Takhle dlouho na servisu jsem snad nikdy nebyl, přemítá Hýský. Body jdou mimo něj

O Mikulášském víkendu byl nejvíce vidět. Tomáš Hýský se zapojil do duelu s Beskydy od druhého setu a sehrál klíčovou roli v jeho zisku a následné i výhře 3:1. O den později se pak při jeho servisu kladenským volejbalistům dařilo nejlépe. Brno se však pokaždé dokázalo vzpamatovat, jednotlivé sady získat ve svůj prospěch, a nakonec i zvítězit. I přes nabitý prosincový program se 37letý smečař cítí skvěle, energii mu dodává i jeho dcera Terezka.

V pátek jste ukončili sérii porážek domácí výhrou nad Beskydy, vzápětí jste ale opět padli v Brně. Jak byste víkend zhodnotil?

Domácí prostředí je pro každého výhodou a nám se letos venku zrovna dvakrát nedaří. Takže za víkend máme poloviční úspěšnost, za týden však třetinovou. Takže žádná sláva.

Když však odhlédneme o týmových výsledků, tak z osobního hlediska se vám dařilo více než slušně. Za dva zápasy nasbírat 27 bodů, je parádní počin. Cítil jste, že když se vám nedaří, tak musí zavelet ti nejzkušenější v týmu?

Přesně tak. Každá prohra nás sráží. Stále ale věřím v sílu našeho týmu, protože je dobře poskládaný. A to že se mi zadařilo ve dvou zápasech, je pro mě osobně skvělé, tým však stoprocentní nebyl. Cítím se fyzicky skvěle, snad nic nezakřiknu. Nejspíš si tělo konečně zvyklo, že hrajeme zápasy (směje se). Co se týče statistiky, tak tu jsem se dozvěděl až teď, tohle jde totiž zcela mimo mě.

Proti Beskydům jste zavelel k obratu. Koncovka druhé, rozhodující sady, šla totiž jednoznačně za Vámi. Kde se ve Vás vzal ten impuls?

Řekl bych spíše, že se vše sešlo. Jednou se zadaří mně, podruhé se může předvést někdo jiný, proto hrajeme kolektivní sport. A to na něm mám rád, že nejde o individualisty, ale že se všichni doplňují a v ideální případě bojují jeden za druhého.

To je pochopitelné. Tím impulsem bylo vlastně Vaše střídání za Jiřího Mikulenku. Vybavíte si ještě teď zpětně, z jakého důvodu a s jakými pokyny jste byl poslán na hřiště?

Ke střídání dochází vždy, když se někomu nedaří nebo aby si dotyčný zejména v hlavě odpočinul. Miky na postu smečaře sbírá zkušenosti, tudíž nemůžeme očekávat, že rozdrtí celou extraligu, i když bych mu to přál. Pokyny nebyly, prostě pojď a dělej svou práci.

Po Vašem příchodu na palubovku jste dostával stále více důvěry což vyvrcholilo v koncovce setu, kdy jste dostával všechny těžké míče, které se Vám zpravidla podařilo proměnit v bod. Vnímal jste v té chvíli, že jste tahounem mužstva?

Bavil jsem se o tom po zápase s Ondrou Lencem, nicméně já to takhle nevnímám. Důležitý je konečný výsledek a body pro Kladno, nic víc mě nezajímá.

V Brně jste ale dvakrát při Vašem servisu domácím odskočili. Tohle si člověk musí uvědomovat ne?

Tohle si pamatuji, protože abych byl na servisu takhle dlouho, to nebylo snad nikdy (směje se). Našlo asi tak ani o kvalitu servisu, ale spíš o to, že mě tam spoluhráči dobrou obranou na síti udrželi. Zkrátka vše šlapalo dobře, bohužel to ale nevydrželo až do konce.

Kapitán Adam Zajíček minulý týden v rozhovoru řekl, že stačí jeden nebo dva momenty a jako tým se složíte. O co se jednalo tentokrát, když jste ztratili dobře rozehraný jak druhý, tak třetí set?

