Ve 22 letech vyrazil poprvé z rodné domoviny a zamířil rovnou do Kladna. Slovenský blokař Lukáš Kyjanica zažil v modrobílém dresu sezónu s rozporuplnými pocity. Z osobního hlediska se mu i přes pomalejší rozjezd dařilo velmi dobře, z týmového hlediska však zůstal za očekáváním, což bude chtít v nadcházející sezóně rozhodně změnit. Jeho tým na něj bude po odchodu jeho kolegy Adama Zajíčka na postu blokaře spoléhat o to víc. 

Lukáš Kyjanica musel z počátku podstoupit souboj o základní sestavu s Vladimírem Mikulenkou. Byl to ale právě člen širšího slovenského reprezentačního družstva, který dostal důvěru a následně si zajistil pevnou pozici mezi startovní šesticí a jeho sebevědomí i výkony s přibývajícími zápasy rostly. V konečném pořadí po základní části UNIQA Extraligy mužů se na základě “indexu“ umístil mezi blokaři na skvělém třetím místě, když si připsal 62 bloků, ke kterým přidal 37 es a 117 úspěšných útoků. Tento přestup rodáka z Banské Bystrice se zkrátka povedl.

Máte za sebou první sezónu v kladenském dresu. Jak byste ji zhodnotil?

Musím říct, že mě mile překvapila. Byla sice moje první v zahraničí, ale jsem s ní relativně spokojený. To samé ale nemohu říct o týmovém výsledku a celkovém výkonu v průběhu soutěže.

V čem Vás angažmá v Kladně překvapilo?

V přístupu, trénování, podmínkách a celkově úrovni extraligy.

V čem jste pocítil, že musíte zabrat, abyste se adaptoval na vyšší úroveň volejbalu?

Hra v české extralize je mnohem kvalitnější a rychlejší než na Slovensku, takže jsem musel máknout. Za to jsem ale rád. Hned od začátku sezóny a prvního tréninku jsem se musel prát o místo na hřišti, protože jsme byli tři blokaři – já, Adam Zajíček a Vladimír Mikulenka, s nímž jsem bojoval.

Vzájemný minisouboj jste tedy z Vašeho pohledu vyhrál?

Na to by asi lépe odpověděl trenér, nicméně velkou roli hrálo i Vládi zranění. Následně jsem dostal více příležitostí. Začal jsem pravidelně hrát.

Což se projevilo na Vašich stále se zlepšujících výkonech, když z toho v konečném pořadí mezi blokaři bylo třetí místo. To je celkem slušný počin při prvním zahraničním působení, že?

Určitě ano. Jsem za to rád, že se mi to podařilo.

Čekal jste, že budete mít na konci sezóny 62 úspěšných bloků?

Abych se přiznal, jsem z toho mírně zklamaný, protože si myslím, že jich mohlo být i o něco víc. Na druhou stranu o sobě vím, že ač jsem blokař, tak blok není mou nejsilnější stránkou. Snažím se ji ale kompenzovat jinými činnostmi – servisem a útokem.

Když jste zmínil, že by bloků mohlo být o něco víc, tak kolik byste si jich představoval?

Ideální tolik, aby mi to zajistilo první místo mezi blokaři. (směje se)

Na druhou stranu máte v Kladně smlouvu ještě na další rok, takže máte do nadcházející sezóny na čem pracovat…

Rozhodně. To je moje individuální motivace a cíl. 

Získání stálé pozice v základní sestavě Vás muselo uklidnit a dodat Vám sebevědomí, protože následně jste začal úřadovat na servisu, což se asi nejvíce ukázalo v předkole proti Brnu…

Určitě mě jak uklidnilo, tak dodalo více sebevědomí, neméně důležitá ale byla i důvěra trenéra. Pravda je, že se na mě spoluhráči mohli při odchodu za základní čáru spolehnout.

Svými výkony ke konci soutěže jste si zajistil i pozvánku do reprezentace, neboť jste v původní nominaci chyběl. Bylo Vaše učinkování v play-off přesně tím, co Vám pomohlo do národního týmu?

Na to bude znát odpověď spíše reprezentační trenér Kardoš, ale je možné, že jsem se výkony v předkole a čtvrtfinále dostal do širšího výběru národního týmu a doufám, že se mi v něm podaří udržet a proklouznout i do konečných nominací.

Sám jste musel cítit, že Vaše výkony jdou nahoru a mají stoupající tendenci oproti utkáním na začátku sezóny…

Tak to ano. Určitě je ovlivnily koronavirus, ligové stopky a výpadky způsobené ztrátou tréninkového a zápasového tempa. Když už jsme se připravovali dva nebo tři měsíce v kuse, tak každý z nás cítil a vypadal v tréninku i na hřišti mnohem lépe. U všech forma stoupala.

Teď máte před sebou reprezentační kemp. Po návratu z národního týmu, věřme, že až po evropském šampionátu, budete pravděpodobně kladenským blokařem číslo jedna. Jste na takovou roli připravený?

Uvidíme, jak to ještě bude. Pokud ale taková situace nastane, určitě se jí nezaleknu. To bude ale na trenéru Fortuníkovi. Pokud mi dá důvěru, budu se s tím muset vypořádat. Stane-li se tak, bude to pro mě velké plus, i co se sebevědomí týče. O to více na sobě budu makat, abych ještě více pomohl týmu.

Na co se tedy budete v rámci letní pauzy nejvíce soustředit?

Dal jsem si za cíl rozhodně zlepšit blok a doufám, že se mi to podaří.

Pokud se Vám povede, moc volna mít ale nebudete. Přesto, co chystáte na léto?

Pokud nějaká pauza bude, budu jí trávit určitě s rodinou, protože jsem se s ní od Vánoc neviděl. Teď ji díky účasti na reprezentačnímu kempu budu muset znova oželet, takže jakmile budu mít nějaké volno, tak pojedu za ní a zbytek neřeším.