V soutěžním ročníku se mi spí vždy špatně, ohlíží se Milan Fortuník

Během uplynulé sezóny přibylo Milanu Fortuníkovi na tváři mnoho vrásek. Konečné osmé místo a vypadnutí ve čtvrtfinále je pro něj velkým zklamáním, obrazem reality a motivací do budoucna. V dalších letech rozhodně nechce opakovat nejhorší umístění Kladna ve volejbalové UNIQA extralize. V rozsáhlém rozhovoru pro klubový web shrnul kladenský šéf ročník 2020/21 a nastínil plány pro tu další, snad povedenější sezónu.

Už přebolelo vyřazení ve čtvrtfinále?

To nepřebolí. Vyřazení není nikdy jednoduché, protože podstata sportu je snaha vyhrát, zvlášť na profesionální úrovni, kde jde samozřejmě o úspěch a o vítězství. Proto porážky nepřebolí snadno. Beru to tak, že letošní sezóna nebyla z pohledu výsledků dobrá. Je to naše nejslabší umístění po návratu do extraligy, k čemuž přispěla spousta faktorů. 

Kterých?

Začalo to problémy s obměnou kádru, neboť bylo hodně hráčů, kteří končili, a museli jsme budovat nové družstvo s novou tváří. Na něj jsme však měli o polovinu nižší rozpočet, a to i vlivem koronaviru a snížené podpory od velkých sponzorů. A do třetice nás pronásledovaly potíže s Covidem a zraněními hráčů. V podstatě jsme začali plnohodnotně a dohromady trénovat až na přelomu kalendářního roku, což bylo těsně za polovinou sezóny. To vše se projevilo na konečném výsledku.

Před sezónou se snad všichni, ať už hráči nebo trenéři, ztotožňovali s cílem být do čtvrtého místa v extralize i poháru. Kdy jste začínal tušit, že vytyčené mety jsou v nedohlednu?

Hned v září! Už tam nás postihla karanténa, do toho zranění a začalo být jasné, že dané cíle budou pro nás těžko dosažitelné. Letní příprava byla výborná, nicméně na konci srpna nás postihla první zranění a první koronavirová pauza. Od té doby se s námi potíže vlekly celou soutěží a my jsme z těchto důvodů nebyli schopni pořádně trénovat. Ukázalo se, že vytyčené cíle jsou pro nás příliš vysoko.

Dalo se s tím něco dělat, nebo jste spíše mírnili dopady a čekali, jak to všechno skončí?

Chtěli jsme s tím něco dělat. Před vánočními svátky jsme začali vytipovávat hráče, kteří by mohli kádr doplnit a pomoci nám, ale jednání nedopadla ani na jednom postu. 

Proč?

Museli jsme zvažovat, zda finanční podmínky jsou adekvátní tomu, co by nám angažmá potenciálního hráče přineslo a v několika případech jsme zkrátka vyhodnotili, že se nejedná o dobrý poměr mezi cenou a výkonem. Tak jsme od toho upustili a rozhodli jsme se, že sezónu dohrajeme v takovém složení, v jakém jsme jí začali. V play-off byl navíc obraz hry daleko lepší než v základní části. To už bylo ale samozřejmě pozdě. Hlavně kvůli předchozím výkonům jsme postupovali z předkola a bylo jasné, že půjdeme ve čtvrtfinále na nejlepší týmy. Dalo se očekávat, že série bude se soupeřem, který bude papírově daleko silnější než my.

Které ztracené body v průběhu sezóny Vás nejvíce mrzí?

Napadá mě venkovní utkání ve Zlíně, kde jsme nebyli důstojným soupeřem a doma jsme ho následně dokázali porazit. S Budějovicemi jsme odehráli velmi pěkné zápasy, doma prohráli 2:3, u nich 1:3. Tam odtud jsme si neodvezli žádné body. Přesto si myslím, že po prvním setu byl náš výkon naprosto srovnatelný s Jihostrojem a alespoň bod jsme si zasloužili. Nejvíce nás můžou mrzet domácí střetnutí s Odolenou Vodou, dále v Příbrami a v Ústí, kde jsme odehráli důležité duely, které jsme měli zvládnout lépe. To byly důležité momenty. Kdyby dopadly lépe, byla by sezóna veselejší.

