Kladenské Orly čeká klíčová perioda, během které potřebují nutně bodovat, aby si zajistili co nejlepší výchozí pozici před vyvrcholením sezony. Hlavním architektem kladenské hry v těchto „zápasech pravdy“ bude nahrávač Henri Adami – muž, pro kterého profesionální volejbal začíná dávno před úvodním hvizdem. Brazilský dirigent vnáší do kabiny evropskou preciznost postavenou na striktních návycích, od detailního studia soupeřů až po mentální vizualizaci každé výměny. Adami věří, že vítězství se nerodí z proslovů, ale z každodenní disciplíny a schopnosti vnést do hry řád i ve chvílích, kdy jde o všechno. V rozhovoru poodhaluje svůj psychologický přístup k vedení týmu i to, proč v krizových momentech sází na herní srozumitelnost místo emocí.
Henri, do Kladna jsi přišel s cennými zkušenostmi z rakouské, portugalské a řecké ligy. V čem vidíš největší rozdíl mezi rakouským a českým volejbalem? Pomohla ti tato předchozí angažmá v rychlejší adaptaci na českou extraligu?
Každá liga má svůj vlastní rytmus a taktickou identitu. V Rakousku je hra více systémová, zatímco v České republice je tempo rychlejší a hra fyzičtější. Hraní v různých ligách mi určitě pomohlo přizpůsobit se rychleji, protože se naučíte rychle číst herní styly, přizpůsobit komunikaci a pochopit různé volejbalové kultury.
Jako nahrávač musíš v setině sekundy vyhodnotit, komu svěřit míč. Jak moc ti v tomto rozhodování pomáhají tvé zkušenosti a jak moc se spoléháš na čistou intuici?
Je to v rovnováze. Zkušenosti vám dávají vzorce, poznáváte situace, které jste už dříve zažili. Intuice vám umožňuje reagovat okamžitě, když se stane něco nečekaného. Nejlepší rozhodnutí přicházejí tehdy, když obojí funguje společně: příprava buduje sebevědomí a intuice rozhoduje pod tlakem.
Cítíš se v týmu jako jeden z těch zkušenějších hráčů, ke kterým si mladší kluci chodí pro radu? Jak vnímáš svou roli mentora v šatně?
Ne úplně, ale se zkušenostmi se z vás stane někdo, na koho se spoluhráči obracejí, když potřebují pomoc. Rady jsou užitečné, ale snažím se pomáhat hlavně příkladem — to je to, co skutečně buduje důvěru.
Brazílie je volejbalová velmoc, kde je tento sport náboženstvím. Co z té pověstné brazilské hravosti a temperamentu se snažíš přenést na kladenskou palubovku?
Brazilský volejbal je tradičně založený na výrazném projevu a pozitivní energii. Snažím se tuto lehkost přenést do zápasů — zůstat soutěživý, ale zároveň výrazný a sebevědomý.
Tvá přítelkyně je úspěšnou podnikatelkou v Brazílii. Jak náročné je pro vás oba skloubit vaše kariéry na dvou různých kontinentech? Je pro tebe inspirací i ve tvém sportovním životě?
Opravdu si navzájem rozumíme a podporujeme své sny, a to je pro nás zásadní. Je mimořádně úspěšná ve všem, čemu se věnuje, a zároveň je skvělou sportovkyní. Její pracovní morálka a schopnost vybudovat něco smysluplného v profesním životě jsou pro mě skutečnou inspirací. Zároveň mi dává veškerou podporu, kterou potřebuji, abych zůstal soustředěný a podával co nejlepší výkony.
Po zápase v Karlových Varech je tým v situaci, kdy se musí semknout. Jako nahrávač jsi ten, kdo drží otěže útoku. Co podle tebe musí tým změnit v nastavení hlavy, aby se vrátil k vítězné vlně?
Musíme zůstat klidní v těžkých momentech. Technická úroveň tam je, ale konzistence je především otázkou hlavy. Vítězné série obvykle přicházejí, když se tým naučí zvládat klíčové momenty disciplinovaně, ne uspěchaně.
Tvým úkolem je „nakrmit“ útočníky těmi nejlepšími míči. S kým z týmu máš pocit, že si rozumíš i poslepu? Existuje někdo, u koho tě jeho letošní progres vyloženě překvapil?
To je něco, co se buduje každý den, ale od prvního dne jsem cítil, že moje spojení s Honzátkem je velmi dobré, hraje se mi s ním snadno. Můžu také říct, že někteří mladší hráči udělali výrazný pokrok, zejména v sebevědomí, což bývá často nejtěžší krok. Šális a Nejman se například od začátku hodně zlepšili a jsou pro nás opravdu důležití.
Nahrávač musí být psycholog. Poznáš na svých spoluhráčích už podle řeči těla, kdo má zrovna svůj den a komu musíš nahrávkou spíše pomoci, aby se chytil?
Ano, to je součást práce nahrávače. Z postoje, očního kontaktu nebo reakcí po výměně poznáte, kdo je sebevědomý a kdo potřebuje podporu.
Rok 2026 zatím přinesl Kladnu velké emoce – od vítězných bitev v tiebreacích až po těžké lekce, jako byla ta ve Varech. Co tyto výsledky podle tebe vypovídají o charakteru vašeho týmu před startem play-off?
Ukazují, že máme odolnost, ale také prostor k dozrání. Těsná vítězství i těžké porážky odhalují charakter. Teď je důležité, jak tyto zkušenosti využijeme, zda je přetavíme ve stabilitu, když půjde do tuhého.
Play-off je často o detailech a stabilitě. V tom Kladno zatím často selhává, mladí hráči nejsou schopní v jarní části soutěže udržet koncentraci a kvalitu výkonu po celý zápas. Kde vás v posledních zápasech podle tebe nejvíce tlačí bota a jak na tom pracovat?
Především v udržení soustředění po celý zápas. Mladší týmy někdy kolísají v intenzitě. Řešením není dramatická změna, ale každodenní návyky a konzistentní práce.
Jsi jeden z nejzkušenějších hráčů. Když přijde série několika prohraných bodů, co se snažíš klukům říct, abys je uklidnil? Používáš spíš klidná slova, nebo se v tobě probudí horkokrevný Brazilec?
V takových chvílích hráči nepotřebují projevy, potřebují mít jasno. Snažím se jim dát sebevědomí do dalšího míče.
Play-off je za dveřmi. Máš nějaký osobní rituál nebo způsob, jakým se připravuješ na nejdůležitější zápasy sezóny, aby byl tvůj výkon byla v klíčových momentech na nejvyšší úrovni?
Rád si udržuji stejnou rutinu před každým zápasem, bez ohledu na soupeře. Konzistence ve spánku, stravě a studiu soupeře mě připraví na zápasový den. Vizualizace a poslech hudby mě dostanou do správného mentálního nastavení. Rutina vytváří stabilitu v prostředí, které je během zápasu plné emocí.
Kdybys měl vybrat jednu věc z Brazílie, kterou bys chtěl přivézt na Kladno (kromě počasí!), co by to bylo? A naopak, co z Česka tě zaujalo tak, že jsi to ukázal svým blízkým?
Kdybych mohl něco přivézt z Brazílie, určitě by to byla moje přítelkyně — a samozřejmě brazilské jídlo. Co se týče České republiky, opravdu se mi líbí klidná atmosféra menších měst a životní styl, který tu lidé mají. Zejména v létě to působí, jako by byli všichni venku a věnovali se nějakému sportu nebo aktivitě, a tento aktivní způsob života opravdu obdivuji.
