemohu vyvrátit. Pokud tady nebudu pro tým přínosem, nebudu někomu zbytečně zabírat místo. Spíše se jedná o to, jakým způsobem si nastavím hlavu a od toho se následně budou odvíjet moje kroky, a zřejmě i výkonnost. Je nicméně možné, že odejdu hrát někam jinam a sezóna dopadne stejně jako tahle poslední a řeknu si, že už nemá smysl do toho investovat energii a raději budu hrát první ligu, kde budu mít z volejbalu radost a nikoliv stres. Extraliga je pořád zodpovědnost.

Když jste odcházel z Kladna poprvé, fanoušci Vám to dali pocítit. Jak myslíte, že to bude nyní?

V uplynulé sezóně mě bohužel nemohli v hledišti sledovat. Samozřejmě jsem rád, že když působím v Kladně, tak lidi o tom vědí a mají z toho radost. Skalní kladenští fanoušci mi psali i když jsem hrál v Budějovicích. Ať už odejdu nebo ne, tak ti, kteří se mnou zůstanou v kontaktu, na mě nezanevřou.