Kladno, stejně jako všechny ostatní sportovní celky v Česku, se muselo obejít bez diváků a hrát za zavřenými dveřmi. Třeba o utkání s Odolenou Vodou se hodně mluvilo, že by vás v něm fanoušci dotlačili k bodům. Hrálo i tohle v důsledku konečného umístění roli?

Rád bych tomu věřil. Diváci v Kladně byli vždycky výborní. Není tolik klubů, které se můžou pochlubit takovou podporou od fanoušků jako my. Samozřejmě vím, že jsou například i v Příbrami skvělí diváci. Nás vždy domácí prostředí hnalo a teď nám chybělo. Jestli by to stačilo na vítězství v některých zápasech? Ano, rád bych tomu věřil. Pravda ale je, že jsem letos několikrát svému týmu vytýkal, že herní projev je chladný, moc profesorský, zkrátka neodpovídá tomu, jak by podle mě měla vypadat hra našeho mužstva. Možná to bylo i tím, že tady bylo více hráčů, jež se soustředili na vlastní hru nebo nebyli ochotní jít emočně nad rámec toho, jak jsou zvyklí hrát. I tohle bych rád do budoucna změnil. To, že jsme hráli bez diváků, naše výsledky poznamenalo.

V minulé sezóně Kladno skončilo šesté, letos celkově osmé. Znamená to, že vyklízí těžce vydobyté pozice?

Dá se to tak říct. Osobně to vidím tak, že se jedná o jasný odraz toho, jakou jsme měli podporu od partnerů a jak se vyvíjela sezóna, i ta předchozí. Počítali jsme s tím, že budeme muset obměnit kádr, což začalo už před tímto ročníkem. Zkrátka je to obraz určité generační výměny, ale také je potřeba zmínit další důležitý faktor, a to že úroveň extraligy jde neustále nahoru. 

Jak to myslíte?

Přestává platit, že o titul bojují pouze dva nebo tři družstva. Mezi nejužší špičku patří minimálně čtveřice týmů, ale i další týmy ze sedmého či osmého místa dokážou v zápasech přehrát ty nejlepší. V extralize je spousta nových tváří, cizinců, vrátili se i někteří dobří čeští hráči. Zároveň zde vyrostla řada mladých volejbalistů, jež se naplno zabydlují v extraligových družstvech. Není to nic jednoduchého. Sami navrátilci ze zahraničí uznávají, že prosadit se v nejvyšší soutěži je v současné době těžší než kdykoliv dřív.

Jak moc bude náročné vrátit se zpět do elitní čtveřice?

Bude to o tom, jestli seženeme kvalitní hráče, abychom mohli i kvalitně trénovat. Jedním z rozhodujících faktorů je i jejich charakter. Samozřejmě jedno je jasné. Bez ohledu na to, zdali se nám to povede, tak to bude nesmírně těžké. Výběr těch správných hráčů si vyžádá určitý čas, a tudíž teď nelze úplně říct, že v příští sezóně mezi nejlepšími čtyřmi budeme.

Spalo se Vám během posledního roku dobře, nebo to byla jedna noční můra za druhou?

V soutěžním ročníku se mi spí vždy špatně (směje se). Tenhle byl výjimečný tím, že se práce nedařila tak jak jsme chtěli, výsledky nepřicházely a o to to bylo těžší. Člověk si přehrává jednotlivé zápasy, sety, okamžiky do noci a zkoumá je. Druhý den se radí s kolegy. Celý proces je o hledání řešení, jak vše zlepšit. Když odezva, i přes veškerou práci, není, tak se z toho stává noční můra.

Je nějaký krok nebo tah, který byste vzal zpět?

V Ústí jsem trošku naivně podlehl dojmu, že jsme schopni hrát bez tří přihrávačů. Nechal jsem se k tomu přemluvit, ačkoliv část týmu byla proti. To byl jeden z chybných kroků, neboť poznamenal další zápasy, které následovaly. Kdybych měl možnost volit znovu, už bych do toho znovu nešel a požádal o odložení zápasu.