Tentokrát nás zklamal útok. Za stavu, kdy by nám do konce setu stačilo pouze ztrátovat, se stalo, že jsme náskok ztratili okamžitě v jednom či dvou postaveních. Pak jsme museli začít opět od nuly, což je pro tým velmi frustrující. Do opravdových koncovek nás Brno vůbec nepustilo.

Na začátku jste říkal, že se cítíte skvěle a že tělo vnímá, že už hrajete zápasy. Přemýšlím, co Vám asi řekne během „supertýdne“, kdy vás od 11. do 19. prosince čeká hned pět zápasů?

Tak to jsme dva (směje se). Já se na to ale těším!

A myslíte, že pět zápasů v osmi dnech zvládne?

Snad to nezakřiknu, ale věřím že ano! Jak už jsem říkal, těším se na to. Navíc nepředpokládám, že bych odehrál všechna utkání a když ano, tak věřím, že mi spoluhráči opět pomohou.

Je Vám 37 let. V tomhle věku měl pomalejší rozjezdy třeba i takový Pavel Patera – bývalý kapitán Rytířů Kladno – který vždy v září říkal, že mu bude trvat třetinu základní části, než se rozjede a vy jste před sezónou naznačil něco podobného. Mohl byste popsat v čem to je, že starším hráčům trvá déle dostat se do tempa a formy, a na druhou stranu v klíčové fázi základní části případně pak v play-off být lídry a držet tým svými jistými výkony?

Pomalejší to rozhodně je, ale víceméně co se týče tréninků (směje se). Na druhou stranu, už netrénuji tolik jako kluci a můžu s klidem říct, že jsem odpočatější, což bude nejspíše ten důvod, proč se cítím tak dobře. Jaké to bude v play-off, nevím. Za sebe budu rád, když nějaké z důvodů pandemie a ostatních okolností vůbec bude. S něčím podobným se Pavel Patera rozhodně nesetkal. A říkám, že začínat během roku několikrát od začátku je náročné jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Jestli budu ve vyřazovacích bojích lídrem týmu, budu jedině rád.

To určitě. K opakovaným startům sezóně se nyní přidávají Vánoce, což je obecně psychicky náročné období. Jste hráčem, do toho pracujete a k tomu všemu Vás doma čeká 5letá dcerka Terezka. Jak tohle všechno zvládáte časově ale i z hlediska psychiky, zvlášť letos, a to nemyslím pouze nabitý kalendář volejbalu, ale i současnou situaci?

Zvládám to, ale bez pomoci rodičů, kteří pomáhají s hlídáním, by to bylo mnohem těžší. Moc jim za to s manželkou Šárkou děkujeme. Chvíli samozřejmě trvalo, než jsme si na nastalou situaci zvykli, nicméně teď už fungujeme absolutně v klidu.

V sobotu chodil Mikuláš. Vy jste si z Brna místo tříbodové nadílky odvezli spíše brikety. Co doma, čekala tam nadílka alespoň na Terezku?

Doma byl pytlík s uhlím, ale prý se i anděl smiloval, že to tak špatné nebylo a dostala dobroty, vitamíny i nějakou tu hračku.

A uhlí tak zbylo na Vás. Ptal jsem se záměrně. Přeci jenom období před Vánoci je plné stresu. To asi na psychice nepřidá že, zvlášť teď, když se blíží Ježíšek?

Ve stresu je jen ten, který si ho sám dělá. Se Šárkou v něm rozhodně nejsme. Samozřejmě, že se mu člověk nevyhne. Existují místa, kterým se obecně záměrně vyhýbám, třeba nákupním centrům. A v těchto pokoronavirovych dnech obzvlášť. Přeji všem klidný adventní a nadcházející vánoční čas, hlavně klid a pohodu, které v domácnostech ubývá a nám dál držte palce u obrazovek.