Kladenský volejbal má za sebou sezónu 2025/2026, která přinesla radost i náročné lekce. Jak hodnotí uplynulý rok u mužů i žen prezident klubu Milan Fortuník? V otevřeném rozhovoru mluví o výběru hráčů, specifické rodinné atmosféře kladenského klubu i o tom, proč je pro budoucnost Orlů klíčová práce s mládeží. „Šesté místo a rychlý konec v play-off nejsou cílem, ale motivací,“ říká v detailním pohledu na letošní extraligový ročník.
Když se ohlédnete za sezónou 2025/2026 u mužů, co byste řekl, že je pro vás největší zisk a co naopak největší lekce? Co byste v příští sezóně udělali jinak?
Sezónu jsme začali hodnotit hned po skončení utkání o umístění proti Příbrami. Můj názor se víceméně shoduje s kolegy z vedení klubu i z realizačního týmu. Sezónu jsme začali velmi dobře, ale bohužel se někdy stane, že se spálíte ve výběru hráčů do kádru A-týmu. O vizitce klubu nejvíc rozhodují výsledky „áčka“ a tam jsme zkrátka špatně zvolili. Ukázalo se to v průběhu podzimu. Angažovali jsme mladého brazilského hráče, který byl poprvé mimo svou rodnou zemi, poprvé v Evropě, poprvé viděl sníh, a zkrátka se to úplně nepovedlo.
Možná jsme rozhodnutí ukončit jeho angažmá měli udělat o něco dříve než v prosinci. Sestava, která nám zbyla, pak hrála s velmi kolísavou formou, protože na trhu už v tu chvíli nebyli adekvátní hráči na doplnění. Nakonec jsme v tabulce skončili šestí, což znamenalo horší pozici pro play-off. Narazili jsme na České Budějovice, které se netajily ambicemi na titul, a my jsme ty zápasy neuhráli.
Na druhou stranu je pozitivní, že jsme na další období podepsali nahrávače Henryho Adama. Je to Brazilec, který prokázal, že je skvělý hráč i člověk. Skvělý progres dělá mladý smečař Lukáš Neumann z Hradce a Jan Svoboda, jeden z nejlepších hráčů extraligy, u nás také zůstává na další období. Na tom se dá stavět. Potřebujeme ještě získat úderného univerzála, o čemž teď jednáme. Příští ročník vidím optimisticky – věřím, že se vrátíme do bojů o medaile.
Kdybychom chtěli popsat herní identitu týmu – ten základ byste zachovali?
Základ jsme zachovali. Máme nahrávače a pracujeme na příchodu kvalitního diagonálního útočníka. Bohužel jsme ze zdravotních důvodů přišli o blokaře Lukáše Kyjanicu, který musel po Vánocích skončit. Je po operaci a zvažuje se, zda bude v kariéře pokračovat. Podařilo se nám však blokařskou dvojici doplnit, máme stejná libera a základ smečařů zůstává stejný.
Jak v klubu nastavujete rovnováhu mezi okamžitým výsledkem a dlouhodobým systémem výchovy? Je tam tlak na zařazování českých hráčů?
Tlak na zařazování českých hráčů je dán nejen federací, ale i našimi partnery a městem Kladnem. My jsme tomu rádi, protože nám dorůstá šikovná generace kluků, kteří v kategoriích U16 a U18 vybojovali mistrovské tituly. Ten tým se sice mezitím trochu rozpadl kvůli zraněním, ale teď se kluci vrací. V létě začneme přípravu s kádrem zhruba 22 hráčů, kde bude minimálně 6 až 8 kluků mladších 20 let.
Naše cesta je v tom, že mladým hráčům vysvětlujeme jejich budoucnost – často u nás studují na sportovním gymnáziu a zároveň jsou členy A-týmu, přičemž hrají za „béčko“ nebo mládež. Ale pokud chceme hrát o medaile, nevystačíme si jen s českými hráči, protože jich v dostatečné kvalitě není tolik. Počítáme tedy, že kádr doplní zřejmě čtyři cizinci.
Zmínil jste Jana Svobodu jako výraznou osobnost. Co to vypovídá o klubu, že takový hráč v Kladně vyrostl v lídra?
My nejsme klub, který by se nejsilnějším týmům v extralize mohl rovnat rozpočtem. Máme omezené prostředky, ale sázíme na to, že u nás hráči dostávají veškerou péči a jsme rodinné prostředí. Jsou hráči, kteří to oceňují – úzkou vazbu na partnery, diváky i mládež. Chválí nás za to fanoušci i manažeři jiných klubů.
Příkladem je Adam Zajíček, který se k nám po čase vrátil. Nebo brazilský smečař Gonçalves – když jeho partnerka čekala dítě, pomohli jsme jim úplně se vším, od ultrazvuku až po tlumočení v porodnici. Když přišli z nemocnice, měli připravenou postýlku. Říkali, že tohle nikde jinde nezažili. To vypovídá o tom, jak chceme klub vést a jak se o hráče staráme.
Co očekáváte v příštím roce od ženského týmu, který letos došel do play-off?
Ženský tým trochu doplácí na to, že nemáme výrazného partnera, který by jejich činnost a skvělou práci trenérky Leony Neumannové podpořil. Diváci na ně chodí velmi rádi, ale přímou podporu zatím nemají. Proto nemůžeme uvažovat o poloprofesionální formě. Družstvo podporujeme vybavením a organizací, aby měly na utkáních veškerý servis, což v druhé nejvyšší soutěži není obvyklé.
Problém je i v tom, že jakmile děvčata hrají dobře, projeví o ně zájem kluby z vyšší soutěže. Leona tak musí každý rok tým stavět a doplňovat znovu. Letos se po rozpačitém podzimu holky skvěle zvedly a probojovaly se do play-off, kde je ale vyřadily České Budějovice. Do budoucna budeme tým skládat, jak nejlépe dovedeme, ale na postup do extraligy žen to zatím bez silného partnera není.
V klubu působí jako trenérka mládeže také Kateřina Svobodová. Jaký vliv má její práce na výchovu nové generace „Orlů“?
Upřímně si aktuálně nedokážu představit, že bychom pracovali bez ní. Kačka k nám přišla před několika sezónami a postupně se víc a víc zapojovala do celého procesu. Má neuvěřitelný přehled o našich hráčích i o dalších klubech. Jedná s rodiči, trenéry, zajišťuje chod mládežnických týmů a dokáže dojednat vytížení pro hráče. Její pozice se dá nazvat „šéf-trenérka mládeže“, ale má toho na starosti mnohem víc. Její práce je pro náš klub v podstatě nepostradatelná.
Co byste vzkázal fanouškům a partnerům jako hlavní vizi klubu pro nadcházející sezónu?
Partnerům i fanouškům děkuji za přízeň. Po sezóně jsme měli několik setkání, kde jsme probírali i ty „bolístky“ z konce ročníku. Jsem optimista a věřím, že příští rok budeme lepší. Během léta budeme představovat novinky – jednou z nich jsou modelované tréninky, kde se fanoušci budou moci podívat na práci A-týmu pod trenérem Tomášem Samselym a přímo v hale si s hráči popovídat. Kladno do špičky extraligy patří. Spoléháme na vaši podporu a těšíme se na novou sezónu.