Hlasy z vnějšku říkaly, že tým na papíře není špatný. V týmu byla řada reprezentantů, přesto výsledky nepřicházely, navíc Kladno bylo dlouhou dobu “best in Covid“. Kde byla ta potíž?

Covid, zranění, následná nepohoda, nemožnost trénovat, a tak pořád dokola. Hráči byli vybraní dobře, za tím si stojím. Na to, jaké jsme měli možnosti, jsme sestavili dobrý tým. Že jsme to zkrátka nebyli schopni prodat je důsledkem zejména těch čtyř věcí.

Všechny tyto patálie vás pronásledovaly už od srpna a zbavily jste se jich až na konci sezóny. Lepila se vám smůla na paty?

Nevím, jestli to byla smůla a neumím na to odpovědět. Celou sezónu jsme měli zraněného prvního nahrávače. Prakticky si pořádně ani nezahrál. Měli jsme několik přestávek kvůli covidu. Vždy nám někdo čtrnáct dní chyběl. Nevím, jestli se s tím dalo něco dělat.

Od vyřazení ve čtvrtfinále utekly takřka dva týdny. Bude se teď v období mezi sezónami do týmu radikálně řezat, nebo se obmění jen minimálně?

Začal jsem u realizačního týmu. Trochu jsem popřemýšlel, jak jsme pracovali a co by šlo změnit. V příští sezóně budeme v jiném složení. Co se týče hráčů, tak samozřejmě hledám, jak tým sestavit a doplnit. V tuto chvíli vím, že ze stávajícího kádru zůstane minimálně pět hráčů. O dalších budeme teprve jednat, ale chceme přivést i nové tváře. Nemám prostředky na to, abych vyměnil všech dvanáct lidí a ani to není nutné. Nicméně nějaké posily se v Kladně určitě objeví.

Nakousl jste realizační tým. Až do aktuální sezóny jste měl pouze jednoho asistenta, teď dva. Vracíte se tedy k osvědčenému modelu z let předchozích?

Přesně tak.

Stojí za tím špatná sezóna nebo něco jiného?

Je to čistě moje rozhodnutí. Na práci, kterou jsme odvedli, mám nějaký názor. Rád bych ji dělal jiným stylem. Nevím, co přesně bych měl vypíchnout. Takhle jsem se rozhodl. Třeba je to chyba. Uvidíme.

V Kladně odjakživa působili cizinci. V uplynulé sezóně zase spíše tuzemští hráči. Jak to bude dál a kde se budete po posilách ohlížet?

Hledáme určitou kvalitu. Když by byla v Česku, tak rád vezmu české hráče. Občas jí ale nejde najít u těch, co jsou v nabídce, protože drtivá většina špičkových volejbalistů nehledá nové angažmá. Pokud chceme být konkurenceschopnější, nemůžeme brát průměrné volejbalisty a věřit, že z nich bude top tým. Kádr tedy musíme doplnit o zahraniční akvizice. Někdy se to sešlo tak, že jsme měli dva nebo tři cizince. Taky jich tu bylo třeba i pět. Teď jsme hráli hlavně s tuzemskými hráči, a to z toho důvodu, že byli volní, pro nás cenově dostupní a byli ochotni hrát za Kladno. Všechno si tak nějak sedlo. Nelze říct, že budeme hrát jenom s domácími nebo zahraničními hráči. Vše se odvíjí kvality a ceny, až pak budeme zkoumat, jestli se jedná o cizince nebo o domácího hráče.

Na jaké posty se v přestupním období nejvíce zaměříte?

Rozhodně přijde jeden nahrávač. Jsem si poměrně jist, že se bude jednat o cizince. Dále by měl přijít univerzál, může být i ze zahraničí. Rádi bychom přivedli jednoho smečaře a možná blokaře, i když tam si nejsem jistý, jestli to bude nutné. U smečaře je pravděpodobné, že se bude jednat o hráče z ciziny. Po našem vypadnutí jsme se ale zaměřil hlavně na hledání prvního nahrávače.

V dalším díle rozhovoru se šéfem volejbalu na Kladně Vám přineseme jeho pohled na ekonomické aspekty a také na mládež..